Švédská firma Clavia je dnes na trhu známá především jako producent bicích modulů, padů a virtuálně analogových syntezátorů. Společnost čítající v současnosti asi devatenáct zaměstnanců byla založena roku 1983 ve sklepě jednoho z předměstských domů Stockholmu dvěma hudebními nadšenci. V roce 1995 se na trhu objevil jejich první virtuálně analogový syntezátor - Nord Lead 1 a vloni spatřil světlo světa již třetí "bratříček" z této řady. Poslední novinkou firmy Clavia je simulátor klasických "elektromechanických" kláves - Nord Electro.
Provedení
Nástroj působí na první pohled velmi kompaktně a robustně. Celokovové provedení v červené barvě je ostatně už takovou tradicí této firmy. Jako vždy nám Skandinávci přibalili i něco málo ze svého nábytku - bočnice nástroje jsou ze dřeva. Prostě jako všechny produkty Clavie - design je vkusný a velmi účelný. Nástroj je dodáván ve třech základních verzích - kratší (61 kláves), delší (73 kláves) a rack 19' - výška 4U. K testu byla k dispozici kratší verze s jednašedesáti klávesami - její rozměry i hmotnost mne velmi mile překvapily. Jelikož na bocích nic nepřebývá, délka nástroje je 90 cm, hloubka 28 cm a na výšku ne víc než 10 cm. Hmotnost je také velmi sympatická - 8,5 kg (u verze 73 výrobce uvádí 10,5 kg), což z tohoto nástroje činí trumpetku, kterou donesete na každou zkoušku, a na hůře placená vystoupení můžete jezdit i městskou hromadnou.
Zadní panel
Na zadním panelu nalezneme trojici výstupů - left, right (mono) a stereo výstup na sluchátka. Další v pořadí je dvojice MIDI konektorů - In a Out (překvapila mě absence MIDI Thru), následuje trojice jacků pro sustain pedál, controller pedál a switch na přepínání rychlosti simulované Leslie bedny. Ovšem teď to přijde - devátým konektorem je zdířka USB pro připojení k počítači, díky níž bude v budoucnosti možno stahovat z internetu nové zvuky a software do nástroje! Ten je totiž vybaven flash pamětí, což je v podstatě typ RAM, jen s tím rozdílem, že je schopna data v sobě uchovat i po vypnutí zdroje. To otevírá další možnosti, a pokud Clavia dodrží to, co píše na svých stránkách, můžeme se již brzy těšit na tři nové zvuky. Prý už je mají hotové, jen je uveřejnit. Dále už na zadním panelu není nic mimo zdířky pro napájecí šňůru a hlavního vypínače.
Ovládání
Čelní panel je rozčleněn do čtyř základních sekcí - Left panel section, Organ section, Piano section a Effects section. Základní ovládání nástroje se nachází v levém panelu. Vlevo nahoře je umístěn potenciometr hlasitosti výstupu, vpravo od něj jsou dvě tlačítka volby jedné z šesti bank (A-F). Vedle těchto dvou tlačítek je LED displej čítající pouze dva znaky - podle mého názoru je to na nástroj této kvality trochu málo. Napravo od displeje je ještě tlačítko Store pro ukládání uživatelských programů. Pod těmito tlačítky se nachází osmero tlačítek Program - již název napovídá, k čemu jsou. Uživatel si tedy může naprogramovat 48 různých presetů, což bohatě stačí (ve varhanní sekci je ještě devět dalších tlačítek pro uložení nastavení pozic virtuálních táhel). Pod tlačítky Program ještě nalezneme dvojici tlačítek Octave shift a tlačítko Shift pro vyvolání dalších funkcí nástroje. Ovládání je velmi přehledné a intuitivní - návodu netřeba čísti. Většina tlačítek má jen jednu funkci, a pokud ne, je druhá funkce (popsaná pod tlačítkem) vyvolána při současném stisknutí tlačítka Shift.
Klaviatura
Klaviaturu tohoto nástroje lze asi nejlépe přirovnat ke čtvercovým klávesám používaným na hammondkách. Srovnával jsem ji s A 100 a dá se říci, že chod a odezva jsou v podstatě stejné. Lze tedy na ní hrát všechny fígle jako glissy dlaní atp. Z toho však také plyne, že na piano se tato klaviatura příliš nehodí. Je samozřejmě plně dynamická, ale pro zvuky, jako je Rhodes nebo CP-80, bych doporučil nástroj spíše připojit k nějakému externímu master keyboardu s kladívkovou mechanikou. Celkový pocit z klávesnice mám dobrý, klapky vypadají nezničitelně a mají poměrně hluboký ponor.
Zvuk
Dostáváme se k tomu hlavnímu a to ke zvuku. Clavia v manuálu píše, že jejím cílem bylo vytvořit nejlepší emulátor nejčastěji používaných tradičních elektromechanických vintage kláves, které byly v průběhu tohoto století vymyšleny. Vskutku zde nenaleznete nic jiného - Hammond B3, Fender Rhodes, Wurlitzer, Clavinet, CP-80 a prý jako bonus - akustický klavír. Mohu se přiznat, že jsem zpočátku nevěřil, že někdo je schopen tyto nástroje věrně nasimulovat, obzvláště v této cenové kategorii (Nord Electro 61 stojí 59 900Kč). Smekám klobouk před pány ze severu - skutečně si dali záležet. Nuže tedy k jednotlivým zvukům.
Varhanní sekce
Simulaci hammondových táhel vyřešila firma poměrně vykutáleně - devět řad LED diod po osmi, pod každou řadou jsou dvě tlačítka - nahoru a dolů. Tlačítka při držení "táhnou" virtuální táhlo, dokud jej nepustíte, nebo až do krajní polohy. Zobrazení pozice drawbarů pomocí LED diod umožňuje ukázat vždy aktuální pozice táhel každého presetu, což je velmi příjemné. Praktičnost použití oproti klasickým táhlům je sice trochu menší, ale je to spíš otázkou zvyku. Nad táhly je ještě oddíl Percussion, Vibrato a Split. Poslední jmenovaná funkce umožňuje rozdělit klaviaturu na dvě části (bohužel bod pro dělení je pevně daný a je namalovaný na čelním panelu nad klaviaturou), nebo připojit externí master keyboard - a máme dvoumanuálové hammondy. Připojený pedál umožňuje ovládat swell, což je simulace hammondovského volume pedálu. Zvuk varhan je skutečně výborný - všechna táhla okamžitě reagují, zvuk je čistý a dravý. Jedinou nevýhodou je nemožnost ovládat intenzitu keyclicku. Clavia se ohrazuje tím, že na B trojkách taky nic takového nebylo, ale v dnešní době je to poměrně nepostradatelná věc. Mně osobně výrazný keyclick vyhovuje - je hodně typický pro hammondy z 50. let. Jak jsem již řekl - zvuk je vskutku výborný, pouštěl jsem si Jimmyho Smithe a hrál k tomu - skvělý zážitek!! Vestavěná simulace Leslie (umístěná v sekci Effects) je taktéž překvapivě dobrá, jen bohužel nelze měnit ani jeden její parametr. Jsou zde pouze tři tlačítka - On, Fast a Stop. Perkuse zní velmi čistě a vibrato/chorus jsou taktéž velmi dobré. V porovnání s A100 je zvuk čistší (tím nemyslím lepší) a bez všemožných chrochtavých elementů, což už je na gustu každého hráče, jestli považuje za plus či mínus. Polyfonie varhan je plná a celkově lze říci, že varhanní sekce je velmi vydařená.
Sekce Piano
Jak jsem se již zmínil, v sekci piano se nachází čtyři zvuky elektrických pian a jedno akustické. Mezi zvuky se přepíná pomocí jednoho tlačítka a zvolený nástroj je indikován svítící LED šipkou. Pod tlačítkem výběru nástroje se nachází Presence, což je vlastně parametrický ekvalizér, řešený pomocí dvou otočných potenciometrů. Jedním volíte frekvenci a druhým úroveň její hlasitosti. Pomocí něj lze vytvořit velkou škálu zvuků. Pod potenciometry se nachází ještě tlačítko, které funkci Presence aktivuje. Polyfonie pianové sekce je 24 hlasů (uvítal bych víc).
Teď již ke konkrétním zvukům. První v pořadí je Fender Rhodes. Jako zdroj samplů prý sloužil Mark I Stage Piano 73. Sám tento kousek také vlastním, takže jsem měl možnost srovnání. Snažil jsem se se sluchátky na uších rozpoznat počet samplů použitých na jeden tón a mám pocit, že jsou tři až čtyři. A navíc se pravděpodobně vzájemně kryjí a jejich poměry se mění podle síly úhozu. Je to jen dedukce, ale zvuk Fendera je zde skutečně velmi dobrý a barevný ve všech dynamických rozmezích. Rozsah zvuku je 73 tónů.
Další v řadě je Wurlitzer. Zdrojem má být Wurlitzer 200A. K tomuto zvuku nelze mít žádnou výhradu - porovnával jsem jej s CD tria Medeski, Martin, Wood It's a jungle in here - a mohu objektivně říci, že mezi těmi zvuky skutečně není rozdílu. Opět vyjadřuje velmi krásně všechny dynamické rozdíly v barvě zvuku. Rozsah je 69 tónů.
Další je Clavinet D6. Ten by podle mého názoru mohl být ostřejší. Zní tak trochu jako kytara s nylonovými strunami, ale když si člověk trochu pohraje s ekvalizérem, může fungovat celé hodiny. Rozsah je 60 tónů.
Dále je zde CP-80, označená jako Electric Grand. Na CP-80 jsem nikdy nehrál, ale pouštěl jsem si nějaké nahrávky a zní velmi dobře. Rozsah - 74 tónů.
Poslední je akustické piano. Tady se, myslím, vývojáři trochu sekli. Piano zní velmi umělohmotně a dle mého mínění příliš využití nenajde. Na druhou stranu ale po jeho vymazání vznikne ve flashce místo na nový zvuk, což je pozitivní. Rozsah opět 74 tónů.
Je zde ještě jedna kolonka Option, kterou zatím tlačítko výběru přeskakuje. Je to pozice pro nový zvuk.
Efektová sekce
Efektová sekce je rozdělena do pěti oddílů. Zleva je to Modulations - tremolo, panner, ring modulator, dva druhy wah-wah a autowah. Parametry jednotlivých efektů lze měnit pomocí dvou potenciometrů - Rate a Amount. Pod potenciometry je opět tlačítko, které daný oddíl aktivuje. Takovou specialitkou je možnost ovládání kvákadla pomocí připojeného controller pedálu - výborné s Clavinetem či Wurlitzerem. Druhý oddíl je Effects. Zde je po dvou flangerech, chorusech i phaserech, rozvržení ovládacích prvků je stejné jako u Modulations. Dále tu máme overdrive, zde je jen tlačítko pro aktivaci a kolečko intenzity "nařvání", potom simulaci rotary speakru a dvoupásmový ekvalizér - kolečka Bass, Treble a opět tlačítko aktivace. Posledním potenciometrem je Output Level, jež ovládá hlasitost každého jednotlivého programu.
MIDI
Jak jsem již popsal výše, lze k nástroji připojit další klaviaturu pomocí MIDI. V sekci varhan to umožňuje používat dvě rozdílná nastavení táhel a vibrata/chorusu. Co mi ale velmi chybí, je možnost použití zvuku piana a varhan najednou - nástroj bohužel není multitimbral. Je to škoda, protože jinak bychom při připojení kladívkového master keyboardu vytvořili poměrně slušné klávesové zázemí. Nástroj nepřijímá pitch bend data a v režimu Organ nevysílá údaje velocity. Kompletní MIDI implementace je popsána v tabulce na konci manuálu.
Závěrem
Ačkoli jsem výše popsal několik nedostatků, věřím, že většinu z nich vývojáři opraví pomocí nového operačního systému. Naprosto skvělá je možnost nahrávání nových zvuků přes USB port. Celý nástroj je naprosto přehledný, jednoduše se ovládá, ale hlavně výborně zní! Takže pokud chcete mít všechny ty krásné staré nástroje a nehodláte trávit volný čas u ortopeda, je Nord Electro tou nejlepší cestou.
Info:
Clavia Nord Electro (virtual electromechanical) je snadno přenosný simulátor nejčastěji používaných elektromechanických kláves (Hammond, Rhodes, Wurlitzer, Clavinet, CP-80). Cena: Nord Electro 61 - 59 900 Kč, Nord Electro 73 - 65 750 Kč a Nord Electro rack - 45 290 Kč. www.clavia.se
Plus:
výborný a věrný zvuk
kvalitní efekty
dobrá klaviatura
jednoduché ovládání
USB port pro nahrávání nových zvuků
malá hmotnost, rozměry
Mínus:
malý displej
nemožnost používat piano a varhany najednou
pevná hladina keyclicku u hammondek
24hlasá polyfonie u piana
neakceptuje povely pitch shift
