ESP E-II Horizon - špičkový, moderní nástroj pro univerzální použití

V Japonsku vyráběné kytary ESP platí za kvalitní, ověřené kousky. Modely řady E-II vyplňují prostor mezi kytarami špičkovými, high-end ESP, a lidovějšími z řady LTD.

Po otevření bytelně a kvalitně působícího pevného futrálu se člověk těžko ubrání obdivnému povzdechu. Alespoň u testovaného kousku. První pohled na v černém sametu uloženou, naleštěnou krásku s tělem v hnědočerném sunburstu senzačně žíhaného javorového topu je skutečně působivý. Stejně tak přitahuje pozornost až puntíčkářská „péče“ věnovaná detailům. Většinou bezchybným. Mluvíme o čtyřiadvaceti dokonale usazených, hladkých pražcích, netradičních orientačních polohových značkách, čistě lepeném hmatníku, skvělém hranění, zapuštění ovládacích prvků do těla či opravdu výtečném povrchového zpracování včetně lesklého klavírového laku. Šťouravému oku by se snad lehce ulevilo jen v případě velmi přísného pohledu na ne zcela dokonalé navázání dvou „velkých íček“ v perleťovém nápisu E-II na hlavě nástroje. Mimochodem, ta je rozmístěním ladicích mechanik po obou stranách (3L + 3R), dle mého názoru, lépe pojata oproti starším verzím modelu Horizon.

Konstrukce

Model Horizon je vyráběn v několika verzích, včetně sedmi- i osmistrunných nástrojů, se zamykací kobylkovou mechanikou s s tremolem typu Floyd Rose nebo třeba s uchycením strun za kobylkou „skrz tělo“. Testovaný model je běžnou šestistrunnou verzí se střízlivým uchycením strun ve stopbaru na způsob např. Gibsonu Les Paul. Je zřejmě, že k dispozici jsou dva humbuckery se společným jednoduchým ovládáním hlasitosti a tónové clony. Přepínání snímačů se děje třípolohovým přepínačem. Neúspěšným pokusem o povytažení či potlačení otočných knoflíků potenciometrů vychází najevo už méně zřejmý fakt, že snímače na této kytaře nejsou rozpojitelné do singlových variací. Jsou to evidentně jakostní Seymour Duncan, bližší pohled do specifikací ozřejmuje jejich označení jako SH-2 (krkový) a SH-16 (kobylkový). Ještě o něco bližší pohled na jejich charakteristiky napoví o zvukových vlastnostech, viz dále.

Hmatník, který jako jediný není opatřen lesklým lakem, je viditelně z kvalitního ebenu. O žíhaném javorovém topu už byla řeč, a tak pro další dřevěný materiál je potřeba pohled do specifikací. Tělo je z mahagonu, krk javorový, tj. ověřená kombinace.

V tomto případě konstrukce set-thru-neck je krk základním pilířem a v místě napojení do těla zbroušen tak, aby přístup k horním polohám byl bezproblémový. Ladicí mechaniky jsou vybaveny zamykáním, ale nejedná se o klasické „uzamčení“ struny na nultém pražci či fixaci nechtěného pohybu ladicího knoflíku. Jde o uzamčení struny po jejím prostrčení do otvoru přímo v navíjecím vřetenu. Odpadají několikeré závity na ladicích vřetenech a jejich nevypočitatelný návrat při náhlém uvolnění vytaženého tónu. Pro ladění jednoznačné plus.

Zvuk

První dojem po zapojení do aparatury (Marshall 2203 + box Marshall 4x 12” EVM/L) u kobylkového snímače - nepřefouknutý, nepřekreslený zvuk. Naopak čitelný, s dominantními středovými frekvencemi a přehledným a vyváženým projevem všech strun. Hrané doprovodné akordy jsou při plném gainu na zesilovači i při výjimečné čitelnosti všech strun dostatečně hutné a valivé. Basovým figurám nechybí masivní fundament a vyhrávky ve vyšších polohách naopak nejsou tenké a křehké, působí rozhodně tlustším a plnějším dojmem, než je u pasivních snímačů běžné. V tomto nastavení se při dalším přikrmení zesilovače (Boss SD-1 Super OverDrive) z Horizonu velmi lehce stane divoká šelma, jež při odsekávaných riffech štěká, kouše a hvízdá, že se až člověk nestačí divit. A přesto si dál zachovává svou přehlednou čitelnost. Vždy je naprosto zřejmé, co a jak hrajete. Včetně chyb. A opět mě udivila přirozená vyrovnanost basových a výškových vyhrávek.

Krkový snímač - první překvapivý dojem, že i s ním se dostanete k nezahuhlaným, ale masivním zkresleným „beglajtům“. Sólové vyhrávky mají diametrálně odlišný charakter od kobylkového snímače, ale působí spíše přidáním prostoru než nějakou zásadní barevnou odlišností. Přemíra basových frekvencí, jinde často řešená „utopením“ kobylkového snímače do těla nástroje, tady odpadá.

Největší překvapení přichází až na závěr v použití kombinace obou snímačů, kterou osobně téměř vůbec nepoužívám. Kromě dalšího vřele barevného odstínu při zkresleném zvuku se i bez možnosti nastavit různě hlasitosti jednotlivých snímačů ukázal další senzační zvuk. Při ztlumení společné hlasitosti na kytaře lze dosáhnout velmi pěkného, jakoby nakomprimovaně čistého, téměř fenderovského zvuku! Následný pohled do charakteristik v katalogu Seymour Duncan leccos vysvětluje, minimálně impedance cívky krkového snímače se blíží standardním hodnotám pro modely single. Výborný výběr kombinace snímačů, pro podrobnější info nasměrujte oči k dnešní zajímavosti.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.espguitars.com/products/10012-e-ii-horizon-fm-nt-dbsb?category_id=1963530-horizon-series-guitars-3