Milí kolegové, chlapci a děvčata, berte "totok" jako obecnou úvahu a úvod k seriálu, ve kterém bych se chtěl věnovat testování strun, které jsou na českém trhu k dispozici. Upřímně je však třeba říci, že slovo testování není možná úplně tím ideálním, a jistě se leckdo zeptá: zda je vůbec možné testovat struny nějakým smysluplným, obecně určujícím způsobem.
Uvědomil jsem si, kolik lidí se mě, hovoře o strunách, často ptalo, zda je v nich vůbec nějaký rozdíl a jestli to není pouze otázka slavného jména výrobce, reklamy a tak podobně. Popravdě, doba se drobně změnila a to, co dnes je možné objevit na českém trhu, jsou struny ve velmi vysoké a taktéž vyrovnané kvalitě. Zaplaťbůh, pryč jsou ony okamžiky, kdy jsem jednou za čtvrt roku navštívil prodejnu Tuzexu na Plzeňské ulici, abych následně v roztřesené ruce svíral balíček vytoužených strun. A když po jejich natažení zůstalo na stole kolečko "drátů" české provenience s názvem Alfa, to pak byla jakákoliv diskuse o "rozdílech" skutečně zbytečná. Bylo jich všade dosti! Inu, není drát jako drát!
Nuže, je pravdou, že dnešní situace na trhu zdaleka není tak rozdílná a standard jednotlivých výrobců je na srovnatelné úrovni. Co je však do jisté míry také pravdou, je skutečnost, že se na český trh jen velmi těžce probojovávají výrobky menších firem a že značka a jméno hrají jednoznačně významnou roli ve výběru u uživatele a tedy i u obchodníka. O to víc je potěšitelné, že se začínají vedle obecně známých značek, jako je Fender, Gibson, D'Addario atd., objevovat i doposud u nás málo známé značky, jako jsou Elixir, Thomastic, Blue Steel... Nicméně jedná se většinou o výrobky vyšší či možná úplně nejvyšší cenové kategorie, kteréž jsou spíše známé "profesionálům". Konečně to je onen důvod toho seriálu či testu, anebo možná ještě lépe - porovnání jednotlivých produktů na trhu. Pokusíme se zmapovat situaci, popsat, co od kterého výrobce můžeme očekávat, a snad se nám podaří pomoci "hledačům" najít tu správnou cestu, neboť hovoříme-li o strunách a o jejich výběru, je jejich zkoušení a porovnávání skutečně jedinou možností, kterou navíc musí každý učinit sám. Tyto články by měly být drobným vodítkem.
Abychom mohli porovnávat struny různých výrobců, bylo by jistě dobré určit si, co vlastně od strun očekáváme a jaké by měly splňovat alespoň mírně obecné představy jejich uživatelů.
Narazíme tak na první problém, protože budeme-li hovořit o zvuku, nedostaneme se nikam dál než k diskusnímu fóru, které přes svou užitečnost patří na jinou stránku. Zvuk je záležitost individuální, aneb jej každý hledá a vytváří svým způsobem, je i obrovské množství cest, jak jej dosáhnout. Synonymum "universální" budeme u strun hledat jen velmi těžko, a nalezneme-li jej, nevyhneme se úsměvu. Tím chci říci, že budeme-li hovořit o zvuku, pak v jeho obecné rovině, aniž bychom se příliš pouštěli do debaty o tom, zda je zvuk "lepší tutok či tamtok". Vlastnosti, které bych rád sledoval, jsou:
1. ladění
2. životnost
3. pocit ze hry
První dvě kritéria jsou jasná. Pocitem ze hry myslím to, co jistě každý velmi dobře zná. Některé struny jsou nepříjemné hmatově. Naopak, někdy "desítky" jsou pocitově do ruky jako "devítky", aniž by změnily zvukový charakter atd.
Tato tři kriteria v poměru k ceně jsou pro mě, co se týče srovnávání, jasná.
Abych se navrátil ke zvuku, pokusíme si ho, bude-li to možné, popsat. Konečně, hledáme-li struny a máme-li jakous takous představu o tom, co bychom chtěli, je situace opět mírně jednodušší u známějších jmen, a myslím, že nejjednodušší u výrobců, kteří vedle strun vyrábějí i samotné nástroje. Z tohoto hlediska je zřejmé, jakou filozofii zvuku bude volit Fender a naopak jakou Gibson. Od strun Fender můžeme logicky očekávat brilantní, ostrý, mlaskavý zvuk, jehož tloušťka se bude odvíjet od označení tloušťky jednotlivých sad (009, 010, 011...). Naopak od strun Gibson můžeme očekávat více hutný a kulatý zvuk. Co můžeme očekávat od ostatních výrobců, je předmětem tohoto povídání. Tím jsme si nastínili způsob, který je dle mého názoru jediný možný, chceme-li hovořit o zvuku a učinit drobná srovnání.
Nuže, závěrem už jen toliko k průběhu. Skutečně jsem si dlouhou dobu lámal hlavu, jaké zvolit podmínky, jaký použít nástroj a v jakém časovém úseku jednotlivé sady používat, tak aby podmínky byly smysluplné a zároveň stejné pro všechny. Nakonec jsem se rozhodl pro tento způsob:
Všechny testované sady budou
1. typ tloušťky 010
2. hrané pět dní
3. každý den bude pořízena nahrávka skrze stejná nastavení
4. testované na nástroji Fender Stratocaster osazeném dvěma singly a jedním humbuckerem.
5. pokud dojde k prasknutí struny během testovací doby, bude celá sada nahrazena novou a hodnocení začne od počátku
Toliko k "pravidlům" a už jen: požádali jsme distributory o poskytnutí vzorku strun a setkali jsme se s jednoznačně pozitivním ohlasem. Patříte-li k distributorům nějaké značky či pokud snad sami struny vyrábíte a my o vás nevíme, v každém případě se nám ozvěte. Budeme rádi, pokud budeme moci náš test rozšířit.
Toliko úvodem. V příštím "prvním" díle se budeme zabývat značkami Gibson, D'Addario a Thomastic. Žijte blaze a opatrujte se.
