V prvním dílu seriálu padla zmínka o využití Moeller stroke při hře dvojkového víření. Princip této techniky spočívá v kombinaci zápěstního pohybu a práce prstů.
Před časem jsem se v Muzikusu o Moeller stroke rozepsal, takže si případně můžete tento workshop zpětně vyhledat a dozvědět se z něj více podrobností. Nyní nás bude tato technika zajímat především v souvislosti s možným provedením dvojkového víru.
V případě použití Moeller stroke v dvojkovém víření jde o kombinaci prvního úderu, položeného jen zápěstím se současným otevřením ruky, a následného druhého úderu, zahraného pouze silným stiskem paličky prsty zpět do dlaně bez účasti zápěstí či jiné části ruky. Vzniká tím jakési "pumpování" rukou (slangový termín "pumpa" pro podobný princip akcentování hi-hat také vychází z vizuálního dojmu při jeho hře), kdy jako hlavní bereme vždy jen nasazení prvního úderu zápěstím.
Díky tomu se při hraní dvojek dostaneme do rychlostí, v nichž nemusíme hlídat všechny hrané dvaatřicetiny, ale pouze šestnáctiny, tedy vždy první úder z dvojky.
Jde o psychickou pomůcku, která je ovšem velmi účinná (podobně se v rudimentální literatuře praktikuje hra velmi rychlých paradiddlů, ale o tom snad jindy).
To, že "myslíme" pouze na první z úderů, ovšem nesmí znamenat, že druhý z nich bude dynamicky nebo rytmicky ochuzen. Naopak, při nácviku této techniky je doporučováno hrát zpočátku druhý přitažený úder akcentem, tedy silněji než první úder zápěstní. Při postupném zvyšování rychlosti se tento dynamický schod vyrovná a zůstanou pregnantní totožně znějící údery bez ohledu na odlišnost provedení každého z nich.
Akcenty na druhém úderu jsou ostatně skvělá pomůcka k nacvičení i klasicky hraných dvojek.
Protože se však workshop chýlí ke konci, musím splnit resty a vrátit se ještě k prvnímu dílu, kde jsem v souvislosti s vířením zmínil i vícenásobný příraz.
Stejně jako u zmínky o paradiddlech tu nelze dělat zkratku ve zkratce, tedy načínat téma na další samostatný workshop, nicméně jeden ze způsobů provedení dvojnásobného, trojnásobného a čtyřnásobného přírazu úzce s Drag stroke souvisí.
Takovému způsobu provedení přírazů se říkává také "vojenský falš" a tento rozkošný termín má něco do sebe. Namísto poctivého vyhrávání přírazů střídavými údery totiž použijeme vlečené údery v podobě, jak je přináší první příklad (ukázka 1).
Takto provedené přírazy, které by ale měly zůstat dále čitelné a počtem úderů odpovídající předepsané předloze, jsou vlastně skvělými cvičeními pro ovládnutí Drag stroke, a tak se na závěr skvěle hodí pro ukončení předcházejícího několikadílného úvodu do paličkového víření.
Nyní několik dalších ukázek nácviků tlačeného a dvojkového víru, za zmínku jistě stojí skutečnost, že první z nich má opět svůj rudimentální název, a to Draggadiddle. Pozor! Každá z vířených not v tomto cvičení se hraje pouze jednou rukou! (ukázka 2)
Jen krátkou zmínkou vzpomenu existenci rozdílu mezi vířením vázaným a tzv. "odsazeným". Zatímco u prvního z nich pojíme vír s dalším jednoduchým úderem, při odsazování dodržujeme mezi vírem a další notou kratičký "nádech" (ukázka 3). Pokud není v notaci tento rozdíl definován, hraje se automaticky vázaná verze.
