Jsou firmy, nebo chcete-li výrobci či vynálezci kytar, které se určitě nevymazatelně zapsaly do historie elektrické kytary. Mezi takové patří bezesporu i americká (i když výroba je od roku 1990 přesunuta do Japonska) firma s téměř 70letou tradicí, kterou založil německý přistěhovalec do New Yorku Fridrich Gretsch. Jeho elektroakustické nástroje se proslavily především v 50. a 60. letech a dodnes jsou ceněny mezi hráči snad všech hudebních stylů od jazzu, country po rock'n'rol, rock a pop. Ostatně jména jako Chet Atkins, Dave Stewart či Eliot Easton mluví za sebe.
Design, konstrukce a možnosti
Existují designy nástrojů, u kterých identifikujete výrobce už na první pohled. Mezi takové určitě patří i velmi originální, řekněme retro, styl některých typů kytar firmy Gretsch, jež v podstatě až na pár lehkých úprav neprodělaly nějakou větší inovaci více než půl století. Myslím, že názory na tento "kadilakový" vzhled mohou být pouze dva - buď se to někomu líbí, nebo ne.
Eliot Easton Jet je co do tvaru těla a vlastně i designu některých prvků jakousi reedicí kytar s označením Jet, s úspěchem vyráběných rodinou Gretschů někdy v polovině šedesátých let. Model, který dostala redakce Muzikusu k otestovaní, patří do levnější série nástrojů vyráběných v Číně. Na trhu existuje i originální model vyráběný v Japonsku, ale jeho cena je několikanásobně vyšší.
Kytaru můžeme zařadit do kategorie - pololubové. To znamená, že nástroj je uvnitř těla dutý a prochází jím buď centrální blok, nebo jsou do masivu korpusu vyfrézované pouze kapsy. Jak přesně je to u tohoto nástroje, se mi bohužel zjistit nepodařilo, protože vrchní deska je vcelku bez klasických f otvorů. Podobnou konstrukci se zcela uzavřenou vrchní deskou má například Robben Ford (firma Baker).
Korpus je vyroben z masivu mahagonu, na který je nalepená masivní deska z javoru, pokrytá uretanovým lakem zelenkavé barvy. U Gretsche tuto povrchovou úpravu nazývají dosti výstižně Cadillac Green. Krk, který je k tělu přilepen, je stejně jako korpus mahagonový a nese na sobě palisandrový hmatník.Takže co se týče dřevin, pouze léty ověřená klasika. Ještě bych přidal pár technických dat, jako je menzura 632 mm (24,9"), rádius krku 305 mm (12"), šířka krku nebo přesněji hmatníku na nultém pražci 43 mm a počet pražců 22. Za povšimnutí určitě stojí pro Gretsch tolik typické, neo-klasické palcové (značka vytváří dojem konce nehtu palce ruky - anglicky "Thumbnail") orientační značky používané u Gretschů někdy od roku 1957.
Co se týče hardware, i zde firma sází na pro ni tolik typickou klasiku, a tím je především vibrační kobylka typu Bigsby. Bohužel na vysvětlení principu této vintage vibrační páky tady není místo, ale mám takový dojem, že jedno z témat Muzikusu byly kytarové kobylky (3/2003), kde byl celý systém, myslím, docela dobře popsán. Co se týče snímačů, kytara je osazena dvěma humbuckery firmy Gretsch. Nástroj disponuje třemi, designově velmi originálními, pozlacenými a kovovými potenciometry, kterými lze ovládat jednak hlasitost pro každý snímač a jednak nastavovat celkovou hlasitost obou snímačů. Říkejme tomu třeba Master Volume - velmi chytré! Dalšími ovládacími prvky jsou dva páčkové přepínače, přičemž ten první slouží k navolení snímačů (krk, kobyla a oba) a ten druhý pak jako jakýsi zvukový filtr, nebo chcete-li třípolohová tónová clona.
Pokud se na nástroj podíváme velmi obecně, z mého pohledu jsem, až na jednu věc, nějakou větší konstrukční vadu nenašel a co se týče vlastního designu, včetně výběru barev atd., bude hodně záležet na vkusu a orientaci kytaristy. A teď k té mé výše zmíněné výtce. Nástroj je opatřen perleťovým krytem proti poškrábání. Ten je však na nástroj tak špatně připevněn, že se v podstatě nedá hrát na vysoké e. Vím, že je to drobnost, která se dá jednoduše opravit nebo vyměnit, ale spíše mě zaráží, že se takový nástroj dostal k testu. Ještě bych pochopil, že se kdesi v Číně stala chyba (Ju Won Chung montující nástroj v pátek ve tři odpoledne se viděl s rodinkou na výletě po Čínské zdi), ale už vůbec nepochopím, že se český distributor ani nepodíval, co posílá na test do redakce... Nerozumím...
Zvuk a herní vlastnosti
Než se mi nažhaví "siliče", zmínil bych se aspoň bodově o pár vlastnostech týkajících se hry. Nástroj i přes jeho vyšší váhu sedí velice dobře na těle, a pokud zrovna nejste ten typ hráče, který si dává kytaru až ke kolenům, budete myslím s pohodlím při hře velmi spokojeni. Skvělý je zde i vlastní profil krku, který padne výborně do ruky a není potřeba si na něj nějak zvykat. Kytara drží poměrně dobře ladění, jen je potřeba dát si pozor na jemnější zacházení s vibrátem Bigsby. Pokud s ním začnete dělat artistické výkony po vzoru Steve Vaie, nevydrží vám kytara naladěná ani takt. Pokud však budete používat toto tremolo jen k jemnému rozvlnění, bude vše v pohodě a za odměnu vám nástroj poskytne nádherný vlnící se zvuk, který jde jen těžko něčím jiným napodobit.
Zapojuji Eliota do zesilovače a zkouším hrát. Vzhledem k zapojení snímačů jde na nástroji navolit opravdu velmi široké spektrum barev od velmi kulatého, řekněme jazzového tónu, až po hodně ostrý tón, použitelný například do tvrdší muziky. Hezkých zvuků lze dosáhnout například pokud zapnete oba snímače a pomocí hlasitosti si namícháte výsledný zvuk (skvěle zněla kombinace krkového snímače a do něj jen lehce namíchat kobylku), díky potenciometru Master Volume si pak můžete navolit výslednou hlasitost vámi namíchaného zvuku. Zajímavě znělo i přepínaní a navolení jednoho ze tří módů tónového přepínače. Mně by sice trochu více vyhovovalo, kdyby se barvy daly volit postupně jako u klasické tónové clony, protože u některých pozic bych například trochu přidal výšky atd., ale asi je to jen otázkou zvyku a možná i vlastního nastavení zesilovače. Jak při čistém, tak i při lehce nakresleném zvuku jsem neměl větší problém. Moc už se mi nelíbil hodně zkreslený zvuk. Tón se začal malinko zahlcovat v basech a rozmazávat se. Mám raději přece jen trochu zpěvnější a míň roztřepený tón. Ale to je možná dané vlastní konstrukcí nástroje - ostatně, už když se na kytaru podíváte, těžko si ji asi pořídí někdo, kdo hraje heavy metal. Nástroj je, myslím, ve všech polohách použitelný.
Vzhledem ke konstrukci nástroje bych určitě nešetřil na síle strun. Jen tak cvičně jsem na nástroj natáhl 11 a 12 a teprve pak se krásně rozehrál. Asi je potřeba vrchní desku hezky rozeznít.
Závěr
Myslím, že určité skupině muzikantů by se tento nástroj mohl líbit. Zvláště pokud preferujete čistý či crunchový zvuk. Výhodou je určitě neotřelý retro design a dobré dílenské zpracovaní. Ostatně i cena je odpovídající. Otázka barvy tónu už je jen věc vkusu každého z nás. Každopádně nástroj ladí a i s prosazováním se v kapele nemá větší problémy. Pokud hledáte tak trochu něco "nového a u nás příliš neotřelého", je tato levnější verze Gretsche možným řešením.
Info:
Gretsch Electromatic Model Eliot Easton Jet je pololubová elektrická kytara s originalním ovládáním a tremolem Bigsby. Cena je 21 840 Kč.
Plus:
řemeslné zpracování
tremolo Bigsby
široké spektrum barev
Mínus:
nevhodná pro silně zkreslený zvuk
kryt proti poškrábání trsátkem
NÁZOR KYTARÁŘŮ
Zhodnocení kytary, která je na první pohled špatná, nebo naopak kytary, o které je předem jasné, že pokud nebyla vyrobena v pátek po obědě dělníkem z rozvojové země, bude - vzhledem k tradici firmy a jejímu věhlasu - pravděpodobně skvělá, není celkem problém.
Horší situace nastává, pokud máte zhodnotit nástroj renomované tradiční firmy, která ovšem dala přednost dělníkům z rozvojové země a teď se snaží muzikanty přesvědčit, že to je ono.
Většinou je výsledek jasný předem - "značkový" nástroj má z originálu jen to logo na hlavici a oproti neznačkovým nástrojům, velmi často vyráběným ve stejné továrně, vyšší cenu.
U Gretsche jsem byl mile překvapen, že nevykazuje tradiční atributy čínské produkce.
Práce je velmi čistá, seřízení nástroje příjemné, hardware na první pohled kvalitní.
Zajímavá je koncepce dutého korpusu, která v současnosti znovu dobývá svět, protože dodává elektrickým nástrojům akustičtější barvu zvuku, a pokud oceníte čisté nebo středně nakreslené zvuky, budete spokojeni. Zvuk je bohatší na vyšší harmonické a je to slyšet hlavně u basů. A to je problém pro zastánce silného zkreslení - většinou se z nástroje stane zahuhlaná koule a v kapele se přestane zvuk kytary prosazovat.
Celkový názor na nástroj je tak půl na půl.
Plusy: čistá práce a zajímavá konstrukce. Mínusy: design je opravdu gretschovský, tedy nevkus, a to od linií tvaru nástroje až po barevné kombinace; a nevěřím asijské pracovní síle ani trochu, takže to, co dneska vypadá kvalitně, může po půl roce volat po výměně - hlavně hardware anebo klasický problém nevyzrálého materiálu, který si s vámi bude hrát stále dokola, než pochopíte, že s tím nic udělat nelze.
Dovolím si obecnou radu na závěr - neexistuje levný nástroj s vynikajícími vlastnostmi. Značkové firmy a zakázkoví výrobci sice vydělávají na jméně, ale alespoň dodržují základní principy nutné pro stavbu nástrojů a za své peníze dostanete funkční nástroje, které budete mít na dlouho. Pokud tedy řešíte problém výkon versus cena, zvolte buď levný neznačkový nástroj, který klidně vyhodíte až přijde jeho čas, nebo ušetřete na kvalitní kytaru, která bude držet svou hodnotu mnohem déle. Nejhorší investice je do středně drahé kopie, která už není levná, ale ještě není kvalitní.
PETR PROCHÁZKA & PETR GRÖTZBACH
