Dnes si dokončíme všeobecný přehled o krabičkách či footpedálech obecně a navážeme tak na předchozí díly, kde jsme se touto problematikou zabývali (konkrétní příklady jednotlivých zařízení jsou uvedeny v přílohách).
Je samozřejmé, že v rámci přehlednosti budeme postupovat podobně jako u předchozích dvou dílů. Takže nejdříve si musíme určit, o jaká zařízení nám dnes vlastně půjde.
Ve většině případů to budou krabičky pouze s jedním efektem, jenom v několika specifických případech si uvedeme i ty pedály, které sdružují několik efektů či výrazných modů odlišného charakteru. Některé efekty jsou totiž již z historického hlediska výrazně spjaty s průběhy funkcí dalších efektů, takže je výrobci nabízejí v jedné krabici (typickým příkladem jsou spojení fuzzu a octaverů).
Dostane se zde také nejen na krabice, které doplní některé ze skupin efektů, uvedených v minulém díle, ale uvedeme si i méně obvyklá zařízení, zasluhující si ale zcela jistě naši pozornost. V prvním případě půjde o efekty, které pro svou výlučnost jak z hlediska užití a četnosti používání, tak i celkového výsledku zpracování tónu a zvuku tvoří víceméně samostatnější, oddělenější kategorii některých z předchozích skupin efektů. Jejich zařazení k nim by jen znepřehlednilo obecnou charakteristiku těchto skupin. Ve druhém případě se nám mj. objeví i taková zařízení, z nichž mnohé už ani nemůžeme řadit k běžnému termínu "krabice" či "footpedál", které ale přesto svým významem a vlastním způsobem tvorby tónu patří do této velké rodiny kytarových efektů.
Čeká nás dnes i vysvětlení některých pojmů, které se sice váží ke krabičkám a pedálům obecně, ale často jde již jen o přenesený význam v rámci multifunkčních zařízení včetně modelerů.
Při výběru jsem se řídil jak celkovou, obecnou povědomostí o jednotlivých footpedálech, tak i charakteristikou jejich efektu; a to včetně jejich kategorizace neboli zařazení do jednotlivých skupin. I na dnes uvedené efekty platí to, že co firma, to v podstatě rozdílné řazení efektů. Jednotící názvy sice existují (zvláště u krabic, které jsou patenty určité firmy), ale u některých případů jde často až o udivující rozdíly při zařazení krabic do určité skupiny efektů. A že tím pak trpí orientace běžného uživatele, je nasnadě.
Jaké skupiny "šlapek" nás tedy dnes čekají?
1) Krabice, které posouvají výšku tónu, a to jak plně, bez znělosti původního, základního tónu, tak i zařízení, která generují další výšku tónu a mixují ho s původním tónem (ať už v přednastavených modech či v povlovně řízených průbězích změn). Zmíníme se tedy o efektech octaver, pitch shifter, whammy pedál a harmonizer, které jsou v multiprocesorech často součástí oddělení pitch shiftingu.
2) Pedály, které svých chodem přímo ovlivňují průběh hlasitosti tónu. Tzn., že nám nepůjde o krabice, které omezují určité frekvence (viz další bod) či v přednastavených hodnotách tón zesilují (různé power drivery) ani ho z hlediska průběhu jinak upravují (např. attack delay, swell). Patří sem poměrně velká, ale celkem přehledná rodina volume pedálů.
3) Krabice, které omezují určité frekvence a regulují úroveň průběhu zvuku - noise gate a limiter.
4) Krabice, které změní v přednastavených modech tonalitu při zachování průběhu základního tónu, což znamená, že pracují s trvalým zvýrazněním určitých frekvencí - zde je místo pro efekt acoustic simulator.
5) Krabice, které mají za úkol zprostornit zvuk pomocí rozdělení signálu do dvou aparátů, čili zvýraznit stereo efekt, což je záležitostí pan/panning efektu.
6) Speciálnosti: talk box + e-bow včetně smyčce a bottlenecku.
7) Obecné významy výrazů, kterými jsou označována zařízení, jež jsou sice dnes již součástí rackových zařízení či procesorů a modelerů, ale nemalá část jich pořád existuje jako samostatné pedály či kontroléry: expression, enhancer, exciter a expander.
1) Posun výšky tónu
Do začátku devadesátých let byl z této skupiny nejpoužívanější efekt octaver, ale poté, co DigiTech přišel se svým whammy pedálem, se situace naprosto změnila. Přesto začneme octaverem, protože je to logická cesta k pochopení ostatních efektů této skupiny. Octaver v tom klasickém slova smyslu je zařízení, které k základnímu tónu přidává o jednu či dvě oktávy snížený tón. Uživatel může nechat znít buď pouze efektovaný tón, což při kvalitních výrobcích dává velmi reálný pocit zvuku baskytary, nebo tento generovaný tón promíchat v jím určených poměrech jak s původním, základním tónem, tak i s oběma mody tohoto efektu, kdy se může nastavit poměr mezi snížením o první a druhou oktávu.
Efekt zní dobře jak v čistých, tak i zkreslených rejstřících, otázkou ale zůstává, zda generované frekvence v extrémních nastaveních dobře zpracuje koncový prvek, tedy aparát. Přece jenom jde v podstatě o to, jako kdybyste do svého, tedy kytarového aparátu, zapojili kytaru a baskytaru (zvláště při hře na basových strunách). Nejlépe tento efekt vyznívá při citlivém mixu všech složek. Ve srovnání s ostatními efekty není octaver sám o sobě nijak zvlášť návykovým zařízením. Trochu jiná situace je ale u krabic, kde výrobce propojuje octaver s dalšími efekty, nejčastěji s fuzzem. Toto spojení má své kořeny již v hudbě konce šedesátých let (např. Jimi Hendrix), a protože zájem o vintage zvuky je stále silný, najdeme v současné době octaver spíše jako součást těchto víceúčelových zařízení.
Dalším v řadě je pitch shifter, neboli krabice, která umí nejen snížit a zvýšit tón o jednu a dvě oktávy (kdy při extrémních polohách jde často o již nepřirozené zvuky), ale dokáže k základnímu tónu přidat v nastavené míře určitý interval. Zajímavé je, že tyto krabičky se nikdy netěšily nijak zvlášť velkému zájmu už jenom kvůli určité jednostrannosti použití. Na rozdíl od octaverů jsou totiž při sólové hře jednotlivé intervaly přece jenom obtížněji použitelné. Firmy se snažily atraktivnost těchto pedálů zvýšit tím, že k nim přidaly i další efekty, jako např. tremolo či delay, což se jim přece jenom trochu podařilo.
Efekt zní při čistých či lehce nakřáplých zvucích lépe než při silném zkreslení. Návykový není, i když je jeho použití velmi zajímavé, lehce se přejí (zvláště vysoké frekvence). Zde více než jinde hraje úlohu styl hudby, kterým se chce majitel pitch shifteru zabývat.
Určitou zvláštní podskupinu tvoří harmonizer. V základní podstatě jde o spojení octaveru i pitch shifteru s tím, že zde, pro lepší představu velmi obecně řečeno, navíc může kytarista umět hrát pouze v jedné tónině, ale znít bude v nějaké jiné, jím nastavené. Při necitelném používání ( jen když pomyslíme na charakteristiku tónu v určitých místech hmatníku) nevychází z této krabice vždy ucházející výsledek. Je také pravda, že jeho obliba takřka neexistuje.
Všechny předchozí krabice ale ustoupily do pozadí (mírnou výjimkou je octaver), když se na scéně objevil whammy pedál. Ten totiž mj. umožnil zařadit do hry efekt vibrapáky i těm kytaristům, kteří hrají na nástroje bez tohoto vybavení. Navíc se předchází extrémnímu napínání a povolování strun a tím i jejich opotřebení a případnému rozladění. Průběh efektu, pitch bending, je řízen chodem pedálu, kdy rozsah krajních poloh snížení či zvýšení tónu je přednastaven v několika modech. Najdeme zde tedy jak oktávové a dvouoktávové posuny nahoru i dolů, ale také i snížení pouze o sekundu. Noha na pedálu přece jenom není tak citlivá (zvláště při prvních pokusech) jako ruka na páce, takže jemná stlačení (např. při cover verzích Shadows) při extrémních rozsazích by byla obtížněji proveditelná.
Whammy také vedle detune funkce (v podstatě efekt chorusu) plní úlohu harmonizéru a shifteru dohromady, kdy kytarista může hrát dvojhlasně a pedálem určovat poměry jednotlivých intervalů přímo při hře. Chce to ovšem určitou zručnost, umění pohrát si se zvukem (zde platí totéž, co u shifterů) a v neposlední řadě tomu přizpůsobit i sólo. Osobně používám Whammy II hlavně jako bending efekt, což mi i při hře na Gibson Les Paul a SG umožňuje dobře napodobit vibrapáku. Právě tato část funkce tohoto zařízení může být návykovější (i když o něco méně, než tomu je např. u wah pedálů), pravda ale je, že je rozhodně velmi inspirující.
2) Průběh hlasitosti tónu
Tato skupina má v podstatě pouze jediného zástupce, ale zato velmi silného (a to i vzhledem k všeobecnému seznamu kytarových efektů). Je jím volume pedál, který si svou oblibu drží prakticky stejně trvale (i když ne ve stejné míře) jako wah pedály. Tato
zařízení řídí sílu, hlasitost signálu chodem pedálu. Nejenže tak kytarista může dosáhnout pohodlného fade out ke konci skladeb, ale zejména je to výrazná pomůcka při hraní houslovým stylem. Při této technice jde o to, že při zavřené kytaře (volume je na nule) se nejdříve tón vytvoří, brkne se a pak se knoflíkem otáčí a zvyšuje se hlasitost. Výsledkem je velmi hezký, vysoce osobitý a v každém případě zajímavý tón, vzdáleně připomínající housle (či violu nebo violoncello, podle toho, na kterých strunách se zrovna hraje). Volume pedálem se k tomuto efektu dostanete nepoměrně snadněji, protože odpadne neustálé kroucení volume knoflíkem na kytaře (např. Radim Hladík je mistrem v takto tvořených tónech). Můžete pak zapojit obě ruce a získat tak větší kontrolu nad výsledným zvukem.
Velmi podnětné je připojení zpožďovadel obecně (zejména delayů), samozřejmě v signálové cestě až za pedál. Míra zkreslení a práce levé, hmatníkové ruky zde hraje výraznou roli, takže i z těchto důvodů jde o vysoce osobitou záležitost.
Protože zde musí kytarista projevit větší cit pro stavbu sóla a vyhrávek, není tento pedál návykový. Pokud ho ale kytarista má ve svém rejstříku, určitě to jeho feeling výrazně obohatí.
Některé firmy k tomuto efektu přiřazují do jednoho zařízení i další funkce, jako např. pan efekt, tremolo, wah, phaser a další, ale volume efekt jako takový se v podvědomí kytarového světa drží stále i bez těchto dalších efektů. Někteří výrobci ho mají na svých produktech zkombinovaný i s funkcí expression, ale to už jsme trochu dál.
Osobně mám tento efekt velmi rád.
3) Omezovače frekvencí
Obliba efektů, patřících k této skupině, je velmi kolísavá. Zejména první zástupce, limiter, nemůže vykazovat nijak zvlášť velký zájem. V osmdesátých letech se sice limitery občas objevovaly na pedalboardech, ale rozevlátější devadesátá léta přenechala tento problém spíše zvukařům. Limiter ve své základní podstatě propouští jen přednastavené frekvence a sílu zvuku a nedovolí, aby signál překročil uživatelem vybraný limit. Zabrání se tím mj. produkci nepříjemných ultravysokých frekvencí či ultranízkých basů (při necitlivých brnknutích) a v neposlední řadě se uchrání aparát před přetížením (platí to zejména pro tranzistorové zesilovače).
Návykovost této "šlapky" je menší než u compressoru a sustaineru.
O trochu lepší postavení má noise gate. Jde o velmi praktickou záležitost, zejména pro kytaristy, jimž při větších zkreslení vadí neustálý brum, šum či mají potíže s feedbackem, zpětnou vazbou. Jde o to, že tato krabice (či dnes už zcela běžně vestavěný efekt v procesorech) dokáže rušivé frekvence zredukovat. Mnozí výrobci se s tímto problémem potýkali s různým, ne vždy uspokojivým, výsledkem. Některé krabice totiž v závěru doznívání tónu reagovaly tak, že při nárůstu rušivých frekvencí dohasínající tón prostě usekly. Samozřejmě, že záleželo na nastavení efektu, ale právě tato nepříjemná vlastnost způsobila, že noise gatey, suppressory, reductiony atd. se netěšily příliš velké oblibě. Osobně jsem se po vyzkoušení několika z nich jejich používání dlouhou dobu vyhýbal (při necitelném nastavení výrazně snižují dynamiku hry). Čím dál víc mi ale začal vadit onen nepříjemný šum a v malých klubech náchylnost k feedbacku (a lampy jsem zvyklý pořádně provětrat), začal jsem se tedy po nějakém čase opět rozhlížet po nějakém zařízení, které by omezilo tyto frekvence, ale zároveň by neusekávalo konec tónu a umožnilo by, pouze ale v případě potřeby, pracovat i se zpětnou vazbou. A nakonec jsem ho našel.
Návykovost tohoto pedálu není velká, ve studiu se většinou hraje bez něj, na větších pódiích se zpravidla zapojuje až když není jiná možnost a aparát stále nahvízdává a nahvízdává a není čas to blíže zkoumat (např. na festivalech při rychlé přípravě se jedná o velmi praktickou pomůcku).
4) Tonalita
Efekt, který zařazujeme do této skupiny, tak v podstatě doplňuje kategorii č. 4 z předchozího dílu a zároveň navozuje širokou tematiku simulace jako takové. Jde o acoustic simulator, což je krabice, která produkuje při připojení k elektrické kytaře takový tón, jako kdyby se hrálo na kytaru akustickou. Na některých pedálech se může navolit i emulace velikosti korpusu nástroje, šířka lubů, způsob snímání zvuku (mikrofon, piezo, snímač), typ kytary (klasika, jumbo...), typ strun (nylon, kov) atd.
Tento footpedál je velmi praktickým zařízením. Jednak výrazně usnadní zvukařinu - při každé skladbě, kde má zaznít akustická kytara, se nemusí přestavovat (či přistavovat) mikrofon, nemluvě o dalších problémech spojených se snímáním akustických kytar na koncertech včetně samotného přendávání nástrojů (což u trií či kvartet s jedním kytaristou může být problém). Druhak se tak může do určité míry dodržet studiová verze nahrávky (pokud je tam akustická kytara, samozřejmě).
Efekt svádí k tomu, aby se využíval i ve studiu, ale zde bych to nechal na uvážení každého kytaristy. Pokud je čas (a peníze), tak bych si spíše pohrál se sejmutím dobré, vyzrálé akustické kytary. Ve hře je ovšem více faktorů včetně míry užití akustického nástroje ve skladbě atd.
Návyk na tuto krabici není prakticky žádný, jde o tak výjimečný a určující zvuk, že jeho použití je předem definováno.
5) Stereo
Využití stereo zvuku nejen na nahrávkách, ale i při produkci dokáže nalákat řadu kytaristů. Předpokládá to ale jednu věc - mít dva aparáty, nebo takovou aparaturu, která dovede i při jedné bedně s nejméně dvěma reproduktory rozdělit zvuk do sterea. Výsledek je dosti efektní, vynikne i při zapojení dalších efektů, např. delaye, tremola, volume atd. Důležitá je ovšem i spolupráce se zvukařem, v malých klubech, kdy se jede pouze na to, co si kytarista přinese s sebou, se při jedné, byť dělené bedně, může tento efekt vytratit. Pan, panning, panorama, ping pong atd. není tedy v našich zemích příliš rozšířeným efektem, spíše se celá záležitost nechává na zvukaři jak ve studiu, tak i při live produkcích.
Když už se tento efekt použije, vytváří ale velmi pěknou zvukovou stěnu. Dokáže být i značně návykový.
6) Speciál
V této kategorii se zmíníme zejména o dvou zajímavých zařízeních. Prvním z nich je talk box, což je efekt, při němž otevíráním, tvarováním úst dosáhneme přes "hadici", vyvedenou z krabičky k mikrofonu, modulace tónu, pro který se nejlépe hodí název "mluvící kytara". Jde o to, že přes mikrofon a vlastní krabici, připojenou mezi hlavu a bednu, můžeme do výsledného tónu zakomponovat samohlásky, při troše cviku jdou i některé souhlásky (pro ilustraci je nejlépe si poslechnout Petera Framptona, Joea Walshe, Joea Perryho, Slashe, Micka Marse atd.).
Druhým zařízením je E-bow, které se drží v pravé ruce, je napájeno baterií a v podstatě se dotýká struny stejným způsobem jako smyčec. V malé krabičce totiž rotuje kolečko, které, přiloženo na strunu, vytváří prakticky tentýž zvuk, jako kdybychom smyčec táhli po struně. S tou výhodou, že s e-bow se mohou hrát i jednotlivé tóny na vnitřních strunách, což smyčcem moc nejde. Výborných výsledků se dosáhne při ne příliš "rozsypaných" zkresleních a při zapojení zpožďovadel, zejména delaye. Velmi zajímavá je i hra s bottleneckem...
Při pomalých, táhlých sólech s dlouhým dozvukem se může při prvních kontaktech a na první pohled jednat o dosti návykové zařízení, ale v konečném výsledku nějaká závislost nehrozí. Jde totiž o výlučný efekt s dosti úzce vymezenou oblastí použití.
E-bow mě ale také přivedl k tomu, abychom si připomněli dvě další pomůcky, jimiž se vytváří tón na zcela specifické bázi - smyčec a bottleneck. O těchto záležitostech jsme ale již v minulých dílech hovořili, navíc jsou podrobně rozepsány v mých učebnicích Rocková kytara I a Rocková kytara II včetně cvičení a teorie tvorby tónu (zejména bottleneck v Rockové kytaře II).
Ke krabičkám můžeme počítat i další zařízení, které ovšem žádný zvukový efekt ve své podstatě nevytvářejí. Patří sem např. line selectory, rozdělující signál do několika cest (např. když máte stack Marshall a kombo Fender), či ladičky ve formě pedálů (takže je můžete mít v pedalboardu a nemusíte při doladění vždy vytahovat klasickou ladičku - a tím i odpojovat kytaru...).
7) Obecné významy výrazů:
Utřiďme si celkový pohled na efekty jako takové a vysvětleme si obecně některé pojmy, které sice označují určité krabice či pedály, ale v podstatě jde už jen o kontrolery rackových zařízení či součásti multifunkčních zařízení včetně procesorů a modelerů.
Expression pedál - kontroler průběhu přiřazených efektů (včetně míry gainu, chorusu, delaye a dalších parametrů)
Enhancer - přidává výraznost, ostrost, signál rozdělí do několika pásem, přiostří je a znovu je smíchá, přidává dynamiku a presence do vysokých frekvencí
Exciter - přidá agresivitu do tónu
Expander - rozšíření barvy signálu
... a někdy na příště si necháme tyto pojmy:
1) cabinet simulator/speaker simulator /cabinet modeling/cabinet emulator,
2) amp simulator/amp modeling,
3) pickup simulator/pickup modeling.
OCTAVER
Boss OC-2 Octave, OC-20G (polyfonní dvojpedál - nutno MIDI-interface řady GK-2)
řMXR JH-3S Jimi Hendrix Octave Fuzz (kombinace fuzz + octaver), M-103 Blue Box
Electro-Harmonix Octave Multiplexer, Octave Multiplexer Deluxe, POG Polyphonic Octave Generator
DOD FX35 Octoplus, Voodoo Lab Proctavia (octaver + fuzz)
Fulltone Musical Products Octafuzz (remake Tycobrahe Octavia + fuzz), Ultimate Octave Fuzz/Octave
Homebrew Electronics UFO/Ultimate Fuzz Octave (octaver + fuzz), Roger Mayer Octavia Rocket, Vision Octavia
Prescription Electronis Experience Fuzz Octave Swell (fuzz + octaver + swell efekt)
Fender Blender Fuzz Octave (octaver + fuzz)
a některé další firmy, jako např.: Pearl OC-07 Octave, Yamaha OC-10 Octave, Musictronics MuTron Octave Divider, Onerr OC-1 Nickel Octave a další
PITCH SHIFTER (PITCH SHIFT...)
Boss PS-5 Super Shifter (kombinace shiftu +/- 2 oktávy a harmonizeru a tremolem), PS-2 Digital Pitch Shifter/Delay, PS-3 Pitch Shifter/Delay
WHAMMY (PITCH BENDING...)
DigiTech Whammy, Whammy XP-100 (whammy + wah), Whammy WH-1 (reissue), Whammy IV, Whammy WH II (vynikající parametry)
HARMONIZER (HARMONIST...)
Boss HR-2 Harmonist, Eventide Harmonizer
VOLUME
Electro-Harmonix Crying Tone Pedal (wah se čtyřmi mody a vynikající volume)
Jim Dunlop GCB-80 High Gain Volume Pedal, TVP-1 Tremolo Volume, Sho-Bud Volume, Vox V850 Volume Pedal
Ernie Ball 6165 Stereo Volume/Pan Pedal (+ pan efekt), Mono Volume Pedal, Stereo Volume/Expression Pedal
Morley Steve Vai Little Alligator Volume (optika), Pro Series Volume (optika), kombinované pedály Pro Series II Distortion/Wah/Volume, Pro Series II Wah/Volume, PVO Volume, PSV Stereo Volume
Boss FV-50H Stereo Volume Pedal (pro kytaru i baskytaru, vyšší impedance), FV-100 Guitar Volume (nastavitelná hlasitost), FV50L Volume Pedal (i pro klávesy, nižší impedance), FV-300L Volume/Expression, FV-300L Volume/Expression, DOD FX17 Wah/Volume, Guyatone SV-2 Slow Volume
George Dennis GD010 Stereo Volume Pedal (optika), GD020 Mono Volume Pedal, GD025 Panorama-Stereo-Volume (pracuje i jako pan-efekt), GD60 Wah-Volume-Switch (pracuje i jako wah pedál), GD120 Tremolo-Volume Pedal (pracuje i jako vintage tremolo - 60. léta), GD-90 Stereo-Chorus-Flanger-Volume (multifunkční pedál), GD95 Super Phaser-Volume (pracuje i jako phaser), GD110 Wizard Distortion/Volume Blues Pedal (kombinace distortionu a volume), GD100 Wizard Distortion/Volume Rock Pedal (kombinace distortionu a volume)
a některé další firmy, jako např.: Rocktron Hex Volume/Expression Pedal, Rolls RFX917 Wahlume (wah + volume), Goodrich Model 120 Volume Pedal
LIMITER
Boss LM-2 Limiter, MXR Limiter
a některé další firmy, jako např.:
Alto AlphaComp, dbx, Alesis, Ashly (to vše ale již jako součásti rackových zařízení) a další
NOISE GATE (NOISE SUPPRESSOR, NOISE REDUCTION...)
Rocktron Hush, Hush II, MXR M-135 Smart Gate, Noise Gate Line Driver, Electro-Harmonix Silencer
Boss NS-2 Noise Suppressor, NF-1 Noise Gate, DOD FX30B Noise Gate/Loop, Carl Martin Noise Terminator
Guyatone NR-2 Noise Reduction
ACOUSTIC SIMULATOR
Boss AC-2 Acoustic Simulator, Rockman Rock-Ap Acoustic Guitar Pedal
PAN (PANNING, PANORAMA...)
Boss PN-2 Tremolo/Pan (každý efekt dva mody), Dunlop TS-1 Tremolo Stereo PAN, Ibanez Flying Pan (70. léta)
George Dennis GD025 Panorama-Stereo-Volume (pracuje i jako volume pedal), Stereo Sampling Delay/Reverb/Panning/Hold (vícefunkční zařízení), Rolls RFX 925 Panel'O (+ tremolo)
Ernie Ball 6165 Stereo Volume/Pan Pedal (+ volume efekt)
TALK BOX
Heil Sound HT-1 Heil Talkbox, Electro-Harmonix Golden ThroatRocktron Banshee Amplified Talk Box (včetně driveru)
E-BOW
Heet Sound E-Bow, Plus E-Bow
LINE SELECTOR (LINE SWITCHER...)
Boss LS-2 Line Selector, Nobel AB-1 Active A/B Selector
Tonebone Loopbone - Effects Loop Controller, Switchbone - AB+Y Switcher
Carl Martin The Combinator II, Radial Engineering Switchbone (výstup na aparát a ladičku)
TUNER
Boss TU-2 Chromatic Tuner, Matrix SR-3000 Auto Chromatic Tuner
Johnson CFT Chromatic Tuner, FX-700 Chromatic Tuner Pedal, Guyatone MT-3 Chromatic Pedal Tuner
Rocktek Son of a Pitch Tuner, Rocktron XTune Guitar Tuner Pedal
SINGLE PEDÁLY FUNKCÍ EXPRESSION, ENHANCER, EXCITER...
Roland EV-5 Expression Pedal, EV-7 Expression Pedal, Boss EV-10 Expression Pedal,
Line 6 EX-1 Expression Pedal, Ernie Ball Stereo Volume/Expression Pedal, Big Briar EP-1 Expression Pedal
Boss EH-2 Enhancer (přidává dynamiku a presence do vysokých frekvencí), Tokai TXC-1 Exciter
V rámci ucelení všech těchto obecných poznatků by bylo dobré dát si všechny tyto díly včetně dalších mých článků do vzájemné souvislosti a utřídit si tak pohled na tuto zcela svébytnou kategorii kytarového světa.
Články s touto tematikou:
1) v rámci seriálu Letem kytarovým světem:
- Nejslavnější staré krabičky a footpedály - 4/2001
- Multiefekty - 11/2002
- Krabičky (1. díl) - zkreslovadla, wah pedály - 5/2003
- Krabičky (2. díl) - modulační efekty (fázovadla), zpožďovadla + regulátory gainu a změn tonality - 12/2004
2) v rámci seriálu Galerie slavných krabiček:
- vychází nepřetržitě od čísla 1/2004
