LEM Dominator 15 A a X-Low 21 - aktivní reprosoustavy

Je obecně známo, že Italové umí příjemný a hutný zvuk. Dnes si otestujeme aktivní reproboxy od italské firmy LEM s označením Dominátor 15 A a X-Low 21. Společnost LEM není třeba zdlouhavě představovat, protože se na našem trhu už léta usídlila a patří k tomu lepšímu, co je u nás k dostání. Poměr cena/užitné vlastnosti je pro našince více než dobrá.

Závidím těm recenzentům, co si zaskočí na poštu pro krabičku od nějakého prodejce, doma si ji obřadně v teple svého studia rozbalí, nažhaví své miláčky na zemi nebo na stole a začnou tvořit test. Fakt proti nim nic nemám a sám je rád čtu. S těma bednama si člověk holt užije a pošťák vám to na prskoletu nepřiveze. Testů aparatur se v našich odborných časopisech výrazně moc neobjevuje, proto jsem rád, že mohu vylepšit skóre.

Přijeď, máš to tady...

Poprvé jsem novou řadu LEM viděl ve Frankfurtu a docela mě zaujala. Ale kdo tam už byl, tak ví, jak to tam vypadá. Krabičku si pustíte do ucha, nicméně „apáro“ musíte slyšet naživo, a pokud možno, trochu víc nahlas. Nejvíce mě chytil subbas X-Low 21. První moje reakce byla, že to je pořádný prádelní hrnec. Jak jsem říkal, líbí se mi italský zvuk, a mám už plnou stodolu makaronů FBT včetně line arrayů. Ale bohužel jsou to pořádně těžcí mackové. Jednoho dne jsem se rozhodl šetřit svoje záda a volba padla na nepoměrně lehčí LEM. Když mi jednoho dne pan Němec z České Lípy zavolal: „Přijeď si pro to, mám toho plný krámek,“ za chvíli už jsem je nakládal. První překvapení bylo, že jsem je v pohodě a bez naběhlé žíly na krku naložil do dodávky. Bohužel jsem neměl moc času se s nimi dlouho pomazlit, protože už druhý den jsem je nainstaloval v kulturáku, kde hlavní kapela byla skupina Hamlet Dalibora Gondíka.

Dominator 15A

Jedná se o aktivní dvoupásmový reprobox používající reproduktory značky Ciare s neodymiovými magnety. HF tlakové drivery pochází z dílny firmy Eighteen Sound a obsahují titanové membrány s polyesterovými závěsy. Zajímavostí je, že výškovou hornu lze otočit po 90 ° krocích, což je výhodné pro nastavení různých úhlů pokrytí pro šíření zvuku. Patnáctka má v sobě dva zesilovače. 1050 W pro 15” pro spodek a 550 W pro hornu s čtvrtpalcovým tlakovým driverem, tedy úctyhodných 1600 W. Zadní panel je opatřen spolehlivými konektory vstupů Neutrik XLR a link XLR, dále dvěma napájecími Powercon konektory, ovladačem hlasitosti, čtyřmi LED pro zobrazení aktuálního pracovního režimu a dvěma přepínači ekvalizéru.

Samotná bedna má lichoběžníkový tvar, takže ji lze použít i jako pódiový monitor. Skelet je vyroben z pevné březové překližky a opatřen je černým akrylovým oděruvzdorným nástřikem. Mřížka je vybavena jeden a půl milimetru silnou kovovou ochrannou mřížkou a pevnými madly, které dobře padnou do ruky, a box se nesnaží vám vykroutit ruku. Ve spodní části jsou dvě hnízda pro nasunutí tyče, nastavitelná ve dvou úhlech, což při použití sklonu 7,5 ° zaručuje i ležícím posluchačům dostatečně nadecibelováno.

Subbass X-Low 21

Byl pro mě velkým překvapením. Na jednadvacítku jsem čekal pěkně velkou almaru a dvouchlapáka k tomu. Omyl. Technikům firmy LEM se povedlo ten hrnec zakomponovat do úhledného boxu s přední kovovou mřížkou. Uvnitř je ukryt 21” neodymiový reproduktor s velkým zdvihem, 5,5” kmitací cívkou a zesilovačem v třídě D s výkonem 2100 W! Skříň je z březové překližky s černým akrylátovým nástřikem. Součástí základní desky v zadní části je výhybka, EQ, dynamický limitér, tlačítko otočení fáze (0 ° nebo 180 °) a dvě volitelné frekvence výhybky (63 Hz a 125 Hz). Konektory jsou osazeny spolehlivými neutriky. Chytře vymyšlená jsou čtyři madla, takže box lze nosit pohodlně v jakékoli pozici. Na zadní straně jsou čtyři kolečka, která mě překvapila, protože i při velkém vybuzení nezadrnčela, i když jsem měl pro jistotu připravenou gafu. S bednou se dobře manipuluje a pro zvukaře, kteří jsou zvyklí máknout, není problém si s ní poradit. Na vrchní časti je vyfrézováno několik kroužků, které se zdají být neúčelné, ale důvodem je možnost postavit nahoru nižší řadu produktů s jinými rozměry, což je šikovné.

Jak to hraje

Jak už jsem uvedl, druhý den poté, co jsem se stal (dnes už vím) šťastným majitelem této sady, jsem zvučil akci vyhlášení mistrů motokár, kde měla být jak živá, tak i reprodukovaná hudba. První kontakt a... ticho. Při odmutování mého mixu Allen & Heath se sice objevil brum, ale posléze jsem zjistil, že to pochází z mého notebooku, který nemá zapnutý DI box. První nastavení jsem provedl tak, že jsem celkové volume vršků dal na 2/3 a flat EQ. U spodků volume také na 2/3 a výhybku na 125 Hz EQ. Pak už jsem to nevydržel a prvně roztočil placku v Tascamu.

První zvuky jsou výborné, ale něco tam nesedí. Vršky jednoznačně konkrétní bez slití frekvencí, a i když jsem to dost otevřel, je zvuk příjemný a neřeže do uší.To, co mi trochu vadilo, jsou spodní frekvence celkového zvuku. Jednoduchá pomoc. Záhy mi došlo, že v uzavřených sálech je třeba upravit poměr vršků a spodků, protože Dominátor je schopen dávat 1,5 kW a X-Low 2,1 kW. Po srovnání poměru už to bylo to pravé. Konečně to mohu otevřít hodně nahlas a vychutnat si tu pravou sílu pumpy 21” subbasu. Zvuk je nyní vyvážený, konkrétní a hutný.

No a teď už jsem byl zvědav na živou kapelu. Hamleti Dalibora Gondíka nejsou sice extra tvrdá kapela, ale Dalibor do toho docela slušně mlátí. Jsem zvědavý na kik.

Tak to mě docela dostalo.Použil jsem na VB Shure 52Betu a Audix 6. Chvílemi jsem se bál, že jim shodím vystavenou motokáru před pódiem, nemluvě o tom, že si bránice užila.

Zbytek bicích a další nástroje potom už nebyl problém nazvučit a nebylo nijak zvlášť nutné upravovat korekce oproti jiné značce. Pouze podotknu, že jsem použil DX1 Digital Loudspeaker Management System, který se choval skvěle. Po koncertě si Dalibor pochvaloval zvuk.

Ještě pár řádek, jak hraje systém pod širým nebem. Měl jsem možnost zvučit v jednom malém městečku na náměstí silvestrovský ohňostroj. Upřímně řečeno, při letošních mrazech bych se nedivil, kdyby aparatura řekla: „No to snad nemyslíš vážně.“ Bohužel myslel, ale LEM mě v tom nenechal. Teď už jsem upravil poměr spodek/vršek 1 : 1 a bylo to pravé ořechové. Celkový sound byl vyvážený a naplno jsem si vychutnal tu pumpu z jednadvacítek. Jediný kaz na kráse byl, když přišla starší paní a pravila, že už tam hráli různí blbci, ale ještě jí nikdy nedrnčelo topení. Ani nevěděla, jakou mi udělala radost.

Něco na závěr

Nesnažil jsem se vás utlouct technickými parametry, ty si každý beztak najde na netu, ale spíše se s vámi podělit s pocity z této aparatury. Musím přiznat, že značku LEM jsem vždy bral trochu jako druhořadou a jsem rád, že jsem se mýlil a mohu si ji zapsat mezi oblíbence. Boxy jsou stavěny pro jakýkoliv žánr a krom dechovky jsem je vyzkoušel všude. Dovedu si dobře představit, jak dvě tyto sady zvládnou živáč pod širákem. Velkou devizou je poměrně nízká váha a dobrá mobilita. Trochu mi vadí, že je patrně použit tvrdší lak a při neopatrnější přepravě je hned vidět oprýsknutí. Nevím, jestli výrobce má v nabídce povlaky, ale přimlouval bych se za ně.