E-MU K-6 - klávesové syntetizéry
Díky za název, Skywalkere! Jak jinak označit pozoruhodný experiment firmy E-MU, která s neochvějnou jistotou vrhla na trh řadu rackových nástrojových modulů, jež se jeden druhému podobají jako vejce vejci. Nejenom navenek. Téměř všechny mají také identické útroby i operační systémy! Významně se liší pouze instalovanou deskou s ROM vzorky a programovými presety.
A aby si navzájem nezáviděly, mohou mít takové desky připojeny dohromady čtyři, přičemž v nabídce jsou především kompletní sestavy všech sourozenců (dají-li se tak bratři v klonu označit) plus něco málo navrch, asi aby to až tak nevypadalo... No a teď jsem dostal k prozkoumání hned tři nové klávesové syntetizéry PK-6, MK-6 a XK-6, že prý to nejspíš vydá na dvě pokračování. Jenomže: vypadají stejně, fungují stejně, však taky stejné jsou - až na tu zvukovou ROM sadu. I manuály se shodují v každém slově včetně číslování stránek, pochopitelně s výjimkou názvů nástrojů a informace o presetech. A nejen to, ony se až na tu klávesnici a pár přidaných tlačítek navlas shodují se svými rackovými dvojníky, jimiž jsou jmenovitě (P)roteus 2000, (M)o'Phatt a (X)treme Lead-1. A proto budu dneska psát o syntetizéru, který jsem pracovně nazval K-6. A pak teprve i něco o těch odlišnostech instalovaných ROM.
Vzpomenete-li si na nedávný test modulu E-Mu Viruoso 2000 (stejná rodina, kosmetické rozdíly), asi vám bude předem jasné, že budu skoro všechno chválit. Ale ne hned, teď musím začít u designu.
K-6 na první pohled vypadá skoro jako laciná samohrajka ze sovětského plastu. Sovětský plast je asi v Americe oblíben od doby, kdy jím Apple obalil svůj Power Macintosh G3. Zde je poněkud amerikanizován šedou metalízou, ale aby nebylo pochyb, přilepili na ovládací panel samolepicí tapetu z NDR, jejíž barva odlišuje K-6 od obou dalších K-6. Na tapetě jsou i malůvky. Povedené!
Klávesnice K-6 je pětioktávová s rychlostní citlivostí a kanálovým aftertouchem. Vlevo jsou klasicky kolečka pro ohýbání tónu a modulaci, uprostřed nad klávesnicí je umístěn podsvícený LC displej (2 x 24 znaků). Pod ním soustava devíti tlačítek pro volbu editačních stránek, vpravo od něj alfakolečko pro zadávání dat a zejména pole šestnácti multifunkčních číslovaných tlačítek. Vlevo od displeje uvidíte čtyři potenciometry, které v kombinaci se čtyřmi přepínači představují systém pro modulaci vybraných parametrů v reálném čase.
Jako Virtuoso 2000 má i K-6 pouze dvě kurzorová tlačítka, což poněkud znepříjemňuje pohyb po displeji.
Na zadním panelu najdeme čtyři jacky audio výstupů (stereo master a 2 x aux), MIDI In/Out/Thru a po jednom vstupu pro pedálový spínač a kontinuální kontrolér.
Zvukový generátor
E-Mu K-6 používají vzorkovací frekvenci 44,1 kHz a lineární 16bitový formát. Vnitřní procesory jsou 24bitové. Kvantizace DA převodníků není uvedena, ale dá se předpokládat, že bude stejná jako u Virtuoso 2000, tedy 20 bitů na main a 18 bitů na aux výstupech.
Šedesát čtyři audio kanály zajistí maximálně 64hlasou polyfonii. Operační systém vychází ze softwaru EOS, použitého v Emulatoru, je tu ovšem několik kvalitativních omezení, především v počtu zvukových vrstev. Od dob Morphea jsou součástí všech nástrojů E-Mu vynikající filtry se schopností morphingu. A stejně jako Emulatory vyniká i řada Proteus obrovskou modulační kapacitou.
Architektura programu je založena na čtyřech zvukových vrstvách (kanálech), každá z nich přehrává konkrétní vzorek z ROM a je vybavena rozsáhlým systémem modulačních parametrů. V 32 MB ROM je uloženo více než jedenáct set vzorků a multivzorků. Z nich je vytvořeno 512 ROM presetů ve čtyřech bankách. V uživatelské RAM stejného rozsahu jsou jejich kopie. Expanzní karty mají většinou také 32 MB a může na nich být dalších až 1024 presetů. Celkem se tedy do nástroje vejde 4096 zvukových programů. Pro snazší orientaci v takovém množství jsou rozděleny do různého počtu skupin podle charakteru nástroje. Škoda jen, že prohledávaná skupina je uspořádána podle pořadových míst v paměti, některé jsou opravdu příliš velké a vyplatilo by se spíše abecední uspořádání podle názvů.
Modulační procesory audio kanálu tvoří jako obvykle obálky, LFO a filtry.
Každá vrstva má tři generátory obálek. Jedna je určena pro amplitudu (Volume), druhá pro filtr a třetí (Auxiliary) primárně ovládá výšku tónu (pitch envelope), ale je možno ji adresovat i na jiná místa. Obálky mají po šesti segmentech, je možné v nich definovat smyčku. Specialitou E-Mu je Tempo-based režim, v němž časový průběh obálky není určen absolutní hodnotou, ale mění se relativně ve vztahu k nastavenému (nebo i externímu) tempu MIDI clocku. Průběh obálky je v tom případě synchronizován s MIDI tempem podobně, jako to známe ze synchronizace LFO. Je to velmi výhodné a vděčné zejména pro arpeggiované zvuky.
Dva LFO generátory je možné adresovat na libovolná místa. Nabízejí volbu z několika spouštěcích režimů a mají na výběr sedmnáct vlnových průběhů. Samozřejmou je i možnost MIDI synchronizace.
Dynamický frekvenční Z-plane filtr je u E-Mu už tradičně nejsilnějším kalibrem pro zpracování zvuku. Je to samostatný efektový procesor, který disponuje padesáti přednastaveními s jinde nevídanými schopnostmi. Jejich základní charakter je mimořádně proměnlivý: low pass, high pass, band pass, ekvalizér, formantový filtr, phaser, flanger, resonator, wah, distorze. Výsledkem je obrovská zvuková variabilita, umocněná ještě možností morphingu, tedy plynulého přechodu účinku dvou rozdílných filtrů v čase, jehož průběh je řízen jediným parametrem Morph. Ten je kontrolovatelný z libovolného modulačního zdroje. Virtuoso 2000 byl ve využívání filtru relativně skromný vzhledem k důrazu na "akustický" charakter zvuku. Ve všech nástrojích K-6, a zejména v MK-6 a XK-6, je tenhle potenciál využit naplno s prokazatelným úspěchem.
Modulace v reálném čase využívá systému modulačních uzlů, v nichž se může sejít různý počet modulačních zdrojů (je jich čtyřiašedesát, kromě všech obvyklých mezi nimi najdete i generátory náhodných čísel nebo šumu, k modulaci může posloužit dokonce i MIDI clock). Výstupy ze zdrojů se v uzlu v každém okamžiku algebraicky sčítají a výsledná hodnota může ještě projít přes některý z mnoha modulačních procesorů, kde se podrobí různě komplexnímu algoritmu s modulovatelným průběhem. Systém je značně komplikovaný, ale tomu, kdo má nadání do něj proniknout a racionálně ho využívat, skýtá opravdu nevídané možnosti.
Výstup z modulačního aparátu je veden do centrály PatchCord, odkud jej lze adresovat na více než čtyřicet parametrů.
Každá ze čtyř zvukových vrstev může mít vymezený specifický klávesový rozsah, je tu i rychlostní přepínání (velocity switching) a zvláštností je manuálně řízené prolínání (crossfade) prostřednictvím přiřazeného modulačního zdroje. Na rozdíl od Emulatoru tady chybí unikátní dynamická distribuce, která uvolní vrstvou blokovaný polyfonní hlas v místech mimo její definovaný klávesový rozsah.
Najdete tu ale jiný unikát, označovaný jako Super Beat. K-6 totiž obsahuje ne jeden, ale hned šestnáct arpeggiátorů. Každý z nich je vlastně samostatným MIDI sekvencerem, jehož schopnosti daleko přesahují samotné arpeggio. Patří k němu i systém riffů, tedy presetových sekvencí, jichž jsou v nástroji uloženy stovky. Zatímco Virtuoso 2000 je používal jen pro funkci Audition (předvedení nově zvoleného presetu), v K-6 je můžete adresovat i na jednotlivé arpeggiátory, které se pak v režimu Super Beat manuálně startují stiskem jedné ze šestnácti víceúčelových kláves vpravo na panelu. Jejich provoz synchronizuje interní nebo externí MIDI clock. Je to nevyčerpatelný substrát pro tvorbu grooves a nejrůznější složitě rytmizované úlety.
DSP
Stejně jako u Virtuoso 2000 jsou tady dva 24bitové efektové procesory.
Jednotka A má na starosti reverby, delay a gate (35 presetů). V jednotce B najdete chorus, flanger, ensemble, vibrato, distorze a další (20 presetů).
Každý zvukový program může mít vlastní sadu efektů, pro multitimbrální režim je samozřejmě aktivní pouze jedna.
Čtyři potenciometry pro šestnáct modulací v reálném čase ovládají jak jednotlivé vybrané parametry, tak řadu komplexních funkcí. Lze jimi ovlivňovat např. obálky, harmonické charakteristiky, dynamiku a úrovně effect send.
Hudba
Všechny nástroje K-6 mají vynikající zvuk s klasickou americkou razancí a výbornými multitimbrálními schopnostmi.
PK-6 je výborný univerzální syntezátor, v němž najdete pohromadě slušné akustické simulace a spoustu inspirativních syntetických zvuků. Co mi brání, abych ho označil za vynikající, je stín jeho specializovaných sourozenců. "Akustická" přesvědčivost Virtuoso 2000 se 64MB sample ROM, stejně jako sonické šílenosti Mo'Phatt a Xtreme Lead-1 z něho při vší úctě dělají slabšího bratra.
MK-6 je napěchován obrovským výběrem vzorků pro hip-hop, urban, industrial a spřátelené oblasti. Doplňuje je množství stylizovaných hluků, zvukových efektů, nástrojových riffů a pazvuků, spousta lidských hlasů i s výkřiky, slovy, větami, expresivními pazvuky. Samozřejmě v něm najdete i "čisté" nástroje - hlavně kytary, basy, piána a varhany.
XK-6 je optimalizován pro elektronické techno a dance úlety. Obsahuje spoustu dost obtížně definovatelných zvuků nejrůznějšího původu a vynikající emulace analogových barev.
MK-6 i XK-6 v plné míře využívají bezprecedenčních schopností Z-plane filtrů, morphingu a modulací. Oba nástroje rozhodně patří do malé skupiny těch vzácných, jejichž zvuk "jinde neuslyšíte".
Přitom nejste zdaleka odkázáni na nakoupené presety. Zvuky se dají kompletně editovat a kreativní možnosti pro experimentující fajnšmekry jsou opravdu nevyčerpatelné.
Na závěr
Budu stručný. Kdybych prahnul po nástroji, kterému se hned tak žádný nevyrovná, koupil bych si třeba XK-6 a k němu expanzi se zvuky Mo'Phatt a obě expanze s kompletními bankami Virtuoso 2000 (K-6 dovede reprodukovat i jeho kvadrofonní presety se samplingem "z třinácté řady").
A pak by se teprve mohli všichni podívat, jak má vypadat univerzální syntezátor!
Info:
Tři klávesové syntetizéry z řady E-Mu Proteus, 32 MB sample RAM s možností rozšíření na 128 MB, 64hlasá polyfonie, jednotná cena 39 900 Kč (Praha Music Center).
Plus:
výběr unikátních ROM vzorků
kvadrofonní možnosti
modulační kapacita
SuperBEAT (grooves)
16kanálový multiarpeggiátor
Mínus:
design
kursorová tlačítka pouze pro horizontální pohyb
uspořádané presety nelze prohlížet v abecedním sledu