IK Multimedia iRig STOMP
Pidi rozhranní pro iPidi mašinky
I když na první pohled vypadá tahle mašinka jako samostatná krabička, bez iZařízení (iPod, iPad, iPhone) nefunguje. Zapojuje se mezi kytaru, baskytaru či mix pult a Apple. Není to tedy nic jiného než rozhranní pro naše iZařízení. Zapojíme do něj kytaru a výstupní kabel. Kompletní nastavení zvuku provádíme v Apple. Zde si můžeme určit, zda zařadíme jeden virtuální efekt nebo kompletní aparát, nahrávadlo apod.
iRig Stomp má vstupní a výstupní samice 6,3 mm, vstup na iZařízení (malý 3,5mm jack) a výstup na sluchátka (taktéž malý 3,5mm jack). Ten velký potenciometr slouží pro nastavení vstupní úrovně. Osobně mi přijde trošku zbytečný, toto nastavení může klidně probíhat přímo na displeji, ale budiž. Posledním prvkem je LED dioda signalizující zapnutí.
Krabička je plastová, poměrně lehká, působí méně odolným dojmem. Výhodou je, že ji lze napájet jak adaptérem, tak baterií. Po sundání krytky baterie je vidět, že nožní spínač mačká spínač umístěný na plošném spoji. Měl bych trochu strach, kdy se to promáčkne. Krabička samozřejmě už z principu není true bypass. Zandání baterie a zavření krytky mi trvalo trochu déle. Vývojáři v šachtičce na baterii nenechali příliš mnoho místa.
Kdo zná AmpliTube, ví, že to hraje velmi dobře. Zvuky jsou (na digitální simulaci) živé a dynamické. Variabilitu všech možných nastavení, efektů a výsledných zvuků asi nemá cenu zmiňovat. Už teď se blíží nekonečnu. Díky propojení se světem Apple lze nahrávaný zvuk přímo ládovat do nahrávacích aplikací jako Garage Band apod.
V AppStore si můžeme zdarma stáhnout AmpliTube a dát se do toho. Bezvadná je kombinace napájení baterií a výstupu na sluchátka; díky tomu lze jamovat do půlnočních hodin doma i na cestách.
Využití najde vlastně všude. Místo původních futuristických odhadů, kdy se jako jasná vize jevil kytarista s notebookem na pódiu, naládovaným virtuálními krabičkami, se nyní zobrazují kontury hudebníka s maličkým iZařízením, které je propojené s pidižvíkem jako tento iRig Stomp. Jeho omezení tkví v tom, že nelze měnit nohou zvuky, pouze zapnout a vypnout. Jeho výhodou je zvuková variabilita. Bez omezení. Pro zajímavost mrkněte na Muzikus 12/2009, kde je test většího brášky.
Snad je jen škoda, že výrobci podobných věciček je ještě neumí (či nechtějí) otevřít i pro další systémy (Android). Tím se okruh potencionálních uživatelů výrazně zužuje. Ale co není, může být.
