Tento jubilejní, stý díl našeho seriálku věnujeme Paulu Gilbertovi, jedné z nejvýraznějších současných osobností rockové kytary. Do všeobecného povědomí vstoupil jako člen neuvěřitelně energických Mr. Big, kapely, kde spolu s baskytaristou Billym Sheehanem vytvořil velmi inspirativní duo, kdy každý z nich se stal špičkou ve svém oboru, často určující řadu faktorů techniky hry (včetně použití vrtačky s připevněnými trsátky).
Gilbert spojil svou kariéru s firmou Ibanez, kde se dostal mezi vybranou společnost kytaristů, jimž tato firma vytvořila signature modely.
Na všech Ibanezech má instalovány snímače DiMarzio, nástroje jsou laděny standardně, struny jsou značky Ernie Ball. Základem této sestavy jsou tedy modely PGM, na něž natahuje sady strun o síle .009-.042. Na hlavním modelu, PGM301 z roku 2007, má instalovány snímače Area ’61 (singl u krku), Area ’58 (prostřední SC) a Air Classic (humbucking u kobylky). Zásobní kytara, model PGM, ročník 2008, má oba snímače (HB, HB) PAF Classic.
Na dalších třech kytarách jsou struny silnějších sad, .010-046. Model Fireman je osazen třemi singly Area ’67, nízkolub 1979 Artist 2630 má instalovány humbuckingy PAF Classic, dvojice HB u kobylky pod každým potahem dvoukrké kytary Double/Neck 6/3 jsou Super Distortion. U této dvoukrké kytary je pak zajímavé, že vrchní krk má potah standardní, spodní ale není dvanáctistrunka, ale opět šestistrunná kytara, kde ovšem chybí struny e1, A a E. Všechny tři natažené struny jsou pak naladěny do tónu e. Struna na pozici, kde by bývala struna h, je naladěna do e1 (má sílu .009), struna na pozici struny g je naladěna do tónu e (.018) a struna na pozici struny d je naladěna do tónu E (.048).
