CME UF80 - řídicí klaviatura s možností vysílání dat přes MIDI

Poměrně hodně živě si pamatuji na svůj test CME UF7. Šroubky rachtaly, já rozebíral case, vyndaval viditelně nikam nepatřící šroubky, sešrouboval case, a ozval se další šroubek. Nic takového od další generace nečekám, a také se nic z toho nedostavilo.

CME UF 80 navazuje na řídicí klaviaturu CME UF8. Stejně jako starší klaviatura, i ta nová vychází ve čtyřech variantách – UF50 (49 kláves), UF60 (61 kláves), UF70 (76 kláves) a UF80 (88 kláves) s tím, že UF50 až 70 mají polovyváženou klaviaturu, zatímco UF80 používá kladívkovou mechaniku. Všechny klaviatury jsou pochopitelně dynamicky citlivé a umí vysílat i přítlak (aftertouch). Svými vlastnostmi ani způsobem ovládání se klaviatury od sebe jinak neliší.

Design

Tvar skříně zůstal naprosto stejný jako u předešlé generace. Nejpřitažlivější jsou na designu asi boční zkosené hrany, které působí poněkud futuristicky. Změnil se ale materiál těchto bočnic. Zatímco v první verzi byly dřevěné, ve druhé jsou již plastové. Nevýhodou je pochopitelně nižší odolnost a „lacinější“ vzhled, výhodou zase snížená hmotnost. Ovládací prvky zůstaly také zachovány, tak jak byly v předchozí generaci. Přibyla ale možnost nastavovat řadu dalších parametrů přímo pomocí klaviatury, nad níž přibyly popisky jednotlivých funkcí.

Na první pohled viditelnou, ale pro funkčnost nezásadní změnou, je změna barvy z kombinace červeno-černé na novou stříbrno-černou, která nepůsobí tak extravagantně a nepoutá tolik pozornosti. Nutno ale podotknout, že červená se strašně líbila ženám. Červenými barvami dnes hrají řídicí klaviatury kombinované se zvukovou kartou a MIDI kontrolérem s motorizovanými fadery – CME VX5/6/7/8.

Čelní panel

Hlavnímu panelu dominuje devět sliderů, jejichž využitelná délka (od rysky v minimální poloze k rysce maximální polohy) je 45 mm. Tyto jsou pro přehlednost rozděleny do tří skupin. První slider zleva je je sám a primárně vysílá hodnostu MIDI kontroléru 7, tedy hlasitost (Volume). Následují dvě skupiny po čtyřech sliderech. První čtveřice vysílá data exprese (Expression), rychlost vibráta (Vibrato Rate), hloubka vibráta Vibrato Depth a zpoždění vibráta Vibrato Depth. Druhá čtveřice se věnuje ekvalizéru (EQ Low a EQ Hihg) a přepínání banků (Bank MSB a Bank LSB). Zejména vysílání banků považuji za poněkud zbytečné. Nastavit pomocí sliderů potřebnou hodnotu není otázkou okamžiku, jak by uživatel většinou potřeboval. Pro tento parametr stále nejvíce preferuji číselnou klávesnici. Každému slideru je možné přiřadit další dva volitelné parametry, celkem jsou tedy k dispozici tři vrstvy. Všechny slidery se přepínají vždy do dané vrstvy současně. Nelze například použít slider 1 z přednastavené vrstvy, slidery 2 až 5 z vrstvy A a slidery 6 až 9 z vrstvy B.

Zvolená vrstva zároveň volí i vrstvu pro otočné ovladače, kterých je k dispozici osm a které jsou umístěné nad slidery. Továrně mají přednastavené vysílání MIDI kontrolérů Cutoff, Resonance, Attack Time, Decay Time, Release Time, Pan, Reverb a Chorus.

Jak slidery tak otočné ovladače velice dobře padnou do ruky a práce s nimi je pohodlná.

Vpravo od sliderů a otočných ovladačů jsou ovladače pro nastavení řídicí klaviatury. Pro vizuální kontrolu zadaných dat je k dispozici trojciferný červeně svítící displej s velkými a dobře čitelnými znaky. Vedle je kolečko pro zadávání hodnoty dat. Pod kolečkem je dvojice tlačítek Exit a Enter pro zrušení/potvrzení zadávaných dat. Po stisknutí obou tlačítek současně je možné otočným ovladačem nastavit číslo banku. Pod displejem je dvojice tlačítek pro transpozici o oktávy nebo po půltónech a tlačítko Shift pro volby dalších funkcí. Pod těmito tlačítky je šestice tlačítek označených F1 až F6. Těmto tlačítkům lze nastavit specifikované MIDI události pro rychlé vyslání. Kromě MIDI kontrolérů lze tlačítkům přiřadit událost MIDI Note On, se specifikací čísla noty, hlasitosti a MIDI kanálu, na kterém bude nota vyslána, a nebo lze přiřadit změnu programu (Program Change), u nějž lze kromě čísla programu nastavit opět i MIDI kanál. Stisknutím určité dvojice tlačítek (například F1 + F2, F2 + F3, F4 + F5, atd.), lze vysílat systémová data jako GM On, All Notes Off, Mute a Snapshot.

Vlevo od sliderů je šestice tlačítek pro řízení sekvenceru. Tlačítka byla od starší verze maličko přetvořená, takže nyní již necvakají tak nahlas. Stejně jako u dřívější generace, i nyní je možné tato tlačítka použít pouze při připojení přes USB, nikoli po klasické MIDI cestě.

Zadní panel

Zadní panel zůstal v podstatě nezměněn. Nabízí MIDI výstup, vstupy pro Pedal A (přepínač), Pedal B (kontinuální), vstup pro dechový ovladač (na rozdíl od první generace konektor je již posazen blíž k okraji, a tak je skutečně možné použít například v manuálu zmíněný Yamaha BC3), USB pro přenos dat do počítače, DC vstup pro napájení, pokud není použito napájení přes USB, a přepínač napájení. Zůstal také slot pro rozšiřující karty. Nyní jsou v nabídce tři moduly – Piano Modul (čtyřklávesové zvuky), Synthesizer Modul (Waldorf), a UF400e (Firewire zvuková karta).

Řízení z klaviatury

Ze samotné klaviatury lze nastavovat různé parametry kontroléru, jako je například Drawbar pro změnu směru sliderů (směrem k hráči se hodnota zvyšuje – používá se při simulaci varhaních zvuků a simulaci jejich táhel, která tímto směrem fungují), nastavení MIDI kanálu, na kterém bude klaviatura vysílat data, rozdělení klaviatury (Split), vrstvení (Dual), křivka citlivosti dynamiky, ale i aftertouch klaviatury; polarita obou pedálů; přiřazení konkrétního MIDI kontroléru některému ovladači atd. Vysílat lze ale i systémová data jako GM On, GM 2 On, GS On, XG On, CME On a Reset All Controller. Nastavit lze parametr, který se má zobrazovat na displeji. Na výběr jsou Program, Bank MSB, Bank LSB, Note a Controller. Pomocí klaviatury lze také volit dvanáct různých typů ladění, v manuálu označených jako Equal (rovnoměrně temperované) a Arabic 1 až 12. V manuálu je popsáno, který tón se ve kterém ladění posouvá, bohužel už není jasné, jestli se posouvá směrem nahoru nebo dolů.

Manuál a web

Když už jsem se zmínil o manuálu, bylo by vhodné pochválit ten český. Je přesnou kopií anglického, se stejným množstvím informací, počtem stran a hloubkou popisovaných informací. Bohužel, typicky pro českou kotlinu, trpí manuál neduhy neodborného překladu (ostatně zaplatit jej není levnou záležitostí). A tak si v manuálu uživatel například opčte nadpis „Použití knobů a faderů“ namísto českého překladu například „Použití otočných ovladačů a jezdců“, nemluvě o tom, že se nejedná o fadery, ale slidery (tuto chybu ale mají již v originálním manuálu), protože nevysílají hodnoty hlasitosti, ale libovolnou událost. Čtenář se dočká i nečeských vět jako „Přečtěte si Upozornění na str. 5 před zahájením práce“, namísto českého slovosledu „Před zahájením práce si přečtěte...“. Bohužel se zde objevují i takové věty jako „Nahlédněte do appendixu... kde je více informací“. Přílohy pak jsou pochopitelně označené jako „Appendix“.

Na druhou stranu, manuál je jedinou možností, jak se o tomto zařízení něco kloudného dozvědět přímo od výrobce. Webové stránky informacemi a propagací spíše šetří než hýří. Bodový seznam názvů nových vlastností a specifikace nepovažuji za dostatečné.

Ovladače (drivery)

Na rozdíl od předešlé generace, UF CME50/60/70/80 již nemá sebemenší problémy s ovladači, které vlastně nejsou pro Windows XP, Vista a Mac OS X potřeba díky podpoře přímého zapojení. Po zapojení vše funguje bez problémů na „první dobrou“.

Bezdrátový přenos

Ke všem řídicím klaviaturám nové generace CME UF je dodáván USB bezdrátový přijímač dat z řídicí klaviatury. Data z klaviatury tedy nemusí být vysílána ani po MIDI kabelu, ani po USB kabelu, ale vzduchem. Využívaná je volná frekvence 2,4 GHz. Maximální vzdálenost pro přenos dat je osmdesát metrů. Jedná se vlastně o integrovaný WIDI–X8, ale pochopitelně pouze jednosměrný. V případě potřeby (třeba ztráty, nebo pokud chcete vysílat více směry najednou) je možné koupit i samotný přijímař WIDI–XU za necelých sedmnáct set korun.

U-CTRL = Mackie Control

Na závěr jsem si ponechal vlastnost, která mi na nové generaci řídících klaviatur CME UF přijde jako nejzajímavější. Vlastnost U-CTRL udělá z CME UF de facto Mackie Control. V softwaru počítače pak stačí pouze načíst šablonu Mackie Control a vše funguje jako s kterýmkoli jiným ovladačem MC. Ještě lépe využitelná je tato funkce u klaviatur řady VX a použitím motorizovaných ovladačů.

Závěr

Řídicí klaviatury CME UF jsem si přes počáteční technické problémy první generace hodně oblíbil. Především je mám rád pro jejich klaviatury, a to jak ve verzi polovyvážené, tak ve verzi kladívkové mechaniky, mají přiměřenou tuhost i zaoblení v polovyvážené verzi. Jak si možná bude pozorný čtenář pamatovat, namísto koleček pro ovládání ohýbání tónu a modulace bych preferoval joystick. Ale holt není a asi nebude. Ostatní ovladače padnou dobře do ruky (ostatně i ta kolečka ano) a splňují své funkce. V neposlední řadě mě ale baví i snadné ovládání, které přes svou jednoduchost nabízí poměrně hodně možností. Ty však pochopitelně nejsou neomezené. V nové generaci oceňuji především funkci U-CTRL pro vysílání dat kompatibilních s Mackie ovladači a bezdrátový přenos dat.