diagnóza: akordické tóny
Zdravím, pro tento díl jsem vybral kytaristu, kterého už jsme tady sice měli, ale protože jsem právě zjistil, že bude mít v Praze koncem dubna koncert (27. 4. 2010, Lucerna Music Bar, pozn. red.; psáno pro časopis Muzikus 4/2010, pozn.), určitě stojí za připomenutí. Navíc myslím, že jeho hra je opravdová učebnice kytary a nechat se jím inspirovat či poučit je vždy ku prospěchu věci. Takže bych vám rád představil jednoho z mých nejoblíbenějších kytaristů, hudebníka s velmi osobitým zvukem, frázovaní, citem pro melodii atd. - mistra Johna Scofielda. Pro tento díl jsem vybral krásné téma z písně Groove Elation ze stejnojmenné desky, která vyšla v roce 1995 u vydavatelství Blue Note.
John Scofield - Groove Elation
Celá skladba začíná famózní basovou linkou, která určitě stála za zapsání. Vlastní téma začíná po této dvanáctitaktové předehře.
Téma hrajeme do dvanáctitaktové formy v Echar1 dur, kde se nám střídají akordy Echar17, Achar17 a dominanta Bchar17 (viz notový zápis). Kostrou tématu je jednoduchý melodický motiv (můžeme říci sekvence) sestavená ze čtyř osmin a jedné čtvrťové noty. Noty uvnitř motivu se nám mění v závislosti na změně harmonie - akordu. Tento systém se dá výborně použit i při improvizaci, kdy si vytvoříte jeden motiv, ve kterém jen v závislosti na harmonii upravíme či vyměníte některé tóny - intervaly.
Pojďme se teď na celých dvanáct taktů podívat podrobněji. Za připomenutí určitě stojí, z jakých tónů se skládají jednotlivé akordy v harmonii. Takže Echar17 má tóny echar1, g, bchar1 a dchar1, akord Achar17 má tóny achar1,c ,echar1, gchar1 a poslední Bchar17 se skládá z bchar1, tercie d, kvinty f a malé septimy achar1.
První fráze tématu se hraje do akordu Eb7 a skládá se z tónů g, f, eb, db a eb. Vůči akordu Eb7 jsou to tedy intervaly velká tercie (akordický tón), nóny (tenze), eb (prima) a db (malá septima rovněž akordický tón). Pokud byste to chtěli řešit jako stupnici, dalo by se říci, že tóny jsou z Eb mixolydické. V druhém taktu přichází subdominanta Ab7 a motiv se mám pouze tónově upraví na noty gb, f, eb a c. Vůči akordu Ab7 tedy intervaly, malá septima (akordický tón), sexta, kvinta (akordický tón) a velká tercie - tedy pouze tóny akordu Ab7. Harmonie se nám ve třetím taktu vrací zpět na tóniku Eb7 a motiv se opakuje jako od prvního taktu, pouze s malou alternativou a zakončením - čtvrtý takt tóny db a bb1 (malá septima a kvinta), tedy tóny akordu Eb7. Pátý a šestý tak se vracíme na subdominantu, kde se nám opakuje motiv z druhého taktu. V sedmém a osmém taktu se vracíme zpět, včetně motivu, do tóniky. Přichází devátý a desátý takt, kde máme v harmonii na jeden takt dominantu Bb7 a na jeden takt Ab7. Do nich se nám motiv rozvíjí. Na akord Bb7 slyšíme osminovou frázi složenou z tónů f, eb a gb, tedy z intervalu čisté kvinty, čisté kvarty a zvětšené - alternované - kvity gb. Na akord Ab7 nám motiv pokračuje tóny eb, gb, eb, c, gb a eb, tedy intervaly (vůči akordu Ab7) kvinta (eb), malá septima (gb), tercie (c) - tedy akordické tóny akordu Achar17. V jedenáctém a dvanáctém taktu se vracíme zpět do tóniky a k původnímu motivu, který je krásně, pro Scofielda typicky, zakončen. Při této ukázce není jen hezké samotné téma, ale vnímejte i skvělé Scofieldovo frázovaní do skvělého groovu, který vytváří basa a bicí. Určitě doporučuji si stáhnout zbytek skladby včetně sól. Stojí to za to!
Diagnóza
Práce s motivy je jedním s velmi důležitých faktů při improvizaci. Jedním z možných způsobů je například i tento tzv. sekvenční motiv, kdy noty v určité frázi - sekvenci - přizpůsobují změně harmonie. Takových cvičení si můžete vyrobit spoustu. Stačí si vymyslet krátkou rytmickou frází a přizpůsobovat ji akordickým změnám. Jako harmonický základ si může vzít například některý z jazzových standardů. Přeji mnoho úspěchů!
