Nedávno jsem testoval digitální multitracker Zoom MRS-1044. Dnes tady mám podobně koncipovaný přístroj podobných rozměrů. Malý a výkonný. Japonská firma Fostex za dvě desetiletí své existence zažila pozoruhodnou strmě stoupající cestu. Hned na počátku její vícestopé kotoučové magnetofony přes noc dobyly světový trh. Odvážná koncepce, mimořádná kvalita a hlavně neuvěřitelná cena odstartovala cenovou revoluci. Následovala řada velmi známých kazetových multitrackerů a na ni přirozeně navázala i řada digitální. Fostex už sice není nejlevnější, ale je to i proto, že možná hlavně jeho zásluhou se ceny konkurenčních výrobců postupně srovnaly do přijatelné hladiny. Snaha o nápadité inovace mu však zůstala dodnes, a proto se na tenhle přístroj těším.
Harddiskový multitracker v sobě integruje záznamové zařízení s pseudoautomatickým digitálním mixem a multiefektovou jednotkou. Využívá osmi simultánně přehrávaných stop, nahrávat může maximálně dvě najednou. Interní pevný disk IDE má úctyhodnou kapacitu 20 GB. Při použité vzorkovací frekvenci 44,1 kHz se šestnáctibitovou kvantizací se na něj vejde asi osm a půl hodiny nekomprimovaného audio záznamu s plně obsazenými osmi stopami. Záznamový formát je specifický pro Fostex, což je škoda, protože tím pádem není kompatibilní s jinými zařízeními. Pravděpodobnost, že byste chtěli disk přenést třeba do počítače, je sice téměř mizivá, ale najdou se i takoví, kteří o tuhle možnost stojí.
Největší plochu na horním panelu z šedomodrého plastu přirozeně zaujímá osm posuvných potenciometrů mixu. Jsou relativně dlouhé, mají dobrý chod a pohodlně se ovládají. Šest z nich je vyhrazeno jednotlivým stopám, sedmý je sdružený pro stopy 7 a 8 a poslední, vyvedený červeně, reguluje výstupní úroveň stereo masteru. Shora ke každému z nich přiléhá prosvícené tlačítko Track Status. Zhasnuté je při mutingu, zelené při playbacku, blikající červená označuje připravenost k záznamu (arm), průběh záznamu signalizuje červené prosvícení.
Nad fadery je analogová vstupní a výstupní sekce. Oba vstupy jsou aktivovány spínacím tlačítkem, vedle kterého je LED indikátor špičky. Na každém je k dispozici symetrický konektor cannon pro mikrofon, vybavený i zdrojem phantomového napětí, a nesymetrický jack. Vstupní potenciometr umožňuje nastavit citlivost pro rozličné zdroje od mikrofonu až po linku. Vedle vstupů je stereo jack pro sluchátka s vlastní regulací úrovně a dva jacky stereo master výstupu. Vedle nich se nachází ještě jeden jack pro pedálový přepínač letmého střihu (punch in/out).
Pět z devíti tlačítek mezi výstupy a fadery slouží k editaci parametrů jednotlivých kanálů mixu - ekvalizér, pan a efekt. Jednoduchý dvoupásmový ekvalizér (Hi, Low, +/-18 dB) a efektová smyčka doplňují každý ze šesti "mono" kanálů, pan je k dispozici i pro sdružený kanál mixu (stopy 7 a 8). Nastavení všech parametrů mixu lze uložit v podobě scény (scene). V paměti přístroje jich může být až 99 na jednotlivý projekt. Scény přiřazené k časové ose mohou tvořit sekvenci, která pak při playbacku dovede měnit nastavení mixu v přesně určených okamžicích. To je princip mixážní automatiky.
V horním rohu vpravo je podsvícený LC displej s regulovatelným kontrastem. Zobrazí až 7 řádků textu nebo libovolnou grafiku. Může také zobrazit 3 virtuální "funkční klávesy" pro volby rozličných akcí. Skutečná tlačítka, která k nim patří, jsou však poněkud neelegantně vzdálená a ztrácejí se v poli pro transport. K displeji přiléhá ploché alfa-kolečko, určené jednak k posuvu řádků, jednak k zadávání editačních dat. Jeho další funkcí je i audio scrubbing, playback v obou směrech s manuálně ovládanou rychlostí. Scrubbing má dva režimy: Jog (detailní prohledávání) a Shuttle (rychloposuv).
Čtyři kurzorová tlačítka slouží k posuvu po displeji.
Dalších dvanáct tlačítek ovládá rozličné funkce a pět větších vpravo dole slouží transportu (Record, Stop, Play, Rewind, Fast forward).
Na zadním panelu najdeme síťový vstup s hlavním vypínačem, spínač phantomového zdroje, dva RCA konektory pro digitální vstup a výstup a také dvojici MIDI in/out.
Na pravém boku je normálně zaslepený slot, do kterého lze vložit CDRW drive, který se prodává samostatně a v testovaném přístroji byl už nainstalován.
Architektura a základní funkce
Veškerý audio materiál a editační data, náležející ke konkrétnímu projektu, se ukládají na disk jako Program. VF80 dovoluje vytvořit až 99 programů, každý z nich může mít svůj název. Při založení nového programu je vždy celý systém inicializován. Nahrání programu z disku naopak uvede všechny parametry do stavu, v jakém byl program naposled uložen.
Ačkoliv přístroj dovede přehrávat jenom osm stop, ve skutečnosti má k dispozici dvacet čtyři stopy. Šestnáct z nich jsou tedy stopy virtuální, skryté. Ty mohou být libovolně přiřazovány k jednomu z osmi playbackových kanálů. O výměnu stop pečuje funkce Track Exchange. Dají se přesouvat jednotlivě, ve dvojicích, nebo i v osmistopých blocích. Právě kvůli možnosti blokové výměny tvoří i virtuální stopy dva osmistopé systémy.
Vstupy lze pro nahrávání přiřadit k libovolným stopám, nahrávat lze na jednu nebo dvě stopy z analogových nebo digitálních zdrojů. Je možné nahrávat i z CD audio, je-li nainstalován CDRW drive.
Každý jednotlivě nahraný úsek (take) je uložen jako samostatný soubor ("event"). Na jedné stopě jich může být maximálně 512 - znamená to sice omezený počet, ale v praxi je to číslo dost velké, takže to omezení uživatel stěží pocítí.
Zaznamenává se přímo signál z AD převodníků nebo digitálního zdroje. Nastavení ekvalizérů a efektových smyček nemají na záznam vliv, uplatní se jenom při playbacku, resp. mixu.
Výjimkou z tohoto pravidla je efekt inzert. Je to buď jeden ze čtyř typů distorze (kytara, basa, bicí, vokál), nebo jeden ze dvou efektů simulačních (emulace kytarových zesilovačů a mikrofonů). Ani ty se neuplatní přímo při nahrávce ze zdroje. Efekt je nutné nastavit na nahrané stopě. Tu potom VF80 přepíše v reálném čase novou nahrávkou i s inzerty.
Pro případnou editaci je k dispozici systém copy-paste. Označený úsek stopy je možné libovolně přemístit, zkopírovat (i vícenásobně) nebo smazat. Editační operace se dají provádět pouze s jednotlivými úseky na jednotlivých stopách, ale vykonány jsou okamžitě, protože systém pouze edituje adresáře disku, data zůstávají na původním místě.
Nahrávání i editace jsou nedestruktivní, diskové soubory se nepřepisují, vždycky je k dispozici funkce Undo/Redo, i když pouze jednostupňová, vztažená k poslední provedené operaci.
Pro přesné vyhledání místa střihu se dá využít audio scrubbing, je však nutno podotknout, že si na něj uživatel bude muset dlouho zvykat. Zdaleka se totiž nepodobá zpomalenému zvuku, jak ho známe z magnetofonových pásků, klouzajících po hlavách. VF80 vytváří jakési miniaturní smyčky, z nichž není vždy snadné poznat, o co jde. Velmi přitom však může pomoci graficky znázorněný vlnový průběh na displeji. Takto vizuálně akusticky se nakonec dá pracovat se značným úspěchem.
Něco podobného platí i pro funkce Cue a Shuttle. Cue je "trojnásobně" zrychlený playback oběma směry, stisknete-li v režimu Play ještě Rewind nebo Ffwd. Shuttle dovede totéž až 60tinásobnou rychlostí. Ve skutečnosti se uvedenými rychlostmi pohybuje pouze časová osa a playback jenom v pravidelných intervalech "zavadí" o kousek nahraného zvuku. Orientace sluchem je přitom dost obtížná.
Letmý střih playback - záznam - playback (punch in/out) je možno provést "manuálně" s použitím pedálového spínače, nebo automaticky s přesným nastavením míst střihu. Je tu k dispozici i speciální tréninkový režim, který záznam pouze simuluje přepínáním monitorovaného zdroje. K tréninkovým účelům nejčastěji poslouží také funkce Loop (přehrávání ve smyčce), i tady lze přesně nastavit oba konce smyčky.
V projektu může být až 99 časových značek (Marker). Zaznamenají se stisknutím tlačítka Mark kdykoliv v průběhu playbacku, jejich čas je pak možné editovat a mohou být také pojmenovány. Tyto značky slouží jako lokátory a zároveň je k nim možno přiřadit i jednu z uložených scén, čili nastavení mixu. Jsou tedy rozhodující při mixážní automatizaci.
Systém Vari pitch dovoluje změnu rychlosti playbacku v rozsahu +/- 6 %. To je výhodné zejména v případě, kdy je potřeba přiladit stávající nahrávku k nástroji, který se sám přeladit nedá, jako třeba akordeon.
Časový údaj na displeji může mít trojí podobu: reálný čas ve formátu h:m:s, MTC (MIDI Time Code), což je MIDI obdoba SMPTE (hh:mm:ss:ff:sf) nebo MIDI clock/Song Position Pointer (takt:doba). Přístroj dokáže generovat MIDI clock nebo MTC a vysílat je přes MIDI out, takže může sloužit jako master pro synchronizaci externího zařízení. MTC také čte z MIDI in, je tedy možný i provoz v modu slave, kdy řízení přebírá vnější zdroj MTC. K dispozici je i standardní MMC (MIDI Machine Control), tentokrát už nikoliv v kdysi používané nestandardní variantě Fostex.
Mix
Vlastnosti mixu už jsou asi zřejmé z předchozího popisu ovládacích prvků.
Kromě ekvalizéru hi/low (je vybaven souborem 36 presetů) má každý kanál k dispozici pan a jednu efektovou smyčku (Post nebo Pre fader), prvních šest také už zmíněný inzert. Každý kanál může mít svůj vlastní efekt včetně nastavení.
Výsledný výstup z mixu lze nakonec nahrát na externí masteringové zařízení, v tom případě je k dispozici všech osm stop, nebo jako digitální bouncing šesti smíchaných stop na stopy 7 a 8. Tyto stopy jsou vyhrazeny i pro mastering. FV80 je totiž vybaven speciálním souborem masteringových efektů, uloženým v knihovně, která nabízí deset různě optimalizovaných presetů, kombinujících 3pásmový ekvalizér, reverb a kompresor. Parametry těchto presetů se samozřejmě dají editovat.
Multiefektová jednotka, která slouží pro efektové smyčky, nabízí výběr z 38 algoritmů. Většina z nich jsou reverby, několik různých efektů delay (možný je i MIDI clock synchronizace), doubling, chorus, flanger a pitch shift.
24bitové efekty jsou mimořádně kvalitní, nabídka reverbů doslova lahůdková.
Souhrnem
VF80 opravdu nabízí velmi dobrou kapacitu pro vytvoření slušné poloprofesionální nahrávky, navíc se s ním dá pracovat rychle a intuitivně, stačí krátký čas na proniknutí do systému a všechno je hračka.
Výsledný master mix je možno rovnou vypálit v instalované CDRW jednotce, takže z malého přístroje vypadne hotové cédéčko. Na CD je také možno zálohovat celé projekty nebo přepisovat nahrané stopy ve formátu WAVE pro další využití jinde.
K zálohování slouží i digitální vstup a výstup, projekt lze zaznamenat např. na DAT a pak znovu načíst. Je-li projekt příliš rozsáhlý, takže na něj kapacita jedné zálohovací jednotky (např. CD) nestačí, systém podporuje i rozdělení zálohy do několika částí.
V rámci své kvalitativní třídy je to špičkový přístroj. Se Zoomem, zmíněným v úvodu, je do značné míry srovnatelný. Efektová jednotka není sice tak efektní, ale je tu zase rychlejší editace a kapacita pro mastering, o vtipné integraci CDRW nemluvě.
Už jsem opravdu zvědav, kdo s čím přijde příště...
Info:
VF80 je osmistopý digitální multitracker se záznamem na harddisk, masteringovou kapacitou, digitálním vstupem a výstupem, s možností instalovat interní jednotku CDRW. Cena VF80 je u Praha Music Center 29 990 Kč. Vypalovačka CD-1A stojí 12 990 Kč.
Plus:
robustní konstrukce
MTC synchronizace
mastering
digitální zálohování
Mínus:
formát harddisku je specifický pro Fostex
problematické funkce Audio scrubbing, Cue a Shuttle
