V dnešním dílu se věnujeme kytarovému tématu snad nejdůležitějšímu - zkreslení. Aranžér si všímá jeho nastavování, tak aby plnilo co nejlépe svůj účel, zvukař se podělí o finty, jak zkreslenou kytaru snímat.
Zkreslení obohacuje signál o nové barvy
Aranžér
Hráči i zvukaři se často trápí tím, že původní čistý signál je při přehnaných úrovních na vstupu nebo na výstupu zdeformován. Avšak řada žánrů, nejvíce pak rock, se „destrukce“ umělecky chopila a stylotvorně ji využila. Stala se v jejich případě žádoucí! Proč? Zkreslení totiž obohacuje původní zvuk o další složky. Vhodně přebuzený tón či akord může být barevnější a navíc obsahuje šťávu, pocitově je mnohem agresivnější.
Pozn.: V případě elektrické kytary je původní vlna měkčeji (zaobleněji) nebo razantněji (ploše) ořezána - viz Obr.1: Ořezání vlny. Tím mění svůj zvukový charakter.
Lehké zkreslení přidává vyšší harmonické
Ve světě akustických nástrojů není zkreslení něčím nezvyklým, vlastně patří do výrazových prostředků většiny nástrojů. Jestliže zatlačí houslista na smyčec jen zlehka, vyloudí hebký tón s malým množstvím alikvotů. Jestliže silněji, ozve se nejen zvuk hlasitější, ale i ostřejší - s četnějším zastoupením vyšších harmonických. Stejně pracují se silou dechu žesťaři.
Silné zkreslení změní tón v ruch
Když hornista - plicní atlet - sílu dechu přežene, tón tzv. přeforsíruje. Buď jej již špatně vytvoří rty v nátrubku nebo nepřiměřeně rozvibruje plechové tělo/korpus nástroje. Výsledkem je tón s příměsí hlukové složky. Ten nekmitá jen pravidelně nýbrž i chaoticky. „Herr Professor“ tehdy žáčka peskuje, že mu tón práská a není kultivovaný. Čím bude hluková složka dominantnější, tím více bude zvuk ztrácet svou konkrétní výšku a blížit se k ruchu.
Pravidlo: Úměrné zkreslení přidá do původního čistého/hebkého signálu další harmonické, ale také i spojitá spektra (hluková jádra). Témbr se stává ostřejším a tón nabere na průraznosti.
Lampa versus tranzistor
Zvukař
Zkreslení bývá v případě elektrické kytary vytvářeno pomocí zesilovačů nebo efektů. V případě zesilovačů jsou nejčastěji používány zesilovače lampové - generují čitelné vyšší harmonické, a jejich zkreslení se proto vyznačuje teplou barvou. Muzikanti na nich oceňují, že výborně „intonují“ - například i při vysokém zkreslení je akordová hra stále čitelná, rozeznáme jednotlivé tóny, ze kterých je harmonie složena.
Tranzistorové zesilovače patří rovněž do vybavení řady kytaristů, nepatří však už mezi tolik vyhledávané jako zesilovače lampové. Při vyšším zkreslení totiž nevykazují tak jasnou srozumitelnost. Jejich signál je roztřepený a blíží se více k ruchům. Na druhé straně si tento výrazový prostředek oblíbili kytaristé z „hustých“ metalových kapel (např. Pantera). Na koncertech i ve studiu funguje typická kombinace tranzistorového zesilovače s lampovou zkreslovací krabičkou či pre-ampem.
Ovládací prvky lampových i tranzistorových zesilovačů pracují de facto stejně, popsali jsme je v článku o čisté kytaře.
Modelingové zesilovače (pre-ampy) jsou vlastně digitální napodobovače zesilovačů lampových a tranzistorových. Jejich výhoda spočívá v široké škále presetů a tím i možnosti najít obratem zvuk složený z více efektů, jenž bude blízký naší představě. Rovněž jejich hmotnost je násobně menší.
Pozn.: Osobně tuto „modelingovou vymoženost“ na doprovodnou kytaru nepoužívám, klasický zesilovač přece jen „táhne“ lépe. Na různá zdobení, maličkosti a efektované zvuky funguje však modeling zcela běžně. Relativně v krátkém čase najdu „ten rozechvělý tón z dálky...“, co ve snu zvučel mou horečnatou hlavou.
Tichý zkreslený tón se prosadí v hlasitých hebkých zvucích
Aranžér
Tradiční orchestrální instrumentace si je dobře vědoma nástrojů s průrazným zvukem - trombónů, trubek, ale také hobojů. Upozorňuje na to, že výrazně „vyčuhují“, když je začleníme do skupin nástrojů s hebčími rejstříky (třeba fléten či viol). Jestliže například bude sólová trubka hrát v dynamice p se skupinou viol situovaných do malé oktávy nebo skupinou fléten položených do oktávy jednočárkované a přestože budou obě skupiny držet dynamiku f, stejně se mezi nimi tichý žesťový nástroj prosadí! Proč?
Zatímco ve forte violy či flétny vygenerují ve svých spodních rejstřících jen několik vyšších harmonických, trubka jich v dynamice piano bude vytvářet mnohem více (např. až 15-25). Upozorní tak na sebe v polohách, kam se hebké nástroje svými harmonickými nedostávají.
Tip: Podobnou průrazností vyniká zkreslený kytarový tón. Projde lehce jemnými klávesovými rejstříky, ale i méně zkreslenými kytarovými zvuky.
3 typy efektů
Zvukař
Zkreslovací efekty mohou být opět lampové, tranzistorové a digitální. Ke stěžejním dvěma druhům patří overdrive a distortion.
Overdrive (přebuzení) se vyznačuje teplejším témbrem, přístroj „nezbortí“ signál až tak důsledně, výsledek odpovídá spíše velmi „vytavenému“ zesilovači, který již „nestíhá“.
Distrortion (zkreslení) má již barvu jedovatější, signál podlehl silné destrukci a výsledek odpovídá zesilovači, který má vstup přebuzený.
Tip: Na trhu je samozřejmě k mání daleko širší sortiment zkreslovacích efektů, většina však vychází z dvou výše zmíněných a liší se pouze drobnými modifikacemi.
Do třetice bych rád zmínil Fuzz, který určitě stojí za zmínku. Vyznačuje se typickou bzučivou barvou ve vyšších středech.
Silné zkreslení je čitelné na čistých intervalech
Aranžér
Hrubší zkreslení lépe vyznívá na čistých intervalech - všimněte si, kolik známých riffů se v praxi pohybuje v paralelních kvartách či kvintách. Není to náhodou, čisté intervaly přidají do rozbitého zvuku minimum dalších disonancí a tak čitelněji vykreslí obrys melodie.
Pravidlo: Čím konsonantnější souzvuk či akord, tím silnější zkreslení snese a zůstane ještě čitelný.
Na hustší harmonie raději zkreslení lehké
Hustější harmonie (9, 11, 13, sus), disonantněji alterované akordy, ale také klastry, obsahují mnohem ostřejší intervalové proporce jak mezi základními tóny, tak mezi jejich alikvoty. Tyto akordy znějí mnohem průrazněji a pronikavěji než harmonie libozvučné. Disonance v nich vlastně vytvářejí spojitá spektra - ruchové složky. Jestliže sytý akord dále zkreslujeme pomocí efektu, nacházíme se jen krůček od toho, aby se stal zčásti či plně nečitelný.
Pozn.: Moderní skladatelé, např. impresionisté (C. Debussy) měli v praxi ověřeno, že sytější harmonie vyznívají lépe v hebké a témbrově stejnorodé instrumentaci (smyčce, klavír). Jestliže by sytý akord v úzké harmonii položili do trombónů hrajících ff (ostrými práskavými tóny), splynul by ve skvrnu, kde nejdou rozeznat jednotlivé tóny harmonie. A barva by zešedla.
Kombinace mikrofonů
Zvukař
Snímání zkreslené kytary je podobné a rozmanité jako snímání kytary čisté. Osobně mám dobré zkušenosti s kombinací dynamického mikrofonu (Shure SM 57), který umístím těsně u reproduktoru a namířím mírně mimo jeho jádro, a mikrofonu kondenzátorového (AKG 414) vyznačujícího se silnější membránou, který položím na bok asi 5 cm od okraje reproduktoru a nasměruji na box.
Zatímco mikrofon dynamický zachytí detailně ostrost ba každé „drápnutí“ tlaku z reproduktoru, kondenzátorový snímá kulatější zvuk celého boxu.
Tip: Jestliže disponuje zesilovač pouze jedním reproduktorem, dynamický a kondenzátorový mikrofon umístíme na jeho opačných stranách, obsahuje-li zesilovač více reproduktorů, každý z mikrofonů umisťujeme k jinému z nich.
Při natáčení playbacku je možné přidat mikrofon třetí, v tomto případě kondenzátorový. Měl by „držet přesně takovou pozici a distanc“, aby zachytil dojem podobný tomu, který má hráč stojící několik metrů před reproboxem. V tomto případě musíme ohlídat posun fáze.
Zkreslený tón maskuje od fundamentu výše
Aranžér
Sytost tónu je z velké části podmíněna hlasitostí jeho vyšších harmonických. Pro barvu vnímanou lidským uchem je důležitých prvních 25-30 harmonických, jež se rozprostírají od základního tónu cca do 4 oktávy - viz Obr. 2: Pásma vyšších harmonických. Zkreslené kytarové dvoj, troj a další souzvuky s vyrovnanými hlasitými alikvoty tak dokáží velice nekompromisně zamaskovat prostor nad sebou. Pod nimi však zůstává pole volné.
Pozn. Znamená to, že jemný baskytarový rejstřík v subkontra a kontra oktávách maskován zkreslenou kytarou nijak zásadně nebude. Naopak třeba ostrý alt saxofon nebo trubka pohybující se v polohách jako kytara velice razantně - viz obr.3 Maskování el. kytarou (nástroje jsou psány, jak zní).
Měřeno od fundamentů nahoru, oktávy první a druhá zastiňují ostatní nástroje relativně méně, neboť obsahují menší počet vyšších harmonických. Hlavní ložiska alikvotů se rozprostírají v třetích a čtvrtých oktávách, kde již při zkreslení vzniká velice silná, neprůhledná clona - viz Obr. 2: Prostor je plně zahlcen. Kudy z takové situace ven?
Pauzy nejsou k zahození
Největší kontrast a nejsilnější dojem nastávají při opačném postupu. Opakem hluku je ticho. V okamžiku plně zahlceného prostoru bude posluchač nejvíce zvednut ze židle stopkou a pauzou. A hustá zvuková sprcha po ní může následovat znovu.
Tip: Naučte se aranžovat v blocích. Akordická zkreslená kytara, maskující nebo částečně mazající vše kolem, nemusí být všude. Může být prostřídána propauzovanými pasážemi, unisony, sóly jiných nástrojů anebo čistějšími a průhlednějšími kytarovými rejstříky.
Finty, které fungují ve studiu
Zvukař
Zdvojování zkreslené kytary se využívá hlavně v doprovodech. Vyřešíme tím mimo jiné i problém, kam ve stereobázi zkreslený doprovod umístit. Kytarista nahraje podruhé stejný záznam do další stopy a následně jednoduše první nasměrujeme vlevo a druhý vpravo (někdy zcela vlevo a zcela vpravo). Potom si hrajeme s různými úrovněmi obou signálů.
Tip 1: Zkuste při zdvojování něco mírně změnit - použijte jiný typ kytary, jiný zesilovač, jiné korekce, jinak umístěte mikrofon nebo jednoduše uberte na zkreslení (tehdy bude kytarový part čitelnější).
Tip 2: Někteří hráči nebo producenti nemají naopak zdvojování v lásce, odmítají „kytarovou stěnu“, která dublováním vzniká. Při nafukování objemu zkreslené kytary upřednostňují modulační efekty chorus a flanger (Van Halen, Michal Pavlíček) nebo i delay (U2 jsou příkladem, jak delay používaný převážně pro sólové hraní lze využít kreativně pro doprovodné pasáže - při vhodném nastavení vůči tempu skladby vytvoří zajímavý pattern).
Poznámka: Při zdvojování nemám bohužel dobré osobní zkušenosti s dublováním modelingovými zesilovači - nahrávka jakoby se při zdvojení touto cestou nenafoukla, ale naopak zchudla. Proto doporučuji použít alespoň v jednom kanálu lampový nebo tranzistorový zesilovač.
Zdvojování kytarových sól není běžná záležitost, v praxi není rozšířeno.
Příští díl je na řadě spojování bicích, baskytary a kytary.
