Když si mí dlouholetí kamarádi, se kterými jsem před nedávnem..., no vlastně zase tak nedávno už to není; každopádně když si kamarádi Víťa a Honza Valachovi, se kterými jsem dříve hrával v kapele, založili firmu FreGra na CNC obrábění plastů a dřeva, netušil jsem, že to bude znamenat, že se naše kroky na hudebním poli potkají ještě jednou.
A přece se tak stalo. Jelikož jsme spolu v pravidelném kontaktu, byl jsem mezi prvními, kdo se dozvěděl, že mimo jiné hodlají vyrábět kytarové
stojany, které si sami navrhli. Když jsem pak uviděl výsledný produkt, nestačil jsem se divit. Krásné dřevěné stojany z masivu s elegantním designem mě zaujaly na první pohled. Je mi více než jasné, že jejich kvalita i originální vzhled si najdou své zákazníky. Trochu jsem tedy kluky vyzpovídal, abych se mohl se čtenáři podělit o podrobnosti z výroby a taky o to, co chystají do budoucna.
V současné době vyrábějí pod značkou GD Stands jak klasické stojany pro umístění jednoho nástroje, tak i kytarové multistojany pro odložení více instrumentů, to vše navíc v různých variantách v závislosti na použitém dřevě. Nebudu ale předbíhat a nechám mluvit kluky.
Čím si myslíš, že by právě vaše stojany mohly oslovit zákazníky?
Když se podíváme na stojany, které se běžně prodávají v hudebninách, tak se obvykle jedná o jednoduchou trubkovou konstrukci, na které je nalepena vrstva gumy. Takové řešení je sice velice praktické a levné, ale my jsme se rozhodli, že to zkusíme trochu jinak - kovové trubky vyměníme za dřevo a pokusíme se vytvořit stojan, který by byl i funkční i designově zajímavý kus nábytku do hudebníkova pokoje. Naše výrobky jsou sice dražší, ale zároveň si myslíme, že ne nějak předražené, a když člověk mrkne do nějakého obchodu s truhlářským zbožím, tak se zdají být naše ceny vlastně docela přívětivé.
Jak vůbec vznikla myšlenka navrhnout si a vyrábět vlastní stojany? Protože jestli se nepletu, kromě těchto stojanů už nevyrábíte nic, co by mělo něco společného s hudbou.
To máš pravdu. Primárně se zaměřujeme na úplně jinou výrobu. Ale myšlenka na realizaci takových stojanů vznikla už dříve, ještě v dobách, kdy jsem byl aktivním muzikantem, a dávno předtím, než jsme s bráchou založili firmu Fregra. V jedné z kapel, ve kterých jsem hrával, účinkoval i bubeník Martin Dvořáček, který měl svou bicí sestavu připevněnou na dřevěné hrazdě s hodně zajímavým designem. Nikdy jsem nic podobného neviděl, a když mi řekl, že si ji vyrobil sám, tak jsem s údivem zíral. U Martina nešlo přehlédnout, že má v oblibě death metal a grindcore, takže jeho hrazda měla možná až příliš agresivní vzezření, nicméně byl to zárodek pro skvělý nápad. Tehdy jsme začali přemýšlet nad tím, jestli bychom nemohli podobné věci vyrábět a prodávat. Zůstalo ale víceméně jen u toho plánování. Teprve nedávno, když jsem si zřídil živnost, ve které se sice primárně zabýváme obráběním pro průmyslovou výrobu, jsem také oprášil myšlenku vytvořit originální příslušenství pro hudebníky a dal jsem se do její realizace.
Jak jste přišli na tento design? Inspirovali jste se nějakými jinými značkami a modely?
Při hledání správného designu bylo třeba dodržet vhodné rozměry pro uložení kytary, takže do grafického programu jsem si nejdříve načrtl jednoduchou trojúhelníkovou konstrukci s vhodnými rozměry a pak už jsem v podstatě jen různým ohýbáním rovných čar podle svého vlastního vkusu a cítění došel k současnému designu. Když jsem výsledek poslal na posouzení svým známým a ti mi můj grafický návrh schválili jako hezký a použitelný, tak jsme začali vymýšlet, jakým způsobem a z jakého materiálu stojan nejlépe vyrobit.
Je třeba říct, že nejsme jediní, kdo podobné věci dělá, a designy jiných výrobců mohou být podobné tomu našemu. Ostatně pokud se výrobce nerozhodne vytvořit něco úplně specifického a prazvláštního, tak základní tvar stojanů snad všech značek musí být podobný, protože se přizpůsobuje tvaru kytar, které jsou si navzájem taky podobné.
Říkal jsi, že sázíte hodně na kvalitu. Předpokládám, že se to vztahuje k použitým materiálům, dřevu apod. S jakými dřevy pracujete a jaký je mezi nimi rozdíl? Chová se každé dřevo jinak?
My jsme vsadili hlavně na dubové dřevo, a právě z něj je vyrobena naše základní sada. Krásně kombinuje pevnost a tvrdost, a zároveň má krásnou a výraznou kresbu. Negativem je cena takového dřeva, ale i ta nakonec není zase tak dramaticky vysoká. Jako lacinější alternativu nabízíme i stojan z borovice. Její dřevo je světlejší a taky hezké, ale je měkčí a hůře odolává nešetrnému zacházení. Nicméně pro naše použití je to v pořádku a při obvyklém zacházení bude stojan dobře sloužit dlouhá desetiletí. Někteří výrobci podobných stojanů využívají raději laminované dřevotřískové desky, které dřevo imitují. To je určitě taky zajímavé řešení s významnou úsporou peněz za materiál, ale touhle cestou jsme my jít nechtěli, naší volbou se stalo masivní dřevo.
Můžeš nám popsat, jaké typy stojanů v současné době nabízíte?
Právě teď jsou v naší nabídce dva typy, stojan pro jednu kytaru z dubu a pak také multistojan pro pět nástrojů, ten vyrábíme z dubu nebo z levnější borovice.
Zajímalo by mě, jak vypadá výrobní postup a co všechno předchází výrobě takového stojanu.
Při výrobě nám udělá ohromnou službu CNC frézka, která z dřevěné desky vyfrézuje potřebný tvar. To je nezastupitelná práce mého bratra Vítka jakožto odborníka na CNC obrábění, bez kterého by to zkrátka nešlo. Protože se ale jedná o dřevo, tak tím práce zdaleka nekončí. Budoucí stojan je potřeba přebrousit ruční bruskou a natřít bezbarvým olejem, který dá krásně vyniknout kresbě dřeva a současně povrch chrání. Ten necháme do druhého dne zaschnout, poté dřevo opět zlehka ručně přebrousíme smirkovým papírem, naneseme druhou vrstvu oleje a upevníme kování. Nakonec už jen nalepíme pásky, které zajišťují ochranu nástroje v místě dotyku se stojanem. Rozhodli jsme se v tomto případě nepoužívat gumu a zvolili jsme stoprocentní bavlnu, která je bezpečná pro všechny typy materiálů i povrchů. Následně stojan sestavíme, a pokud je to potřeba, doladíme detaily.
Zajímalo by mě, zda plánujete do budoucna rozšíření o nové typy stojanů.
Teď jsme ve fázi, kdy čekáme, co na naše výrobky řeknou zákazníci, zda o ně budou mít zájem a jaký bude ohlas. Pokud se nám zadaří, získáme zákazníky a budeme mít díky tomu pocit, že má naše práce smysl, tak se s radostí vrhneme do dalších nápadů a nových typů. V tento okamžik Martin, kterého jsem výše zmiňoval a který stál na úplném počátku naší vize, pracuje na dokončení designu bubenické hrazdy. Tu brzy představíme na našich stránkách. Tak to je jedna z možných cest, o kterých do budoucna uvažujeme. Mrkněte na naše stránky, možná že v době otištění tohoto článku už bude k dispozici.
Co vlastně znamená zkratka GD?
Jak už jsem vzpomínal před chvílí, nápad na výrobu příslušenství k hudebním nástrojům se zrodil při pohledu na dřevěnou hrazdu k bicím. I když teď se zabýváme jen výrobou kytarových stojanů, tak příslušenství k bubnům je stále ve hře, pracujeme na něm a během několika týdnů, možná měsíců, se snad objeví na našich stránkách. A z toho vyplývají počáteční písmena v názvu GD Stands, tedy: Guitar Drum Stands.
