V pátém díle našeho miniseriálku si přiblížíme další výrazný nástroj rockového světa, totiž klávesové nástroje. Nejdříve musíme prohlásit, že v tomto světě bílých a černých kláves se musíme opřít o nějaký základ. Na rozdíl od předcházejících nástrojů zde totiž došlo k obrovskému vývoji, a tím i diferenciaci na jedné a široké vlně variací na straně druhé. Nemluvě o možnostech zvukových palet, máme na mysli jak hledisko rozsahu nástrojů, tak i vlastního zápisu. A to nejen notového. Některé záznamy hudebních myšlenek by mohly směle konkurovat technickým výkresům či dadaistickým dílům... Tímto směrem se ale ubírat nebudeme, přidržíme se raději ustálených zvyklostí hudební nauky.
Takže nejdříve rozsah nástroje. U klavíru či pianina je to A2-a4 nebo až c5. Klasické varhany mají rozsah C2 -c5 i výše, Minimoog Model D měl rozsah tři a půl oktávy, Oberheim OB12 čtyři oktávy, Roland Jupiter-4 pět oktáv atd.
A nyní notace. Pro široký rozsah nástroje je nutné používat dvě notové osnovy, jednu pro houslový klíč, druhou pro klíč basový.
Poznámka: Doplňme pak, že do této široké rodiny nástrojů ovládaných klaviaturou, řadíme vzhledem k rockové hudbě řadu nástrojů, z nichž některé se staly přímo legendárními. Patří sem elektromechanické hammondy (B-3, C-3), elektronické Farfisy či Voxy, elektrická piana Fender, Rhodes, Wurlitzer, neměli bychom zapomenout na mellotron (Beatles, Yes, Pink Floyd...) a samozřejmě i syntezátory, určitě by neměly chybět Yamaha DX7 (Rush, The Cure), ARP Odyssey (Styx, M Efekt), Korg M-1, Fairlight CMI (Jean-Michel Jarre), Korg Poly800, nelze opomenout význam řady Casií, Moogů - Minimoog, Micromoog, Polymoog (Rush, Yes, EL&P) atd.
