Hardwire HT-6 Polyphonic Tuner - pedálová ladička pro kytaru a baskytaru

„Fuj, nalaď si to!“

Kdybychom byli v teleshoppingu, vypadalo by to nějak takhle: Černobílý film, roztřesený obraz, rozcuchaný, obézní a zoufale vypadající kytarista, snažící se si na koncertě naladit kytaru. A mužský hlas energicky komentuje: „Asi ten pocit znáte. Někde se to během písničky hnulo a prostě to neladí. Publikum čeká a atmosféra řídne. A vy zoufale hledáte, která struna to je. Jste nervózní, spoluhráči jsou naštvaní, lidé odcházejí. Opravdu to nejde jinak?“

Náhle střih, jsme ve studiu a na scénu přichází elegantně oděný pán s blonďatou asistentkou a v ruce drží HardWire HT-6 Polypohonic Tuner. „Zapomeňte na staré a nudné klasické pedálové ladičky, nyní přichází HT-6!“ A scéna s koncertem se opakuje, pouze je v barvě, kytarista je upravený, štíhlý, usměvavý. Zapíná ladičku a během deseti vteřin je naladěný. Spoluhráči na něj jen lišácky mrknou a show pokračuje. Asistentka ve studiu nadšeně hýká a „Pokud zavoláte do deseti minut, dostanete zcela zdarma i tuto pánev!“.

Popis

A teď vážněji. Není to tak dávno, co se na trhu objevila ladička TC Electronic PolyTune, která asi jako první uměla ukazovat ladění všech strun současně. Šikovná věcička, řekli si kytaristé a basáci, a od té doby tato malá bílá krabička zdobí kdejaký pedalboard. Ale inženýři a inženýrky z konkurenční firmy DigiTech si řekli, že to tak nenechají, a vyslali na trh HardWire HT-6 Polyphonic Tuner, který už svým názvem napovídá, s kým se že se to pustil do boje o naladění našich instrumentů. Koneckonců, PolyTune byl na stránkách našeho časopisu také testován, takže koho by to zajímalo, nechť otevře Muzikus z ledna roku 2011.

Ale zpět k předmětu tohoto testu.

Na papírové krabici, ve které je efekt dodáván, není mnoho k testování, zajímavější je její obsah. Kromě samotného pedálu a nezbytných tiskovin jsem tam našel i ve tmě svítící nálepku na nožní spínač (usnadňuje nalezení pedálu na temném pódiu, v lese, prostě ve tmě), a nalepovací suchý zip pro případ, že byste krabičku chtěli umístit do pedalboardu. Drobnosti, které ale potěší.

Design samotné ladičky je stejný jako u všech krabiček HardWire, tedy masivní kovová konstrukce s velkým nožním spínačem. Na místě, kde se u jiných modelů nachází potenciometry, se zde nachází velký displej s devadesáti LED diodami. Pod ním se nachází ještě malý jednomístný numerický displej a tlačítka Tuning a Mode. Ta jsou usazena tak, aby nemohlo dojít k jejich neúmyslnému stisknutí, ale zároveň se s nimi pracuje jednoduše a pohodlně. Celkově je krabička poměrně rozměrná, i v porovnání s „bossáckými“ krabičkami je to docela obr. Masivní konstrukce krabičky má ale nespornou výhodu při spínání - je prakticky nemožné se netrefit. A pokud neměříte místo v pedalboardu na milimetry čtvereční, neviděl bych to jako nějaký zásadní problém.

Místo pro baterii se skrývá pod nožním spínačem a dostat se k němu není nic složitého, zvládl by to možná i bubeník :). Na bocích se nachází vstupní a výstupní konektor a na horní straně nacházíme USB zdířku (časem bude pravděpodobně možné updatovat firmware), dále vstup pro devítivoltový adaptér a nakonec výstup pro napájecí kabel pro případ, že bychom chtěli pomocí jednoho adaptéru napájet ještě nějaké další krabičky.

V praxi

HT-6 je pro plné využití své polyfonnosti vhodná pro ladění šestistrunné kytary a čtyř-, pěti- i šestistrunné baskytary.

Krabička si poradí se standardním laděním, které může být jakkoliv transponované (pokud například používáte kapodastr nebo pokud máte nástroj podladěný...) a kromě toho si u kytary poradí i s dropped laděním (kdy je nejnižší struna oproti klasickému ladění podladěna o tón). S všelijakými „open“ laděními si zatím krabička neporadí, ale co my víme, co ji bude časem možné prostřednictvím USB naučit.

Nejprve jsem byl k polyfonnímu ladění poněkud skeptický. Když krabičku zapnete a brnkete přes všechny prázdné struny, jak návod radí, rozsvítí se sloupec různobarevných diod. A čert aby se v tom vyznal! Při několika prvních pokusech o naladění jsem se stejně vždy uchýlil k ladění každé struny zvlášť, zvyk je holt železná košile. S tím krabička naštěstí nemá sebemenší problém, a pokud polyfonně ladit nechcete, nic nemusíte přepínat, prostě ladíte jako dřív. Ladička pro tento způsob nabízí hned dva mody indikace ladění. První z nich se nazývá Normal Mode, při kterém se ladění zobrazuje pomocí skupiny diod, vychylující se buď nalevo, nebo napravo od osy, která znamená, že máme naladěno. Prostě klasika. Druhý mod se nazývá Strobe Mode a funguje jako stroboskopická ladička - na displeji se pohybuje skupina v jednom nebo druhém směru a vaším úkolem je ji donutit, aby se zastavila. V okamžiku, kdy se tak stane, můžete považovat strunu za naladěnou. Žádná věda... V obou modech je ladění přesné a indikace rychlá, takže lze naladit velmi jednoduše a pohodlně.

Po několika pokusech jsem nakonec našel společnou řeč i s režimem polyfonního ladění, chce to jen trochu zvyku. Ladička téměř okamžitě ukáže přesné ladění všech strun a během doznívání je skutečně možné nástroj precizně naladit. Na test jsem zneužil všechny možné i nemožné kytary a baskytary různé kvality a se všemi si to bez problému poradilo.

Ovládání krabičky je opravdu jednoduché a vše se dá nastavit snadno a rychle.

Frekvence referenčního tónu a1 je kalibrovatelná od 436 do 445 Hz. Pokud krabičku napájíte baterií, měla by vydržet až osm hodin provozu v režimu zapnutí. Praktické je, že cca třicet minut před úplným vybitím začne na displeji blikat upozornění, takže nehrozí, že vás krabička překvapí svou náhlou smrtí.

Oba displeje jsou velmi dobře čitelné i za horších světelných podmínek.

Mít či nemít?

Pokud sháníte kvalitní pedálovou ladičku, myslím že tady není co zkazit. Možnost polyfonního ladění je šikovná pomůcka zejména pro rychlou kontrolu ladění během koncertu, kdy není moc času na dlouhé hledání problému. Kromě toho nabízí i standardní režimy ladění, které fungují bezchybně.

Výrobce uvádí, že je krabička true bypass, a pravda je, že žádný úbytek signálu při jejím zařazení do signálového řetězce jsem nezpozoroval. No a pokud se vybije baterie nebo selže napájení, signál krabičkou v klidu prochází dál.

Konstrukce je, řekl bych, nezničitelná, a pokud by bylo potřeba, myslím, že by ladička v klidu posloužila i jako náhrada dlažební kostky při násilných nepokojích.

Celkově se s ladičkou pracuje příjemně a nemám nic, co bych jí mohl objektivně vytknout. Takže pokud se vás někdo snaží naštvat tím, že vám rozladí jednu strunu a neřekne vám, kterou, s Polyphonic Tunerem na něj vyzrajete!

Mimochodem

Zajímalo by mě, jak by vypadala polyfonní ladička pro dvanáctistunku. Nebo pro harfu. Nebo pro klavír. Fííha, to by byly displeje...