Ve druhém dílu se zaměříme na další klasický rockový nástroj, baskytaru, a budeme v rámci přehlednosti a jednotnosti přístupu postupovat ve stejných intencích, jako minule. Samozřejmě i podle kategorií, vymezených pro tento miniseriálek již v předchozím dílu.
Takže opět nejdříve názvy a ladění strun. E1, A1, D, G. Samozřejmě u čtyřstrunného, standardně laděného nástroje.
Na řadě je rozsah nástroje. Ten je opět závislý na počtu pražců. Pokud pomineme různý počet strun, přeladění a dropped ladění, tak si můžeme říci, že například u dvacetipražcového Fendera Precisiona z roku 1952, Rickenbackera 4001 z roku 1964 či Gibsona Thunderbirda IV z roku 1964 tedy půjde o E1 - dis1, jedenadvacet pražců Music Mana StingRay ze sedmdesátých let nám dá možnost „vyjet“ k e1, dvacet čtyři pražců Steinbergera Bass z osmdesátých let či Ibaneze Roadstara z let sedmdesátých nám přináší cestu k další oktávě, tedy až k tónu g1.
A nyní vlastní notace. Pro zápis baskytary se vžila notace, kde se noty píší o oktávu výš. Tedy v podstatě stejným způsobem, jako je tomu u kytary. A protože by i tento způsob zápisu byl v houslovém klíči velmi nečitelný (museli bychom používat hodně pomocných linek pod notovou osnovou), píšeme baskytarové party v klíči basovém.
Poznámky: Orientace v basovém klíči - to může být pro někoho, kdo se v těchto polohách běžně nepohybuje, menší problém. Můžeme si třeba pamatovat, že samotný tvar basového klíče, tedy klíče F, označuje polohu tónu f (malého f, tedy tónu f z malé oktávy) na čtvrté lince zezdola. A od toho musíme odpočítávat další tóny.
Nejlepší a z hlediska praktického ale bude pravděpodobně nejjednodušší, když si prostě uvědomíme, že nota zapsaná v basovém klíči nese název jako nota zapsaná v klíči houslovém o jednu řádku či mezeru výš. Samozřejmě si musíme uvědomit, že se jedná o jméno, název tónu. Odpovídající výška tónu je jiná, liší se o dvě oktávy. A zpětně. Pokud chceme zapsat třeba tón H1, zahraný na druhém políčku struny A1, najdeme si místo, kde bychom v houslovém klíči napsali tón h1 (tedy třetí linka v osnově) a v basovém klíči sjedeme o linku dolů. Správně - tam, co by v houslovém klíči ležel tón g1.
