Meinl Djembe Alpine Series - pestrá djembe s laminátovým lubem

Německá firma Meinl už dlouhá léta mapuje vcelku zajímavým způsobem tradiční svět perkusí a přidává k nim taky nové druhy nástrojů. Použitím nových materiálů, především laminátu a termoplastů, dává nástrojům nové užitné vlastnosti a celkem úspěšně zkouší skamarádit užití těchto materiálů s tovární velkovýrobou, což má zase příznivý vliv na jejich cenu.

Produkce firmy Meinl

Poučen frankfurtskými veletrhy i nabídkou v obchodech jsem ani nečekal, že mi domů přijdou dva ručně vydlabané kmeny potažené liánami přitaženou kozí kůži, případně srstí ze hřbetu buvola uloveného za měsíční noci se pasoucího na savaně.

Vcelku zásadním technickým počinem firmy Meinl byl vývoj tzv. „umělé kůže“ někdy zhruba na počátku tisíciletí. Podobně jako se to stalo u

klasických bubnů někdy v 60. letech minulého věku, jde o hmotu s rezonančními vlastnostmi podobnými či lepšími než u přírodní kůže, vyrobenou ale továrním způsobem. Je navíc přizpůsobena ke hře prsty či dlaní, takže je na pohmat hrubší než nepískovaná kevlarová blána. Není lisována do předem daných obručí, ale je k dispozici ve volných plochách. Vedle srovnatelných rezonančních a mechanických vlastností má velkou výhodu, že narozdíl od přírodní kůže nereaguje na vlhko. Ladění bubnů s umělou kůží je tedy stabilnější, byť je blána zvukově trochu odlišná - její zvuk je ostřejší a jasnější.

Popis vnější

Luby obou bubnů, ježto mi byly doručeny, jsou vyrobeny podle pohmatu dovnitř z černého plastu. Technické údaje píšou o laminátu, takže jsou pod svrchní vrstvou nejspíše něčím vyztuženy. Podobně jako jiné tradiční bubny darbuka nebo doumbek mají typický tvar připomínající číši na víno. Zvenku jsou potaženy barevnou tapetou, k výběru s několika motivy. Uchycení blány je vyřešeno tradičně dvěma ocelovými obručemi, mezi nimiž je blána obvyklým způsobem provlečená. Horní z obručí je uchycena k lubu černě nalakovanými háky oproti stejně nabarveným ocelovým konzolkám ve tvaru písmene L, kteréžto jsou přišroubovány k lubu bubnu. Konzolky jsou dovnitř přišroubovány k páskovým ocelovým výztuhám, které brání vytržení ladicí konzoly z lubu. Ladicí háky mají na spodních koncích metrický závit M6 a proti konzolám je drží vysoká ladicí matice, samozřejmě taky M6 o výšce 13,2 mm. Stranový ladicí klíč (10 mm) schovaný v malém látkovém pouzdru je součástí dodávky. Samovolnému uvolňování ladicího šroubu brání pérová podložka mezi matkou a konzolí. Závitový konec ladicího háku i ladicí matici kryje válcová gumová botka o průměru 13,4 mm výšce 15,6 mm.

Ke spodnímu konci bubnu je přilepená černá gumová manžeta, která funguje jednak jako jakási do obvodu rozprostřená nožka, jednak kryje spodní konec vnější tapety proti odlupování.

Znějící plochu bubnu tvoří shora už zmíněná umělá blána s firemním logem uprostřed, jež je k obručím připevněna způsobem obvyklým pro tento druh bicích, tedy provlečením přes dvě obruče.

Dojmy uživatelské, estetické i hrací

Za projev německé preciznosti považuju jednak zmíněné gumové krytky ladicích matek, látkové pouzdro pro ladicí klíč, páskové kovové výztuhy zevnitř proti ladicím konzolím i gumovou manžetu na spodku bubnu v místě, kde by buben mohl stát na podlaze. A nejvíc se mi líbilo oblé provedení horní hrany bubnu, protože toto místo přichází nejkritičtěji do styku s rukou bubeníkovou, a záleží proto na něm, jak brzy a jak moc, pokud vůbec, máte od takového bubnu otřískané klouby na prstech.

Pokud bych měl hledat hnidy, byť si nemyslím, že by se recenzent měl tvářit jako profesor přes úplně všecko, dovolil bych si dvě. Ladicí klíč je běžný oboustranný stranový klíč 10 / 11 mm. K ladění djembe slouží jen jeho půlka s klíčem 10 mm. Pokud buben dolaďujeme někde nahonem a v blbém světle, může se stát, že zaměníme stranu klíče za tu opačnou s klíčem 11 mm. Buben tak sice taky naladíme, ale možná tak ladicí matku víc či méně ožvejkáme. Pokud přítomnost klíče 11 mm nemá důvod v utahování něčeho jiného, o čemž teď nevím, a v nabídce subdodavatelů není jednostranný klíč 10 mm, přimlouval bych se spíš za dvojklíč 8 / 10 mm nebo 9 / 10 mm, jehož opačná půlka se na matku nevejde vůbec, takže pokud jím pak ladíte, ladíte jenom tou správnou stranou.

Druhý drobný konstrukční zlepšovák bych měl vůči pérové podložce mezi ladicí matkou a konzolkou. Zbytečně mrší černý lak, byť na malé ploše. Radši bych coby ladicí matku osadil běžnou nízkou samojistnou matku M6 s malým silikonovým límcem na jedné její straně. K ní normální rovnou podložku o průměru 6,2 mm a mezi ní a konzolku bych ještě strčil silikonovou podložku 6 mm obvyklou dnes u ladění běžných bubnů. Vyzkoušeno. I když do nízké matky se hůř trefíte ladicím klíčem a gumová botka na ní hůř drží, oba tyhle zlepšováky, uznáte-li je, můžete zrealizovat dodatečně doma po návštěvě nejbližšího železářství nákladem celkem málo korun. Matky s podložkami do dvacky, jiný klíč podle toho, jaké tam zrovna mají.

A když už rejpu, tak na fotkách se mi nejvíc líbilo djembe s tapetou připomínající původní dřevo mahagon bissilon (Khaya senegalensis, khaja senegalská), z něhož se ta původní etnická djembe v Mali dělala a snad ještě i někde dělají. Vzor se jmenuje barnwood. Ale když mi to pak přišlo domů, víc jsem přilnul ke strakatému vzoru simba, protože z duše nemám rád materiály, které si hrají na něco jiného, než jsou - ať už to jsou slepené třísky zakryté umakartem s nápodobou slušného dřeva na nábytku, plastový kryt mobilu či čehokoliv nalakovaný chromovým jako-vypadátkem, anebo i umělohmotné djembe předstírající dřevo.

Teď výhody. Laminátové djembe je lehčí a je mnohem více odolné vůči vlhku, na něž jsou klasické dřevěné bubny potažené přírodní kůži hodně citlivé.

Tak příjemný na dotek, oble tvarovaný okraj bubnu jsem u dřevěných ručních bubnů snad ani nikde neviděl. Po půlhodině hry seznáte, že je to důležité.

Taky výrobní náklady na laminátový korpus budou asi jinde než u růčo dlabaných bubnů, anebo lepených z dřevěných lamel.

Ladění háčky a kovovými konzolemi drží určitě líp než klasický děsně rustikální špagát. Rychleji taky buben před hrou klíčem doladíte. Kovové ladění zabere menší plochu stěny bubnu než provazy, takže zbude víc místa na nějakou tu grafiku.

Umělá kůže je více homogenní, a tedy i mechanicky lépe předvídatelná než kůže přírodní. Nenatahuje se ve vlhku a při její hromadné výrobě určitě zahyne méně zvířátek.

Firemní logo vtištěné uprostřed blány neználkům připomene, že nemá valně smyslu bubnovat doprostřed blány, že víc se toho odehrává na jejím okraji. Vprostřed má možná význam občasný dunivý akcent, a to ještě jen při odkrytém dnu bubnu. Pokud totiž buben stojí kolmo k zemi, dno má zakryté, a hraje proto jenom ve výškách.

Buldozerem shrnutý závěr

Díky dobře zpracované okrajové hraně se na bubny příjemně hraje. Díky použitým materiálům jsou lehké a dobře přenosné. Snadno se ladí a ladění dobře drží. Jejich zvuk je jasnější, ostřejší či průraznější než zvuk dřevěných bubnů s přírodní kůží. Taky stojí míň než rukodělky. Je-li tohle, co chcete, neváhejte a běžte do toho.

Technická specifikace

www.meinlpercussion.com