Dvanáctistrunky jsou, myslím, trochu nedoceňované kytary. Snad za to může náročnější ladění, snad potřebný silnější stisk. Kdo ze socialistického pravěku pamatuje tu načervenalou dvanáctku s hrozivým centimetrovým dohmatem v sedmé poloze, ten ví. Ale časy pokročily, dokonce i nedůvěřivý břit ruční čínské výroby se u leckterých produktů překvapivě tupí, a tak se pojďme podívat, jak na tom tahle dvanáctka je.
Kytara je součástí typové řady Framus Legacy, jejichž šestistrunné a tvarově odlišné verze FF, FG a FJ se v testech objevily v jednom z předchozích čísel Muzikusu. FD-14SCE je tedy dreadnought s „výřezem“ a elektrifikovaný.
Vymanévrovat pečlivě v molitanovém pytli zabalenou kytaru s dalším papundeklovým ochranným obalem krku z dodávané kartónové krabice není až tak rutinní záležitost. Pozor na okolí. Nástroj je v efektním černém lesklém laku s krémově bílým lemováním korpusu a krku. Abalonovou rozetu ozvučného otvoru vkusně doplňuje mahagonový kruhový proužek. Polohové značky na hmatníku jsou perleťové, stejně jako logo se jménem firmy na hlavě kytary. Stříbřitě chromované ladicí mechaniky a úchyty decentně podtrhují jakousi elegantní strohost nástroje. Černý ovládací panel elektroniky se na horním lubu vizuélně vhodně utápí v celočerném provedení kytary, podobně jako tmavá kobylka. Jacková zdířka se tentokrát nenachází ve spodním řemenovém úchytu, ale kousek vedle, v černém kompaktním bloku s šachtou pro napájecí baterii. S ohledem na počet povolovaných strun při výměně baterie, jinde běžně umístěné uvnitř kytary, je to jednoznačné plus.
Konstrukce
Konstrukce dreadnought je mezi hráči oblíbená pro svůj univerzální, ale hlasitý projev. Svou tuhostí je poměrně tolerantní k razantnějším způsobům hry, ale skvělý projev má i při decentních prstových technikách. Poměrně rozměrný hranatý tvar se širokými, směrem k napojení krku zužujícími se boky je, stejně jako systém křížového rozmístění vnitřních výztužných žeber, dnes už klasikou. Použitý materiál je však v různých cenových nabídkách docela pestrý a do značné míry dotváří zvuk nástroje. U celé řady Framus Legacy je palisandr materiálem pro kobylky a hmatníky. Horní deska je u FD-14 masivní ze smrku sitka. Na zadní desku a luby byl použit laminovaný mahagon, mahagonový je i krk v C profilu. Nultý i kobylkový pražec jsou kostěné. Dvacet jedna středně silných pražců je rozprostřeno po hmatníku v menzuře 648 mm. Hmatník je pro dvanáctistrunnou verzi lehce širší, na ořechu (nultém pražci), jsem naměřil 48 mm, na dvanáctém pražci 58 mm. Použité, sice bezejmenné, ale bez vůlí a spolehlivě působící, uzavřené ladicí mechaniky mají poměr 15 : 1. K ozvučení kytary slouží systém Fishman Isys+ s podkobylkovým snímačem Sonicore.
Jméno prvního kytaráře, jenž standardní šestistrunnou verzi kytary rozšířil na dvanáctistrunnou, není známo. Ale od dob, kdy se kytara na přelomu století v USA objevila, existují dvě teorie o jejím původu.
Jedna se opírá o laborující italské kytaráře vyrábějící kytary značek Oscar Schmidt či Harmony and Regal v New Yorku a v Chicagu, neboť s vícestrunnými nástroji (např. mandolína) má italská hudba dlouholeté bohaté zkušenosti. Rodinná legenda praví, že legendární americký virtuos na dvanáctistrunnou kytaru Leadbelly si svoji slavnou dvanáctku Stella nechal vyrobit Fulviem Pardinim, a ten pracoval pro firmu Oscar Schmidt v New Jersey.
Druhá teorie tvrdí, že tyto kytary přišly do USA z Mexika, kde nástrojů se zdvojenými strunami existovalo více druhů, např. charango, cuatro nebo tiple. A opírá se o katalog firmy Lyon & Healy z roku 1905 nabízející hned tři modely jedenácti- a dvanáctistrunných mexických kytar.
Zvuk
Kytara je po vybalení v podstatě ihned připravena k akci. Nejdříve mě překvapil opravdu příjemný dohmat a hned potom ladění. Při takovém množství strun je po přepravě určitě co ladit, ale tady to byly jen drobnosti. Navíc se po aktivování ladičky ukázalo, že kytara skutečně ladí, a to nejenom v oktávách, ale i v polohách. Pokud bude člověk přeci jen chtít nějakou mouchu objevit, jednu lze zaznamenat u ladění strun hlubšího E, kdy ta silnější bez problémů ladí, zatímco její párová tenčí je nepatrně níž. Ale to je opravdu detail, navíc zřejmě odstranitelný lehkou úpravou, jinak povedeně, kompenzovaného kostěného pražce v kobylce. V hraných akordech ke spolehlivému zaznění všech strun, kromě výborného dohmatu, napomáhají i tenčí pražce, takže hra ve vyšších polohách je bezproblémová. Zvuk bez ozvučení je bohatý, zvonivě jiskřivý množstvím alikvotů a současně v basech dostatečně hutný. Drobná výtka zřejmě směrem ke strunám: Prázdná struna A zní o poznání basověji než hlubší struna E. Hra na ladícím nástroji je vždy inspirativním zážitkem, ale všechny známé riffy a postupy jsou na dvanácti strunách najednou luxusně bohatší, včetně sól a vyhrávek na „jednotlivých“ strunách.
Po zapojení do komba (AER Alpha) přichází další příjemné překvapení. Zvuk systému Fishman Isys+ se snímačem Sonicore je akusticky přirozený a vyrovnaný, žádná struna nevyčnívá, žádná nezaniká. Dynamika silnějších úhozů v kontrastu s tišším nebo tlumeným hraním je amplifikována bezchybně. Barevně bylo, při rovných korekcích na kombu, pro dorovnání akustického projevu nástroje potřeba přidat na ovladači Fishman Isys+ jen lehce basy. Jinak je ovládání jednoduché a funkční - hlasitost, basy, výšky, fáze, indikace stavu baterie a ladička tlumící výstup. Povedený nástroj s povedeným ozvučením.
Info:
Framus FD-14SCE-12 je dvanáctistrunná elektroakustická kytara osazená systémem Fishman Isys+. Cena je 17 455 Kč.
Plus:
kvalitní akustický i amplifikovaný zvuk
ladění
dohmat
zpracování
Mínus:
struny
TECHNICKÁ SPECIFIKACE:
| Horní deska | masiv, smrk sitka |
| Zadní deska, boky, krk | mahagon |
| Nultý a kobylkový pražec | kost |
| Počet pražců | 21 |
| Menzura | 648 mm |
| Šířka hmatníku (0/12 pražec) | 48/58 mm |
| Ozvučení | Fishman Isys+, snímač Sonicore |
| Ladicí mechanika | uzavřená, poměr 15 : 1 |
| Rozměry | 1030 x 395 x 297 mm |
www:
