Zájem o kytarovou retro muziku šedesátých a sedmdesátých letech začal v poslední době inspirovat mnohé výrobce k tomu, že do svých katalogů začali zařazovat repliky nástrojů, efektů či aparátů, které v šedesátých a sedmdesátých letech dotvářely zvuk tehdejších legendárních kapel.
Například Fender přišel s tvídovým Twinem, Ibanez s úžasným Tubescreamerem TS 808, Jim Dunlop zase s kvákadlem osazeným původními indukčními tlumivkami fasel. Pozadu nezůstali ani další výrobci. Společnost Victoria začala dělat přesné reedice komb Fender, firma Geronimo letos zase přišla s povedenou replikou komba Bluesbreaker, zhotovenou tak, jak jej dříve vyráběl Marshall. Bylo jen otázkou času, kdy s něčím podobným začne samotný britský gigant. No, a konečně je to tady.
Marshall přišel na trh s ručně "prodrátovanou" reedicí dvou aparátů, které měly svou premiéru už v létě 1965 na britském hudebním veletrhu - s osmnáctiwattovým kombem 1974X a dvacetiwattovým zesilovačem 2061X. A právě druhý jmenovaný jsem měl možnost i s bednou 2 x 12" otestovat.
Proč ale lidem z Marshallu trval návrat k hand wired aparátům tak dlouho, když ostatní výrobci začali v minulých letech podobné repliky chrlit jako na běžícím páse? "Při stavbě tohoto reissue modelu bylo naším cílem, aby byl co nejpodobnější originálu. Trvalo dlouhou dobu, než naši konstruktéři dosáhli co největší autentičnosti. Mnoho měsíců se věnovali výběru a výrobě součástek či obvodů. Nezapomínali přitom ani na materiál, vzhled, zvuk a hlavně pocit ze hry," vysvětlil samotný Jim Marshall. A je třeba mu dát za pravdu. Výsledek stojí za to, a to i přes drobné odchylky od původního modelu zesilovače.
Zvenku
Zesilovač i s bednou nejenže výborně hraje, ale také skvěle vypadá. První, čeho si po vyndání z krabice všimnete, jsou jeho malé rozměry a nízká váha. Prostě ideál na stěhování. Řemeslné zpracování hlavy je rovněž velmi pečlivé. Řekl bych, že kvalita je u tohoto modelu
vyšší než obyčejný marshallský standard. Černá koženka je pečlivě natažena tak, že na žádném rohu ani při nejdůkladnějším prohlížení nenajdete nepřesnost či odlepující se růžek.
Na čele zesilovače dominuje zlatý nápis Marshall a pod ním se leskne panel s potenciometry a vypínačem. A tady je první odlišnost oproti původnímu modelu. Samotný panel totiž není plexi, jak býval kdysi, ale stejně jako marshally v devadesátých letech z kovu. Kromě červené ledky jsou na něm dva knoflíky tone a volume pro basový a kytarový vstup zvlášť. Kytarista si pak ještě může vybrat, zda nástroj zapojí do zdířky high či low.
Na zadní straně pak najdete dva výstupy do beden, zástrčku pro síťovou šňůru a schránky na pojistky. Kromě toho je zde navíc přepínač impedancí, na který rovněž u původního modelu nenarazíte. V šedesátých letech byl na jeho místě přepínač voltáže. Ale to není na škodu, právě naopak. Znamená to ale, že technici u Marshalla museli selektor impedance přidat do výstupního trafa. Ale nebojte, na autentičnost zvuku to žádný vliv nemá.
Zevnitř
Zesilovač Marshall 2061X je celolampový a ručně osazený. Součástky jsou pájeny na očka, stejně jak to dělal dříve Marshall nebo jak je dnes zvykem u custom výrobců. Všechny komponenty jsou od evropských a amerických dodavatelů. Tak například dvěma koncovými elektronkami EL 84 a párem ECC 83 v preampu přispěl i slovenský výrobce J. J. z Čadce.
Během testu jsem měl možnost porovnat fotografie původního modelu se současnou reedicí a i zde bylo vidět několik rozdílů. Síťové transformátory byly v replice větší a velikostně i barevně se lišily také některé součástky. A proč?
Můj kamarád Dušan Zeman, který staví skvěle hrající custom aparáty, mi vysvětlil, že stoprocentní repliku dnes nelze vytvořit. Neúprosný technologický vývoj součástek, kondenzátorů či transformátorů totiž tradičnímu kytarovému rockovo-bluesovému zvuku spíše "uškodil". Všechny komponenty, které se dříve ke stavbě používaly, sice prošly řadou zlepšení - zmenšila se jejich velikost, vzrostla kvalita či výkon a snížil se brum, to vše je ale oddálilo od původního zvuku součástek vyráběných dnes již nepoužívanými technologiemi.
Jsou sice firmy, které se o původní výrobu s úspěchem snaží. Ale ani ty často nemohou z bezpečnostních důvodů udržovat tehdejší chemické složení komponentů, protože jinak by nesplňovaly přísné bezpečnostní předpisy, například pokud jde o hořlavost.
Ale i tak mohu všechny uklidnit. Vývojáři od Marshalla přeci jenom nečekali s uvedením na trh tak dlouho zbytečně. Celou tu dobu studovali a analyzovali původní modely a nakonec se jim přiblížili jak jen to nejvíce bylo možné, takže elektrická charakteristika a výkon zůstaly stejné.
Bedna
Ještě než přejdu ke zvuku, musím se krátce zastavit i u bedny 2 x 12" z masivní borovice, která je k tomuto modelu speciálně dodávána. Marshall se opravdu vyznamenal. Nejenže se vrátil ke vzhledu s nádherným plátnem, která naposledy na své výrobky natahoval v sedmdesátých letech, ale také si vyhrál s reproduktory, v tomto případě s párem Celestion G12H. Odborníci z Marshallu spolu s inženýry od Celestionu totiž testovali několik původních reproduktorů a snažili se vybrat vhodné parametry a zvuk. Aby se přiblížili starému zvuku, nechali rovněž reproduktory projít takzvaným procesem zestárnutí magnetu, čímž dosáhli hutného zvuku s příjemnými výškami.
Zvuk
Zesilovač Marshall 2061X s bednou jsem testoval na kytary Gibson '74 Goldtop a tři custom shop Fendery '51 Nocaster, '60 Tele Custom a '60 Stratocaster Closet Classic. Aparát jsem měl na místě, kde bylo několik marshallů z konce šedesátých a začátku sedmdesátých let. Přestože žádný z nich nebyl osazen jako tento, tedy lampami EL 84, jejich "old schoolový" charakter byl podobný. Marshall 2061X reprodukoval příjemný teplý a bohatý lampový zvuk. Svou měkkostí a "kváknutím" při vytažení struny reagoval stejně jako původní aparáty, tedy tak, jak dnes nehrají žádné moderní zesilovače s "tišťáky".
U žádného ze dvou kanálů 2061X netrvalo dlouho nastavit dobrý zvuk. Není divu. Se dvěma "poťáky" volume a tone se toho moc nenadělá. Všechna nastavení (i pokud byl tone na nule) zněla výborně. Zesilovač hrál nejlépe totálně "ohulený" na desítku. To z něj lezl přímo archetypální bluesový a rockový zvuk šedesátých a sedmdesátých let. Tolik tónu z takového malého aparátu jsem opravdu ještě neslyšel. Díky relativně nízkému výkonu byl navíc příjemný i pro uši.
Basový kanál mi nejvíce připomínal můj stařičký zesilovač Fender Bassman a jedoznačně se hodil na kytary Fender. Měl příjemně nakomprimovaný zvuk, který začal přirozeně kreslit až téměř na desítce a výborně reagoval na hru prsty. Skvělý do country a blues. Stratocaster s ním zněl na krkový snímač neuvěřitelně "hendrixovsky".
Kytarový vstup zase jednoznačně vítězil s gibsonem a s kytarami s humbuckerem obecně. Jeho zvuk byl sladce zkreslený s harmonicky bohatým tónem, což je zřejmě způsobeno lampami EL 84. Tento kanál byl také mnohem citlivější na dotek a dříve kreslil. Navíc výborně fungoval při práci s volume na kytaře. Nebyl problém z něj dostat zvuk riffů Led Zeppelin či crunch doprovodů stylu AC/DC. S kytarami Fender zněl na můj vkus ale moc ostře.
Zesilovač hrál rovněž výborně, když jsem oba kanály propojil krátkou šňůrou. Na každém pódiu tak šlo bez problémů nastavit optimální vyvážený zvuk s jakoukoliv kytarou. Zesilovač jsem zkoušel i na jiné reproduktory se Celestiony Vintage 30, Greenbacky a Classic Lead a vždy jsem byl spokojený. I přes malý výkon je dobře použitelný v tuzemských klubech i sálech.
Replika versus původní model
Během prohlížení původních schémat zesilovače Marshall 2061X mě Dušan Zeman upozornil ještě na dvě odlišnost oproti replice. Na starých modelech byly rozdílné hodnoty směšovacích součástek, které směřují do koncového stupně. Podle něj tedy zněly oba dva vstupy podobněji než na současných reedicích. Na původních zesilovačích navíc nebyly mřížkové odpory (které určují citlivost vstupu do budící koncové elektronky) zapojeny proti zemi. To znamená, že původní modely musely kreslit o něco dříve.
Tyto postřehy mi nakonec potvrdily internetové chaty lidí, kteří vlastní oba modely - ten původní i reedici. Většinou se shodovali na tom, že basový a kytarový vstup repliky znějí více odlišně než u originálu, ale vesměs to považovali za přínos. Nový model hraje navíc podle nich hlasitěji a jasněji. Redaktor amerického časopisu Guitar Player Art Thomson, který Marshalla 2061X porovnával se svým originálem z roku 1968, napsal, že nový model je rozhodně lepší pro živé hraní. A tomu přesně rozumím. Sám vlastním několik starých aparátů, které se však bojím vozit na koncerty. Pokud to někdy udělám, jsem pak nadšený ze zvuku, ale po návratu mě mrzí každý šrám či vyklepaná součástka. A právě podobná reedice by byla řešením. Nemusíte mít o ni takový strach a přitom hraje věrně jako staré dobré modely ze šedesátých let.
Navíc, kdo by doma nechtěl mít Marshalla, který byl za posledních třicet let mezi sběratli extrémně ceněn a ještě skvěle hraje? Sám jsem si ho nekoupil jen kvůli tomu, že čekám, jak budou hrát jeho hand wired následovníci - osmnáctiwattové kombo 1974X a stowattová klasika 1959 Super Lead.
Info:
Dvacetiwattový zesilovač Marshall 2061X s bednou 2 x 12" Celestion G12H je reedice modelu ze šedesátých let minulého století, která je vyrobena původním postupem a ručně pájena tak, aby se co nejvíce konstrukčně i zvukově přiblížila dnes vysoce sběratelsky ceněným kusům z let 1967-1973. Doporučená cena 2061X (hlava) je 39 900 Kč a 2061CX 18 900 Kč.
Plus:
zvuk
vzhled zvenku i zevnitř
Mínus:
přeci jen nejde o přesnou repliku originálu
snad tedy cena
