Mixy, které bychom měli znát! - Na samotku s ním! aneb Owner of a Lonely Heart

Na samotku s ním! aneb Owner of a Lonely Heart

Motto: Kromě Cisca se stal mým přítelem i Dvě Podkolenky...

Kdo: Yes

Co: LP 90125

Kde: Sarm Studios v Londýně, hlavní zvukový mistr: Gary Langan

Kdy: jaro - léto 1983

Aranžér

Reinkarnace - v grupáči prima práce

V roce 1981 je slavná formace Yes dokonale rozprášena, chuť do delší spolupráce sdílejí jen baskytara Chris Squire a bubeník Alan White, a to v projektu XYZ. Po peripetiích s členy prošedšími rovněž Yes se k dvojici přidává kytarista Trevor Rabin. Tihle tři zkouší materiál, který Trevor skladuje v šuplíku pro sólovou desku. Mimo jiné tam suší domácí demáč o jakémsi osamělém srdci. Potřebují klávesy, co by lépe stmelovaly rytmické nástroje, oslovují proto ex-hráče Tonyho Kaye. Ten se přidává, kvarteto mění název na Cinema a 1982 natáčejí v Air Studios. Jako producenta najímají Trevona Horna, spoluautora superšlágru Video Killed the Radio Star. I ten se kdysi v Yes mihl.

Situace se však mění mávnutím kouzelného proutku, když pouští nahrávky kamarádovi, ex-vokalistovi Jonu Andersonovi. Jon reaguje: „Tohle mě fakt dostalo, neměli bychom Yes znovu nakopnout?“ Postupně se tak stává. A ukazuje se, že jako producent má Horn šťastnou ruku. Sází na song o samotářství jako na potenciální hit a nenásilně do jeho stavby zapojuje ostatní členy.

A já sám... se ubírám

Text je rockovým apelem, že být osamělým patří k životu, zároveň není dobré se za samotu schovávat: ... watch it now, the eagle in the sky, how he dancin’ one and only, you lose yourself, no not for pity’s sake, there’s no real reason to be lonely, be yourself, give your free will a chance, you’ve got to want to succeed... / ... teď se dívej, ten orel na obloze, jak tančí sám a jediný, ztratil jsi sebe, to ne, probůh. Neexistuje reálný důvod žít osamocen, buď svůj, dej své touze šanci, (stále) máš vůli uspět.../

Trevor tam švih’ vyvážený rif

V třídílné formě jsou části A a B vystavěny coby polyfonní stavebnice, 2/4 nebo 4/4 buňky se vrství nad sebou. A existuje jich požehnaně! Mezi nejznámější pattern patří kytarový rif, odlišující se od jiných tím, že běží většinou v trojzvuku uzavřeném do oktávy (kvinta + kvarta = oktáva). Stává se tak měkčím, barevně nevyčnívajícím. Rytmicky je vymyšlen, aby vnitřní pestré členění, odrážející se navíc od rovných bicích, vytvářelo jednotku soudržnou navenek - viz Obr. 1, žlutě. Motiv je variován i artikulačně, prvně v dlouhých vydržovaných hodnotách s reverbem, podruhé staccatově a bez dozvuku (dry).

Další z dílů Lega dodaj’ řáckou sílu

Rif je na mžik chytře přerušován například bleskovými laufy - sčasovkou baskytary (Obr. 1, zeleně), akustické kytary či kláves anebo předraženým hitem syntezáru. Nahoře jej kontrapunktem doplňuje vokál komplementárně vedený. Zpěv později přechází v hustší sbor hojně vedený v paralelách. Zkreslená kytara bývá místy doprovázena rozkládanou kytarou čistou, kdy tonální terén zahušťují funkce sus - viz Obr. 1, modře. Plocha v čisté „kajtře“ ovšem funguje i sólově a vytváří báječně kontrastní blok.

Andělé na kúru čadili kůru

U Yes fanoušci už od začátku oceňovali zvonící vokály. A před pány je nutno smeknout. Anderson sice falzetem, ale bez zaváhání vyšplhá až na c2. Výhodou této andělské polohy v případě kytarové kapely je, že se už tolik netluče s baskytarou a spodními strunami kytary. Je dobře čitelný.

„Priněsi mně“ koláček, zatančím ti kozáček

Díl B - refrén se rozhýbe hustší baskytarou synkopicky akcentující osminky. V ploše objevíme dvě důležité kytarové linie: oktávy formou ostinát (Obr. 2, modře) a doprovod s terciovou příbuzností A/C i úsporně střídající tóniku s dominantou C-G (Obr. 2, žlutě). Jestliže bychom doprovod izolovali, zazní kousek ukrajinského kozáčku. Mimochodem svědčící o tom, že Yes rádi pracují s logicky vedenými harmoniemi.

„Jenerál jazzový předěl dal“

Nastává okamžik, kdy musí být předvídatelný 2/4 či 4/4 tok přerušen. Předěl přichází v části C před sólem kytary. Postarají se o něj předražené harmonické třináctky s bicími „breaky“ ústícími v široké čtvrťové trioly stoupající půltónově vzhůru (Obr. 3). Chromatika naruší tonální terén a generální zlom je silný, účinný. Podpoří jej navíc změna rejstříku - „vintage brass“ v syntezáru.

Špeky

Špek 1: Přesně zahraná struktura (na klik?) je díky krátkým motivům nepřeplněná, poloprázdná a dává tak prostor práci s efekty.

Špek 2: Akustické a umělé rejstříky pracují v ukázkové symbióze: kontrastně v blocích i jako spojené neotřelé mixtury.

Zvukař

Dokonalá mozaika

Dnes se do našeho fokusu dostal Owner of a Lonely Heart britské progresivně rockových Yes.

Základy

Vysoko naladěné a monofonní bicí (VB, MB a hi-hat - vše Center) jedou dvoutaktový pattern, jemuž odpovídá i basa (Center).

Doprovody

Basovou linku kopíruje zdvojená zkreslená kytara (100%L a 100%R). Tep zajišťují tři mutované kytary (100%L, Center a 100%R).

Další nástroje vstupují do mezer mezi frázemi zpěvu: zdvojená Akustická kytara (100%L a 100%R), Synt (100%L-60%L), Basa 2 (75%L), monofonní Noise (Center) i ambientní Orchestra hit (80%L-80%R).

Zpěv

Falzet Andersona (Center) není díky své poloze ničím maskován. Proto nemusí být příliš hlasitý.

Prostory

Ambience - vyplňují celý prostor a zdůrazňují některé party. Zkreslené kytary, Synt, Orchestra hit, Bass 2.

Krátké - monofonní prodlužuje MB, obdobný zvýrazňuje Mutované kytary.

Dlouhé - vytváří klenbu nad sólovým zpěvem.

Další efekty, jako phaser, delay, chorus... jsou vhodně aplikovány na ostatní nástroje.

Špek 1: Pojetí sloky je obrácené, než bývalo zvykem. Suché a úderné základy versus vzdálený velice efektovaný zpěv.

Špek 2: Na zpěvový hall je aplikován kompresor ovládaný zpěvem. Hall tudíž „uhýbá“ zpěvu, ale vyplňuje mezery mezi slovy, frázemi.

Základy

Bicí jsou obohaceny Tomy a Činely (Center). MB je obarven ještě Tamburínou, která je, světe div se, opět uprostřed (Center).

Basa doplněná basovým syntezátorem je díky efektům mohutnější a širší (30%L-30%R).

Doprovody

Kytara2 (Center) akordovým hraním zdůrazňuje čtvrtky. Z levého křídla útočí funková kytara (100%), jíž napravo kontruje korekčně upravené piáno (100%R) rytmicky kopírující basovou linku. Mezi vokály navozují éteričnost vysoké Smyčce (100%L-60%L). Vokály podporuje zvojený Lead (80%L-40%L a 40%R-80%R). Každý sudý takt doplní frázi vokálů kulatý perkusní Synt (50%L-50%R).

Zpěv

Název písně je ztvárněn mírně širšími refrénovými vokály (20%L-20%R). Ty jsou ve zbylých třech taktech doplněny sólovým zpěvem (Center).

Prostory

Vokály jsou více efektovány než sólový zpěv. I Smyčce a Synt se nesou v delším širokém hallu. Zajímavý monofonní hall s predelayem je na Tamburíně a prodlužuje její barvu. Ostatní nástroje jsou okořeněny kratšími nebo tiššími hally, které doplňjí celou mozaiku.

Špek 1: Podpoření vokálů unisonním Lead syntem jim dodává průraznost.

Špek 2: Synt. piano je „vykostěné“ ve středech, aby uvolnilo prostor pro kytary a zpěvy.

Špek 3: Všechny zdrojové signály jsou mono; plastického sterea je dosaženo efektováním a rozvrstvením jednotlivých partů.

Závěr

Každý nástroj má v aranži, ve zvukovém spektru i stereo bázi své pevné místo. Vyšší VB nechává místo base a tvoří jen rytmickou „pumpu“. Vysoko naladěný bubínek dělá barvu songu a nehádá se s neostrými středovými zkreslenými kytarami. Bohaté hally „uhýbají“ partům, jež obohacují; tím je dosaženo prostorového a současně konkrétního zvuku. Sytě barevné střední frekvence se postaraly o průrazný, konkrétní a jasný zvuk. Ne příliš zdůrazněné basy umožňují dosáhnout vyšší hlasitosti i dynamiky nahrávky.