Roger Glover - Bass profil

Roger Glover - Bass profil
Roger Glover - Bass profil

Baskytarista, který psal historii. Byl u těch nejzásadnějších desek Deep Purple a Rainbow. Jeho souhra s bubeníkem Ianem Paicem se zdá vpravdě neskutečná a je učebnicovou ukázkou, jak má šlapat rytmika. Vedle toho byl a je Roger Glover producent, který se podílel nejen na deskách Deep Purple a Rainbow, ale i mnoha dalších, především hardrockových, umělců. Zvláště v sedmdesátých letech byl na tomto poli aktivní.

 

Začátky

Roger David Glover se narodil 30. listopadu 1945 ve městě Brecon ve Walesu Normanu a Brendě Gloverovým. V devíti letech se poprvé dostal k hudbě, když začal chodit na klavírní lekce. Jinak ale hudbu vnímal díky častému poslechu rádií a také díky kapelám, které hrály v hospodě jeho rodičů. Ke konci 50. let, kdy chodil na střední školu, vzdal klavír a pod vlivem kapel a umělců, jako byli Lonnie Donegan, The Shadows, Elvis Presley, Little Richard nebo Fats Domino, začal hrát na akustickou kytaru. Také začal chodit do pěveckých sborů v Církvi Všech svatých a ve škole Sira Waltera St. John’s. V roce 1961 založil svou první kapelu The Madisons (kde hrál už na baskytaru), se kterou si zakrátko vydobyli renomé v okolních hospodách a klubech.

 

Glover o své hře

Vždycky jsem byl jako basák frustrovaný. Když přijdu do obchodu s hudebními nástroji a vidím tam mladého basistu hrát ty nejneuvěřitelnější věci na basu, pomyslím si: ,Bože, tohle já nikdy nedokážu.‘ Vždycky jsem měl ze své hry trochu komplex. Proto jsem se vždycky soustředil spíš na to, abych byl dobrý skladatel, než abych byl vynikající basista. Neměl jsem na to ani dost trpělivosti.

 

Episode Six

V roce 1962 zakládá kapelu The Lightnings, ze které se během času stává Episode Six. Manažersky se o kapelu staral bývalý manažer The Who a kapela si brzy získala lokální renomé. V roce 1965 dostali krátkodobé angažmá v frankfurtském klubu Arcadia, kde hráli měsíc v kuse osm hodin denně. Po návratu do Anglie opustil kapelu zpěvák a na jeho místo angažovali Iana Gillana, s nímž vydávají v roce 1966 první singl Put Yourself in My Place. V této době hráli průměrně dvacet koncertů do měsíce. Během následujících několika let odehráli nespočet koncertů i na větších festivalech, ale nedostali se ani k natočení regulérního alba, neboť všechny jejich singly nedosáhly na kýžený komerční úspěch. Zásadní pro tuto kapelu byl fakt, že se tu dali dohromady Glover s Gillanem, nejen muzikantsky a lidsky, ale také skladatelsky.

 

Deep Purple

V červnu 1969 přišli na koncert Episode Six Ritchie Blackmore a Jon Lord a na místě nabídli angažmá Ianu Gillanovi a zároveň s ním se „svezl“ i Roger Glover. Deep Purple se v té době potáceli na hranici rozpadu. Přišli o své americké zastoupení, poslední deska Deep Purple se neprodávala a Blackmore s Lordem a Paicem byli nespokojení se stylem, který do té doby hráli.

 

Prvním počinem, kterého se Glover s Gillanem účastnili, bylo živé provedení Lordovy suity Concerto for Group and Orchestra, které ještě týž rok vyšlo na desce. Podstatnější byla ale následující deska In Rock, která vyšla o rok později a pro Deep Purple znamená zásadní průlom. Jak později popisoval Roger Glover skládání materiálu: „Prostě jsme jen hráli ve zkušebně a písničky vždy nějak vykrystalizovaly. Hned na první zkoušce jsme takhle napsali Speed King.“

 

Deska vedle Speed King obsahovala i Child in Time a společně se singlem Black Night a následujícím živým albem Made in Japan etablovala Deep Purple jako jednu z největších kapel světa a pomohla prosadit hard rock jako nový hudební styl do širšího povědomí. Vedle toho ale také představila světu novou vynikající rytmiku Glover-Paice. Jejich souhra skvěle fungovala již na této desce a během let se jejich vzájemná souhra a porozumění jen prohloubily.

 

Následující desky Fireball (1971) a Machine Head (1972) jsou vlastně stejně legendární jako In Rock. Na každé najdeme dnes již klasické hardrockové skladby, které jsou součástí playlistu Deep Purple dodnes. Během doby ale narůstaly problémy mezi Gillanem, Gloverem a Blackmorem, které vyústily v odchod prvních dvou z kapely po druhém japonském turné v roce 1973.

Roger Glover - Bass profil
Roger Glover - Bass profil

Sólo, produkce a Rainbow

Po odchodu z Deep Purple si Roger Glover natočil sólové album The Butterfly Ball and the Grasshopper’s Feast a začal se věnovat především produkci. Během sedmdesátých let se tak podepsal pod spoustu skvělých desek. Pomáhal natočit desky Nazareth Razamanaz, Rampant a Loud‘n’proud. Produkoval desku The Spencer Davis Group Living on a Back Street, Roryho Gallaghera Calling Card, Judas Priest Sin after Sin, desky Whitesnake Whitesnake a Snakebite, eponymní prvotinu U.K. nebo desky kapely Elf, ve které tehdy působil Ronnie James Dio.

 

V roce 1979 dostal nabídku od Ritchieho Blackmorea do jeho kapely Rainbow a další čtyři roky pak působil právě tady a byl u největších úspěchů kapely.

 

Vybavení:

Baskytary

Vigier Excess RG Custom

Vigier Excess RG Original

Rickenbacker S4001

Pedulla Thunderbass

 

Aparáty

TC Electronic Blacksmith (zesilovač 1600 W)

TC Electronic RS410 (kabinet 600 W)

 

Efekty

TC Electronic NDR-1 Nova Drive (overdrive)

TC Electronic Flashback Delay

TC Electronic PolyTune (ladička)

EBS MultiComp (kompresor)

EBS OctaBass (oktáver)

EBS UniChorus (chorus)

EBS MultiDrive (overdrive)

 

Deep Purple Reunion

V roce 1984 se dala nejúspěšnější sestava Deep Purple dohromady a vydala vynikající comebackové album Perfect Strangers. Následovalo obří světové turné, o tři roky později následovala další deska The House of Blue Light a další turné, po jehož konci odchází znovu Ian Gillan. Na jeho místo nastupuje bývalý zpěvák Rainbow Joe Lynn Turner, ale výsledná deska rozezlila nejen fanoušky, ale i Rogera Glovera, který se zasadil, aby na další desce byl opět Ian Gillan. Deska The Battle Rages On... z roku 1993 byla poslední, kde se ukázala nejslavnější sestava. V průběhu turné odešel Ritchie Blackmore a zbytek koncertů odehrál Joe Satriani, který se ale nemohl stát permanentní náhradou kvůli své nahrávací smlouvě.

 

V roce 1994 tak přichází Steve Morse, který přináší čerstvou kreativní sílu a co je hlavní, pohodový a bezproblémový přístup. Společně vydali desky Purpendicular (1996), Abandon (1998), Bananas (2003), Rapture of the Deep (2005) a zatím poslední Now What?!. První dvě desky ještě produkoval Roger Glover, než své místo přenechal Michaelu Bradfordovi a v případně poslední desky Bobu Ezrinovi.

 

Roger Glover vedle práce v DP také natočil několik sólových desek, z nichž poslední If Life Was Easy vyšla v roce 2011 a dle Rogera Glovera na ní pracoval skoro deset let, než se dobral kýženému výsledku. Stále se věnuje studiové práci, mixoval třeba trubute Dream Theater desce Made in Japan a desku své dcery Gillian Glover Red Handed (2007).

 

Diskografie:

 

Sólo: The Butterfly Ball and the Grasshopper’s Feast (1974), Elements (1978), Mask (1984), Snapshot (2002), If Life Was Easy (2011),

s Deep Purple: In Rock (1970), Fireball (1971), Machine Head (1972), Who Do We Think We Are (1973), Perfect Strangers (1984), The House of Blue Light (1987), Slaves and Masters (1990), The Battle Rages On... (1993), Purpendicular (1996), Abandon (1998), Bananas (2003), Rapture of the Deep (2005), Now What?! (2013),

s Rainbow: Down to Earth (1979), Difficult to Cure (1981), Straight Between the Eyes (1982), Bent out of Shape (1983),

s Jonem Lordem: Gemini Suite (1971),

s Nazareth: Razamanaz (1973), Loud‘n’proud (1974),

s Andym MacKayem: In Search of Eddie Riff (1974),

s Whitesnake: Snakebite (1978), Whitesnake (1987),

s Davidem Coverdalem: Northwinds (1978),

s Eltonem Johnem: To be Continued... (1990),

s Gov’t Mule: The Deep Ends, Vol. 1 & 2 (2006),

s Ianem Gillanem: Accidentally on Purpose (1988), Gillan's Inn (2006).

 

www:

www.rogerglover.com

Psáno pro časopis Muzikus