Eden EC210, EC10 a EC8 - komba pro baskytaru

Eden EC210, EC10 a EC8

Komba pro Adama i Evu

Pokud jste se někdy zajímali o baskytaru, značka Eden vám pravděpodobně nemohla uniknout. Firma vznikla v roce 1976 a již od začátku se zaměřovala výhradně na basové aparatury. Seznam jmen basáků, kteří je používali a používají, je dlouhý a stylově velmi pestrý.

Donedávna byla tato značka synonymem pro ty nejdražší high-endové mašiny pro ty nejnáročnější. Jak už to tak ale bývá, i Edeny se už dnes vyrábějí i pro nejširší masy...

Tak co to tu máme?

K testování mi byla přivezena tři komba různých velikostí a výkonů. Jejich společným jmenovatelem je příslušnost k modelové řadě E, což je nová série, určená - dle webu výrobce - zejména pro domácí cvičení, zkoušení a malé jam sessiony.

Pro nás to znamená, že všechny tři aparáty mají docela malé rozměry, při jejich přenášení skoro zapomenete, že něco nesete, a při jejich nákupu si skoro nevšimnete, že jste něco platili.

Všechny tři aparáty jsou potažené jemným kobercem a reproduktory kryje černá plechová mřížka. Ovládací panely se nachází na horní zadní straně aparátu, takže jej lze pohodlně ovládat, když stojí na zemi. Potenciometry mají příjemný krokový průběh, takže lze snadno měnit nastavení korekcí - přesně, ne jen tak od oka. Celková úroveň zpracování je bezchybná, kombíčka vypadají krásně.

Jako testovací nástroje jsem použil basy Fender Jazz Bass 62RI, Fender Precision 70RI a pětistrunnou aktivní bezpražcovou basu Sandberg se snímači typu MusicMan.

Podívejme se tedy na jednotlivá kombíčka, začnu od toho největšího. Přesné technické údaje si každý stejně najde sám, budu psát zejména o tom, co mě „trklo“.

EC210

Největší z trojice aparátů se pyšní 180 W výkonu a dvojící desetipalcových reproduktorů. Kombo se díky dvěma zapuštěným bočním madlům přenáší snadno, drobnou nevýhodou je jen nutnost nést jej v obou rukou, od horního ucha bylo upuštěno. Výhodou tohoto řešení je vzniklý volný prostor na horní straně aparátu, který může sloužit jako stůl, stolička, stojan na noty...

Kombo má jeden vstup, u kterého není žádná možnost skokového útlumu třeba pro připojení aktivní basy, to je třeba řešit nastavením vstupní úrovně. Aparát má v sobě zabudovaný jakýsi kompresor, který se ovládá pomocí jednoho čudlíku. V praxi se ukazuje, že na jemné srovnání dynamiky funguje dobře a svůj účel plní. Potenciometr Enhance je specialitou Edenu a nabízí jakýsi speciální výlet různými korekčními nastaveními, při jeho otáčení se prostě mění poměr basů, středů a výšek.

Dále jsou k dispozici ovladače Bass, Mid Level, Mid Sweep a Master Volume. Ze zadní strany najdeme malý jackový vstup pro externí audio, výstup pro ladičku, linkový výstup XLR, efektovou smyčku, výstup na sluchátka a výstup pro externí „bednu“ s impedancí 4 Ω.

Trochu mi chybělo nějaké tlačítko Mute pro tiché ladění a nějaké ovládání úrovně linkového výstupu a třeba odpojení země, takhle se zvukař prostě musí modlit, aby to nedělalo problémy. Ale to bych asi chtěl moc, přeci jen se jedná o aparát spíše do zkušebny a leckdo se bez tohoto klidně obejde.

Co se týče zvuku, aparát jsem měl ve zkušebně a zahrál jsem si přes něj s několika dost odlišnými kapelami. Zvuk bych popsal jako čistý, moderní, s krásnými hlubokými basy, mírně vykousnutými středy a dostatkem čistých výšek. Nejvíce mu dle mého názoru slušel Jazz Bass. Basa se i při rozumné hlasitosti dobře prokousávala kapelou a vytvářela skvělý basový „polštář“. Celkem slušně si vedl i při slapu a podobných legráckách. S Precisionem se aparát trochu hltil a tak nějak skučel pod jařmem jeho nekompromisně „prdivých“ a agresivních středů. Ale po drobném kroucení korekcemi jsem si i s touto basou poradil. Aktivní pětistrunka Sandberg měla trochu problém s tím, že při vyšším nastavení vstupní úrovně se začalo kombo hltit a nepříjemně kreslit - je třeba mít lehkou ruku na gainu. Struna H kombu při vyšších hlasitostech dávala docela zabrat, řekl bych, že aparátu sluší spíše čtyřstrunné kolegyně. Pro razantnější hraní a boj s hradbou mizerných bzučivých hi-gainových kytar bych toto kombo spíš nedoporučil.

Pokud ale máte ukázněnou kapelu, jejíž členové si umí nastavit dobrý zvuk na nástrojích, a hrajete „měkčí styly“ jako třeba jazz, blues, funk, reggae, country, tento aparát by vám mohl velmi vyhovovat.

EC10

Od většího kolegy se tento trpaslík liší několika věcmi: Jeho výkon je 50 W, je osazen pouze jedním 10” reproduktorem a z ovládacího panelu zmizely čudlíky Compressor a Mid Sweep. Zadní strana nenabízí linkový XLR výstup a boční madla nahradilo klasické ucho na horní straně.

Zvukový charakter nezapře podobné rysy s větším kolegou, ale vzhledem k rozměrům, reproduktoru a výkonu už aparát na nějaké hlasitější zkoušení s bubeníkem spíš nebude. Ovládáním lze se zvukem slušně kroutit a lze dosáhnout různých barevných odstínů. Co mi ale vadilo a nepodařilo se mi s tím cokoliv udělat, bylo jakési zvláštní lupnutí na začátku každého tónu zhruba od prázdné struny A dolů. Přičítám to jakémusi zabudovanému nevypnutelnému kompresoru/limitéru, který má asi chránit aparát před odpálením. Dá se to řešit ztlumením celkové hlasitosti. Aparát je tedy vhodný spíš na doma nebo na hraní s takovým tím kamarádem, co má akustickou kytaru.

EC8

Nejmenší testovaný kousek váš ďoňutí šišlat. Je tak lostomilý! Má výkon 20 W, osmipalcový repráček a pouze tři ovládací korekce - Gain, Enhance a Tone. Zvukově se projevuje překvapivě hlasitě a ani jsem u něj nezaznamenal výše zmíněný problém s lupáním. Vezmeme-li v potaz skutečně miniaturní rozměry, kombo hraje opravdu hezky vyrovnaně. Pro cvičení do bytu je to ideální společník, stejně tak pro hraní s již zmíněným kámošem, co má tu akustiku.

S nezbytným výstupem na sluchátka a vstupem pro externí audio můžete na tento aparát odehrát třeba celý živák Red Hot Chilli Peppers. Teda, spíš s jejich nahrávkou.

Shrnutí

Pro ty, kteří nemají potřebu za basový aparát utratit celý tátův plat a potřebují něco, přes co by si mohli v pohodě zacvičit s hezkým zvukem, v případě „dvěstědesítky“ si i zazkoušet, by tyto aparáty mohly stát za úvahu. Pěkně ctí charakter nástrojů, které do nich zapojíte, a pokud vám vyhovuje „Edenovská“ barva zvuku, tyto aparáty vám ji za velmi pěknou cenu mohou poskytnout. Pro někoho, kdo se chystá s aparátem častěji a velkolepěji koncertovat, jsou k dispozici jiné modelové řady, ale pro spoustu smrtelníků může být tato řada ideální kompromis mezi kvalitou a cenou. Prý totiž na světě existují i lidi, kteří nechtějí platit za něco, co nepotřebují...

www:

www.eden-electronics.com/products/eseries/