Ahoj strýčku, rád čtu tvé rady pro začínající i zkušené muzikanty a měl bych dotaz. Jaké efekty doporučuješ pro elektrickou kytaru, a jaké naopak nedoporučuješ? Jsou krabičky na škodu, když je jich víc, nebo je nějaký základ, který musím mít? A není lepší hrát jenom na zkreslení? Co bys doporučil pro akustiku se snímačem? V kapele střídám oba typy kytar. Rád bych ještě věděl, jak mám ideálně nastavit hlasitost na sólo a doprovod. Řekni mi prosím všechno, co víš! Zdraví synovec Karel
Drahý synovče, kdybych ti řekl všechno, co vím, mohl bych hned zabalit krám. Takhle ti odpovím jen na tvé milé dotazy. A teď vážně, téma efekty a jejich vliv na zvuk kytary je často předmětem diskuzí na muzikantských fórech. Můj názor ber jako jeden z pohledů na věc. Vychází z praktické zkušenosti, sám jsem měl totiž v průběhu let období, kdy mě efekty zajímaly hodně, a později vůbec. Pro elektrickou kytaru, ať už se snímači typu single coil nebo humbucking, bych doporučil základní čtyřmístnou sestavu. Ta se skládá z efektů typu overdrive nebo distortion, phaser, flanger nebo chorus a delay. Vysvětlím ti teď jejich funkci. Na prvním místě je zkreslení. To má většina dvoukanálových aparátů, ať jsou to komba nebo hlavy, už zabudované, ale ne vždycky s ním budeš spokojen. Ne každý aparát má možnost zapojit efekty do smyčky, takže ti větší svobodu dá malý pedalboard, kde si zkreslení nastavíš sám, hned za kytarou. Pro delší sustain můžeš před zkreslovač přidat ještě kompresor, ale ten jsem v základní sestavě vynechal, sám na něj prakticky nehraju. Phaser je zajímavý tím, že signál z kytary barevně obměňuje a při rychlejší modulaci vytváří Leslie efekt, který ti pomůže oživit sóla. Na jinak nudné beglajty bude zajímavější pomalejší rychlost. U tohoto efektu velice záleží na kvalitě, některé modernější phasery zvuk kytary ztenčují. Flanging je jedním ze zásadních studiových efektů přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Ve zlatém období New Wave se s jeho zvukem pracovalo dost intenzívně i na pódiu pro jeho snadnou dostupnost v podobě krabiček. Flanger patří i ke zvuku některých kytaristů (Eddie Van Halen nebo Frank Zappa a další). Je to asi nejvýraznější modulační efekt, zvláště když použiješ zpětnou vazbu (ovladač Resonance), proto pozor na nastavení parametrů. Chorusový efekt přidává zvuku kytary pohyb, má charakter decentní rotace zvukového zdroje. Někdy se používá pro napodobení zvuku dvanáctistrunné kytary. Pracuje většinou s větším zpožděním než flanger, zato s menším rozsahem modulace. Využiješ ho hlavně v baladách a při sólových partech, které můžeš ozvláštnit mírným rozladěním, kterého dosáhneš při vyšší rychlosti a intenzitě efektu (ovladače Rate a Depth). Na konec sestavy krabiček můžeš dát delay, kterým dodáš tónům kytary ozvěnu a iluzi prostoru, případně opakování frází, podle typu efektu a zpoždění. V zásadě platí, že analogové zpožďovače mají teplejší a méně ostrý zvuk, daný nižším frekvenčním rozsahem efektů, digitální krabičky dosahují lepších parametrů a délky maximálního zpoždění, ale některé zvuk ztenčují a nezní přirozeně. Tady použij svůj sluch, nebo se drž osvědčené klasiky (například Boss DD-3). Celkový zvuk nakonec můžeš dobarvit pružinovým dozvukem na aparátu (ovladač Reverb). Pokud jde o počet efektů, čím víc jich zapojíš do série, tím větší bude útlum signálu, většinou trpí hlavně vyšší frekvence, proto někteří kytaristé hrají bez krabiček a pro změnu barvy používají ruce a nastavení korekcí na aparátu. Jako minimum se osvědčil efekt typu overdrive, který zapojíš mezi kytaru a zesilovač. V každém případě nešetři na propojovacích kabelech! Pro akustickou kytaru se doporučují efekty ekvalizér, chorus a reverb, můžeš použít i delay. Ekvalizér by ti mohl pomoci potlačit nežádoucí zvuky nebo akustickou zpětnou vazbu na pódiu. Pokud jde o poměr mezi hlasitostí doprovodu a sóla, měl by být asi 1 : 2, u elektrické kytary ti může zase pomoci efekt overdrive, který zapojíš za distortion. To by bylo asi tak vše. Ať ti to hraje co nejlíp!
Tvůj Yllas
