"V neo-metalu se poslední dobou kytarová sóla moc nenosila. My jsme je ale přivedli zpátky!", to řekl Tony Rombola, kytarista bostonské kapely Godsmack, která se do povědomí fanoušků zapsala jako jedna z nejvýraznějších představitelů nejsoučasnějších metalových směrů. Média se o ně začala zajímat hlavně od okamžiku, kdy začali vystupovat v rámci Ozzfestů. První desku Godsmack natočili za pouhých 2500 dolarů: "Neměli jsme žádné peníze," říká Rombola, "a tak jsme se s tím nepárali. Všechny základy jsme natočili naživo a najednou, ještě jednou jsem navrstvil riffy a doprovodné party a na jeden zátah dotočil sóla. Za týden i s míchačkou to bylo hotové." Nejsilnějším momentem z LP je pravděpodobně Moon Baby, která sice zase nezní pro Godsmack tak zcela typicky, ale spolu s Bad Religion pronikla do prestižních metalových žebříčků včetně Billboardu. Kapela získala čtyři ceny Boston Music Award v kategoriích Nový talent roku, Debutové album roku (stalo se zlatým, prodalo se ho na 500 000 kusů, v billboardské Top200 se umístilo na 22. místě), dále Debutová skupina roku a Singl roku (Whatever).
Tony se narodil 24. 11. 1964 v Norwoodu a než nastoupil u Godsmack, hrál v řadě kapel, z nichž asi nejznámější byla The Crushed Tomatos. Většina repertoáru těchto skupin byla postavena na převzatých skladbách. Jako kytaristu ho nejvíce ovlivnili Vinnie Moore a Steve Vai, z kapel si cení zejména Tool a Alice In Chains. Podle svých slov na většinu riffů přichází tak, že se nechá inspirovat jejich bubeníkem: "Jak slyším bum-bác, bum-bác, tak mi to z kytary leze samo."
Všechny krabičky, včetně rackového ekvalizéru, jsou ovládány přes GCX Digital Music Corp (footpedál + racková jednotka). Jednotlivé efekty jsou zapojeny jako do smyčky - na obrázku je jejich zapojení znázorněno přerušovanou čarou: "Zásadně jsem nehodlal dlouho přemýšlet, jak jednotlivé efekty dát za sebou a jak je tedy mezi sebou prodrátovat," uvedl Rombola v technické zprávě z loňského Ozzfestu. "Toho jsem si už užil ažaž, když jsem začínal. Pořád jenom samé přepínání, zkusit si zahrát, zase přepnout, zase si zkusit zahrát... K tomu to neustále zlobení s různou délkou kabelů... Nakonec tedy na něco přijdete, ale po týdnu zjistíte, že by to mohlo být ještě jinak a je tady zase to přehazování šlapek, prodrátovávání... No a tak jsem to všechno zapojil do GCX a tam si můžu velice rychle navolit, jak který efekt bude v řetězci zapojen, vytvořit si určité banky na určitou skladbu a tak. A je po problému."
Pro studiovou práci si vedle kytar, které uvádím na přehledu zapojení, ještě oblíbil nástroj Gibson Les Paul Studio, a z aparátů pak Mesa/Boogie Dual Rectifier. Na některých nejnovějších nahrávkách hrál i na Fender Bullet: "U Mesa/Boogie člověk dostane takový široký zvuk. A když jsem na něj navrstvil zvuk z tohodle malýho Fendera, tak výsledný tón byl mnohem naléhavější, důraznější, měl hodně frekvencí." Pódiovou řadu efektů si ve studiu ještě doplňuje poslední dobou stále častějším používáním Line6 POD. Na kytary natahuje struny GHS Boomers a to dvě řady: 011 - 054 a 010 - 046. Z trsátek preferuje řadu Dunlop Tortex.
Notová ukázka z jejich slavného singlu je zapsána pro normálně laděnou kytaru, ale Tony Rombola je znám tím, že kytary podlaďuje. A to nejen do drop-ladění, ale o celý tón. Takže kdybyste chtěli dosáhnout co největší věrnosti zvuku ukázky, museli byste si kytaru přeladit nejen do drop D (D-, A, D, g, h, e), ale celý potah pak snížit o tón - čili výsledné ladění by bylo toto: C-, G, C, f, a, d. Notová ukázka představuje Tonyho Rombolu jako kytaristu, který nezapomíná na frázování a na oktávovou hru (což u nejsoučasnějších "trhačů" strun opravdu není tak zcela běžné).
