Markbass EVO 1 - basový zesilovač o výkonu 500 W

Vážení přátelé, na dnešní test jsem se těšil jako malé dítě. Každý mužský, a tím spíše muzikant, má nějakou úchylku a já jsem nějak naladěn na „italské žluťáky“, přesněji na žlutočerné Markbassy. Jelikož střídám baskytaru s kontrabasem a pedalboard mám možná větší než leckterý kytarista, nějak podvědomě cítím, že Markbass EVO 1 je cesta k miniaturizaci.

Už lehká krabice napovídá, že tu máme první plus. V pokročilejším věku hudebník ocení každé kilo dolů, a to hlavně u aparatury (u samotného umělce samozřejmě také). Rozbaluji a vyndávám z krabice, a je tu další plus, v krabici je mimo zesilovače a síťového kabelu pár úchytů do racku (ušetřené peníze).

Pro testování zesilovače jsem použil box Markbass Standard 102HF 8 Ω. Připravil jsem box, posadil na něj zesilovač a propojil kabelem speakon-speakon. Pak jsem se sám usadil, udělal si kávu a zahleděl se na krásný design přístroje.

Přední panel

Barevně je zesilovač laděn klasicky do kombinace žluté a černé. Čelní panel obsahuje retro knoflíky umístěné ve dvou vodorovných řadách. Černé stylové knoflíky mají bílou rysku, kterou nevím, jestli každý v šeru pódia uvidí (první mínus).

Vlevo se nad sebou nacházejí dva jackové vstupy pro nástroje, Input 1 a Input 2. Vedle horního vstupu 2 je umístěn vstup (3,5 stereo minijack) pro externí zařízení s označením Aux. U spodního vstupu 1 je malý třípólový přepínač umožňující přepínání vstupů a třetí střední poloha aktivuje oba vstupy. Oba vstupy jsou vybaveny potenciometry v tomto pořadí zleva:

Amp - šestipólový přepínač emulací zesilovačů;

Gain - vstupní úroveň předzesilovače;

Low - basy;

Mid - středy;

High - výšky;

Level - výstupní úroveň;

FX Level - úroveň interních efektů;

Mix - poměr kanálů 1 a 2 je umístěn nahoře;

Master - celková výstupní úroveň je umístěn v dolní řadě pod FX LEVEL ovladačem;

Phones level - výstup pro sluchátka je dole, zcela vpravo;

Sluchátkový výstup je vedle Phones Level a je osazen 3,5mm stereo jackem.

Vlevo mezi horní a dolní řadou knoflíků je umístěna ladička se šesti LED diodami a tlačítkem Mute.

Zadní panel

Na zadním panelu se nachází vlevo vstup pro síťový kabel, vedle kterého je umístěn ventilátor. Následují výstupy pro boxy - jeden speakon a dva jacky (minimální impedance 4 Ω). Nyní spodní řada:

MIDI konektor pro kontrolér;

USB pro připojení počítače k editaci emulací aparátů a efektů;

Dvě efektové smyčky, pro každý kanál jedna;

Tlačítko GND LIFT pro odzemění linky;

Přepínač PRE/POST MIX pro určení linkového výstupu (direkt ze vstupu anebo za předzesilovačem);

Dva linkové výstupy XLR - každý pro jeden kanál.

Zapínám

Po zapnutí se na předním panelu vlevo rozsvítí žluté logo Markbass a vpravo označení EVO 1. Zároveň se potichu rozeběhne ventilátor a po chvilce sepnou relé koncového stupně.

Při zapnutí ladičky (Mute) se rozsvítí zelená kontrolka s označením sníženého tónu - to signalizuje aktivaci ladičky a funkce Mute. Aktivace této funkce je trochu nešťastně řešená malým čtvercovým tlačítkem umístěným zároveň s předním panelem, takže hudebník se silnějšími prsty má problém se zapnutím i vypnutím funkce a zároveň je tlačítko černé jako místo, kde se nachází, a není osvětlené (další mínus), ladička ladí celé tóny B, E, A, D, G, C. Nevím, jak se spolehnout na její přesnost, při podladění svítí LED dioda u označení tónu žlutě, při nadladění svítí červeně a při naladění zeleně.

Test začnu za použití baskytary Music Man Stingray 5. Praktickému využití dvou kanálů dvěma různými nástroji, se budu věnovat až po popisu a odzkoušení ovládacích prvků.

První ovládací prvek zleva, na který nerazíte, je potenciometr AMP, kterým volíte simulaci aparátů. Na stránkách výrobce a v ovládacím softwaru jsem objevil sestavu značek a modelů, které je schopen zesilovač emulovat: Little Mark III, MarkbassLittle Mark III, T, Green90, TraceElliot GP12, RB7Hundred, Gallien Krueger 700rb, Blue ’70, Ampeg SVT-VR Blue Line, TTE500, TTE500 Markbass, Sunny US, Fender Sunn T, B-Drive2, Tech 21 SansAmp, Red ’96, SWR Red Head, Blue ’70 plus, Ampeg SVT-VR Blue Line Plus, Bassface ’59 US, Fender Bassman, UK120, VOX AC 120 a JMayor, Marshall Major. Řazení simulací a použití efektů je možné si upravovat pomocí jednoduchého softwaru, který nalezneme na stránkách výrobce, a to jak pro operační systém Windows, tak i pro Mac OS. Tento software je rozdělen na dvě platformy, a to AMP (simulaci zesilovače) a Effect (pro osazení efektu).

U software se zastavím (popisovat funkce jako Low, Mid a High mi přijde zbytečné). Nainstaloval jsem do notebooku program ze stránek výrobce a jal jsem se vyzkoušet možnosti. S instalací softwaru nebyl žádný problém, ani když jsem jej instaloval do Windows 10 (u Apple samozřejmě v pořádku). Software obsahuje pro každý kanál dvě okna (AMP a Effect). AMP slouží k volbě emulace zesilovače (modely výše uvedené). Dvanáct emulací je možné libovolně řadit v požadovaném pořadí pro kanál jedna a dva. Bohužel okno AMP neobsahuje tlačítko None jako u efektů, a tak vlastně uživatel neokusí originál libého tónu tohoto zesilovače. Emulace se dělí na aparáty tranzistorové, které mají spíše čistý a na výšky bohatší zvuk, a na aparáty lampové, které jsou spíše středové a chlupatější. Zvuk zesilovačů se dá ještě celkově „nakopnout“ tlačítkem Boost. Nastavené zvuky zapíšeme tlačítkem Store.

Okno Effect, které u každého kanálu obsahuje šest efektů: None, Compressore, T-chorus, MW Octaver, Riverberro, Envelope filter a Delay. Efekty mají základní ovládací prvky jako u hardwaru krabiček, ale nelze je řetězit a dá se vždy použít pouze jeden. Při zapojení nástroje do kanálu jedna je možné přepínat přepínačem kanálů efekt FX 1 a FX 2 pro tento kanál, a to se týká i emulace zesilovače AMP 1 a AMP 2. Jednoduše řečeno, zapojíte-li basu do kanálu jedna, tak přepínač kanálů slouží pro přepínání efektu jedna a dvě a emulace zesilovače jedna a dvě. -Uff. U kanálu dvě toto nefunguje a funguje pouze navolený efekt a množství efektu se vždy ovládá potenciometrem FX Level. Po zvolení typu efektu a nastavení jeho parametrů se na pozici zapíše opět tlačítkem Store v uvedeném softu.

Dalším stupněm testu bylo zapojení a nazvučení dvou odlišných nástrojů. Použil jsem baskytaru Fender American Deluxe Jazz Bass 5 a elektrický pětistrunný kontrabas NS Design CR5. Pro každý nástroj jsem nastavil gain, u kontrabasu lehce středy (ale vše záleží na použité emulaci zesilovače), poměr obou výstupních kanálů je možné nastavit potenciometrem Level u každého z kanálů a také potenciometrem MIX (CH 1 / CH 2). Musím říci, že zvukové varianty v tomto případě jsou nekonečné, při kombinaci aparátů, korekcí a efektů je to bádání na dlouhé zimní večery. Myslím, že toto je hlavní účel koncepce zesilovače, a ten po všech stránkách splňuje. Já osobně bych uvítal ještě uvedenou možnost řetězení efektů, ale to by za patnáct tisíc byl už asi luxus.

Celkový dojem

Zesilovač splňuje vše, pro co je koncipován, a usnadňuje použití dvou odlišných nástrojů. Neměl jsem možnost použít Markbass s MB EVO 1 Controllerem. Připojení přepínače k hlavě je pomocí MIDI kabelu a umožňuje přepínání kanálů, efektů a aktivuje funkci Boost, při přidržení tohoto tlačítka se zesilovač přepne do funkce ladění. Asi bych toto příslušenství doporučil v případě koupě Markbass EVO 1. Cena kontroléru se pohybuje okolo dvou a půl tisíce korun a za ty peníze svůj účel určitě splní.

Technická specifikace

http://markbass.it/product-detail/markbass-evo1/