Laney IRT-Studio - obojživelník na pódium i do studia

Živé hraní, studiové nahrávání, domácí nahrávání, drnkání v ložnici... Tříkanálová hlava z řady IRONHEART má nepřeberně funkcí, kombinací zvuků a jejich možností. Teď je postupně všechny probereme.

Hmotnost, velikost, design

Začnu tím, že jen co jsem otevřel krabici a připravil se na těžkou váhu kytarového zesilovače, zjistil jsem při náhlém škubnutí, že tento aparát je velmi lehký. Udávaná váha je pět a půl kilogramu. Je uzpůsoben na umístění do racku (2U), takže nemá držátko. V balení je však přiložena přepravní taška i s popruhem, a tak bych se s tímto zesilovačem nebál chodit po městě. Pokud budete mít s sebou i kytaru a nějaké ty kabely, tak se to pronese, ale je to velké a těžké asi jako středně velký pedalboard.

Potenciometry jsou plastové, vzhledem neupoutávající, relativně blízko sebe, a tak i jejich popisky působí jako jeden velký shluk písmen. Při pohledu na přední panel jsou potenciometry ve dvou řadách nad sebou. V horní řadě jsou zleva: Clean Volume (vedle něj je zelená dioda signalizující zapnutí kanálu Clean), Rhythm Gain, ekvalizér Bass/Middle/Treble společný pro kanály Clean a Rhythm a Rhythm Volume (vedle něj dioda signalizující zapnutí kanálu Rhythm/Clean, princip přepínání vysvětlím níže). Vedle něj už najdeme logo IRONHEART a červenou žárovičku signalizující zapnutí zesilovače. Ve spodní řadě zleva: Pre-Boost, červená dioda signalizující zapnutí této funkce (kterou si popíšeme později), Lead Gain, ekvalizér Bass/Middle/Treble pro kanál Lead a Lead Volume, vedle nějž je červená dioda signalizující přepnutí tohoto kanálu. Potom následují ještě tři potenciometry, a to jsou Dynamics, Tone a Reverb. K těm se také dostaneme.

Tělo je ze všech stran kovové, a i když lehké, tak bytelné. Vzhled je vylepšen několika červenými diodami, které jsou jen pro okrasu umístěný pod horní mřížkou a při zapnutí výrazně prosvítají dozadu zkrz mřížku a trochu nahoru. Pravděpodobně kvůli možnosti dát hlavu do racku má krátké nožičky, takže při umístění na box trochu balancuje na držátku, ale pád nehrozí.

Obsluha a ovládání

Při prvním pokusu o zapnutí a hraní na čistý/zkreslený zvuk jsem trochu pohořel. Systém potenciometrů a páček na přepínání kanálů není úplně intuitivní. Všude je spousta nápisů, číslíček a čárek k diodám a není hned jasné, co jak funguje. Po dvou minutách však pochopíte vše a není moc co řešit. Základním zvukem je zkreslený doprovodný, označený jako Rhythm, který se dá páčkou on/off přepnout na čistý zvuk, označený jako Clean. Oba zvuky mají společný ekvalizér, což s sebou přináší problém kompromisu v korekcích.

Jsou zde ale další varianty nastavení, a to je parametrická změna korekcí, které jsou udělány systémem push/pull. Tj. vytáhnete-li potenciometr, změní se frekvence, kterou ovládá. U basů upravujete po vytažení nižší basy, u středů zúžíte ovládané spektrum a u výšek naopak nastavované frekvence rozšíříte. V praxi to u vytažených potenciometrů znamená, že při přidání basů je zvuk ještě hutnější/basovější. U středů přidáváte užší spektrum, takže je tenčí než při zacvaknutém potenciometru. S vycvaknutím výšek přidáváte širší spektrum (pocitově se mi zdá, že jen ke středům), takže zvuk je plnější a kulatější. Tato možnost je jak u korekcí pro kanály Rhythm/Clean, tak u korekcí pro kanál Lead.

Zapojení reproboxu je jedním jackem s možností přepínání 8 a 16 Ω.

Zvuk

Hned na začátku je potřeba říct, že vše, o čem budu mluvit v této kategorii, je zvuk, který získáme bez použití funkcí Dynamics a Pre-Boost. Některé nedostatky, které zmíním, se potom dají těmito funkcemi vylepšit. Pojďme tedy na to.

Aparát nemá funkci stand by, takže po zapnutí nabíhá asi dvacet vteřin. S kanálem Clean je potřeba trošku laborovat na korekcích, ale nakonec získáme jeden uspokojivý, použitelný čistý zvuk. Každé přirovnání kulhá, ale zdá se mi, že zvuk má nejblíže k charakteru osmikila - je spíše kulatý, a když se opřete do strun, tak začíná být nakřáplý.

Možnosti zkresleného zvuku na kanálu Rhythm jsou mnohem širší. Je možné kroutit od rock‘n’rollového crunche až po heavy-metalové zkreslení a stále to zní jedle. Pokud byste chtěli na kanálu Rhythm nakroutit hi-gain, zvukově se to podaří, ale není to takový ten, který pomáhá prstům. Zkrátka, zase princip osmikilo - co nezahrajete, to se neozve. Obecně lze říci, že je to agresivní, ale spíše kulatější zvuk, který dobře proleze kapelou, aniž by lezl do frekvencí ostatním nástrojům.

U těchto dvou však nastává problém nutnosti dělat kompromis pro čistý a zkreslený zvuk v korekcích. Každý si nakroutíte podle gusta a povedlo se mi najít hodně pestrých zvuků, protože zvukové možnosti jsou, díky změnám parametrů ekvalizéru, široké, ale nikdy jsem z něj nedostal ideální Clean a zároveň ideální Rhythm. Chcete-li například cinkavý čistý zvuk, máte řezavý a pištivý zkreslený, a pokud seříznete výšky na zkresleném, čistý ztrácí jas. Jen pro pokus jsem na chvilku vyměnil Les Paula s humbuckery za Telecastera se singly (ačkoliv nepředpokládám, že by na tuhle kytaru někdo hrál rock-metalovou muziku, na kterou je aparát zaměřen) a čistý zvuk byl nádherně průzračný, hladící po duši, zatímco při stejném nastavení byl zkreslený opět příliš navýškovaný.

Kapitola Lead je však radost bez kompromisů. Najdete si, jaký zvuk chcete. Od prvního zahrání do strun bere za srdíčko a pak už ho jen dolaďujete podle chuti. Zkreslení je podobné jako u kanálu Rhythm, ale zvuk je ostřejší a průraznější, takže na velkém zkreslení lze docílit hi-gainového charakteru.

Zbývá probrat potenciometr Tone. Je to v podstatě tónová clona, podobnou zvukovou funkci na jiných aparátech plní potenciometr s názvem Presence. Lze ji použít pro vyjasnění nebo otupení výsledného zvuku.

Ještě stojí za zmínku to, že aparát má dva vstupy. Jeden pro plný výkon a druhý pro domácí hraní. Rozdíl jsem zaznamenal jen v tom, že je pohodlnější manipulace s hlasitostními potenciometry. Ostatní zvukové vlastnosti zůstávají. Je to velice šikovná věc, díky níž máte na domácí úrovni hlasitosti delší dráhu potenciometrů Volume.

Pre-Boost, Dynamics a Reverb: Tyto tři vestavěné efekty jsou dle mého názoru velmi domyšleným počinem. Není třeba řešit krabičky, protože vše máte přímo v aparátu.

Pre-Boost funguje jako klasické nakopávadlo. Při zapnutí máte víc gainu, a tak při sólech zpíváte či vazbíte, jak se vám líbí. Lze ho zapnout na oba zkreslené kanály, tj. Rhythm a Lead. A pokud se vám zdá, že aparát v základu málo kreslí, tak tím snadno doženete všechny nedostatky. Je tím vyřešen i případný nedostatek hi-gain zvuku a možnost dopomoct prstům při malém zkreslení. Míru nakopnutí lze nastavit libovolně a zapínání je na přiloženém footswitchi. Zkrátka, za tuhle funkci jen palec nahoru a plný počet bodů.

Dynamics je dost jemně vyladěný kompresor. Nelze na něm nastavit žádnou extrémní hodnotu. Primárně slouží k navýšení objemu zvuku na basech. Má plynulou dráhu, která je znát spíše pocitově při hraní, zvuk mění jen mírně. Na maximu je už patrné, že Clean ztrácí attack na výškách a získává plnost a barvu hlavně na spodních frekvencích. Na kanálech Rhythm a Lead je to podobné, jen méně výrazné, v závislosti na zkreslení, které je samo kompresorem. Když potřebujete třísknout do strun, tak na maximální úrovni zmizí křupnutí důrazu z trsátka. Naopak při hraní akordů palm mutingem je znát, kolik objemu zvuk nabral.

Reverb je digitální, výborně funkční do kytarových zvuků. Firma Laney zvolila zlatou střední cestu mezi křišťálově čistým procesorovým zvukem a drnčícím pružinovým reverbem. Asi polovinu dráhy potenciometru jen dobarvuje zvuk a neposadí ho do pozadí, za polovinou se zvuk kytary dostává zdánlivě dozadu, ale ani na maximálním reverbu není kytara utopená, spíše mohutnější. Samotný zvuk reverbu není příliš krásný, ale je to ten, který výborně funguje v kapele a nezanikne.

Footswitch

Dodávaný footswitch FS4 - IRT má vše, co by člověk od footswitche čekal (pominu-li nezvyklé přepínání kanálů, kdy každý kanál nemá svoje tlačítko, které je ale stejné jako na aparátu). K dispozici jsou čtyři tlačítka: Základní zvuk je Rhythm a dvěma tlačítky lze přepnout na Clean a Lead. Další dvě jsou k zapínání funkcí Reverb a Pre-Boost. Každé tlačítko má svoji barevně odlišenou kontrolku. Footswitch je bytelný a přitom ne zbytečně těžký, zespoda potažený protiskluzovou gumou. Připojuje se přiloženým pětipinovým kabelem asi pět a půlmetru dlouhým. Mám pocit, že není co víc si přát.

USB, linka, sluchátka

Pro připojení USB potřebujete kabel A-B. Znát ho můžete z připojení tiskáren nebo externích disků. Na mých Windows 8 si to samo hned po připojení kabelu nainstalovalo potřebný ovladač, v ovládacích panelech zvuku jsem našel toto zařízení, pustil přes bedničky a slyšel zvuk. Celá akce trvala maximálně pět minut.

Signál je stereo. Z levého kanálu leze neupravený syrový zvuk přímo z kytary, z pravého jde zvuk upravený předzesilovačem. Přepínačem na zadním panelu můžete ještě nastavit, zda bude zvuk pravého kanálu čistý nebo upravený emulací reproboxu. Čistý náběr předzesilovače zní bez dalšího zásahu nepříjemně. Bzučivý, nekytarový zvuk potřebuje hodně úprav, než je poslouchatelný. Naopak emulovaný je pěkný, kytarový a i z počítačových reproduktorů zní hned přirozeně.

Pro hraní v reálném čase je tu relativně velké zpoždění (nevím, jak moc způsobené rychlostí mého PC), ale pro tiché nahrávání, resp. náběr signálu kytary, je tahle funkce velice dobře vyřešena. Navíc lze přes USB přenahrát již nahraný signál s jiným nastavením zesilovače, aniž byste vzali kytaru do ruky. Jak na to, je popsáno v návodu. Jedná se o přepojení kabelu z výstupu Re-Amp do kytarového vstupu Input a přehrání nahrané stopy přes USB. Vyzdvihl bych tedy především to, kolik možností v tomto ohledu firma Laney nabízí.

Linkový výstup je bezproblémový. Jen zvuk, který pouštím přes aktivní bednu, postrádá plastičnost a objem toho, který získáte z reproboxu. Myslím, že ani zvukař s mixážním pultem toho nevykouzlí o moc víc, nicméně je to stále zvuk lampového zkreslení.

Sluchátkový výstup je na tom zvukově podobně jako linkový. Hezčí zvuk lze docílit šikovným použitím funkce Tone.

Díky funkci Internal Dummy Load, což je vlastně simulovaná impedance připojeného boxu, hrají všechny tři výstupy (USB, linkový i sluchátkový) se zapojeným boxem, i když odpojíte hlavu od reproboxu.

Efektová smyčka, vstup CD/mp3

Efektová smyčka funguje v pohodě, je možné využít třípolohového přepínače -10 dB/0dB/bypass, kdy 0 zachovává stejný signál dovnitř i ven a -10 dB lze využít u efektů s úbytkem signálu, protože je touto volbou mírně zesílen. Bypass efektovou smyčku odpojí.

Aux in pro vstup CD/mp3 je na malý (3,5mm) stereo jack. Hudba puštěná přes kytarové reproduktory není žádný požitek, ale hraje. Jen jsem byl trochu zklamán, když jsem zjistil, že i do stereo sluchátek hraje mono. Ale koneckonců, lampový zesilovač si většina z nás nekupuje proto, aby si z něj pouštěla „mptrojky".

Shrnuto a podtrženo

Ironheart Studio je velice všestranný kytarový zesilovač. Tento trojkanál nabízí nespočet možností, jak v živém hraní, tak ve studiovém, nebo i pro drnkání doma v obýváku. Je kompaktní, snadno přenosný a většina věcí je na něm domyšlena do posledního puntíku. Pokud nehrajete velké festivaly, tak uřve každé hlasité pódium, a tak už jen záleží na tom, zda je to váš šálek kávy.

Testováno na boxy ESH a Gibson - Les Paul.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.laney.co.uk/products/product_details/156