Když se řekne kytarový zvuk 80. let, vybaví se mi několik věcí. Jednou z nich je Rockman, bateriový pre-amp ve tvaru walkmana s výstupem na sluchátka, který vymyslel multiinstrumentalista Tom Scholz.
Úspěšnou myšlenku po svém rozvinula hamburská firma Nobels ve spolupráci s ESP v produktu Pocket Studio. Později přišla s modelem Sound Studio 1 a 1-X. Plechové krabičky s logem Nobels si v USA vysloužily uznání jako cadillac mezi sluchátkovými zesilovači. Není to až tak překvapivé, když si uvědomíme, že firma pracovala na zakázkách pro americké značky Fender nebo Kramer.
Zatímco uživatelské reference vytýkají klasickému Rockmanu, že na něm všechno zní jako Boston, s přibližně dvaceti miliony prodaných kusů prvního alba z roku 1976 to lze brát spíš jako pochvalu. Firma Scholz Research & Development s Rockmanem přišla už v roce 1982. Červená krabička Nobels Sound Studio 1, prodávaná pod značkou Music Service Hamburg, se na trhu objevila někdy v roce 1986. Její doporučená cena byla 499 DM včetně síťového napáječe a sluchátek. Zakrátko se objevila inovovaná verze Sound Studio 1-X se stejnou cenou, v roce 1988 přišla firma s prvním plně programovatelným rackovým modulem SST-19 Prog a později s nejlevnějším modelem Mini Pak. První verze Sound Studia už měla pět základních zvuků, stereo aux vstup a výstup, efektovou smyčku a kmitočtový normál 440 Hz pro základní ladění kytary, což byl proti americké předloze výrazný nadstandard. Samozřejmostí byly velké jacky pro vstupy i výstupy a stabilizovaný síťový zdroj.
Vzhled a ovládací prvky
Krabička Sound Studia 1-X má rozměry 16 x 12,5 x 4 cm. Kromě tenkých panelů je vyrobená z hliníkového plechu tloušťky 1,5 mm. Krabičku drží pohromadě osm křížových šroubů. Dva další šrouby na dně slouží k připevnění držáku na opasek (u testovaného kusu chybí). Na červeném podkladě se dobře vyjímá popis bílým písmem, ovládací prvky jsou z černého plastu. Přední panel nabízí dva výstupy na sluchátka fungující zároveň jako oddělený výstup pro levý a pravý kanál. Dvě černá tlačítka aktivují funkce Delay a Chorus, zapnutí indikuje malá červená a zelená LED. Pod tlačítky jsou ovladače plynulého nastavení efektů, vedle najdeme ovládání Gate a Tone. Velký černý knoflík má nápis Selector a šest poloh A440 Hz, Normal, Clean A, Clean B, O-drive a Dist. Malý tahový potenciometr 20 mm se stupnicí 0-9 je označen Vol. S panelem ho spojují dva šrouby. Zcela vpravo se nachází dvojice jacků stereo aux a input spolu s červenou LED indikující zapnutí (Power). Na pravé straně krabičky je druhý panel s ovládáním Gain, Dist a Comp a tři jacky Send, Return a Footsw. Možnosti připojení končí malým jackem pro šestivoltový adaptér. Zadní stěna krabičky je spolu s částí dna odnímatelná a zajištěná velkým šroubem s drážkou na minci. Po jejím odejmutí je vidět pouzdro pro osm tužkových baterií. Na spodu krabičky se nachází čtyři gumové nožky pro umístění na stůl. Samolepicí štítek s výrobním číslem u testovaného kusu chybí, stejně tak originální síťový adaptér.
Funkce a zvuky
Sound Studio 1-X se zapíná zasunutím jacku do vstupního konektoru Input. Pokud používáme napájení z baterií, není dobré zapomenout v konektoru jack od kytary. Na zapnutí upozorňuje blikající červená LED. Zisk pre-ampu lze nastavit ovladačem Gain, stejně jako míru zkreslení a komprese. Stereo aux slouží zároveň jako vstup i výstup pro další nástroj nebo CD přehrávač. Oba dva výstupy jsou stereo. Umožňují připojit dvoje sluchátka, zapojit se do mixážního pultu nebo výstupy rozdělit mezi dva zesilovače. Tahovým potenciometrem Vol. se reguluje výstupní úroveň. Velký přepínač Selector v první poloze zapíná krystalem řízený oscilátor s fixní frekvencí 440 Hz a na výstup posílá referenční signál. Normal nechává zvuk z kytary nezměněný, případně dynamicky komprimovaný podle nastavení ovladače Comp. Režim Clean A je čistý zvuk s kompresorem, Clean B navíc přidává ještě ekvalizaci, O-drive obohacuje ekvalizovaný zvuk o mírné zkreslení (crunch), poslední poloha Dist vytváří nejsilnější zkreslení, jehož míru lze měnit ovládacím prvkem po straně krabičky. Regulátor Tone, kterým se nastavuje střední frekvence filtru typu Mid Boost, je tedy aktivní pro Clean B, O-drive a Dist. Má poměrně široký rozsah od nejvyšších frekvencí. Velkým přínosem proti předchozí verzi Sound Studia je šumová brána, pomocí které se dá účinně eliminovat rušivé pozadí efektů. Nastavení je jednoduché - ovladačem Gate. Filtrem lze nastavit základní charakter zvuku připomínající stacky Marshall nebo komba Mesa/Boogie. Efekty delay a chorus jsou velmi kvalitní. Zpoždění funguje jako náhrada efektu typu reverb a přidává kytarovému tónu žádoucí stereofonní prostor. Maximální hodnota je 220 ms. Chorus se dá regulovat od zastavené rotace, kdy vzniká efekt zdvojení se zpožděním asi 20 ms. Oba efekty mají velice kompaktní a příjemný zvuk, typický pro analogové zpožďovací linky (BBD). Vynikající je i efektová smyčka, která posílá signál ven před efekty. Jack pro nožní spínač umožňuje přepnout při jakémkoli navoleném zvuku na Distortion.
Závěr
Sound Studio 1-X hraje výborně. Nejvíc se mi líbí zvuk typu crunch, kterým by nepohrdl ani Johnny Winter. Celkově mi tato červená skříňka připadá dost univerzální. Nic pro majitele dual rectifierů, určitě se však uplatní v domácím studiu nebo při cvičení se sluchátky v noci. Ale i jako pódiová jistota při výpadku všeho ostatního není k zahození. Stačí jen krabičku vybalit z kufru, připojit se do PA systému a show může pokračovat. Vím, co to je, když vám uprostřed produkce zmlkne kombo světové značky a nevydá ani hlásek. Sound Studio 1-X dnes můžete sehnat za desetinu původní ceny a užijete si s ním spoustu zábavy. Když ho nebudete zapínat moc často, vydrží v něm baterie celé měsíce. Další informace o výrobci najdete na www.nobels.com. Aby bylo s čím srovnávat, podíváme se v nejbližší době na původní moduly z originální řady Rockman.
Tom Scholz není jenom talentovaný hudebník, ale také inženýr, absolvent Massachusetts Institute of Technology. A co víc, tento sympatický dlouhán je vegetarián a podporuje organizace chránící přírodu a práva zvířat. Jako angažovaný člověk v roce 1987 obdržel Cenu Mahátmy Gándhího. K dalším známým osobnostem, které se hlásí k vegetariánství, patří například Bryan Adams nebo Paul McCartney. Když připočteme řady géniů, jako byl Albert Einstein nebo Nikola Tesla, není to vůbec špatná společnost. Já sám jsem vegetariánem nějakých šestnáct let a možná už celý život - kdybych se mohl rozhodnout dřív, udělal bych to hned po narození.
