Letem kytarovým světem - Krabičky, "šlapky", pedály - obecně (1)
V rámci našeho seriálu si přiblížíme a všeobecně zkompletujeme problematiku krabiček, neboli pedálů, stomp boxů, šlapek... prostě zařízení, která obsahují zpravidla jen jeden efekt, či jeho různé, většinou již předem nastavené mody.
Zařadíme sem i taková zařízení, která sice produkují více efektů (máme na mysli zejména některé typy wah pedálů při spojení s distortionem), ale rozhodně nejde o multiefekty jako takové, vždy se jedná o krabičku či pedál jako takový s přídavným efektem navíc. V opačném případě bychom vlastně ani nemohli zařazovat nejnovější drivey s několika kanály, krabičky s přídavnými funkcemi octaveru a několikacestnými tone switchery atd.
V podstatě si tak vytvoříme celkový obraz, zvláště, když si tyto poznatky dáme do souvislosti s některými předchozími díly tohoto seriálu, zejména pak Nejslavnější staré krabičky (Muzikus 4/2001) a Kytarové multiefekty (Muzikus č. 11/2002).
Protože se ale nedají všechny krabice směstnat do jednoho článku, celou problematiku jsme rozdělili do tří dílů, které ovšem nepůjdou hned po sobě. V tomto dílu se zaměříme na zkreslovadla a wah pedály, druhý díl se bude věnovat "fázovadlům" a "zpožďovadlům" čili efektům, které mění barvu, výšku, náběh (attack) či průběh tónu včetně delaye a reverbu a do třetího dílu dáme speciality a všechno to, co se prostě nevešlo. Wah pedály, které by vlastně měly patřit až do druhého dílu, jsme ale zařadili už sem, protože tyto dva typy efektů prostě k sobě patří už jenom z hlediska četnosti užití. Historicky se jedná o nejranější formy efektů, vzájemně se doplňují a na rozdíl od dalších typů efektů mají společné i to, že se až na pár výjimek (jako volume pedály apod.) přes digitalizaci v osmdesátých letech opět vrátily k analogu a lampám (samozřejmě s využitím předcházejících čtyřiceti let vývoje technologie).
Rád bych ještě upozornil, že tuto problematiku, kompletně a přehledně zpracovanou, můžete najít v učebnici Rocková kytara II, která nyní u nakladatelství Muzikus vychází.
Wah Wah
V českých luzích a hájích je tento druh efektu znám také pod označením "kvákadlo". V podstatě byly první wah pedály navrženy původně k tomu, aby kytara simulovala zvuk trubky s přikládaným a odtahovaným dusítkem. Jde vlastně o filtr, který na základě pohybu kyvného pedálu propouští (a také zvýrazňuje) určité frekvenční spektrum signálu. To se většinou pohybuje od 400 Hz do 2 kHz.
Historie vzniku wah pedálů je trochu nejasná. První prototypy začaly vznikat na počátku šedesátých let, ale úplně prvního pradědečka dnešních opět již tolik módních wah pedálů musíme vysledovat až někam do začátku druhé poloviny čtyřicátých let. Už v roce 1945 byl ve studiích znám efekt, který cyklickými změnami ekvalizace dosahoval kvákavého zvuku. Ale přímé spojení s nástrojem ještě neexistovalo. A právě roku 1946 ve snaze napodobit zvuk dusítkem tlumené trubky instaloval Leo Fender na svůj tehdy pomalu se prosazující model lap-steel kytary (ještě s korpusem z předcházející spolupráce K & F) zařízení, které vytvářelo onen wah-efekt. Celé se to ovládalo ručně a moc se to neujalo. Sám Fender se k tomuto efektu nijak zvlášť nevyjádřil. Tehdy ovšem nemohl tušit, co přinesou šedesátá a hlavně sedmdesátá léta.
Dalším mezníkem jsou pokusy Brada Plunketta z americké firmy Thomas Organ Co., jehož tým dostal za úkol rozšířit možnosti tónových clon. Plunkett předvedl roku 1965 výsledky své práce a díky ohlasu lidí, kteří byli přítomni, vzniklo slovo wah, které se ve velmi krátké době obecně vžilo pro označení charakteristiky tohoto efektu.
První pedály, tak jak je známe, přinesla na trh roku 1966 firma Vox (viz též Muzikus č. 1/2002). Jednalo se o model Clyde McCoy a nesl obecné označení Vox Wah Wah. V témže roce Thomas Organ Co. (v podstatě v korporaci s Voxem - Royston Group & Vox Sound Limited) také přišla s pedálem, který označila Crybaby. Historickou pikantností pak je, že obě firmy si svůj nápad zapomněly patentovat...
Obliba wah-pedálů se začala šířit přímo bleskově. Vox ovládal spolu s Colorsoundem trh v Anglii, Thomas Organ Co. (lépe řečeno Vox/Thomas Organ) měl na starosti americký trh (výroba byla situovaná do Chicaga a Sepulvedy v Kalifornii).
Pokusme se ale nyní vysledovat první velká a výrazná použití Clyde McCoy wah pedálu. Začátkem dubna 1967 hráli v New Yorku Cream, super trio tvořené Ericem Claptonem, Gingerem Bakerem (dr) a Jackem Brucem (bg). Tehdy, pravděpodobně 3. dubna, si Clapton v proslulém Mannyho obchodě s hudebninami koupil svůj první wah pedál Vox Clyde McCoy. Prokazatelně ho použil při natáčení LP Disraeli Gears a to přímo 1. května 1967 ve studiích Atlantic Records v New Yorku. Jeden z jejich producentů, Tom Dowd, byl tehdy z výsledného zvuku úplně nadšený: "Jo, úplně hotovej," prohlásil Jack Bruce. Disraeli Gears bylo dokončené v listopadu 1967, ale Tales of Brave Ulysses šla v rádiích už v květnu toho roku.
V tomto období se nám na wah-scéně objevuje další celebrita, Jimi Hendrix. Ten v létě 1967 začal používat také Clyde McCoy wah pedál (tehdy tomu ještě říkal tónový regulátor), ale původní stopy z Flash byly nakonec přehrány. Hendrix sám si ale na wah pedál natolik zvykl, že se stal jedním z jeho určujících efektů. V devadesátých letech se v rámci renesance zájmu o hudbu šedesátých a sedmdesátých let nejen začaly znovu produkovat wah pedály, ale některé firmy se nechaly přímo inspirovat Hendrixovými nahrávkami a začaly vytvářet takové pedály, které se snažily původním nahrávkám co nejvíce přiblížit (např. fa Jim Dunlop - viz dále a přílohy)
Wah pedály používala a používá celá řada kytaristů. Jde o vysoce osobní efektové zařízení, které už jenom svou pedálovou konstrukcí přímo podtrhuje kytaristův feeling. Ať už jde o staré výrobky, vintage snahy s původními typy součástek, či nejnovější spojení analogu s digitálním zpracováním zvuku včetně optoelektrických přenosů pohybu pedálu, vždy jde v konečném výsledku o zcela autentický, slovy těžko popsatelný zvuk, který vás zaujme a už na něj nezapomenete (samozřejmě i zde platí pravidlo o četnosti využívání efektu).
K jeho používání existuje několik obecných pravidel:
1) Houpáním pedálu tam a zpět se vytvoří klasický "kvákavý" zvuk, ale pedál se po zapnutí může také ponechat v určité poloze a tak slouží vlastně jako filtr.
2) Zkuste třeba zahrát několik, ale opravdu jenom několik tónů rychle za sebou a přitom lehce, i mimo rytmus, pohybovat pedálem. Je také důležité si vybrat rozsah frekvence, ve které se budou vaše barvy pohybovat.
3) Někdy je také dobré mít sólo promyšlené do detailu, kdy v některých okamžicích (zvláště pak ve vyšších tónech sólových běhů) se pedál stlačí, a zazní tak vyšší frekvence, horní barvy wah pedálu. Drtivá většina těchto efektů je nastavena tak, že když pedál stlačíte ("přidáte plyn"), tak zazní vyšší frekvence, když ho povolíte, zazní spodní barvy. Vlastním ale také jeden (Ibanez Wah Fuzz z roku 1974), který je nastaven přesně opačně.
Některé wah pedály to také řeší tak, že mají instalován přepínač polarizace, který vám umožňuje vybrat si směr pohybu pedálu v závislosti na změně barvy tónu (jedna z funkcí Electro-Harmonix Crying Tone Pedal, který ale používám jako volume pedál).
4) Rozhodně s pedálem nepohybujte rychle a zároveň dlouho za sebou (pokud to ovšem není umělecký záměr).
5) Důležité je i promyslet si místo jeho zapojení v řadě vašich efektů. Většinou se zařazuje hned za kytaru. Pokud ale máte připojen nějaký pitch shifter, tak spíše až za něj - pokud ale pitch shifter není zapojen do smyčky v zesilovači. Rozhodně ho ale připojujte před zkreslovací krabice. Některé multiefekty a procesory, které wah-pedal obsahují, nebo se k nim dá jako externí zařízení připojit, mají ve svém softwaru možnost najít si pro wah-pedal mezi ostatními efekty místo. Pokud ho zařadíte až za zkreslovací krabičky, budete mít k dispozici extrémní parametry tohoto efektu - a nemusí to znít zrovna příjemně, i když Hendrix tohle dělal. Ale opět připomínám, že na základě hodně široké nabídky různých firem je nejlepší si to všechno vyzkoušet. A to osobní hledisko je právě na tom to nejlepší...
6) Pokud vlastníte lampový aparát, kde delaye, chorusy atd. zapojujete kvůli využití zkresleného zvuku aparátu do smyček, tak wah-pedal zapojujte vždy rovnou, do kytarového vstupu v předním (front) panelu.
7) Ze začátku je dobré pohybovat pedálem pomaleji, klidně i do rytmu (ale raději se toho nedržet), trochu kopírovat sólo a, pokud mohu uvést já, držet se spíše ve středních polohách (záleží ovšem na vás a na typu "kvákadla"). Je také rozumné při výběru porovnat vzájemně zvuky jednotlivých pedálů. Snad vás tedy inspirují následující řádky.
Než si ale v celkovém přehledu (tabulka č. 1) uvedeme typické zástupce wah pedálů, podívejme se podrobněji na dva z nich, na jednoho z klasických představitelů a na jednoho z těch nejnovějších produktů:
Prvním z nich je tedy Jim Dunlop GCB95 Crybaby Wah Wah, což je vlastně wah pedál s vintage charakteristikou. Je velmi spolehlivý (ostatně jako všechny ostatní pedály od této firmy). Modely Crybaby se výrazně podepsaly na zvuku a feelingu jak klasických kytarových velikánů (např. Hendrix, Clapton, Jimmy Page, Gary Moore...), tak i pozdějších celebrit (např. Steve Vai, Joe Satriani...) včetně současných jmen (např. Dimebag Darrell, Mark Tremonti...). Zvuk je nosný, ve všech polohách konkrétní, nepřehlcuje se ani v nízkých frekvencích, vysoké kmitočty působí přirozeně. Osobně mám nejraději střední polohy, které si s mým Gibsonem Les Paulem a stackem Marshall opravdu dobře rozumějí.
Z nejnovějších modelů si můžeme představit Boss PW-10 V-Wah, který je typickým představitelem současných technologických vymožeností. Pedál nabízí šest předdefinovaných klasických a současných wah-zvuků, celý chod je prakticky bezšumový a najdeme zde i osm dalších zvuků Overdrive/Distortion, které jsou navrženy tak, aby se co nejlépe hodily k hlavní funkci pedálu. PW-10 nabízí i funkci Voice, v podstatě simulaci Talkboxu (samohláskové zvuky), další vymožeností je Double Resonance, která analogizuje některé syntetické zvuky, velký důraz je kladen na vintage zvuk, zejména pak v dalším vestavěném efektu, Uni-V, který evokuje zvuk starých rotátorů (např. leslie). Pedál obsahuje i tři paměti, do kterých si můžete uložit vaše nastavení.
V tabulce č. 1 vám předkládám takový souhrnný přehled společností a nejvýraznějších produktů wah pedálů s důrazem na současnou nabídku včetně některých historicky známých výrobků.
Musíme také uvést, že u wah nemusí jít samozřejmě pouze o pedálová zařízení, některé firmy zkusily i tzv. auto-wah, kde je průběh zvuku ovlivňován intenzitou vaší hry. Jsou to krabičky, které sice produkují wah-efekt, ale automaticky, v předem nastavené (a vámi upravené) intenzitě a rychlosti. Rozhodně se zde nehodlám pouštět do kritiky těchto krabic, ale právě jejich uniformita, ať už jakkoli skrytá za odvolávání se na různou intenzitu úderů kytaristů, zcela pomíjí to nejdůležitější na wah-efektu při spojení s kyvným pedálem vůbec - totiž výrazný podíl individuálního feelingu každého muzikanta. Efekty auto-wah mohou sice vyprodukovat tón (či spíše jeho část), podobný běžným pedálům, ale nikdy jim nebudou schopny konkurovat už jenom z hlediska průběhu wah-efektu, spojení s hrou a celkovým vestavěním těchto zvuků do sólové linky. Opět ale záleží na osobním vkusu a stylu hry. Na zástupce těchto krabic se podívejte v tabulce č. 2
Zkreslovadla
Hned ze začátku je nutné zdůraznit, že v následujících řádcích se nebudeme zabývat procesory (včetně těch, které jsou na zkreslení orientované). Až na pár opodstatněných výjimek se nezmíníme ani o direct boxech, vyhneme se emulátorům jako takovým, pomineme modelery a simulace. Vyhneme se (na rozdíl od wah pedálů) i takovým krabicím, které toho nabízejí "více v jednom" (výjimkou budou ale distortiony, které mají instalován i octavizer, který přidává do zkresleného zvuku vyšší či nižší tóny), nebudeme se zabývat ani multiefekty a také se vyhneme preampům až na ty, které se běžně používají jako zkreslovací krabičky.
U těchto nepoměrně známějších a všeobecně užívanějších krabic musíme nejdříve vyjít z kategorizace jednotlivých efektů. Základními kameny této skupiny efektů jsou fuzzy, overdrivey a distortiony.
Z historického hlediska se musíme zmínit nejdříve o fuzzech. Jsou to zařízení, jejichž elektronické obvody přetaví vaši sinusovku do rozsypaného, chraptícího, "drsně chlupatého" čtvercového tvaru. Šlo vlastně o první efekt, který měl ještě více změnit a zkreslit výsledný signál z naplno puštěných aparátů. Na základě těchto efektů se zrodily overdrivey a distortiony.
Overdrive je efekt, který měl v dobách svého vzniku původně sloužit k zesílení signálu z kytary (doslova měl protlačit váš signál extrémně dlouhými šňůrami...). Vynikajícími výrobky jsou v tomto směru např. produkty firmy Electro-Harmonix. Vynikající zkušenosti jsem měl léta s jejich krabičkou LPB-2 Booster, kterou, zařazenou na samém konci efektů, jsem věrně, bez jakýchkoli vedlejších účinků, zesiloval svůj signál na sóla... Teprve později se toto označení vžilo i pro celou řadu efektů, které signál jednoznačně zkreslují. U mnoha firem jde o zkreslení velmi vydařené, zvláště, když je do těchto krabic instalována lampa či lampy. Takže se často stírá rozdíl mezi označením overdrive a distortion. Ke kategorii overdrive se často přidružují i efekty, označované jako line driver, booster či pedal preamp apod. V těchto případech se většinou opravdu jedná o původní poslání overdriveů, tedy nabudit ještě více lampový zesilovač.
Distortion je efekt, kde se zkreslení již jednoznačně předpokládá. Na rozdíl od fuzzů se jeho kresba více podobá lampovým zvukům. V původní podstatě šlo vlastně o eliminaci extrémních výšek a hloubek a zvýraznění středů. Právě u mnoha firem se distortion a overdrive zaměňují. Stejně, jako u jiných krabic, je tedy nutné si vždy jednotlivý efekt vyzkoušet. Zvláště pak, když není zcela jasné ani podle názvu, o co zrovna jde.
To nás také přivádí na myšlenku technologie těchto krabic, kdy můžeme celou tuto řadu rozdělit jednak do analogových krabiček (jejichž obliba se datuje od poloviny šedesátých let po celá sedmdesátá léta a s renesancí zájmu i od první poloviny let devadesátých do současnosti), za druhé jsou zde digitální krabice z let osmdesátých, které se u tohoto typu efektu v menší míře zachovaly až do současnosti, a třetí, zcela zvláštní podskupinu (nemluvě o velké spoustě různých hybridů) tvoří lampami vybavené efekty, které využívají přirozeného zvuku lamp (většinou 12AX7 či ECC83).
Někteří výrobci u současných efektů poslední dobou s oblibou uvádějí, zda je zkreslení na bázi diod germaniových či silikonových. Germaniové diody poskytují spíše měkčí, méně výrazné oříznutí kytarového signálu, takže jsou většinou užívány u overdriveů, a silikonové diody produkují výraznější, tvrdší eliminaci sinusoidy, takže se předpokládají spíše v distortionech. Opět ale připomínám, že nám jde spíše o celkovou orientaci.
Zkreslovací krabičky mají v obecné platnosti hlavně tu výhodu, že mohou zpřístupnit zkreslený zvuk i při malé hlasitosti aparátu. Obecně to platí u tranzistorových aparátů (na čistý kanál), u hybridů, a zvláště pak u lampových zařízení jde zejména o to "přikrmit" lampy do té míry, aby vydaly zvuk, aniž by musel člověk otáčet volume naplno. Samozřejmě že zde existuje mnoho faktorů. Už jenom z hlediska vybavení a nastavení jednotlivých komb a hlav. Hodně můžete vyčíst i ze způsobů zapojení známých osobností ze seriálu Pódiové sestavy slavných kytaristů.
... v praxi
Zmiňme se také i o způsobu použití. Stejně jako u ostatních efektů tak i zde se nabízí spousta možností už jenom z kombinace jednotlivých krabic. Všeobecně ale platí, že zkreslovadla se zapojují přímo do direct vstupu. Pokud máme lampový aparát a chceme využít charakteristiku zkresleného tónu tohoto aparátu, tak doporučuji zapojit nějakou vámi oblíbenou krabičku a gain na ní nastavit jen nepatrně. Opravdu jenom a pouze tak, aby jen lehce dodával vašemu signálu sílu k nabuzení lamp a výsledný zvuk přenechával aparátu. Osobně jsem po dlouhých zkouškách dospěl k názoru "svůj k svému". To znamená, že svého Marshalla TSL100 lehce přikrmuji letitým, ale vynikajícím efektem Marshall Drive Master. Zase je to ale vysoce osobní záležitost, záleží na vkusu, stylu hry, stylu hudby, charakteristice krabice, aparátu...
Nijak zvlášť nedoporučuji spojení lampové zkreslovadlo a lampový aparát. Výsledný zvuk je velmi tenký, rychle "napískává", zvláště když se snažíte využít zkreslení lamp v obou zařízeních (i třeba jen na sólo). Pokud byste chtěli lampovou krabici využít spíše jako "přikrmovadlo" lamp v aparátu, tak to samozřejmě jde, ale obě zařízení se mohou zvukově "hádat"...
Něco jiného je, pokud chcete postavit svůj zvuk vyloženě na pedálech - na efektovém řetězci. Zde si můžete nejen vybrat z velkého počtu krabiček, ale hlavně naplno využít jejich potenciál. Výborných výsledků můžete dosáhnout zapojením krabičky, která obsahuje lampu (či lampy), a hrajete přes tranzistorové kombo či hlavu. S analogovými či digitálními zkresleními se dopracujete vynikajících zvuků při instalaci lampového konce či lampového aparátu s čistým kanálem. Znám také dost kytaristů, kteří jsou naprosto spokojeni s řetězcem, kde zkreslují přes lampové krabice, a svůj signál zesilují buď přes lampový aparát, kde jedou přes čistý kanál, nebo používají lampové koncové zesilovače (např. Marshall EL34 50/50 či EL34 100/100).
Podívejme se nyní v zájmu celkového přehledu na další přílohy, kde si opět uvedeme firmy a nejtypičtější krabičky. Znovu upozorňuji, že název krabice často nesouvisí s výsledným zvukem (koneckonců, uživatelé některých řad Boss overdriveů a DOD mi dají za pravdu).
Uveďme si nejdříve lampová zkreslovadla a to v tabulce č. 3, kde najdete přehledný seznam firem a nejznámějších jejich produktů včetně minimální charakteristiky.
Tabulka č. 4 vám předkládá přehled fuzzů a firem, které jsou v této oblasti již léta prověřenými jmény.
Od fuzzů pojďme k dalším zkreslovadlům. I když se, jak jsme si již řekli, overdrivey a distortiony často překrývají, přesto si celou oblast uvedeme zvlášť a s velkým důrazem na upozornění, že v případě overdrive jde často o distortion a naopak (letopočet u některých vybraných modelů představuje dobu prvního uvedení efektu na trh). Viz tabulky č. 5 a 6.
Tabulka 1: Wah pedály
Časem prověření - wah efekty:
ColorsoundSwell Wah Fuzz
Jim Dunlopřada Crybaby Wah Wah - GCB-95F Classic, 95Q (obsahuje Q control a nastavení volume boost), klasický GCB-95, BB-535 (šest wah nastavení, čtyři pro kytaru a dvě pro baskytaru), 535 (čtyři polohy - crybaby, mid/high, Hendrix, mid/low), Original Crybaby Fuzz Wah), octaver (Crybaby Octave Wah), volume (EW-95V Mister Crybaby Super Volume Wah)
a) řada Jimi Hendrix - JH-1 s designem šedesátých let a JH-1FW s fuzzem a čtyřmi módy zvuku
b) řada Dimebag Darrell - DB-01 Signature Pedal a DB-02 Custom Wah.
Voxklasická firma s V847 a V848 (reissue klasického Vox Clyde McCoy Wah pedálu)
Další proslulé firmy a jejich wah pedály:
DigiTechmultifunkční XP100 Whammy Wah Volume (názvy efektů jsou jasné, je instalována i ladička, vše chodí velmi dobře)
Fulltone MusicalClyde Deluxe Wah (deset pozicí vstupního signálu, tři módy barvy tónu), Clyde Standard Wah
Products, Inc(a la šedesátá léta a McCoy), Clyde Wah Wah
Morley(většinou s elektro-optikou) - CLW Classic Wah, NSW Wah (bez přepínače wah), PDW Distortion Wah Volume, PWA Wah, PWV Wah Volume; řada Pro Series II PDW II Distortion Wah Volume, PWV II Wah Volume, PWA II Wah; signature řady: a) řada Mark I - Mark Tremonti Power Wah; b) řada Steve Vai Bad Horsie Wah I a II (bez přepínače, funkce se zapojí už jenom, když na pedál položíte nohu)
Snarling Dogsdnes hodně módní - Black Bawl Wah (s White Room módem a preamp volume), Mold Spore
PedalsPsycho-Scumatic Wah (s přidanou modulací), Super Bawl Whine-O-Wah (obsahuje preamp volume a spínače modů White Room, Voo Doo, Shaft, Standard, Clean a Boost), Wonder Wah
Přehled dalších zavedených firem a jejich wah-pedálů: Automagic - SM1, Budda - Budda-Wah, Budda-Wah Boost+ (se zesílením), Carvin - VW1, Danelectro - Dan-O-Wah (Black, Blue, Red), DOD - FX17 Volume Wah, Effects by Teese - ručně vyráběný Real McCoy Custom 3 Wah Wah, . Ibanez - WH-10 Wah Pedal, Real McCoy - Custom wah, Roger Mayer Electronics - Vision Wah (s velkou možností upgradů řady 9090A), Rolls - RFX917 Wahlume (wah + volume), Tech 21 - Killer Wah Wah Pedal a Visual Sound - Visual Wah Volume a další.
Tabulka 2: Efekty auto-wah
Nejznámější firmy a jejich produkty:
BossAW-2 Auto Wah, AW-3 Dynamic Wah (ten má lepší vlastnosti a hodí se i pro baskytaru, na kterou je počítáno se zvláštním vstupem)
IbanezAW-5 Auto Wah, AW-7 Auto Wah (s vestavěným distortionem)
DigiTechSynth Wah (pedál nabízí až sedm modů)
Další firmy a jejich produkty:
DanelectroFrench Fries Auto Wah (řada Mini Effects)
GuyatoneWR-2 Wah Rocker (jako envelope filter)
Tabulka 3: Lampová zkreslovadla
Nejproslulejší firmy této řady a nejznámější krabice:
Hughes & KettnerTube Factor (clean boost, neutral overdrive), vynikající Tubeman Guitar Recording Station (tři kanály, třípásmový ekvalizer)
Mesa/BoogieV1 Bottle Rocket Overdrive Pedal s dvěma 12AX7 a skvělý V-Twin Preamp Pedal, také s dvěma 12AX7 a výstupy pro sluchátka a nahrávání direct
Tube Works901 Real Tube Overdrive Pedal, 903 Blue Tube Pedal (menší drive, než Real Tube), 911 Classic Tube Overdrive a 910 Tube Pedal
Další firmy a krabice:
Bad Cat2-Tone Foot Pedal (dva kanály - jeden jako boost, čili klasický overdrive, druhý jako gain)
Electro-HarmonixTube Zipper (velký rozsah)
GuyatoneMM-X Metal Monster (to je vlastně hybrid s midrange knoflíkem), OD-X Tube Overdrive
IbanezTK999 Tube King Overdrive (s vestavěným noise reduction)
JGR ElectronicsRetro Rocket Tube Overdrive
MatchlessHotbox (spíše jako preamp)
RadialTonebone Classic (tři drive nastavení), Tonebone Hot British (hodně marshallský zvuk)
SoldanoSupercharger G. T. O. (dvě 12AX7)
Atwater Kent/tuzemský výrobce, jehož pedál LamPed 2L s dvěma ECC83, pěti trimmery a dvoupolohovým speaker
Trascosimulatorem pro přímé nahrávání vykazuje přímo vynikající výsledky (pokud vím, firma nyní vyvíjí dvoukanálovou verzi)
Tabulka 4: Fuzzy
Velikáni fuzzu:
BossFZ-2 Hyper Fuzz a FZ-3 Fuzz (ten má blíž ke klasickému fuzzu šedesátých let)
DODFX-52 Classic Fuzz
Electro-HarmonixGraphic Fuzz (spíše se jedná o silný distortion)
Fulltone Musical'69 Pedal (a'la Hendrix, germaniové diody, jde o remake Arbiter Fuzz Face), '70 Pedal (á la Fuzz Face,
Products, Inc.ale se siliconovými diodami), Soul-Bender (remake Tone Bender, hodně distortionu)
GuyatoneTZ-2 The Fuzz
IbanezFZ5 Fuzz, FZ7 (Ibanez/Tonelok)
Jim DunlopDallas Arbiter Fuzz Face Classic Distortion (klasika, spíše distortion, dle nastavení), JD-F2 Fuzz Face, JH-23 Classic Fuzz (série Jimi Hendrix), JH-3S Octave Fuzz
MXRM 103 Blue Box (dva vstupy různé citlivosti)
PrescriptionExperience (+ octavizer a sweel effect - mohutnost tónu), Face Lift (klasický Fuzz Face + octaver),
ElectronicsYardbox (a'la Soul Tone Bender)
Roger MayerArbiter Fuzz Face London (vintage fuzz od Ivora Arbitera a Dennise Cornella ze 60. let včetně
Electronicsoriginálního zapojení a komponent!), Axis Fuzz, Classic Fuzz, Mongoose Fuzz (také jako distortion, feedback efekt i při nízké hlasitosti), Spitfire (dobře reaguje na volume na kytaře), Stone Fuzz
Voodoo LabProctavia (+ octavizer), Superfuzz (spíše jako distortion)
VoxV829 Tone Bender Fuzz Pedal (použití původních tranzistorů)
Další firmy a jejich fuzzy:
např. Black Cat Products - Universal Fuzz Device 2, Carl Martin - The Fuzz, Diaz - Texas Square Face, Effects by Teese - Swinewave, Kendrick - Buffalo Pfuz, Lovetone - Big Cheese (i jako distortion), Nobels - FU-Z Fuzz, Pharaoh Amplifiers - Uptown Fuzz (krabička s chlupy!), Sabine - Nex5100 FuzzStortion, WD Music Products - Blue Clipper (instalován filtr k eliminaci výšek) a další.
Tabulka 5: Overdrivey
Nejslavnější overdrivy:
BossBD-2 Blues Driver, OD-20 Drive Zone, OD-2R Turbo Overdrive (+ remote jack), OD-3 Overdrive, OS-2 Overdrive/Distortion, SD-1 Super Overdrive (klasika), SD-2 Dual Overdrive
DOD250, FX-10, FX-102 Mystic Blues Overdrive, FX-50B Overdrive Plus, FX-51 Juice Box Overdrive
Electro-HarmonixBlack Finger
GuyatoneOD-2 Overdrive (simulace tube-amp)
IbanezCD5 Cyberdrive, TS5 Tube Screamer, TS7 Tube Screamer Overdrive, TS9 DX Turbo Tube Screamer Overdrive, TS9 Tube Screamer Original Reissue, TS808 Tube Screamer Overdrive Pro, PL5 Powerlead
Marshall(zde platí hodně o individuálním nastavení u dalších driveů) - BB-2 Bluesbreaker II
Další proslulé firmy a jejich overdrivey:
BSMHS (systém Hornby Skewes), HS Custom (s volumem na boku), RM (systém Dallas Ranger)
Carl MartinCrunch Drive, Hot Drive N' Boost, Hot Drive N' Boost Mark II (emulca lampového zvuku)
DanelectroDaddy-O, Pastrami Overdrive Mini Effect
Effects by Teeseručně dělané efekty Big Quack, Monkey Fly Out Buff
Fulltone Musical
Products, Inc.Fat Boost, Full Drive 2
MaxonOD 808 Overdrive, OD 9 Overdrive, OD 820 Overdrive Pro
NobelsODR-1 Overdrive, ODR-S Overdrive Special
Prescription El.Dual Tone (lead/rhythm mod), Germ (příjemný zvuk), RX Overdriver
Rising ForceStomp Driver, TwinStomper (4 presety), UniStomper (2 presety)
Visual Sound(zde se jedná o pedály, jejímž pohybem nastavujete míru efektu!) - Visual Blues, Visual Metal, RT 66 (Route 66) American Overdrive, VJH1 Jekyll & Hyde Ultimate Overdrive
Voodoo LabOverdrive, Sparkle Drive (2000)
VoxV810 Valve Tone
Přehled dalších zavedených firem a jejich overdriveů:
Arion - SOD Stereo Overdrive, Axis - Fuzz Face Plus (i jako fuzz, šest modů), Black Cat Products - OD-1 Guitar Overdrive, Carvin - TD1 Tube Overdrive, C-Tech - Sonny Boy (skvělé pro blues, 8 módů), Diaz - Texas Ranger, DigiTech - Tone Driver (multimodeling), EBS - Multidrive (klasický preamp), Jacques - TB-2 Tube Blower Overdrive, Johnson - FX-110 Tube Overdrive, Kent Armstrong - Red Ranger, Kramer - OD-1 Overdrive, Lovetone - Brown Source (4 módy tónu), Morley - JD-10 Jerry Donahue, MXR - M 133 Micro Amp, Pharaoh Amplifiers - Class-A-Boost, Reverend - Drivetrain II Overdrive (vynikající zvukové vlastnosti), Rockson - Budget Super Overdrive, RockTek - RTODR01 Overdrive, Rocktron - Austin Gold Overdrive (velmi dobré pro spojení s lamp. aparátem), Sabine - Nex5200 Overdrive, Stamps Amplification - Drive-O-Matic (2 kanály), Tone Works Hyperformance (Korg) - 105od Classic Overdrive, Top Hat - OD-2 "Mo-Drive" a další.
Tabulka 6: Distortiony
Nejslavnější distortiony:
BossDS-1 Distortion (1979, velmi rozšířený), DS-2 Turbo Distortion, HM-3 Hyper Metal, MD-2 Mega Distortion, MT-2 Metal Zone (1991)
DanelectroFab Tone, Black Coffee Metal Distortion Mini Effect, Black Licorice Metal Mini Effect, French Toast Octave Distortion Mini Effect
DODFX-33 Buzz Box, FX-53 Classic Tube, FX-55 Supra Distortion, FX-69 Grunge Distortion, FX-86 Death Metal, YJM308 signature Yngwie Malmsteen (skvělý, i jako overdrive)
Electro-HarmonixBig Muff "pí" Distortion (1971), Little Big Muff (5 různých variant)
IbanezDS-7 (Ibanez/Tonelok), SH7 (pro sedmistrunné kytary), SM7 (heavy distortion), SP5 Slam Punk, TM5 Trash Metal
MarshallDRP-1 Direct Recording Preamp, GV-2 Guv'nor Plus Distortion, JH-1 Jackhammer, následuje má oblíbená řada Blues Breaker, Drive Master a Shred Master
MXRM 104 Distortion + (1973)
Pro Co SoundRat (1978), Rat 2, Turbo Rat, Vintage Rat
VoxV830 Distortion Booster
ZoomHL-01 Hyper Lead, PD-01 Power Drive, TR-01 Tri Metal, UF-01 Ultra Fuzz
Další proslulé firmy a jejich distoriony:
ArionSDI Stereo Distortion, SMM Stereo Metal Master
BixonicExpandora (snaha o tube sound, tři presety), Expandora II EXP-2001
Carl MartinHeavy Drive, Rock Drive
DigiTechHot Rod (multimodeling), Metal Master (multimodeling)
DW LabsD3P MultiDistortion (přepínač mezi preamp, blues, rock, metal - vynikající)
Famous SoundDP-1 Dual Phase Distortion, DP-2 Dual Phase Distortion (měkčí zvuk, než u DP-1), SB-1 Super Blue
Fulltone MusicalDistortion Pro (2001, krásný, houslový zvuk, voicing, saturation)
GuyatoneHD-2 Harmonic Distortion
MaxonD&S Distortion Sustainer, D&S II Distortion Sustainer II, DS 830 Distortion Master, SD-9 Sonic Dist.
NobelsDT-1 Distortion, DT-SN Distortion Special, DT-XN Distortion Extreme
RocksonBudget Distortion, Budget Metal Rocker
RockTekRTDIR01 Distortion, RTMWR01 Metal Worker
Tech 21CompTortion (+ compressor), Double Drive (A, A/B), XXL
WD MusicGreen Ringer
Přehled dalších zavedených firem a jejich distortionů:
Black Cat Products - Custom Fuzz Platform, Carvin - UD1 Ultra Distortion, CB Labs - PR-9011 (skvělé pro metal), C-Tech - Red Rooster (výborné pro široké spektrum rocku, 8 módů), Jacques - FB-2 Fuse Blower Distortion, Johnson - FX-100 Distortion, Kent Armstrong - Blue Clipper, Kramer - DS-1 Distortion, Peavey - Dirty Dog (dobré pro blues, jižárnu...), Pharaoh Amplifiers - Sweet Cheetah 2, Rocktron - Rampage Distortion, Roger Mayer Electronics - Voodoo 1, Voodoo Axe, Siegmund Tube Amplification - Micro Tube Double Drive, Tone Works Hyperformance (Korg) - 104ds Hyper Distortion, Top Hat - FP-1 Xpressor, Voodoo Lab - Bosstone a další.