Po dvojici minitestíků v minulých číslech se opět vrátím (tentokrát však v trochu větším rozpětí) k nové řadě efektových krabiček firmy Ibanez nazvanou Tone-Lok.
Podle slov této japonské firmy, kterou není třeba nijak zvláště představovat, jde o vylepšenou řadu, postavenu - nebo lépe řečeno upravenu a seřízenu pro potřeby především moderních kytaristů s tzv. moderním zvukem. Ovšem co přesně znamená v pojetí firmy Ibanez pojem moderní kytarista či zvuk, netuším, a ani se tím nijak zabývat asi nebudu, protože kytarista nebo obecně muzikant je, dle mého nijak nezávazného názoru, pouze dobrý či horší, má co říci či nemá. A takto jsem přistoupil i k testu; buď mi krabička přišla po určité stránce použitelná, či nikoliv.
Konstrukce
Protože jsem všechny zásadní konstrukční znaky této řady popsal v oněch mini-testících, není asi potřeba to znovu opakovat. Doporučuji si je ale možná přečíst či se podívat na webové stránky firmy Ibanez (www.ibanez.com), kde všechny potřebné informace najdete. Jen bych se ještě jednou zmínil (protože dobré věci je radost opakovat) o dvou příjemných vychytávkách - a to funkce, zaaretování pomocí zamáčknutí všech ovladačů proti nechtěnému rozladění nastavení a dobře vymyšleném systému pro rychlou a snadnou výměnu baterie. A teď už k jednotlivým modelům: firma po většině v této řadě nepřichází na trhy s něčím zcela novým, ale zaměřila se na téměř klasické efekty, s nimiž, pokud tedy tu a tam efekty používáte, jste se už určitě setkali a které jsou asi těmi nejvyužívanějšími. Snaha byla především o to, jak je to v poslední době moderní, efekty vymyslet co nejuniverzálnější a nacpat je co nejvíce informacemi - naštěstí při zachování co nejednoduššího ovládání a nízké ceny. Dobrou pomůckou může být i to, že u každého efektu firma nabízí i několik možností přednastavení, což by mohlo urychlit hledání vašeho zvuku či aspoň napovědět, co krabička umí. Na internetu pak najdete i zvukové ukázky všech modelů.
Pro tento test jsem měl k dispozici set efektů, který se skládal ze dvou druhů zkreslení, chorusu, flangerů a phaser modulátoru. Pro úplnost mi ještě budou chybět dvě krabičky - a to delay a tzv.smash box, na něž už do tohoto čísla bohužel nezbylo místo, a tak se o nich zmíním třeba příště v nějakém tom minitestíku.
Tubescreamer TS7
TS7 je vlastně jakousi reedicí jedné asi z nejslavnějších a dodnes velmi vyhledávaných krabiček, která kdy byla vyrobena. A to TS9. Tento efekt zjednodušeně napodobuje zkreslení starých lampových zesilovačů. Pokud nepotřebujete vyloženě metalovou pilu a hledáte něco, co by takzvaně nakoplo váš zesilovač, vřele doporučuji vyzkoušet. Protože jednu starou TS9 doma mám, byl jsem opravdu velmi zvědavý, jak tato reedice dopadla.
TS7 může pracovat celkem ve dvou režimech: a to buď jako TS9, nebo jako režim Hot. Pro navolení vlastní barvy pak složí trojice ovladačů Drive, Tone a Level - k tomuto myslím není co dodat. Ještě pro úplnost, krabičku nebo (abych byl přesnější) všechny krabičky jsem testoval na kombu Mesa/Boogie F-30 a Marshall Bluesbreaker. Nejprve tedy režim TS9. Zvuk z krabičky sice co do barvy opravdu připomíná originální TS9, ale ať jsem točil, jak jsem točil, prostě ten zvuk, který dostanu z originálu, jsem z TS7 bohužel nedostal. Zvuk byl přece jen chlupatější nebo rozdrolenější a možná i o něco tenčí. Těžko se to popisuje, ale prostě stará TS9 mi přišla o dost lepší. Slyšet to bylo hlavně při nakreslení čistého kanálu na Marshallu. Co se týče úrovně zkreslení, lze u tohoto reeditovaného tube screameru navolit drive od opravdu lehounce nakřáplého zvuku (zněl hezky především ve spojením se stratocasterem) přes bluesové až po řekněme hard rockové zkreslení, slyšitelné z nahrávek tak 70.-80. let. Pokud by vám to bylo málo a prostě potřebujete kreslit více, není zde nic jednoduššího, než přepnout do režimu Hot. Ten si zachovává stejnou barvu jako předešlé nastavení, jen s tím rozdílem, že nám o dost přibylo zkreslení (nečekejte však metalovou pilu.) Použití TS7 bych viděl asi všude tam, kde je potřeba, ať už na sólo, či z jakéhokoliv důvodu tu a tam trochu přikrmit váš zesilovač. Výhodou je určitě možnost navolení dvou módů a koneckonců i velmi přijatelná cena 1690 Kč.
Distortion DS7
Pokud opravdu potřebujete pořádně kreslit - a váš zesilovač to nedokáže, jedna z mnoha možností je například tato krabička s označením distortion DS7. Zde je ovládání úplně to nejjednoduší, jaké jen může být. Drive, Tone a Level. Jednoduché, avšak velmi účelné a v tomto případě naprosto dostačující. Efekt nabízí co do barvy velmi příjemné rockové zkreslení, jehož spektrum se dá nastavit od crunche až po hodně zkreslený, téměř metalový zvuk. Vše ve finále bude samozřejmě záviset od mnoha aspektů, kytarou a aparátem počínaje a vlastním nastavení korekcí konče - a hlavně (na co bych málem zapomněl) - samozřejmě od stylu vaší hry. Co mě mile překvapilo, je úroveň zkreslení - byla použitelná jak pro nastavení barvy, tak konkrétnosti tónu a částečně i dynamiky v celé šířce spektra ovladače Drive. A to i v těch nejkrajnějších polohách. Nejlépe však zněla při nastavení ovladače kolem 12 hodin. Osobně moc velké zkreslení často nepoužívám, ale tato krabička se mi opravdu líbila a hodně mě bavilo s ní pracovat. Velmi příjemná je i cena 1390 Kč.
Chorus/Flanger CF7
Už samotný název této krabičky dosti jasně předurčuje, k čemu by měl efekt sloužit. Jde tedy o dva v jednom. Pomocí malého přepínače určíte, zdali má krabička pracovat jako chorus či jako flanger. Přičemž oba dva efekty makají navíc ještě ve dvou dalších režimech, a to Normal a tzv. Wack'd. Pro finální nastavení zvuků slouží čtveřice ovladačů, pomocí nichž můžete nastavit víceméně klasické parametry jako: hloubku efektu, rychlost, délku a čas vlnění. Ostatně, pokud jste někdy pracovali s jakýmkoliv chorusem, určitě to znáte a není potřeba to nějak zvláště rozvádět. Navolíte-li, ať už u chorusu či flangeru, režim Normal, dostanete z krabičky klasický chorus či flanger s dosti velkým a citlivým spektrem nastavení všech parametrů efektů. U obou charakterů modulace lze tedy nastavit zvuk od hodně lehce zvlněného (ovladače téměř na jedničky) až po opravdu hodně rozvlněný a rozladěný tón, který mi však v krajních polohách nastavení přišel téměř nepoužitelný. Snad jen, pokud by jste dostali kšeft někde na Marsu. Ale tady hranice krabičky nekončí. Jestli si přece jen v těchto úchylně-vesmírných zvucích hovíte, doporučuji přepnout chorus či flanger do nastavení Wack'd. Firma nespíš myslí hodně dopředu, a tak pokud se opravdu bude v nejbližší době lítat "holit" na Mars, může se vám toto velice hodit. A teď už vážně. Pokud se tedy přepnete do výše zmíněného režimu Wack'd (Wack by se dal přeložit jako šílenec či úleťák), dostanete z krabičky v podstatě další modulační efekt - něco mezi chorusem, flanger vibrátem a phaserem (zaleží od nastavení ovladačů). Na stránkách firmy popisují tento efekt jako současný a moderní zvuk modulačních efektů, použitelný například v těch nejtvrdších odnožích metalu, které dnes jedou. Ostatně jedno nastavení se jmenuje Korn. No nevím jestli nejmodernější - mně osobně tento zvuk připomněl hudbu ke starým vědecko-fantasmagorickým filmům z 60. let. Aááá - teď, když jsem zahrál zvětšenou kvartu, mi projela scéna z českého filmu Zachraňte Jessii...
Tady bude hodně záležet na vaší fantazii, jak efekt nastavíte a jak jej použijete. I přesto, že název tohoto režimu je "šílenec" (a myslím, že to naprosto odpovídá), dá se zde nastavit i poměrně hezký zabarvený chorus, znějící například v pomalých rozkladech akordů velmi příjemně. Bohužel jsem to vydržel tak hodinu, pak jsem ho musel vypnout a schovat hodně daleko, jinak bych asi zešílel. Ještě bych možná malinko vytkl celkový zvuk krabičky, která vám tón přece jen trochu ztenčí a možná ochladí, ale za některé úchylné zvuky to možná stojí. Cena krabičky je 2290 Kč
PM7 - Phase Modulator
Dalším modulačním efektem, který vám vaši hru řádně rozvlní, zkroutí, rozbublá, v tomto případě i řádně zúchylní, je víceméně multifunkční phaser. Na výběr zde máme celkem ze tří způsobů modulace nebo (abych byl přesnější) tvarů frekvenčních křivek. Najdeme zde tedy tzv. triangle wave - trojúhelníkový průběh křivky (klasický phaser), dále čtvercový a tzv. high-frequency wave. (Ring Modulátor či jakýsi syntezátor). Aby toho opět nebylo málo, každá ze tří výše uvedených možností může pracovat navíc ještě ve třech režimech nebo (chcete-li) typech fází. První nabízí spíše vintage phaser s obracenou fází po čtyřech posunech, druhý a třetí pak obrácenou normální fázi po šesti posunech. K nastavení výsledné barvy pak opět čtveřice ovladačů. Tato krabička nabízí díky výběru tvaru křivky a modů opravdu mnoho variant nastavení, které je závislé pouze na vaší fantazii, a všechny je popisovat je opravdu nad mé síly. Tak jen tak namátkou - nastavit se samozřejmě dá klasický phaser (simulace rotujícího repráku) či naprosto ulítlý synťákový zvuk. Pokud jsem někde výše u chorusu mluvil o úchylných zvucích, beru vše zpátky, protože výše zmiňovaný phaser vše přebije :). Co se týče celkové barvy, ta mě malinko zklamala. Efekt mi zněl místy trochu chemicky a studeně. Na škodu je i fakt, že ukrádá signál vašemu aparátu. Oproti tomu možnosti nastavení jsou opravdu veliké a cena 2540 Kč naprosto skvělá.
Závěr
Berte prosím v úvahu, že jsou to pouze a jen mé subjektivní názory a já nejsem ani náznakem děd nedvěd (pardon vševěd :)), a proto doporučuji, pokud vás nějaký ten efekt zaujal, jít do prodejny a tam si jej vyzkoušet (a nedbat na mnohdy kyselé obličeje prodavačů - ostatně oni to také nemají jednoduché). Toto je jediná cesta, jak si zvukové vlastnosti oněch efektů ověříte.
Kdybych měl přece jen vše shrnout a vyslovit nějaké to resumé - příznivá věc, která efektům nahrává, je jejich velmi přijatelná cena, možnosti editace a koneckonců i design a určité plus v konstrukci, například výše zmíněná aretace ovladačů. Za vyzkoušení to určitě stojí.
Takže příště ještě delay a smash box.
Info:
Ibanez Ton-Lok je nová řada kytarových krabiček s promyšleným a originálním ovládáním.
Plus:
aretace ovladačů
snadná výměna baterie
možnosti editace
Mínus:
zvuk režimu TS9 u TS7
