Bass profil - Mark Hoppus
Mark Hoppus - Hrdý syn Americké revoluce
Jednou z nejvýraznějších kapel pop-punkové vlny přelomu devadesátých let a nového milénia se stali Blink -182. V jejich čele stojí již od samého založení kapely baskytarista a zpěvák Mark Hoppus. Expresivní projev a komerční úspěch přinesly Markovi úspěch i na jiném poli - dostalo se mu cti a firma Fender mu vyrobila signature sérii Jazz Bassů.
Začátky
Mark Allan Hoppus se narodil 15. března 1972 v kalifornském Ridgecrestu Texovi a Connie Hoppusovým. Až do třetí třídy vyrůstal společně s rodiči v rodném městě a údajně již jako malý chlapec projevoval umělecké sklony. Když byl Mark ve třetím ročníku základní školy, jeho rodiče se rozvedli a následující dva roky se Mark se svou sestrou u obou rodičů střídali. Po dvou letech odešel Mark natrvalo ke svému otci do Monterey a tím také víceméně skončil rodičovský dozor. Otec byl velmi často pryč a Mark tak od páté třídy vyrůstal sám.
Než se dostal k hudbě, propadl v prvním ročníku střední školy skateboardingu. Krátce poté ale poprvé uslyšel kapely The Smiths nebo The Cure a zatoužil stát se muzikantem. Svou první baskytaru dostal jako dárek od svého otce a sám si vydělal na odpovídající aparát. Začal si stahovat basové linky svých oblíbených kapel The Cure, Bad Religion a Descendents, a pomalu se začal poohlížet po nějaké kapele, kde by se mohl uplatnit. Jeho první kapelou se na konci 80. let stali Pier 69, kteří se soustřeďovali především na přehrávání hitů The Cure. S další tribute kapelou The Cure, nazvanou The Attic Children, dokonce natočil v roce 1988 živou demo nahrávku.
V roce 1990 dokončil Mark Hoppus střední školu a vydal se studovat do San Diega na vysokou školu, po níž chtěl pokračovat jako učitel angličtiny. Po několika letech ale školy znechuceně nechal, neboť nesplnila jeho očekávání a také se daly věci do pohybu na hudebním poli.
Blink -182
V době, kdy se dostal do San Diega, se Mark zkontaktoval se svou sestrou Anne a ta ho seznámila se svým kamarádem ze školy, Tomem DeLongem. Oba si padli do oka, jak coby skateboardisti, tak i coby muzikanti, a zakrátko už pilně zkoušeli v garáži u DeLongeových. Ze své bývalé kapely přivedl DeLonge bubeníka Scotta Raynora a po krátkém období, kdy se jmenovali Duck Tape, se zrodili Blink.
Během roku 1993 vydali několik demo nahrávek a pilně koncertovali, až si jich všimla místní vydavatelská firma Cargo Music a uzavřela s nimi nahrávací smlouvu. Pod jejich křídly natočili své první album Cheshire Cat, které vydali v roce 1994. Během let 1995 a 1996 kapela získávala čím dál větší oblibu v jižní Kalifornii, kterou v této době projeli křížem krážem ve své dodávce. V této době se také upravili jméno kapely na Blink -182, neboť jim hrozil soudní spor s irskou kapelou téhož jména.
V roce 1996 se kapela přesunula do kalifornského Encinitas, kde natočila své druhé album, Dude Ranch, pod dohledem producenta Marka Trombina. Album dosáhlo slušného úspěchu v USA a po celém světě se ho prodalo přes 1,5 milionu kopií. Pomalu ale jistě se z kapely začala stávat mainstreamová záležitost.
Mark Hoppus se rád popisuje jako „hrdý syn Americké revoluce“. Je to proto, že jeden z jeho předků - Michael Happes - v této revoluci bojoval. K Americké vládě měl blízko i Markův otec Tex Hoppus, který pracoval pro ministerstvo obrany, pro které konstruoval raketové střely.
Na následujícím ale vyvrcholily problémy bubeníka Scotta Raynora s alkoholem a Hoppus s DeLongem se rozhodli ho vyhodit a pro zbytek turné angažovali Travise Barkera z kapely Aquabats. Po skončení turné se s Travisem dohodli na jeho oficiálním nástupu do kapely.
Průlomem se pro Blink -182 stalo album Enema of the State, které vyšlo v roce 1999. Dosud vlažné fanouškovské přijetí předchozích alb totiž vystřídalo bezbřehé nadšení a album slavilo úspěchy nejen po obou stranách oceánu, ale i v Austrálii a Japonsku. Je také prvním albem, pod kterém je podepsána autorská dvojice Hoppus/DeLonge, když předcházející alba byla připisována celé kapele. Po vyčerpávajícím světovém turné a vydání živého alba The Mark, Tom and Travis Show (The Enema Strikes Back!) v roce 2000, se kapela vydává do studia, kde natáčí úspěšného pokračovatele předchozí desky, Take Off Your Pants and Jackets. Album vychází v roce 2001 a pokračuje tam, kde album Enema of the State skončilo. Světový úspěch a turné, několik hitů a také narůstající napětí mezi členy kapely.
V roce 2003 vychází album Blink -182, a přestože opět těží z úspěšného vzorce předešlých nahrávek, je na něm patrný pozvolný příklon k popovějším melodiím a předznamenává také rozpad (resp. přerušení činnosti) kapely. V průběhu následujícího turné se totiž DeLonge rozhodl, že si chce dát od kapely pauzu, a na začátku roku 2005 tak Blink -182 přerušují činnost na blíže nespecifikovanou dobu.
+44
Po zastavení činnosti domovské kapely se Mark Hoppus rozhodl založit společně s Travisem Barkerem nový projekt, který pojmenoval +44. Jméno pochází z mezinárodního telefonického předčíslí Velké Británie, kde Hoppus a Barker poprvé probírali možnost založení kapely. Přizvali k sobě ještě kytaristy Craiga Fairbaugha (ex Transplants) a Shanea Gallaghera (ex The Nervous Return).
Kapela směřovala více do elektronické hudby, využívala elektronické bicí a smyčky. Nicméně hudba zůstala v duchu Blink -182 - přímočará a nadupaná a s nádechem pop punku. Album When Your Heart Stops Beating vyšlo v roce 2006 a podle Marka Hoppuse obsahuje nejlyričtější a nejosobnější skladby, které kdy napsal. Album bylo poměrně úspěšné a následovalo turné, při kterém obrazili Evropu, Austrálii a Spojené státy.
Po skončení turné začali v letech 2007 a 2008 pomalu pracovat na druhém albu, ale protože byli jak Hoppus tak Barker příliš zaměstnáni dalšími projekty, k dokončení nikdy nedošlo.
Blink -182 podruhé
Přestože neustále prosakovaly zprávy o druhé desce +44, nakonec bylo vše jinak. Na začátku roku 2009 Blink -182 oznámili reunion a vydali se na turné po Spojených státech a Evropě, které pokračovalo až do poloviny roku 2010. Během turné se kapela vydávala do studií v místech, kde právě hráli, a pomalu točili skladby k dlouho očekávanému comebackovému albu. To vyšlo v roce 2011 pod názvem Neighborhoods, a co se týče umístění na žebříčcích, tak bylo poměrně úspěšné.
V současné době je kapela stále na turné k tomuto albu, v jehož rámci se objeví i u nás - 29. června na Prague City Festivalu.
Další spolupráce a činnost
Mark Hoppus se vedle svých domovských kapel věnuje také produkci alb jiných umělců - namátkou můžeme zmínit The Matches, Rory, Idiot Pilot nebo New Found Glory. Občas se objeví jako host, ať již jako baskytarista nebo jako zpěvák.
Od roku 2010 má také svůj vlastní program na americké hudební televizní stanici Fuse TV, který běží každý týden pod názvem A Different Spin with Mark Hoppus. Program se zaměřuje hlavně na aktuální dění kolem hudby, během roku 2010 si Hoppus do programu přizval jako spollumoderátorku herečku Amy Schumer a změnil název programu na Hoppus on Music.
Vybavení
Baskytary
Fender Mark Hoppus Jazz Bass
Fender Bass VI
Aparát
Ampeg SVT Classic
Ampeg SVT-4 PRO
Ampeg SVT 810E (8 x 10” kabinet)
Struny
Ernie Ball Hybrid Slinky (.045, .065, .085, .105)
Trsátka
Dunlop Tortex Standard .60 mm
Diskografie
s Blink -182: Cheshire Cat (1994), Dude Ranch (1997), Enema of the State (1999), Take Off Your Pants and Jacket (2001), Blink -182 (2003), Neighborhoods (2011),
s +44: When Your Heart Stops Beating (2006),
se Simple Plan: No Pads, No Helmets... Just Balls (2002),
s New Found Glory: Sticks and Stones (2002),
a Vanilla Sky: Changes (2007).