Blackstar Studio 10 - EL34, 6L6 a KT88 - kytarové kombo na tři způsoby

Zajímavá řada nízkovýkonných celolampových kytarových komb přímo vybízí k jejich vzájemnému porovnání. Tím spíše, že se na první pohled navzájem liší jen vzhledem a jedinou použitou elektronkou v koncovém stupni.

Blackstar 10 je ve všech případech rozměrově identické kombo s jedním reproduktorem. Všechny tři mají ve vykrojené částí horní plochy panel se vstupní zdířkou a ovládacími prvky, zatímco potřebné připojovací body jsou na zadní straně polouzavřené ozvučnice. Rozmístění a počet ovladačů i připojovacích bodů je shodné u všech tří variant. Všechny jsou velmi vkusně opatřeny kvalitní koženkou, doplněnou na přední straně různě barevnou ochrannou průzvučnou tkaninou s výraznou lemovkou a logem firmy. Ze zadní pozice je reproduktor v odkryté části ozvučnice chráněn masivní kovovou mřížkou. Pro spolehlivý přenos je horní plocha každého modelu vybavena důvěryhodně bytelným madlem. Barevné rozlišení je jen prvním ze zaznamenatelných rozdílů, vizuálně významný posun v provedení je pak jen u verze s KT88, kdy je jinak celistvá čelní plocha přibližně v jedné horní třetině překryta koženkovou maskou. Kdoví, třeba to souvisí s rozměrnějším trafem pro tuto elektronku (viz o půl kila vyšší hmotnost ve specifikacích), ale to jsou jen dohady. Každopádně první dojem je u každé verze velmi příjemný, a při pohledu na luxusně působící povrch světlé koženky v kombinaci s koženým madlem (Studio 10/6L6) si člověk snad ani nevšimne nijak nechráněných rohů skříně komba.

Konstrukce

Konstrukce řady Studio 10 je založena na základu nízkogainového lampového zesilovače s jednou předzesilovací elektronkou ECC83 a nejjednoduššími ovládacími prvky v kombinaci s jedinou koncovou elektronkou jednočinného koncového stupně ve třídě A a navrženým výkonem 10 W. Vždy je však na palubě jednoduše ovladatelný digitální hall, kombinace emulovaného a sluchátkového výstupu, sériová efektová smyčka s přizpůsobením úrovní. A důležitá, footswitchem či tlačítkem aktivovatelná funkce zřejmě pokaždé jinak pojatého posílení vstupního signálu. U každého modelu se tak objevují drobné rozdíly ve zvukovém směrování k charakteristikám konkrétní koncové lampy v inspirativních legendárních aparaturách.

Studio 10 (EL34): Má plynule nastavitelný Gain, doplněný tlačítkem Boost, tónovou clonu Tone, dozvuk Reverb a výslednou hlasitost Master.

Studio 10 (6L6): Má ovládání Gain, Drive, Tone, Reverb a Master.

Studio 10 (KT88: mM Gain, Overdrive, ISF, Reverb a Master.

U varianty s KT88 za pozornost stojí nahrazení tónové clony funkcí ISF, tedy patentovanou technologií firmy, sloužící k plynule ovladatelnému přechodu od amerického k britskému zvuku (zhruba od frekvenčně širokého k medově středovému).

Ve všech případech lze u komb Studio 10 jednoduše odpojit vnitřní reproduktor, a nahradit či zkombinovat ho (při dodržení správných impedancí) s externím boxem.

Zvuk

Všechna tři komba jsou na svůj papírový výkon překvapivě hlasitá, použitý 12” reproduktor Celestion Seventy 80 je dostatečně citlivý, aby zprostředkoval i nečekaně masivní tlak v basech, především u modelu s KT88 v konci.

Pro nahrávání porovnávaných vzorků jsem však použil externí reprobox, ve snaze vyhnout se rozdílné pozici mikrofonu při pozdějším posuzování charakteristik.

Verze s EL34 je charakteristická dominancí středových frekvencí. V nejnižších hodnotách gainu je pro co nejčistší zvuk s dostatečnou hlasitostí potřeba posunout ovladač Master na maximum. Pak se začíná probouzet až na devíti hodinách Gainu, s nijak výraznými basy je i při běžné dynamice nepatrně nakreslený. Posunutím Gainu na dvanáctou hodinu zvuk na basech mohutní, středy dostávají příjemně medové zkreslení, výšky se nijak zvlášť neprosazují. Zvuk výborně reaguje na dynamiku hry, při citlivé hře se dá docílit relativně čistého zvuku, při agresivnějším úhozu se objeví velmi pěkné nakreslení. Podobného projevu lze dosáhnou i při stažení hlasitosti na kytaře, jen ústup basů je výraznější. Zvláštní pozornost zasluhuje tlačítko posílení gainu. Mám pocit, že u každé verze má jinou charakteristiku. U modelu s EL34 je označeno popiskou Boost, a zdá se, že i tak funguje. Zřejmě tedy nepřikresluje, pouze posiluje původní signál, který pak snadněji přebudí obvody, včetně koncového stupně. Z návodu se lze dočíst, že je inspirován pedálem Blackstar HT-Boost.

Verze s koncovou lampou 6L6 je v projevu frekvenčně širší, s výraznými výškami. Středové frekvence lehce ustupují, basy jsou hlubší, na devátém hodině Gainu ještě pevné, na dvanácté už zřetelně nakreslené. Nakreslení se pak výrazně objevuje i u středovysokých frekvencí, které s dál narůstajícím Gainem zvuku dominují. Při hlasitosti Master na maximu jsou ataky úhozu opět příjemně ovlivněny komprimací koncové lampy. Skokové posílení signálu tlačítkem, zde označeném jako Drive, se projeví decentním úbytkem basů a naznačuje tak přítomnost overdrivu. Je inspirován pedálem Blackstar HT-Drive. S Gainem na 15 hodinách, tedy skoro na maximu lze hrát sóla, charakter zkreslení s výraznými vyššími frekvencemi je syrově crunchovitý, v maximálních úrovních Masteru svou jakousi punkovou nekultivovaností až zrnitě zkreslený.

Varianta s KT88 je od obou předcházejících modelů poněkud odlišná. Především je zde tónová clona nahrazena funkcí ISF, takže základní nastavení této funkce pro posouzení je na minimu, tedy zcela vlevo, s ohledem na lampu KT88, na tzv. americkém zvuku. Na první poslech zaujmou výrazné a pevné basy, nechybějící středové frekvence a překvapivě neagresivní, nezrnité, ač nepřeslechnutelné výšky. Nejvyšší výkonová varianta dovoluje naplno využít headroom, tedy nasycení koncové elektronky jak u moderních čistých projevů, tak i u vysoce zkreslených kytarových partů. Zvuk je i ve vyšších, a na deset wattů opravdu překvapujících, hlasitostech frekvenčně pevný, kompaktní a hutný. Pojetí preampu zřejmě těmto možnostem vychází vstříc už před aktivací tlačítka Boost. Po aktivaci se zkreslení prohloubí a o vedle nadupaných doprovodů se zatlumenými, působivě pumpujícími basy, se zvuk neztenčí ani v poměrně tlustých sólech. Reakce na zatlumení hlasitosti na kytaře nebo na dynamiku je zde asi nejvýraznější, a tak rozdíl v hlasitosti relativně čistých a naplno hraných pasáží je nejmenší ze všech posuzovaných verzí. Otáčením ovladače ISF ve směru hodinových ručiček se zvuk plynule pozvolna, ale zásadně, mění. Krajní frekvence ubývají a středové více dominují, takže v krajní pravé poloze už „britský“ zvuk připomíná projev verze Blackstar 10 s EL34, který se mi však osobně zdá přirozenější.

Závěr

Všechny tři verze zasluhují pozornost, je možné, že kytary se singlovými snímači si lépe sednou se středovým projevem EL34 a dřívějším nástupem komprese, než u frekvenčně širokého zvuku s KT88. Zatímco u humbuckerů to může být přesně naopak. Není nad osobní test na prodejně. Na místě je i pochvala reproduktoru Celestion Seventy 80, který s dostatečnou výkonovou rezervou kvalitně přenáší všechny barevné nuance použitých koncových elektronek. A navíc se zdá, že netrpí křehkou „papírovostí“ u vysokých frekvencí. Věřím, že s desetiwattovým Blackstarem se uslyšíte i s hodně sebevědomým bubeníkem. Dobrou zprávou se zdá být také s kombem dodávaný jednocestný nožní spínač - footswitch FS-4S, kterým lze na dálku aktivovat tlačítko posílení signálu. Ačkoliv pomocí dvoucestného (se stereojackem), je možné na dálku ovládat navíc i Reverb. Ale ten je, s označením FS-8, už k dostání pouze samostatně.

Technická specifikace

Web

https://www.blackstaramps.com/uk/ranges/studio-10