„Míval jsem ve zvyku mít na pódiu hrozně moc věcí,“ uvádí Ty Tabor, hnací motor nadupaných King’s X. „Když tak na to vzpomínám, bylo to vlastně až směšné, co všechno se muselo propojovat. Ale kdyby zůstalo jenom u toho, tak klidně ať je těch efektů třeba plné pódium. Jenže problém nastal, když něco nešlo. A hledat rychle v tom množství, kde se stala chyba, který kabel nejde nebo se uvolnil, u jaké krabice či racku se manipulací při instalaci uvolnil knoflík - to bylo prostě nemožné a na dlouhý lokty. Jen si to představte - musíte přerušit koncert jen kvůli tomu, že vám to nehraje! A tak jsem si řekl dost a vydal se cestou, která by se dala vyjádřit slovy - čím méně kabelů, tím lépe.“
Tabor je v současné době ve znamení kytar Yamaha. Hlavním modelem mu je AES920, který je u krku i kobylky osazen snímači Seymour Duncan JB a jeho potah je přeladěn buď do standardního transponovaného ladění (o tón dolů, neboli D1, G, C, f, a, d) nebo následným podladěním struny E do drop-C ladění (tzn.: C1, G, C, f, a, d). Stejným způsobem je laděna i další kytara, AES720, která je ale osazena snímači DiMarzio Super Distortion. Další dva nástroje jsou osazeny a naladěny takto: Černá kytara v úpravě Custom Painted má snímače DiMarzio Super Distortion (u kobylky) a Seymour Duncan JB (u krku) a je laděna do drop-A (tzn.: A1, E1, A, D, fis, h), model v úpravě Dark Blue Sunburst je osazen snímači Seymour Duncan JB a jeho potah je podladěn vůči standardnímu ladění o dva a půl tónu (tzn.: H1, E1, A, D, fis, h).
Na kytary natahuje struny Dr Hi-Beams, a to dvě základní sady (dle způsobu naladění jejich potahu). U prvních dvou nástrojů jsou to sady .009-.042, u dalších dvou pak sady .011-.050.
