Behringer X32 Compact - digitální mixážní pult

Skutečně jen málokterá firma na hudebním trhu je tolik kontroverzní jako právě „Uliho“ (alespoň vedením) německý Behringer. Značka, která vznikla v roce 1989, vplula na tento trh mezi doposud známé výrobce se svou neskutečně širokou škálou výrobků - od hudebních nástrojů až po ozvučovací a světelnou techniku (podobně široký záběr má snad už jen společnost Yamaha, ovšem Behringer ještě nedělá, pokud vím, motorky).

Zakrátko si získala poutavým designem výrobků a zejména lidovými cenami velmi rychle přízeň zákazníků mnoha zemí. Ti ovšem často a záhy nechtěně objevili i odvrácenou stranu mince, a to větší či menší nespolehlivost a poruchovost některých jejích výrobků. Tak se postupně stalo, že se výrobky Behringer objevily někde i v riderech známých interpretů coby „zakázané ovoce“, nicméně na středně velkých, menších a malých typech akcí se tato značka, dá se říct, v podstatě zabydlela. Čili ať již byla Uliho původní taktika jakákoliv, „vplutí“ na trh se v podstatě povedlo. Dle mého byla taky ona „antibehringerovská“ kampaň ve finále přece jen trošku přehnaná a vyhrocená, mně samotnému prošlo rukama od této značky opravdu hodně výrobků, přičemž některé se opravdu kazily, ale některé z nich dodnes používám a jsem s nimi v podstatě spokojen.

Než přejdeme k našemu dnešnímu Compactu X-32, tak bych chtěl jenom připomenout, že Behringer má z minulosti „na svědomí“ dnes již nevyráběný model digitálního pultu, a to DDX3216, který se dnes stále pohybuje mezi muzikanty, menšími kapelami a také v inzercích; já sám znám ze svého okolí minimálně dvě tři hudební uskupení, které tento model dodnes úspěšně používají. Na něj sice Behringer jakoby navazuje, co se týče prostého faktu - v pořadí dalšího (druhého) modelu digitálu po jejich vlajkou-, nicméně koncepcí a celkovým pojetím je nová řada X-32 přece jen malinko jinde, dnes již zcela jistě můžeme říct, že o několik příček výš. Nahrává tomu i prostý fakt, že pod zastřešující korporací Music Group nalezneme v dnešní době spolu se značkou Behringer i další pro zvukařské ucho ne zrovna bezvýznamně znějící pojmy, jako například Klark Teknik, Bugera či Midas, přičemž právě poslední zmíněná nás v tomto ohledu nejvíce zajímá.

Midas zvukařům a muzikantům obecně jistě netřeba příliš představovat, jejich některé modely mixpultů se staly legendami, například pověstná a legendární analogová konzole Midas Verona, ale hlavně Midas PRO40, XL4 nebo nejmladší Heritage 3000. Samozřejmě že i na poli digitálním se Midas činí a vliv na Behringer, právě díky zmíněné firemní fúzi, je zde skutečně velký, ať již koncepcí a ovládáním nebo názvem, například model M32. A velký nápis na krabici od X-32 Powered by Midas dává tušit, že se asi u Behringerů událo a děje skutečně něco nového, což nakonec dokazuje i tento test spolu s přímými reakcemi a dojmy dnes již dlouhé řady aktivních uživatelů.

Udělat objektivně test na mixážní pult není zrovna jednoduchá záležitost, protože názory zvukařů na různé věci a výrobky bývají taktéž značně různé. V tom dnešním povídání vám přineseme v rámci co největší objektivity (o tu mi jde u testu mixážního pultu skutečně na prvním místě) ještě další názory dvou zvukařů - kolegů - aktivních uživatelů X-32.

Spousta atributů v ovládání zařízení, jako je digitální mixpult, je totiž hlavně věcí zvyku a tak nějak jistého prvního dojmu. To, co může třeba jeden uživatel označit za nedostatek, jinému nemusí vůbec vadit a naopak. I hodnocení celkové intuitivnosti zařízení, složitosti a přístupnosti ovládání záleží velmi podstatnou měrou na tom, s jakým zařízením má dotyčný zvukař zkušenosti, s jakým do té doby pracoval nebo aktuálně pracuje. Asi by zde nemělo smysl v testu nějak suplovat návod k použití, textový prostor je na tak složité zařízení samozřejmě omezený a to, jak se pouští reverb, delay, nebo jak se změní název a barva podsvícení na šavli, si každý, kdo bude mít aktivně s pultem co do činění, zjistí zcela jistě sám. Půjde nám tedy především o celkový dojem, globální pohled a opravdu objektivní posouzení pro potencionální zájemce a zvukaře, co o daném zařízení do budoucna uvažují.

Test nepřichází zcela jistě přímo v době spuštění výrobku na trh, X-32 už je nějaký ten pátek obecně používán, což je z jistého pohledu a třeba mých zkušeností vlastně dobře, výrobce totiž mohl od té doby v rámci nových verzí firmwaru „vychytat“ prvotní nedostatky a chyby, kterým se asi nelze nikdy úplně vyhnout a teprve až uživatelé v praxi některé z nich odhalí.

Modely, koncepce a pojetí, routing...

X-32 je klasický stránkovací digitál s pojetím a koncepcí inspirovanou například serií Midas PRO3. Vyrábí se v těchto verzích: X-32, zde testovaný, zmenšený X-32 Compact, další ještě zmenšená verze je pak X-32 Producer a taktéž racková verze X-32 Rack. Pulty komunikují (a výrobce směruje k tomuto  propojení) s firemním rackovým digitálním stageboxem S 16 (v případě potřeby 32 vstupů lze použít dva), datová komunikace pak probíhá klasicky po kabelu CAT-5, v maximální garantované délce 100 metrů. Je to klasický pult, kde můžeme de facto cokoliv poslat kamkoliv, jakýkoliv vstup na jakýkoliv výstup, skupinu apod. Jediná limitující skutečnost je, že nejdou „slinkovat“ jiné šavle než dvě vedle sebe lichá a sudá. Ovládání je řešeno v příslušných sekcích, po stisku tlačítka Wiew se nám daná sekce zobrazí na displeji. Nad fadery máme tlačítko Mute, nad ním příslušný displej s volitelnými barvami a obrázky a texty pro názvy vstupů, nad ním tlačítko Solo, pak sloupec s osmi LED diodami (první signalizuje gate, dalších šest úroveň v dB a horní kompresi) a tlačítko Select. Na prvních osmi „vstupních“ faderech můžeme volit mezi vstupy vždy po osmi 1-32 (16-32 jen s použitím stageboxu S-16), Aux 1-6 USB REC, Effects Returns, Bus 1-8 Master, Bus 9-16 Master. Výstupové „kliky“ mají pak možnosti Group DCA 1-8, Bus 1-8, Bus 9-16 a Matrix Main C. Výstupové „kliky“ zobrazují také kanály 8-16 nebo 25-32, stačí současně zmáčknout tlačítka 1-8 a 9-16 nebo 17-25 a 25-32, poté se  zobrazí 16 vstupů najednou.

Channel strip

Nejdůležitější část každého digitálního pultu je právě tato sekce frekvenčního a dynamického ovládání jednotlivých kanálů, skupin či Masteru. Jako téměř klasicky obsahuje sekce Gain, Low Cut, Gate, Kompresor, čtyřpásmový - plně parametrický Ekvalizér a Panoráma - stereobáze. Klasickými doplňky jsou taktéž fantomové napájení +48V a tlačítko otočení fáze. Ovládání je řešeno tak, že například u sekcí Gate, Kompresor a Low Cut vidíme v ovládací sekci channel stripu jen jeden nejdůležitější ovladač (např. Threshold) a po stisku příslušného tlačítka Wiew se nám celá sekce se všemi dalšími ovladači podrobně zobrazí na displeji, přičemž parametry pak ovládáme šesti otočnými a stisknutelnými ovladači pod ním. Já osobně bych raději viděl (ze zvyku) víc parametrů přímo, nicméně je pravda, že v praxi většinou opravdu nejvíce ovládáme právě ten jeden, který je k dispozici. To samé se koná u ekvalizéru, kde mi po pravdě trochu vadí, že je třeba si vybrat a přepnout, zda ovládám basy, či spodní středy, horní středy nebo výšky. Osobně bych měl raději přístup do všech sekcí korekcí rovnou a přímo. Je to ovšem systém, který používají i jiné renomované značky pultů a je to víceméně z velké části věcí zvyku. Já to vždy beru pohledem pomyslně vztaženým k ovládání analogu, kde je vše teď hned a přímo k dispozici.

Tady je tedy třeba ještě jedno zmáčknutí navíc kromě už všudypřítomného Select, se kterým jsme se smířili a které tak nějak obecně musíme - u jakékoliv koncepce digitálu - prostě skousnout a zvyknout si na ně. Z typů korekčních fitrů máme k dispozici ořezy z obou částí frekvenčního spektra - Low Cut, Hi Cut a filtry Shelving u výšek a basů - LSHV a HSHV - a samozřejmě parametrický typ PEQ, obohacený dalším volitelným typem VEQ (Vintage EQ), který má trošku jiný průběh a jakoby ostřejší záběr a v určitých situacích nezní vůbec špatně. Korekce fungují tak, že kterýkoliv ze čtyřch filtrů můžeme použít v kterékoliv části frekvenčního spektra, tedy např. aktuálně basovým filtrem můžeme najet až úplně nahoru do vysokých frekvencí apod. Zvukově jsem u ekvalizéru, gatu a kompresoru neshledal v podstatě žádné nedostatky, vše funguje, jak má a jak bych víceméně předpokládal. Pouze u ovladače Gainu jsem si při otáčení všiml lehkého lupání ve zvuku, postřehnutelné hlavně při pauzách a tichých místech.

Efekty

Co se týče efektové výbavy, tak je na tom pult opravdu velmi slušně. Nejvíce mě zajímala kvalita reverbů, která je opravdu na slušné úrovni. Reverby a vůbec i ostatní efekty znějí opravdu věrně a příjemně, mají i velký počet ovládacích parametrů (například deset až dvanáct), takže můžeme plnohodnotně editovat. Na výběr je celkem 39 možností od různých typů reverbů a delayů, dále phaser, chorus, jejich kombinace, grafický EQ až po takové třešničky jako Enhancer, Pitch Shifter, Stereo Imaginer, Guitar Amp, De-Esser, nabídka je skutečně široká. S masterovými efekty jako Stereo Imaginer a Enhancer je třeba zacházet opatrně, ale při vhodném použití zvuk příjemně okoření a obarví.

Displej

Displej má na X-32 jednu z hlavních funkcí, můžeme přes něj ovládat vlastně všechno, co na mixpultu ovládat jde. Slouží nám k tomu boční volicí tlačítka Home, Metters, Routing, Setup, Library, Effects, Mute Group, Utility, dále dvě stránkovací tlačítka Page Select a pak již šest zmíněných otočných a stiskem potvrzovacích voličů. Viditelnost displeje a vůbec podsvícení je u digitálů všeobecně špatná, tento displej patří ještě k těm lepším a viditelnějším.

Celkově

Bohužel prostor je omezený, a na spoustu záležitostí se tím pádem nedostalo. Zato vám přináším zmíněné dva názory z praxe od lidí, kteří X-32 již zhruba dva roky používají, které jsou dle mého cennější než cokoliv jiného z teorie, co se můžete dočíst všude. Kdybych měl závěrečně hodnotit, kromě lehkého „šumíku“ při vyjetí všech (osmi) šavlí nahoru (postřehnutelný ale zejména ve studiovém prostředí) a lupání gainu jsem nezaznamenal žádný podstatný nedostatek. Samozřejmě spousta věcí v ovládání je na zvyku, proto je nechci příliš hodnotit. Příjemně mě překvapily zvukové vlastnosti, zejména pak kvalita efektů, která bývá mnohdy na digitálech v této cenové třídě dozajista horší. Samozřejmostí jsou rozšiřitelné možnosti jako propojení s PC, potažmo s nahrávacími softwary, ovládání pomocí tabletu a telefonu by byly na samostatné téma. Pochopitelně že se s verzí Compact bude hůře míchat třeba soubor o třiceti šavlích, což je daň za menší rozměr, pak je třeba sáhnout po plnohodnotné X 32. Ale pro menší akce, kapely a jiné bandy nebo malá a střední studia nebo proto toho, kdo rád stránkuje :-), ideální volba. Myslím, že o Behringeru v budoucnu obecně ještě uslyšíme, a to pravděpodobně hlavně v pozitivním slova smyslu. Pokud byla tohle tedy Uliho globální taktika, tak se doopravdy povedla.

Jak již jsem avizoval, položil jsem dvěma aktivním uživatelům X-32 několik stejných otázek, tímto jim velmi děkuji za jejich ochotu a sdílnost, a tady jsou jejich (bohužel taktéž zkrácené) odpovědi:

Jiří Hrabovský - baskytarista a technický support v doprovodném bandu Věry Špinarové, zvukař spolupracující s firmami HighLite rental a Prime Sound

Vašek Bílek - Digital Sound & Digital LED Light, spolupracující s ozvučovací firmou Seco.

Co říkáš na celkovou koncepci, pojetí, strukturu a intuitivnost ovládání?

JH: Je jasné, že X-32 vychází z koncepce Midasu, a co se ovládání konzole týče, zvukař který někdy mixoval na konzoli Midas, je zde téměř jako doma. Ovládání bych označil jako poměrně intuitivní a řadil bych ho někde mezi Midas a Yamahu. Spousta věcí by šla asi vyřešit lépe, ovšem jiné funkce jsou zase oproti konkurenci bezprostředně na panelu okamžitě přístupné. Kupříkladu tlačítko Send on Fader je velmi operativní a práce s ním mi velmi usnadňuje práci. Ale za tu dobu, co X-32 mám, jsem zatím nezapochyboval o tom, že jsem se pro ni rozhodl.

VB: Celkovou koncepci chválím. Možnost používat X-32 od modelu velkého pultu pro velké akce až po miniverzi Rack například někde na plese je skvělé. Vše mohu kdykoliv a kdekoliv ovládat i pomocí tabletu. Neřeším, jestli právě pracuji s verzí Compact nebo s malou X-32 Rack. Jestli použiji jen samostatný pult nebo jej rozšířím o přídavné převodníky. Jednotné ovládání u všeho je samozřejmostí. Příjemnou práci podtrhuje také jednotný software v PC. Scénu si doma v klidu s kávou na stole předem připravím :-), pak přes USB natáhnu do právě používané konzole a můžu se věnovat své práci se zvukem.

Struktura pultu se, myslím, také povedla. Přehlednost a dostupnost nejdůležitějších prvků přímo na konzoli je dostačující. Nabídka jednotlivých obrazovek je bohatá a jasně označená. Možná někdy trochu hledám složitější nastavení pultu, ale je to jen otázka brilantnosti ovládání a znalosti zařízení, které používáš.

Intuitivnost je výborná. Je jedno, jestli ovládám pult přes tablet nebo přímo na konzoli. Někdy mám pocit, že něco je na tabletu i rychlejší. Taky se mi stane, že mám pocit, že je na displeji ve zvolené obrazovce informací až moc. Na druhou stranu je příjemné najít vše, co potřebuji k nastavení zvuku.

Jak je na tom celkově pult se spolehlivostí, jak mechanickou (fadery tlačítka), tak softwarovou? Vyžaduje například nějaké občasné restarty apod?

JH: Jinak za mé dva roky používaní mi X-32 všehovšudy dvakrát „vytuhla“, ovšem vždy při přehrávání z USB klíče, kdy jsem laboroval se soubory ve formátu wav, které jsem do vzorkovací frekvence 16/48 převáděl pomocí nějakého hromadného procesu na webu. Od verze firmwaru 2.10 se tento problém již neobjevil. V zimních měsících, kdy je pult v casu opravdu řádně vychlazen, je chod faderů znatelně líný a třeba i stereo kliky opticky nenajedou úplně přesně do stejné pozice. Jakmile se pult trochu ohřeje, šlape v pořádku.

VB: Zatím jsem potíže nezaznamenal. Mám nainstalovalovaný nejnovější firmware na 2.10. Nucený restart systému mne zatím nepotkal. Našly by se připomínky, ale necháme se překvapit nějakou příští aktualizací firmware.

U mechanické části má značka Behringer z minula zhoršenou pověst ve spolehlivosti. Ale až delší čas ukáže, jak jsou na tom pulty X-32. Škoda třeba, že fadery nejsou kryté proti prachu. Budou zřejmě trpět. Displej je na denním světle na hranici viditelnosti. Tlačítka jsou OK. Ovšem vzhledem k cenové hladině zařízení, možnostem a celkovým vlastnostem se dá pultu X-32 ledaco odpustit.

Co zvukové vlastnosti, korekce, šum, kvalita reverbů a dalších efektů (Enhancer, Stereo Imaginer, simulace apod.)?

JH: Co se týká Stereo Enhanceru a dalších speciálních efektů, používám je, ale dost obezřetně, v drtivé většině si vystačím s grafickým EQ a běžnými delayi, hall alespoň u živého zvučení. Možná při použití pultu v divadle či studiové práci uživatel ocení speciální simulace lampových kompresorů, exciterů, octaverů apod. A co se šumu týče, tak pokud šumí, tak o tom nevím nebo jen zanedbatelně. V mém setupu šumí hlavně aktivní boxy, takže šum pultu je neslyšitelný.

VB: Zase milé překvapení. Moc pěkné výšky a zvuk se tzv. „neslévá“. Korekce a celkový zvuk výborný. Při prvním nasazení jsem ve zvuku slyšel spoustu nových tónů, které jsem před tím nevnímal. Možná se mi zdá, že pult někdy více šumí, ale nejde o nic zásadního. Reverby výborné. Používal jsem pulty i s mnohem horšími hally. Enhancer u X-32 jsem jednou na L+R výstupu na zkoušku zapnul a už nevypnul! Vždy se mi pak zdálo, že je zvuk bez Enhanceru, horší. Ostatní efekty jsem zatím nezkoušel. Nenastala zatím příležitost jejich využití.

Jak si podle tebe stojí pult v porovnání s konkurencí v podobné cenové hladině, pokud tedy můžeš posoudit a děláš i s jinými pulty?

JH: Je potřeba se dívat na X-32 pořád dívat jako na levný digitální pult za velmi příznivou cenu a skutečně nadstandardní výbavu ve své třídě. Nerad bych jej srovnával třeba s Midas Pro2 a vyššími modely pultů Midas. Možná právě proto ve výbavě X-32 chybí pár vychytávek, které by jej posunulo opravdu do vyšší střední třídy. Ale jak říkám, ve své cenové hladině nadstandard.

VB: Pracuji na různých digitálních pultech. Nejvíce asi s Allen Heath - iLive T112, bohaté zkušenosti mám s pultem Yamaha LS9  nebo s Mackie DL 1608. Každý z pultů má své klady i zápory. Vzájemné porovnání by bylo asi pro jinou, delší, kapitolu.

Ale obecně si X-32 ve všech verzích stojí moc dobře. Především zvuk, samotná koncepce více modelů s jedním SW, tím vzájemná variabilita a cena. Spolehlivost ukáže čas.

Jaká je firemní podpora - aktualizace firmwaru apod.?

JH: Behringer X-32 jsem pořídil před dvěma lety. Tehdy jsem s nadšením studoval asi měsíc jeho možnosti. Pravda rychlost aktualizací firmware mi to připomínalo sice jednu softwarovou společnost, na druhé straně většina zaslaných podnětů uživatelů k úpravám a praktickým změnám se v nových firmawarech zpravidla projevila. To je třeba skutečně pozitivně ocenit.

VB: Zatím v pohodě. Vlastní instalace firmwaru do pultu je naprosto jednoduchá. Sem tam se podívám na web, jestli není u Behringera něco nového včetně firmwaru a softwaru pro PC. Aplikace pro iPad je bezplatná, na rozdíl od placené aplikace třeba pro ovládání iLive. Připojitelnost více iPadů nebo iPhonů současně je velmi zajímavá.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE:

www:

www.behringer.com/EN/Products/X32-COMPACT.aspx