Bogner Amplification Oxford Fuzz - velmi kvalitní butikový fuzz

Jsem rád, že se mi dostal do rukou výjimečný výrobek od výjimečného člověka Reinholda Bognera. Je to mistrovské dílo složené z těch nejkvalitnějších součástek: oboustranně pozlacený plošný spoj, německé kondezátory WIMA, japonské kondenzátory Nichicon, relé s pozlacenými kontakty, přepínače Carling, a hlavně je uvnitř transformátor Rupert Neve.

Malé info: Rupert Neve je již 91letý Brit, inženýr elektroniky, který celý život vyvíjel a vyráběl mikrofonní předzesilovače, kompresory a velké mixážní pulty pro nejlepší a nejznámější světová hudební studia. Založil Neve Elctronics a Focusrite. Od roku 2002 žije v USA a je jedním ze tří lidi na světě, kteří získali cenu Grammy za nahrávací techniku. To jen abychom věděli, o jak významného člověka jde. A ten Neve pro Bognera „na míru“ vyvinul transformátor do fuzzu Oxford (a i do dalších krabiček).

Ještě než se pokusím vylíčit, jak to hraje, je potřeba říct, že celkový vzhled fuzzu Oxford je výjimečný. Kovová krabička ze stříbrně eloxovaného hliníku má zakulacené rohy, čudlíky na všech třech potenciometrech jsou kovové. U nožního přepínače, který se dá bez námahy v tichosti přepínat, je umístěna poměrně velká průhledná kontrolka s vygravírovaným B jako Bogner. Záměrně říkám kontrolka, protože dvoubarevná LED dioda je umístěna až pod tím sklíčkem. A po stranách prostředního potenciometru jsou dva páčkové minipřepínače. Horní plech je zelený. Vypadá to zkrátka hezky. Po zapnutí se rozsvítí kontrolka modře, a teprve když se hodně opřeme do kytary a efekt začne limitovat, začíná blikat a svítit bíle. Kontrolka má také funkci detekce slabé baterie: Když klesne napájecí napětí, tak začne pravidelně modře blikat. Na spodní straně je obdélníkový výřez, ze kterého vykukuje zadeklovaná část transformátoru Neve. To jsem nikdy na žádné jiné krabičce neviděl. Co přesně ten transformátor dělá, to se nikde nedá dohledat. Důležité je, že to hraje skvěle.

Zvuk

Fuzz Oxford má dva režimy, které se přepínají levým minipřepínačem. První je tradiční fuzz s docela velkým množstvím zkreslení (Bogner tvrdí, že to je low gain). Zkreslení je na efekt typu fuzz velmi příjemné, není to takový ten příšerný bzukot jako ze starých nahrávek. Zvuk se dá značně ovlivnit prostředním potenciometrem Tone: Uprostřed je zvuk neutrální, doprava se přidávají výšky a zároveň ubírají basy a doleva se ubírají výšky a zároveň přidávají basy. Mně se nejvíc líbilo nastavení Tone (v režimu Low Gain) lehce doprava, cca na druhé hodině. Navíc k těm dvěma režimům to má druhý třípolohový minipřepínač Fuzz, kterým se přidávají trochu výšky a zároveň zkreslení. Takže vlastně máme jakoby dvoukanálový fuzz se třemi dalšími nastaveními, celkem tedy šest zvukových variací. Kromě toho tady máme tradiční potenciometry Volume a Gain. První režim (Low gain) hraje naprosto věrně, dynamicky reaguje na hru a na potenciometr hlasitosti na kytaře. Je to skvělý a hutný zvuk na zkreslený doprovod ve stylu rock, hard rock, indie... cokoli rockového.

Druhý režim, Hi ain, je naprostý masakr. Bogner upozorňuje, že to bude šumět. A taky že šumí! Ale tolik gainu jsem na jedné krabičce ještě nezažil. Je to naprostý mega hi-gain s velkou kompresí, živelná věc; jakmile se dotknete strun, hned to něco dělá. Citlivost je úplně na maximum. Sóla se s tím hrají úplně hladce, každý dotek je slyšet, vříská to, „prdí“ to, je to neuvěřitelný, skoro zvířecí zvuk. Přechází to velmi lehce do vazby, když doznívá struna, vytáhne to z toho všechny doznívající alikvoty, co existují a které by jinak ani nebyly slyšet. Ale je to nezkrocené divoké zvíře! Nemá to žádný noise-gate, nic vás nezachrání. Vše je to jen ve vašich rukách a hlavě. A taky v rychlém a precizním ovládání kytary. Pokud v režimu Hi Gain použijeme kytaru s humbuckery, již nemá smysl přepínat třípolohovým přepínačem Fuzz na vyšší obrátky, protože zkreslení je opravdu nadbytek. Kytara se singly snese i prostřední zvýšený gain. Třetí krajní poloha s Gainem na maximum se už v podstatě dá použít pouze experimentálně. Tady významně upozorňuji, že to opravdu hodně šumí, když se nehraje. Když se hraje, tak zvuk přebije ten šílený šum, dá se to ukočírovat. Po dohrání je dobré to ihned nohou vypnout. Což taky není úplně pro začátečníka. Kdo dokáže zkrotit tohoto „divokého koně“, tomu se Oxford Fuzz odmění velmi nevšedními zvukovými zážitky.

Závěr

Oxford Fuzz mě velmi mile překvapil svým skvělým zvukem, mnoha možnostmi nastavení. Nejen skvěle zní, ale i skvěle vypadá. Hodí se do mnoha rockových stylů kromě metalu... I když jako oživení, většinou sterilních metalových nahrávek, bych si v metalu Oxford Fuzz dovedl představit. Další plus je tříletá záruka, kterou Bogner Amplification nabízí, a vlastně tím vyzdvihuje kvalitu použitých komponet. S těžkým srdcem jsem Oxford Fuzz vracel zpět do redakce.

Technická specifikace

Web

www.bogneramplification.com/oxford-pedals