Line 6 Helix - kytarový procesor nové generace

Hoši z Line6 ušli od červené fazole POD pěknou cestu. Dnes u nich najdeme efekty, zesilovače, stompboxy i pastičky. Helix představuje nový multiefekt první třídy. Budeme mu důvěrně říkat Helenka. I když všichni víme, že Helča je blonďatá.

Pohmatáváme

Tělo působí velmi elegantně, je vyvedeno v černé barvě. Všechny ovladače jsou dobře umístěny s důrazem na přehlednost a ergonomii. Rohy jsou zaoblené, což sice vypadá hezky, ale kvůli tomu má občas tendenci vyklouznout z ruky. Situaci částečně zachraňuje příjemně hrubý povrch.

Zadní strana je našlapaná velkým množství vstupů a výstupů, kromě připojení ke kosmické raketě snad nechybí vůbec nic. Mimo jiného nabízí efektové smyčky, může sloužit jako USB zvuková karta, má dedikovaný konektor pro kytary Variax. Nechybí ani relátkové výstupy na ovládání externích mašinek, třeba na přepínání kanálů na kombu. Umí posílat MIDI povely, takže v pohodě nahradí kontrolér. Po zapnutí celý efekt docela dlouho nabíhá, inu je to počítač v těle multiefektu.

Potenciometr Volume je parádně velký, a to tak, že se dá i nastavovat nohou přímo při hraní. Je to sice drobnost, která ale při živém hraní může znamenat hodně. Kromě celkové hlasitosti si můžeme samostatně regulovat i úroveň signálu do sluchátek.

Každý nožní spínač má nad sebou maličký displej. To je totálně návyková věc. Přepnete banku, a hned nad jednotlivými spínači vidíte, kde je který zvuk. Přepnete se do editace programu, a hned máte jako na talíři možnost vypnout/zapnout vybraný efekt. Navíc se nožní ovladače osvítí barvou příslušné efektové skupiny (modulace jsou modré, zkreslení červené atd.). Podobnou věc jsem poprvé viděl u MIDI ovladačů od RJM Music, které jsou sice šikovné, ale taky pekelně drahé.

Podobně jako třeba u G-Systemu od TC jsou i zde využity nožní spínače při editaci zvuku. Jenže i tady je další zajímavá vychytávka: V tomto případě totiž reagují na dotyk a nemusíme je mačkat.

K dispozici je software na ovládání Helixu z počítače. Pro jeho stažení je třeba se registrovat.

Český manuál zasluhuje pochvalu, díky velkému množství obrázků je přehledný, jenom sem tam pokulhává čeština, občas působí, jako kdyby byl překládán strojově.

Proklepáváme

Celková filosofie by se asi dala shrnout dvěma větami: Máš tady kopici všelijakého harampádí. Jak si to propojíš, je jen tvoje věc. Což ve výsledku znamená, že všechno je virtuální a je jen na nás, jak si co propojíme. Co to znamená?

Na displeji máme dvě signálové cesty. Ta první je bud sériová nebo paralelní, ta druhá sériová. A do těchto cest si naskládáme cokoliv, co nás napadne: Máme spoustu efektů (chorus, zkreslení, looper...). Na zadní straně máme množství vstupů a výstupů, včetně efektových smyček (ty jsou dokonce čtyři!). Jako když skládáme Lego. Vedle displeje je kolečko s vlastností joystiku. Dá se naklápět, otáčet, mačkat. A s ním všechna tahle kouzla provádíme. Je to intuitivní, rychlé a přehledné. Velkou zásluhu na tom má celkově dotažené ovládání (je znát, že se výrobce snažil udělat ho co nejjednodušší) a výborný displej. Je přehledný, barevný, má velké rozlišení, je dostatečně velký, na zobrazení využívá spíš ikonky a barvičky než nějaké sci-fi zkratky. Troufám si předpovědět, že budoucí generace Helixu bude už mít displej dotykový. Protože to je asi jediné, co mu chybí k dokonalosti.

Možná to zní složitě, ale ve výsledku je to dobře vymyšlené, přehledné a intuitivní. A pokud se nechceme trápit nějakým virtuálním propojováním, tak nemusíme.

Ještě zmíníme ladičku, která je rychlá, přesná a díky displeji i parádně čitelná. Škoda, že neumí zobrazit všechny struny najednou.

Posloucháme

Line6 anoncuje, že zvuky budou super už proto, že využívá (v posledních letech hodně opěvovanou) impulzovou odezvu IR. Toto vylepšení se má týkat samozřejmě kabinetů a zesilovačů, ale třeba i reverbů. Zlepšení kvality zvuku díky IR bych bral s určitým nadhledem. Tato technologie není všespásná. Jak uvedeme níže, bohužel se příliš neprojeví na dynamice. Naopak je třeba ji vyzdvihnout v celkové kvalitě a věrohodnosti zvuku, právě třeba u reverbů.

Jak bývá zvykem, tovární programy jsou hodně nadýchané všelijakými reverby a chorusy a na živé hraní je potřeba jejich úroveň trošku umírnit. Buď je vezmeme tak jak jsou, anebo jako základ k našemu zvuku.

Hodně se mi líbily modulace. Chorus má svoji barvu, působí živě a barevně. Líbil se mi třeba program Mandarin s nádechem staršího aparátu, na který bylo potěšením si zahrát nějaké fousatější pecky. Podobně musíme vypíchnout phaser i flanger. Zvuk je osobitý se zajímavou barvou, nejsou to žádné digitálně studené psí čumáky. Dalším, co stojí za vypíchnutí, je delay, se kterým je radost hrát. Dle očekávání tu máme i nějakou tu exotiku. Líbil se mi třeba syntezátor, který měl sice maličké zpoždění (klasická latence při hraní přes zvukovku), ale výborný zvuk.

Nechybí looper, se kterým si lze vyhrát, už díky velmi pestré paletě zvuků. Využít se dá ale jen se zvukem, který jej má, jak už bylo zmíněno výše, zařazený do cesty.

Zkreslené zvuky znějí dobře - nejlépe to asi vystihne slovo profesionálně. Nejsou to žádná nedotažená zkreslení, kterým je třeba pomáhat echem nebo chorusem. Jejich zvuk je pevný, hutný, podle očekávání se dá nakroutit vše od lehkého bluesového nakřápnutí přes hutnou wildeovskou rockovou omáčku až po masakrální pilu.

Objevuje se zde stará slabina, kdy u zkreslení není moc znát dynamika. Takže ať do toho rubeme na plné koule anebo necháme pravačkou jen tak šolíchat struny, hraje to víceméně pořád stejně. S tím souvisí, že pokud pracujeme s volume na kytaře, u mnoha zvuků na něj není téměř žádná odezva. A to platí jak u zkreslených, tak i čistých. Jen tak namátkou, třeba zkreslený 06D Brit Plexi nebo čistý 04B Jazz. Ale i přes uvedenou výtku k dynamice musíme říci, že přesto znějí oba zvuky perfektně a je radost na ně hrát.

Pozavíráme

Helix má jedno z nejlepších ovládání, které jsem kdy u multiefektů viděl. Jednoduché, promyšlené. Mašinka přitom nabízí přehršel různých funkcí a nastavení. Modulační efekty, zpoždění, to vše zní bezvadně. Slabinou je omezená dynamika, zejména u kreslených zvuků. Záleží tedy jen na nás, co preferujeme. Pokud potřebujeme jasně cítit odezvu efektu, úplně nás nechytí. Částečným, i když ne zcela spasitelným řešením, může být zařazení externího efektu do efektové smyčky. Anebo nás dynamika tolik netrápí a jdeme po výsledném zvuku. Ten je po všech stránkách profesionální a na úrovni.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

line6.com/helix/