Klark Teknik DI 10P, 10A a 22P - sada tří typů DI boxů

A tedy jako na veřejné přednášce: K čemu je dobrý DI box? Je to takový malý zvíře, ven z něho leze skoro to samé, co dovnitř, nedá se na něm pár „šušňů“ ušetřit?

DI box, celým názvem direct injection box, vlastně propojuje profesionální zvukovou techniku s tou spotřební. U běžných analogových audioelektronických propojení, ať už jsou to kabely s konektory cinch, ty jsou osazené i tady, tak i audiokanály na televizním konektoru SCART, a dřív taky tří- nebo pětikolík kulatých konektorů DIN a paradoxně taky i původně telefonní konektory jack TRS u kytar, jsou takzvaně asymetrické. Přestože u konektorů cinch a jacků TRS bychom nejspíš nějakou tu geometrickou osovou symetrii našli, jde tady hlavně o symetrii elektrickou.

Asymetrický konektor či kabel má jednu žílu pro signál, ta je opletena stíněním čili uzemněním- to je druhá signálová žíla. Tvoří okolo signálového vodiče z fyziky známou tzv. Faradayovu klec, která brání elektromagnetickým polím prolézt dovnitř a naindukovat a zamíchat se do signálu ve formě nějaké signálové neplechy. Tedy brumu . Ovšem stínění tomu všemu brání jenom do určité míry, takže zejména pokud máte kabel dlouhý, něco rušení vám takhle do něj stejně proleze.

Proto se v profesionální audioelektronice používají vedení symetrická. Signálové vodiče má taková linka dva a stínění je zase opleteno dokola kolem nich. Když je v okamžiku „teď“ na jednom signálovém vodiči právě kladné napětí, na tom druhém je úplně stejné, ale záporné. Ta napětí se na nich hodně rychle mění, ale vždycky na obou drátech právě opačně. Zvukaři tomu říkají, že signály jsou navzájem v protifázi. Nepohodlí dražšího vedení přes tři vodiče místo dvou je pak vykoupeno tím, že rušení přicházející většinou relativně zdaleka se proto na oba geometricky podobné a blízko sebe vedoucí dráty „nakmitá“ a naindukuje stejně. Ve stejné fázi. Na konci symetrické linky je pak rozdílový zesilovač, který ten souhlasný, tedy rušící signál potlačí a nesouhlasný, rozdílový, tedy ten užitečný ponechá a zesílí. Symetrické vedení tak může být poměrně dlouhé a přenáší signál bez ztráty kvality.

Aby to fungovalo, je ale taky důležitá elektrická symetrie, protože když použijete symetrický kabel, ale jeden ze signálových vodičů prostě jen uzemníte nebo odpojíte, tak zlepšení odstupu pomocí symetrizace nedocílíte. Podobně jako když symetrizovaný signál pošlete do asymetrického vstupu. No a jedním úkolem direct injection boxů je právě udělat z nesymetrického audiosignálu symetrický, a tak ho připravit na přenosy po delších profi vedeních bez ztráty kvality.

Jako paradoxní mi přijde, že kytarové i klávesové výstupy jsou snad bez výjimky asymetrické, přestože symetricky namotat kytarový snímač nebo zapojit symeterizátor na výstup synťáku technicky není vůbec žádný problém. Na vině jsou asi zažité a dodržované zvyklosti. Takže když chcete kytaru nebo klávesy připojit do slušného „péáčka“ jinak než mikrofonem přistrčeným k bedně, potřebujete DI box.

Navíc, nic se nikdy neděje z jediného důvodu. Druhá potíž s podobnými důsledky je, že jsme obklopeni elektromagnetickým polem. Od sluníčka, od radiového, televizního, mobilního, wi-fi - nového radarového, GPS, a kdo ví ještě jakého vysílání, a hlavně od silových elektrických rozvodů - běžné domácí elektřiny. A jelikož každý vodič protékaný střídavým proudem se stává vysílací anténou, tak i opačně - každý vodič v elektromagnetickém poli je anténou přijímací. Nejvíc se toho nachytá i navysílá, pokud je vodič v cívce, ale někdy stačí i cívka s jedním závitem, tedy smyčka. A tu uděláte snadno, aniž byste chtěli. Klávesový nástroj či kytarové kombo je přes třížilový zásuvkový kabel připojen k místnímu uzemnění. A když má signál z něj jít do jiného aparátu, který je taky uzemněný, třeba do mixpultu (ten je z bezpečnostních důvodů taky uzemněný přes zásuvku), tak vznikne jednoduchá smyčka tvořená zásuvkou - jedním krámem - druhým krámem a další zásuvkou. Může tak vzniknout smyček i víc, pokud je zapojení složitější. Štípat uzemnění v zásuvkách není nikdy to pravé oříškové, protože se tím zbavujete jedné z ochran elektrického zařízení a při nějaké jeho nevhodně blbé závadě a nepříznivých okolnostech by vás to zařízení mohlo i zabít. Štípat uzemnění u signálového vodiče zase hodně bručí, protože zásuvková uzemnění nejsou určena pro audio přenosy a mohou mít mezi sebou všelijaká malá napětí. V DI boxech, které obsahují symetrizační transformátor, to obvykle jde zařídit tak, že výstup může být galvanicky zcela oddělený od vstupu - anebo néé. Tuhle volbu mívá na starosti vypínač na panelu pojmenovávaný třeba „ground lift“ nebo podobně. Metodou pokusu a omylu pak jimi zvukaři na zvukovkách honem cvakají a zkoušejí tak, při které jejich poloze to bručí míň. Takže to je druhá funkce DI boxu - oddělit od sebe uzemnění a přerušit tak bručící smyčky.

Pojďme to rozbalit

Všechny krabičky jsou v jednotné elegantní vizáži z oble tvarovaného hliníku s rohy opancéřovanými černým plastem. Tvůrci zjevně počítali s praxí, kdy DI box leží někde stranou, na podlaze či v koutku, kde se taky do něj občas kopne. Nekopal jsem, ale vypadají na to, že to vydrží. Plastové rohy taky kryjí konektory a vypínače, pokud krabička stojí na rovné ploše jejich stranou dolů. Vstupy a výstupy mají všechny typy přehledně rozdělené na protilehlé boční stěny. Prospekty hlásají, že uvnitř mají DI boxy symetrizační trafa z legendárních mixpultů Midas - jářku heuréka. Ale teď po jednom.

DI 10P

je jednoduchý pasivní DI box, ovšem se dvěma vstupy. Na vstupní straně jsou dva konektory cinch se správným barevným rozlišením (red = right). A jeden stereofonní malý jack TRS 1/8” (3,5 mm). Úroveň obou kanálů lze odděleně regulovat až do nuly dvěma malými potenciometry vedle konektorů. Na výstupní straně je jeden panelový samec XLR, značkový Neutrik, vedle něj pak zmíněný vypínač „ground lift“, zde označený polohami Lift pro odpojenou a Earth pro připojenou zem.

Vyhrabal jsem pár konektorů a „šlusmetr“. Malý stereofonní jack je natvrdo propojen s konektory cinch, takže mohou navzájem sloužit jako konektory pro vstup i jako konektor „thru“, tedy „pošli to dál“. Signálová zem vstupů je trvale propojena s kostrou krabičky a vypínač Earth/Lift na tom nic nemění. Výstupní odpor mezi výstupními XLR piny 2 a 3 je asi 6 Ω, což je nejspíš odpor sekundárního vinutí transformátoru. Není propojeno s výstupní signálovou zemí v jakékoliv poloze vypínače Earth/Lift. Ten jen odpojuje výstupní signálovou zem od té vstupní a od kostry. Nad tyhle detaily je jednostránkový návod povznesen.

DI 22P

Tenhle je dvojitý pasivní stereofonní. Pro vstup si můžete vybrat dva „velké“ monofonní jacky čtvrt palce (1/4” = 6,3 mm), dvě samice cinch, nebo stereofonní „malý“ jack 1/8” (3,5 mm). Symetrické výstupy jsou na konektorech XLR.

Na vstupní i výstupní straně lze nechat uzemnění připojené nebo jej odpojit pomocí dvou páčkových vypínačů. Na obou stranách zvlášť, aby se zvukaři mohli vyblbnout. Na vstupu je ještě další páčkový vypínač pro útlumový článek 15 dB, pokud by vstupní signál byl příliš silný.

Oměřeno - malý stereofonní jack je stejně jako u předchozího natvrdo propojen s konektory cinch. Při poloze vypínače Earth jsou všechny výstupní piny (číslo 1) propojeny s kostrou. V poloze Lift nejsou, a nejsou ani propojeny mezi sebou. Výstupní stejnosměrný odpor transformátorů byl 84,2 a 84,3 Ω.

DI 10A

e DI box jednokanálový, leč aktivní. Na vstupní straně jsou dva asymetricky zapojené TRS jacky 1/4“, jeden pro vstup, druhý jako „thru“ pro zřetězení do dalších vstupů, ale je to vlastně jedno, protože jsou propojené natvrdo. Na vstupní straně je ještě páčkový třípolohový přepínač ovládající útlumové články v polohách 0, tedy naplno bez útlumu, pak 20 a 40 dB. Vstupy jsou ještě propojené do panelové samice XLR. Vedle konektoru je ještě vypínač Earth/Lift a vypínač napájení s malou indikační LED diodou. Přístroj lze napájet jednak z „muzikantské“ baterky devět voltů, jednak z fantomového napájení, jímž disponují všechny slušnější mixpulty. Po zapnutí LED dioda modře pomalu mžitkově bliká, asi proto, aby se baterka „nevyšťavovala“ blbostma.

Oba vstupní jacky jsou zapojeny jako monofonní, tedy pravý kanál vprostřed na prstýnku jeho dříku je uzemněný. Asymetricky zapojený vstupní konektor XLR má na zem zkratovaný pin číslo 3. Všechny zemní kontakty jsou propojené s kovovou kostrou krabičky. Všechny tři vstupní konektory jsou navzájem propojeny.

Mezi výstupními piny 2 a 3 samce XLR je stejnosměrný odpor 27,3 Ω. Vypínač Earth - Lift připojí či odpojí pin 1 výstupního konektoru od kostry přístroje, včetně mínus pólu napájecí baterky. Velká vstupní impedance, jíž je dosaženo díky elektronice, se bude hodit kytarám či nástrojům.

Dojmy uživatelské

Všechny krabičky pracují podle předpokladů. Rozsah úrovní pasivních DI boxů má dostatečnou rezervu pro všechny myslitelné linkové úrovně. Jejich zkreslení je uchem nezjistitelné. Mez přebuzení aktivní elektroniky je úměrné napájecímu napětí. V tomhle případě je rozsahu 9 až 48 voltů.

Závěrem

Všechny tři typy DI boxů jsou zdařilými variacemi na dané téma. A muzikantům, kteří se občas muswjí svěřit do rukou profesionálních zvukařů, ušetří nejednu patálii s nechtěným bručením jejich nástrojů nebo jiných spotřebně elektrických zdrojů zvukového signálu.

Technické parametry