Deset nejoblíbenějších desek - Márdi

10 desek - deset nejoblíbenějších desek - Márdi
10 desek - deset nejoblíbenějších desek - Márdi

Vypsaná fixa se momentálně nachází ve studiu a připravuje následovníka svého úspěšného posledního alba Klenot (psáno pro časopis Muzikus 7/2011, pozn.), ale na intenzitu koncertování kapely tento fakt velký vliv nemá. Se zpěvákem, kytaristou a textařem Fixy Márdim jsme se potkali na jednom festivalu a nápad pozvat ho do této rubriky byl okamžitě na světě.

 

Pamatuješ si na první desku, která tě uchvátila a přivedla k muzice?

Muselo to být něco z maminčiny sbírky, měla spoustu desek The Beatles a Rolling Stones, takže něco z toho. Máma měla se mnou rizikové těhotenství a musela pořád ležet a u toho poslouchala rokenrol a miminka to vnímají, že? (smích)

 

A kterou desku sis koupil sám za vlastní peníze jako první?

S bratrem jsme se složili na kazetu od skupiny Znouzectnost a to album se jmenovalo Ukolébavky pro nevhodné loutky. Tenkrát jsme jeli hodně v českém punku a poslouchali Visací zámek nebo kompilaci Rebelie Punk ‘n’ Oi!

 

Takže první známky rebelství. A jak to šlo dál s tvým hudebním vkusem?

Ta rebelie byla ještě dřív, v dětství, když jsem musel poslouchat The Beatles a Rolling Stones, a abych mámu naštval, tak jsem trval na tom, že si chci pouštět Banjo Band Ivana Mládka. Pak teprve přišel ten punk a pak babička jela do Itálie a ptala se, co mi má přivézt jako dárek. Zrovna jsem otevřel časopis 100+1, kde byl článek o The Doors a Iron Maiden, a řekl jsem babičce, že to chci. Kupodivu mi koupila Killers od Iron Maiden a Waiting for the Sun od The Doors. Hodně si mi to líbilo, a tak krom punku jsem začal poslouchat i metal a kapely jako Helloween. Pak na gymplu mi jedna slečna půjčila desku V otrhaném domě od skupiny Prouza a pak přišla Nirvana a Smells Like Teen Spirit a ten druh hudby se mi začal hodně líbit. Vzal jsem do ruky kytaru, na kterou jsem neuměl, a začal zkoušet ten riff. Někdo mě u toho vyfotil a na základě této fotky jsem dostal lano od jedné místní kapely. Kytarista této kapely mi tehdy říkal: Nirvana? To jsou vykradení Pixies, voe! A pak mi je pustil a Pixies pro mě znamenali novou startovací čáru. Naprosto mě uchvátili a změnili můj náhled na hudbu.

 

Co posloucháš dneska ?

Teď v poslední době hodně Arcade Fire a začala se mi velmi líbit kapela Clinic. Nedávno se mi narodila dcera a já chodím na dlouhé procházky s kočárkem a neustále mám sluchátka v uších a doháním resty, pouštím si třeba Dead Kennedys nebo Killers.

 

Pustíš si doma něco českého sám od sebe?

Určitě, neboť české kapely mě hodně ovlivnily ohledně textů. V mých začátcích takové základní kameny pro mě byli Priessnitz, Mňága a Žďorp, Garage a Psí vojáci.

 

Pamatuješ si na první rockový koncert, který jsi viděl?

Myslím si, že to byla Lucie v Chvaleticích v kulturáku, těsně po první desce, kdy ještě nebyli moc známí.

 

A jaký byl tvůj největší koncertní zážitek?

Několik let po rozpadu Pixies mi volal kamarád, že budou hrát v Praze v Akropoli. Prověřil jsem si to a byla to pravda. Napůjčoval jsem si peníze, neboť lístek byl za litr, a ráno, hned jak je začali prodávat, tak jsem jich koupil dvanáct. Na konci tohoto dne jsem měl pouze jeden lístek a všichni moji kamarádi mi byli vděční. Moje nejoblíbenější kapela hrála v Praze v klubu a ty pak jdeš a pozdravíš je. To bylo nejvíc, co jsem kdy zažil.

 

The Beatles
The Beatles

THE BEATLES - Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band (1967)

První deska, která u mě překonala Ivana Mládka. Z repráků se začala linout tajemná hudba z tajemného světa a já koukal na ten vinyl, jak se točí, a byl jsem uchvácen. Majstrštych Beatles, který ovlivnil generace muzikantů. Lucy in The Sky With Diamonds lze brát třeba jako pravzor kytarovek.

 

Pixies
Pixies

PIXIES - Doolittle (1989)

Nejradši bych tam dal všechny čtyři jejich desky, ale Doolittle je moje nejoblíbenější. Obsahuje hodně hitových písní a dřív jsem si tu desku pouštěl skoro pořád. Dneska, když občas na mě dolehne nějaká krize, že hrajeme strašně moc a že jsem unavený, tak si pustím tuto desku a hned je všechno OK. Pořád jsem z ní nadšený.

 

Joy Division
Joy Division

JOY DIVISION - Closer (1980)

Seznámení s touto deskou znamenalo pro mě průlom do sféry temnější hudby. Měl jsem období, že jsem na koleji v Ústí nad Labem seděl hodiny u okna, kouřil jsem, poslouchal desku a koukal na takový starý polorozpadlý stadion. Dodnes se mi ten obraz vybaví, když si tyto hodně neveselé písničky pustím třeba jednou za rok, ale je to super.

 

The Cure
The Cure

THE CURE - Staring at The Sea (1986)

The Cure jsou pro mě takové pojítko mezi Joy Division a Pixies. Umějí dělat jak dobré veselé, tak i dobré smutné písničky. Můžu od nich všechny desky, ale nejradši mám ty starší jako Pornography či Disintegration. Četl jsem deník Roberta Smithe z jihoamerického turné a pro člověka, který hraje, je to hodně zajímavé čtení. Mám ho rád.

 

PJ Harvey
PJ Harvey

PJ HARVEY - Stories from the City, StoriesfFrom the Sea (2000)

Podle mě nejlepší zpěvačka, kterou jsem kdy slyšel. Má v sobě temnotu, sílu a emoce, které okamžitě na mě fungují, je strašně dobrá, ale žít s ní bych nechtěl! Přišel jsem na to, že se mi strašně dobře píše nějaká próza u kompu, když si pustím tuto její desku. S Clinic to psaní taky funguje, ale třeba s Pixies ne, ty mě u psaní brzdí.

 

Radiohead
Radiohead

RADIOHEAD - OK Computer (1997)

Ležel jsem měsíc v nemocnici v Pardubicích s utrženou čelistí, neboť jsem měl nějaký problém s místní pravicovou enklávou, a poslouchal jsem tuhle desku pořád dokola. Strašně jsem se do ní zamiloval a domnívám se, že je to nejlepší deska od Radiohead. Mám ji v sobě dodneška.

 

Priessnitz
Priessnitz

PRIESSNITZ - Nebel (1992)

Priessnitz nás hodně ovlivnili na začátku naší existence, tehdy hráli často v Pardubicích. Byli před námi a ukázali cestu, kudy by se dalo jít. Byl jsem nedávno na dovolené v Jeseníku, chodil jsem po kopcích a ocenil jsem, jak je to místo na desce krásně popsaný. Snažím se dělat něco podobného, psát o městě, které mě inspiruje.

 

Mňága a žďorp
Mňága a žďorp

MŇÁGA A ŽĎORP - Made in Valmez (1991)

Pro mě osudová deska. Oznámil jsem doma, že neumím nic, a šel jsem k maturitě. Pustil jsem si do walkmanu tuto desku, uklidnil jsem se, a pak jsem maturitu udělal. Líbí se mi ta poetika a celý ten svět, který je na desce. Tehdy mě ani ve snu nenapadlo, že Petr Fiala nám bude jednou produkovat první tři desky.

 

Psí vojáci
Psí vojáci

PSÍ VOJÁCI - Nalej čistého vína, pokrytče (1991)

Je to kapela, která nás taky ovlivnila, i když ten sound je jiný. Strašně smutná deska, kterou jsem byl tenkrát zasažený. Dechlo to na mě v době, kdy jsem bydlel na intru v Ústí, a písničky na mě promlouvají svou depresivností ještě dneska, i když trošku jiným způsobem.

 

Primal Scream
Primal Scream
PRIMAL SCREAM - Give Out but Don’t Give Up (1994)

Pro mě důležitá deska. Při jejím poslechu jsem se seznámil s naším bubeníkem, dokud jsme jako brigádu spolu kopali nějaký kanál na zahradě. Pořád jsme si ji pouštěli a kromě Pixies to byla další hudba, na které jsme se shodli, a řekli si, že musíme spolu založit kapelu. Vznik Vypsané fixy je nepřímo spojen právě s touto deskou.

 

Psáno pro časopis Muzikus