Hlavní úlohou bubeníků ve většině kapel bývá udržet správný rytmus. Nezrychlovat a nezpomalovat, pokud to samozřejmě přímo nevyžaduje aranžmá skladby. K tomu, abychom si upevnili svůj vnitřní rytmus, nám pomůže cvičení s metronomem. V minulém díle jsem se snažila shrnout, proč metronom používat, a dneska bych chtěla popsat několik praktických cvičení.
Seznámení se s metronomem
Základem je umět udržet s metronomem tempo. Nejprve můžeme jen tleskat, paličky vezmeme do rukou později. Pustíme si klik na 80 BPM a s každým pípnutím zároveň tleskneme. Až si budeme jisti, že tleskáme přesně na doby, a ne po metronomu nebo před ním, změníme tempo, třeba o dvacet BPM. Když půjdeme do rychlejších temp, nebude nám to činit takové potíže, ale jakmile začneme tempo snižovat, bude těžší se s metronomem přesně udržet. Proč je obtížnější hrát v pomalejších tempech než v rychlejších? Protože čím více času máme mezi jednotlivými údery, tím více prostoru pro chyby nám to poskytuje.
Dělení dob
Metronom nastavíme na 60 BPM, každé pípnutí znamená čtvrťovou notu. My si zkusíme každou dobu rozdělit na dvě noty osminové. Takže mezi každým kliknutím metronomu tleskneme dvakrát. Začneme si k tomu počítat prv-ní, dru-há, tře-tí, čtvr-tá. Poté necháme metronom, aby nám tikal na každou druhou osminku, takže klik nám udá vždy druhou slabiku (prv-ní, dru-há...).
Dále vyzkoušíme triolové dělení. Opět začneme tím, že metronom v tempu 60 BPM bude udávat čtvrťovou notu a my tleskneme mezi každým kliknutím třikrát: tri-o-la, tri-o-la...
Teď si posuneme metronom na druhou dobu z trioly: tri-o-la, tri-o-la. A posléze na třetí notičku: tri-o-la, tri-o-la.
To stejné budeme praktikovat na šestnáctiny. Takže nejprve každé kliknutí rozdělíme na čtyři díly, kde zvuk metronomu budeme brát jako první šestnáctinu... prv-ní do-ba, dru-há do-ba. A zase ho začneme posouvat. Na druhou šestnáctinu (prv-ní do-ba), na třetí (prv-ní do-ba) a na poslední (prv-ní do-ba).
Toto posouvání metronomu můžeme aplikovat na různá cvičení na bubínek, při hraní střídavých úderů, vícečetných úderů, paradiddlů. A také na soupravu při nácviku rytmů a breaků.
Další možností je pouštět si metronom na různé doby v taktu. Například hrát obyčejný beatový rytmus v tempu 120 BPM, ale metronom si pustit na 30 BPM a brát každé pípnutí jako první dobu z taktu, potom druhou, třetí a čtvrtou. Jakmile to půjde, přidáme k rytmu i break.
Také není na škodu udělat si takový menší testík, jestli se dokážeme udržet v tempu i bez zvuku metronomu. Většina z nich nám doby ukazuje i blikáním, takže vypneme zvuk, začneme hrát, přestaneme metronom chvilku sledovat, a když se na něj podíváme zpět, poznáme, zdali hrajeme pořád s ním, nebo nám tempo ujelo.
