Základy z hudební nauky v otázkách a odpovědích. Téma č.5: tempo, dynamika, přednes

Doplňme si minulý díl základními dynamickými označeními, které nám napovídají, jak silně či slabě bychom měli zahrát. Podívej se na přílohu.

Ta síla přednesu je přesně dána, nebo je to víceméně na nás?

I když dokonce existují přesně dané hranice jednotlivých dynamik, je zde mnoho proměnných, takže se budeme řídit celkovou stavbou skladby, jejím nástrojovým obsazením, možnostmi nástrojů a hlavně naším feelingem. Tato značení můžeme brát jako doporučení autora pro lepší vyznění skladby.

Může ale skladatel ještě více zapůsobit na interpreta a nasměrovat ho k určité náladě?

Ano, k tomu slouží celá plejáda dalších označení. V příloze máš uveden jen zlomek z celkového počtu. Zde se ještě více jedná o hloubku osobnosti každého muzikanta. Daleko jednoznačnější je pak označení způsobu hry.

Což je legato, staccato a tak?

K těmto nejznámějším pojmům můžeš ještě přidat např. glissando. Obecně platí, že při legatu se tóny různé výšky hrají vázaně, jednotlivé noty zní těsně za sebou, bez pomlk. Např. u kytary jde o hammer-on, tapping či pull-off.

Staccato je tedy opak legata, tóny se hrají krátce a odděleně.

Ano, kytaristé to znají např. při sólových arpeggiích, kdy jde o to, aby se jednotlivé tóny neslily dohromady.

A při glissandu se z jednoho tónu na druhý klouže.

Správně. Pojďme si ale ještě vysvětlit některé další zkratky a značky v notopisu. Patří sem opakování téhož tónu, opakování skupinky not či celých taktů, repetice s jiným závěrem neboli prima volta a sekunda volta a Da capo nebo Da capo al Fine či pouze označení D. C., což znamená opakování celé skladby od začátku do konce (Fine). Podívej se na přílohu.