Arturia Brass 2 plus Akai EWI - speciální balík softwaru a hardwaru pro hráče na dechové nástroje

Speciální balík softwaru a hardwaru pro hráče na dechové nástroje nabízí dlouhou řadu zajímavých vlastností, ale i kompromisy. V každém případě se ale jedná o velmi pozoruhodný produkt jako celek.

Arturia Brass 2

Arturia Brass 2 je aktuální verze virtuálního nástroje Brass stejné firmy. Na rozdíl od mnoha současných zvukových knihoven Brass negeneruje zvuk pomocí principu samplingu. Jedná se o matematické modelování zvuku. Výhodou tohoto principu by měla být vysoká věrnost zvuku, včetně všech detailů a nuancí typických pro daný konkrétní nástroj i v různé artikulaci. Zejména ve specifických projevech a specifických vychytávkách nástroje je matematické modelování silné. Jen pro připomenutí: matematickým modelováním (někdy též nazývaným jako fyzikální nebo dokonce fyzické) se proslavil nástroj Yamaha VL-1, jakož i jeho racková verze VL-1m a méně vybavené modely VL-7 a VL-70m. Matematicky modelovaly zvuk i další hardwarové nástroje, a i v oblasti softwarových nástrojů není Arturia Brass výjimkou. Pro žesťové zvuky byla typická právě Yamaha VL-1 (a od ní odvozené Yamahy). Na stejném principu pracuje i Arturia Brass. Modelovány jsou různé nástroje do nejmenších detailů, popisuje se přesný tvar nástroje, materiál atd. Zvuk je tedy jen jednou, ovšem velmi žádoucí, součástí celého procesu.

Jak to zní?

Výsledek má dva možné pohledy nazírání a na zvoleném pohledu se také podepíše hodnocení: líbí/nelíbí. Jedním pohledem je každý jeden tón zahraný samostatně. Zde Arturia Brass moc neboduje. Virtuální nástroje na bázi samplingu strčí Arturia Brass hravě do kapsy. Zvuk zní zbytečně moc „ chemicky“. Druhým pohledem je to, co vše se dá se základním zvukem dělat. Zde už dopadne Arturia Brass 2 daleko lépe. Na rozdíl od běžného samplingu, expresivita nástroje je výrazně vyšší. Například vibrato zní přirozeně. Není to jen jeden vzorek vibrata, ale je přesně takové, jaké jej vytvoříte. Problémy nejsou s různými přefuky, kanáry a podobnými výrazovými prvky, které jsou pro dechové nebo žesťové nástroje typické. Prostě proto, že se jedná o matematický model, který toto dovoluje.

Bohužel však, na rozdíl od již zmíněné Yamaha VL-1, jsou k dispozici pouze simulace reálných zvuků. Naprosto postrádám hybridy, kterými mě VL-1 okouzlovala. Bylo možné například pomocí trsátka nebo tahu smyčcem rozechvívat vzduch (fyzicky nemožné, ale teoreticky ano; výsledky byly neuvěřitelně realistické, překvapivé, ale přitom dával zvuk smysl). Vzduchový sloupec pak mohl procházet tělem klarinetu a na závěr mohl být korpus  trombónu.

Kromě jednoduché tvorby samotného zvuku (tedy tónového generátoru) nabízí Arturia Brass ještě další možnosti. K dispozici jsou různé harmonizace a tónové variace, které jsou typické pro vybraný zvuk. Takže i obyčejné sólo, které zahraje klávesák, se může proměnit na sólo trumpetisty s typickými riffy dechaře. To může být velice zajímavá alternativa pro muzikanty, kteří sice pro žesťové nástroje píší nebo aranžují, ale přesto neznají stavbu a typickou hru na nástroj až tak dobře.

Vzhledem k tomu, že v tomto odstavci stále srovnávám Arturia Brass 2 s hardwarovým nástrojem Yamaha VL-1, bylo by asi spravedlivé poznamenat, že Yamaha VL-1 byla v době svého uvedení opravdu velmi drahým nástrojem a dodnes se prodává (z druhé, třetí, čtvrté... ruky) za několik desítek tisíc. I nejméně vybavená verze VL-70m se dá jen obtížně sehnat do deseti tisíc. Za to Arturia Brass 2 je nový, vejde se do této ceny, a ještě je součástí balení specifický hardwarový ovladač pro dechaře.

EWI USB (Garritan)

Kromě softwaru Brass je v balíku také aplikace EWI USB. Jedná se vlastně o část zvukové knihovny Garritan Aria. Přítomnost této knihovny v balíku mě velice překvapila. Dechový kontrolér Akai EWI se totiž v balíku s Garritan softwarem také prodává. Myslel jsem, že ten bude v tomto balíku nahrazen právě softwarem Brass. O balíku Arturia Brass 2 se dá tedy mluvit jako o „ dvou (resp. tří) v jednom“. Na rozdíl od Arturia Brass je zvuková knihovna Garritan postavena klasicky na bázi samplingu. Z toho plynou veškeré plusy i mínusy. Zároveň se jedná o aplikaci, pomocí které se nastavují parametry řídicího ovladače Akai EWI. Nastavuje se například, jaký MIDI kontrolér má být vysílán při změně síly dechu atd.

Akai EWI

Pro poznámky a připomínky k tomuto dechovému kontroléru jsem si přizval klarinetistu a saxofonistu Jakuba Šimona Foltu. On jakožto hráč na akustické dechové nástroje má k Akai EWI jiný přístup než já, klávesák.

Z pohledu dechaře

Hardwarový MIDI ovladač EWI USB přináší hráčům na dechové nástroje mnoho nových možností. První a nejzásadnějším rozdílem oproti skuitečným dechovým nástrojům je absence fyzických klapek - EWI USB, stejně jako další modely, má namísto klapek dotekové senzory. To začátečníkovi hry na tento nástroj, který hraje na jiné dechové nástroje (klarinet, saxofon, flétna...), může ze začátku hru dost komplikovat. Senzory jsou velmi citlivé a stačí nechtěný dotek, aby nástroj hrál něco jiného. Nemohu se ubránit srovnání s klasickými klavíristy, kteří si často stěžují na obrovskou citlivost digitálních pian a jejich klaviatur - stačí jen menší přehmat a ten udělá větší paseku než na akustickém klavíru (poznámka Martina).

Absence klapek s sebou nese i změnu v přecházení mezi oktávami - oktáva se mění změnou polohy levého palce na oktávovém rolleru, který je tvořen ze dvou pevně ukotvených (na krajích) a dvou volných (uprostřed) válečků. Nespornou výhodou tohoto nástroje je rozsah pěti oktáv.

Jak změny oktáv, tak další technika i výrazové prostředky běžně tvořené mimo jiné i dechem u EWI USB s dechem nijak nesouvisí, nástroj totiž není průchozí. Dechem u tohoto nástroje lze ovlivňovat pouze dynamiku. Intenzita dechu je zde snímána plátkem, který je viditelný po sejmutí odnímatelné hubice. Nad i pod plátkem se nacházejí kovové senzory pro vibrato - tvoří se jemnými stisky (kousáním) do hubice. Je však potřeba být opatrný, hubice se dá sice vyměnit, ale bylo by nemilé ji prokousnout.

Samotná hubice je ve srovnání s klarinetovou či saxofonovou sice jiná, ale není problém si na ni zvyknout během pár desítek minut první hry. Neprůchodnost nástroje s sebou ale přináší i změnu v celkové práci dechem a nasazování. Stejně tak již zmíněné vibrato a glissando není tvořeno dechem, ale senzory. Pro glissando je najdeme kolem opěrky pro pravý palec (Pitch Bend Plates) a hráč si na ně taktéž musí postupně zvyknout. V manuálu dokonce doporučují pro začátek tyto senzory vypnout. Osobně mi to přijde stejně nesmyslné jako učit se jezdit na kole s přídavnými kolečky; dítě se pak učí na kole jezdit dvakrát - jednou s kolečky a podruhé bez nich. I v tomto případě musí hráč poměrně zásadně změnit styl, v okamžiku, kdy senzory zapne, pokud si na jejich přítomnost nezvyká hned od začátku. Po zapnutí totiž nepodpírá vlastně nástroj pevně ani jeden z palců, což může být značně záludné. (poznámka Martina).

Další pozorovatelný nezvyk oproti třeba klarinetu nebo rovnému soprán saxofonu je váhové rozložení. EWI USB má vrchní polovinu těla (cca od hubice k závěsnému očku) těžší než spodní.

Celkově shrnuto: doporučuji vyvarovat se ze začátku rychlé hře; na dotekové senzory a jejich chování je dobré zvykat si pomalu. Je potřeba dávat si pozor na hmaty, které EWI nezná, stejně jako na nepřítomnost „klapek“ na které je hráč zvyklý z jiného dechového nástroje (oboje dokáže potrápit). Dechem hráč ovlivňuje jen dynamiku.

I přes výše zmíněné aspekty je EWI USB přínosný nástroj, zejména pro všechny, kteří tvoří hudbu elektronicky, realtime MIDI zápisem do notových editorů (Sibelius, Finale...), je znatelným plusem pro všechny dechaře, kteří hudbu píší. Každopádně by bylo chybné k EWI USB přistupovat stejně jako klavírista k stage pianu s kladívkovou mechanikou. EWI je samotným plnohodnotným nástrojem, který rodinu dechových nástrojů rozšiřuje, neklade si za cíl nic nahradit. A jako takový vyžaduje stejnou přípravu a cvičení k dosažení kvalitních hudebních výsledků. Pokud vás tento nástroj jakkoliv zaujal a nejste zastánci čistě akustické tvorby, rozhodně se jedná nástroj, který úsilí vložené do hry na něj dokáže vrátit.

Z pohledu klávesáka

Pro mne, jakožto pro klávesáka, má Akai EWI USB spíše experimentální rovinu. Nejsem dechař, ale pár prstokladů znám. Proto mi vyhovuje, že Akai EWI nabízí různé typy prstokladů, mezi kterými je i prstoklad přímo firmy Akai, který je velmi „ nedechový“, ale třeba pro klávesáka jednoduchý, logický a dobře použitelný. Stejně jako někoho, kdo je zvyklý hrát (nebo spíše brnkat) pouze na akustický klavír, překvapí citlivost klaviatury elektronického nástroje, tak i mně překvapila citlivost Akai EWI. Stačí opravdu jen lehký dotek „ klapky“ a tón se mění. Je třeba být velice obezřetný.

Síla zvuku (tedy hlasitost vyslané MIDI noty) se řídí pomocí nasazení dechu. Dále lze pomocí dechu řídit expresivitu (tedy přidávání a ubírání hlasitosti v průběhu znějícího tónu). Pochopitelně lze tomuto „ovladači“ nastavit i jiný parametr (třeba ostrost zvuku nebo hloubku vibrata - Modulation).

Data do počítače proudí přes USB propojení. K dispozici jsou ovladače pro Windows i Mac OS X.

Co může nástroj nabídnout klávesákovi

Akai EWI beru jako rozšíření arzenálu MIDI kontrolérů a velmi zajímavý ovladač. Jakožto člověk, který používá klaviaturu denně jako svůj hlavní komunikační prostředek mezi hlavou a počítačem, mám již pochopitelně (stejně jako každý hráč na jakýkoliv hudební nástroj) „vyběhané“ v rukách nějaké postupy, které s různými variantami vlastně neustále opakuji (ano, jsem schopný si to přiznat), už jen proto, že se mi dobře hrají (ne že bych byl jako autor zcela závislý pouze na technice hry, ale ovlivněn jí bezpochyby jsem). Jiný typ komunikace s počítačem nabízí jiné rify, jiné tonální volby a postupy. Proto může být Akai EWI zajímavým MIDI ovladačem i pro klávesáka. Stejný přínos má pochopitelně třeba i MIDI kytara. Výhodou dechového ovladače je ale bezesporu jeho expresivita.

EWI vs EWI

Akai EWI nabízí ještě dražší model hardwarového dechového kontroléru. Akai EWI USB, na rozdíl od toho dražšího modelu, nabízí propojení pouze s počítačem přes USB a jedná se výhradně jen o MIDI kontrolér. Dražší model nabízí klasický MIDI Out a je také vybaven tónovým generátorem, takže jej lze použít i jako samostatný generátor zvuku. Místo toho nabízí Akai EWI USB virtuální nástroje.

Závěr

Arturia Brass 2 v balíku s Akai EWI USB je pozoruhodná kombinace hardwaru a softwaru nejen pro dechaře, ale i klávesáky. Pochopitelně je nutné se s nástrojem sžít, tak jako s každým jiným nástrojem. (Klávesáci dobře vědí, že každá klaviatura se chová jinak.) Sžívání se je časově trošku náročnější, protože se jedná o dosud poměrně neznámý způsob ovládání. Výsledkem ale může být veliké obohacení, a to jak pro dechaře, tak pro klávesáky. Software Arturia Brass 2 se prodává i samostatně bez dechového ovladače Akai EWI USB.