V Native Instruments už dříve využili svůj sampler Kontakt k výrobě jednodušších programů založených na jeho architektuře a základních vlastnostech - Kompakt (sample player) a Intakt (loop player). Nejnověji k nim přibyla i speciální verze Kontaktu, která slouží jako GM MIDI modul, integrovaný v notačním programu Finale.
Také Elektrik Piano odvozuje svůj původ z Kontaktu. Jednoduchý sample player je použitelný jako samostatná aplikace nebo plug-in na platformách Windows i Macintosh. Je vybaven čtyřmi skupinami presetů se zvuky klasických elektrofonických pian: Fender Rhodes Mark I a II, Wurlitzer A 200, Hohner Clavinet E7.
Základní preset každého z nich se nabízí ve třech variantách: Essential, Essential Medium, Essential Small. Ty se navzájem liší velikostí multisamplu. Největší mohou mít objem až více než 700 MB, "malé" kolem 200 MB. Kromě nich obsahuje každá skupina cca 10 až 20 dalších presetů s nejrůznějšími zvukovými efekty - najdete mezi nimi všechny nejznámější kombinace, typicky vázané na zvuk konkrétního nástroje.
Velikost multisamplů svědčí o mimořádně pečlivém samplování. Samply jsou detailně zónovány v celém klávesovém a rychlostním rozmezí, note-off triggering spouští v okamžiku uvolnění klávesy i příslušný pazvuk z mechanického ústrojí instrumentu (kladívko, trsátko).
Čtyři multifunkční potenciometry jsou určeny k ovládání efektů. Jejich funkce se mění s každým presetem v závislosti na přiřazeném algoritmu (phaser, chorus, tremolo, delay nebo reverb). Kromě nich obsahuje nástroj ještě ovladače hlasitosti, pan, a ladění.
Základní zvuk s přiřazeným efektem tvoří Performanci. Po změně parametrů efektového procesoru je možno novou performanci uložit na disk. Jinou úpravu zvuku ovšem Elektrik Piano nenabízí.
Do RAM je možné nahrát až osm libovolných performancí, takže zvuk se dá velmi rychle a jednoduše vyměnit za jiný.
Kvalita zvuku je jedinečnou předností nástroje. Velmi pěkně jsou odstupňovány zejména rychlostní přechody. Zvuk reaguje na dynamické změny s mimořádnou citlivostí, téměř nikde neslyšíme znatelné zlomy nebo barevné skoky. Zvlášť nápadná je v tom ohledu kvalita Fenderovských basů, totéž platí i pro basové tóny Clavinetu.
Jedinečné uplatnění najde Elektrik Piano při živém hraní ve spojení s kvalitní master klávesnicí. Nejenže opravdu věrně reprodukuje originální klasické nástroje, ale vyniká i snadným a intuitivním ovládáním. MIDI umožňuje externí přepínání performancí i přiřazení externích fyzických kontrolérů.
Plug-in využívá všech možností automatizace v mixu hostitele. Navíc může také profitovat z množství dalších efektových procesorů, které má hostitel k dispozici.
Maximální polyfonie je 256 hlasů, nástroj není multitimbrální. Vzorky v RAM mohou být konvertovány do 32bitového formátu (ke snížení zátěže CPU - PC min. 800 MHz, Mac G4 867 MHz). Rychlostní křivku je možné přizpůsobit jakékoliv klávesnici, celý nástroj lze transponovat nebo omezit jeho klávesovou zónu.
Elektrik Piano příliš nešetří výpočetní kapacitu CPU. Přece jenom nezapře, že v sobě skrývá většinu architektury Kontaktu.
Poměrně obrovské jsou ale nároky na volnou RAM - nejméně 512 MB zajistí s bídou alespoň jeden z velkých presetů - musím ovšem přiznat, že při 32bitovém modu dokonce mých 768 MB nestačilo na spolehlivý provoz těch největších programů, a to ani v samostatném režimu, natož pro plug-in, kdy musí zůstat značný prostor ještě pro hostitele.
Naštěstí se tenhle handicap dá snadno vyléčit: registrovaný uživatel si může z webu zdarma stáhnout DFD (Direct From Disk) extenzi, která umožní přehrávání vzorků rovnou z disku a zátěž RAM je pak minimální. Jen nechápu, proč tahle extenze chybí na instalačním disku. Takhle to vypadá, jako by v NI chtěli zabránit recenzentům, aby si nástroj poslechli vcelku - jiný důvod si lze jen těžko představit.
Počet presetů je sice omezený a nic nenasvědčuje tomu, že by se měl v budoucnosti rozšiřovat, ale to je ve shodě s charakterem nástroje: ostatně i v této podobě nabízí podstatně větší barevné možnosti než originální elektrofonické vzory; a zanedbatelný není ani fakt, že je přitom relativně levný.
Native Instruments v této koncepci evidentně hodlají pokračovat. Zanedlouho se na trhu objeví série Xpress Keyboards - tři preset playery, odvozené od nástrojů Pro-53 (Prophet 5), FM7 (Yamaha DX7) a B4 (Hammond). Vzhledem k tomu, že nepůjde o samplery, nýbrž o virtuální syntézu, nebudou zřejmě zatíženy takovými nároky na RAM jako Elektrik Piano, a navíc mají být cenově mimořádně přitažlivé (cca 75 euro!).
Současné dění v Native Instruments působí dojmem, že si firma po bouřlivém nástupu vybírá první oddechový čas. Ale možná jen soustředila síly na vývoj kytarového multiprocesoru Guitar Rig (přijde do prodeje v červenci) a podle prvního dojmu z Frankfurtu se dá očekávat, že velmi významně zaboduje.
Souhrnem: pokud stojíte o co nejautentičtější zvuk některého z oněch čtyř simulovaných pian, je dost možné, že lepší verzi jinde nenajdete. Uvedené zvuky jsou sice běžnou součástí téměř všech současných syntezátorů, ale pokud jste někdy měli možnost vyzkoušet originál, určitě nepřeslechnete nesrovnatelné kvalitativní rozdíly, které Elektrik Piano dost jednoznačně staví do pozice první volby.
Info:
NI Elektrik Piano - sample player s emulací Fender Rhodes, Wurlitzer a Hohner Clavinet. Maloobchodní cena je 6690 Kč.
Plus:
architektura NI Kontakt
celkem 2 GB precizně samplovaných zvuků
Mínus:
bez DFD mimořádné nároky na RAM
značná zátěž CPU
