Vážení a milí kolegové, basisti a basistky. Na této stránce se budete po několik dalších čísel setkávat se seriálem o bezpražcové baskytaře. Budu se snažit vás seznámit se základy hry na tento nástroj, jak správně začít a jak se pokud možno co nejvíce vyvarovat chybám začátečníků, které se pak velmi těžko odnaučují. Nejprve si něco probereme krátce o aparatuře, pak o výběru nástroje a pak se můžeme věnovat samotné hře.
Aparatura pro tento nástroj se ničím neliší od aparatury pro baskytaru pražcovou. Spíše bych výběr aparátu přizpůsobil žánru, kterým se chceme zabývat, počtem strun na baskytaře a v neposlední řadě - naší peněžence. Pokud chci hrát jazz v klubech, myslím, že v pohodě postačí 200wattové kombo s 15" reproduktorem a hornou. Na bigbít by aparatura tohoto druhu někomu už nemusela zcela vyhovovat, neboť 15" nemá tu správnou rychlost a čitelnost hry by tak mohla vzít za své. Vždy když hraji na 15" reproduktor, mám pocit, jako bych tlačil trakař do kopce. Tón je krásně hutný a dlouhý a při hraní jazzových standardů (walking, latina, atd.) skvěle plní svou úlohu. Ale pokud někdo hraje slapem a jeho kadence místy připomíná koště ve větráku, v hustších aranžích by mohl nastat problém ve výsledném zvuku kapely, takzvaný "zvuk zahuhlaný". Pak je lepší zvolit aparát např. se čtyřmi 10" reproduktory. Mají dostatečný attack, ale ten medově táhlý bas, jako má patnáctka, už z toho tak moc nepoleze. Pro pětistrunnou basu doporučuji větší výkonovou rezervu. Pokud polaskám strunu H palcem, ozvou se mi přeci jen větší špičky než ze čtyřstrunky. Nejlepší řešení je kombinace obou způsobů a ještě to frekvenčně rozdělit. Do 15" basy a zbytek do 4x 10".
Teď něco o tom, jak vybrat ten správný nástroj. Určitě bych doporučil bezpražcovou basu, která má nalinkovaný hmatník podle pražců. Intonace je to nedůležitější a s linkami na hmatníku si velmi usnadníte práci. Není to žádná ostuda. Ani takový střelec, jako je Marcus Miller, se určitě nestydí za linky na své bezpražcové fodeře. Daleko větší ostuda je, když basista neintonuje. Tím samozřejmě nezavrhuji hmatník bez značek, pak mne ale čeká trnitější cesta k výsledku. Nástroj si mohu nechat postavit od nějakého osvědčeného kytaráře nebo vsadit kartu na značku. Mám zkušenost s tím, že za daleko nižší cenu mohu získat velmi kvalitní "hand made" u dobrého kytaráře, než stojí nějaký model s věhlasnou značkou. I začínající basista si zaslouží kvalitní nástroj. Sebezdokonalování jde pak mnohem rychleji na kvalitním nástroji než na prkně, z něhož jde zvuk bez jakékoliv inspirace. Pokud se nechci koupí nástroje finančně zruinovat, poohlédnu se po nějakém bazaru. Chce to však trpělivost a projít jich co nejvíce. Často se setkávám s tím, že začínající hráči kupují nástroje hlavně očima. Když basa na oko hezky vypadá, zdaleka to neznamená, že taky bude dobře hrát a naopak. Několikrát jsem se setkal s tím, že velmi zanedbaný nástroj s cenovkou kolem deseti tisíc může mít velmi kvalitní tón, za nějž by se nemusela stydět naleštěná princezna v hodnotě čtyřiceti tisíc. Basa musí mít kvalitní tón i "nasucho". Pokud nehraje sama o sobě, elektrika toho většinou už moc nezachrání. Pozor na krk, který je do vrtule!
V dalších dílech se budu snažit o to, abych vám co nejvíce přiblížil techniku hry na fretless bass. Uvedu příklady intonačních cvičení v intervalech, cvičení, v nichž si procvičíme techniku "slide" a "blending", příklady etud s dvoj- a trojzvuky, příklady s použitím umělých flažoletů, budou i slapové figury.
