V minulém díle školky jsme si povídali o posunutých verzích paradiddlu. Paradiddle se skládá z osmi not, a je tedy přirozené hrát jej jako osminy, šestnáctiny nebo dvaatřicetiny, tedy v klasickém sudém dělení. Nezatracuji samozřejmě možnost hrát paradiddle v triolách, vznikají pak velmi zajímavé polyrytmické vrstvy, nicméně nejedná se o úplně přirozený postup, a pokud jej chcete používat, bude to vyžadovat čas a trpělivost. Proto jsem se dnes rozhodl popsat jiný způsob, jak stavět triolové či sextolové breaky, který je výrazně přirozenější a pro začátek jednodušší. Jen
pro připomenutí poznamenávám, že triola je útvar, kdy jeden beat (čtvrťovou notu) rozdělíme na tři noty namísto dvou osmin, obdobně sextola znamená rozdělení beatu na šest not.
Všechny dnešní variace vznikají ze dvou základních a velmi jednoduchých skupinek, a to: RLL a RRL (R znamená pravou ruku, L levou). Ve všech případech bude jednoduchý úder akcentovaný a dvojitý potichu. Prvním krokem je ovládnout dobře a čistě každou z těchto skupinek zvlášť! Cíl je jednoduchý: Poskládat z těchto dvou skupinek jeden takt v sextolách, který poté použijeme jako break. Jeden takt v sextolách je 24 úderů (6 x 4). Pro začátek použijeme jen první skupinku, celý takt potom bude vypadat takto: RLLRLL RLLRLL RLLRLL RLLRLL. Následně by se nabízelo použít pouze druhou skupinku, ale to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Použijeme tedy raději jejich kombinaci, zopakovanou čtyřikrát dokola: RLLRRL RLLRRL RLLRRL RLLRRL. To je velmi klasický postup, který vyzní dobře hlavně ve větší rychlosti, což platí pro všechny rytmy konstruované na tomto základu. To ovšem neznamená, že je máte od začátku hrát rychle!
Ukážeme si ještě pár příkladů, které považuji za nejfunkčnější, ale možností, jak dvě základní skupinky nakombinovat, je přesně 256, takže vám jich zbyde 250 pro vlastní zkoumání. Mezi velmi používané patří například RLLRLL RRLRRL RRLRLL RRLRLL nebo RLLRRL RRLRLL RLLRRL RRLRLL. Moje oblíbené jsou pak složitější kombinace jako RRLRRL RLLRRL RRLRRL RRLRLL nebo RLLRRL RRLRLL RRLRRL RLLRRL.
Možná vám to zpočátku bude připadat jako nesmyslné kvantum náhodných úderů. Jakmile ale dosáhnete alespoň základní rychlosti (sextoly v cca 60 BPM), uslyšíte najednou ve výsledném rytmu smysl. Jedná se o klasický problém, tedy že některé patterny jsou velmi odstrašující, když je vidíme zapsané, ale když si je dokážeme představit a v duchu je slyšet, okamžitě dávají smysl. A na závěr, pravidelným čtenářům snad netřeba připomínat: Dodržujte maximální rozdíl mezi akcenty a tichými údery!
