Akordická hra ve stylu Erica Johnsona - Moderní harmonie - colour tones - tenze

Pro tento díl se budeme zabývat tenzemi, zejména těmi přirozenými (9, 11, 13) odvozenými z modů stupnice C dur, tak jak je Eric Johnson s oblibou hraje. Informace z předešlých dílů vám pomůžou při orientaci v následujících praktických cvičeních.

V úvodu si řekněme, co jsou tenze, jak je jednoduše odvodíme, jaké je použítí těchto barevných tónů v praktickém hraní, a uvidíme, jak se vám bude dařit hrát následující technicky vyzývavé ukázky.

Každý akord se musí skládat ze základních akordických tónů (prima - 1, tercie - 3, kvinta - 5 a septima - 7) a může být dále obohacen přidanými barevnými tóny, tzv. tenzemi. (nóna - 9, undecima - 11 a tercdecima 13). Tenze mění napětí mezi jednotlivými akordy, dodávají nové možnosti jejich zvukové barevnosti a tím obohacují běžné, očekávané a libozvučné souzvuky v klasické, populární, folkové a moderní hudbě. Každý hudební žánr nebo styl hudby je charakteristicky rozpoznatelný právě prostřednictvým výběru instrumentálních nástrojů, stylistických, rytmických, melodických a harmonických prvků. Durové a mollové akordy obohacené různými tenzemi (9, 11, 13) a dále také dominantní septakordy zahuštěné barevnými tóny (9b, 9#, 11#, 13b) jsou nejvíce používané v jazzové, bluesové a jazzrockové hudbě.

Stejně tak jako základní akordické tóny pro trojzvuk nebo čtyřzvuk pocházejí z určité stupnice nebo modu (např. kvintakord C dur pochází z C jónského modu - stupnice C dur), tak i tenze pocházejí ze stejné mateřské stupnice nebo modu. Např. C6/9 (1-3-5-6-9) taktéž pochází z C jónského modu - stupnice C dur.

Otevřený trojzvuk kvintakordu C dur, tak jak jej Eric často hrává, se skládá z těchto tónů v tomto specifickém pořadí: prima (c), čistá kvinta (g), velká tercie (e).

První ukázka, Cvičení - sekunda/nóna, nám jednoduše a stručně znázorňuje záměnu tercie za sekundu nebo nónu (nóna je stejná jako sekunda o oktávu výše). Pro akord C dur to známená výměnu velké tercie (e) za velkou sekundu (d). Pro akord Dm to znamená výměnu malé tercie (f) za velkou nónu (e) atd. Všimněte si, jak plynule a systematicky se v každém akordu posouvá vrhní melodický hlas o celý tón nebo půltón dolů a vytvoří tak libozvučné akordy, jako jsou třeba Dmadd9, Gsus2.

Druhá ukázka, Cvičení - kvarta/undecima, nám ukáže, jak vytvořit zahuštěné akordy, jako jsou Gsus4, Am11 nebo F#11 ve stylu Erica Johnsona. Jedná se o prostou a jednoduchou záměnu tercie za kvartu nebo undecimu (undecima je stejná jako kvarta o oktávu výše). Pro akord C dur to znamená výměnu velké tercie (e) za čiskou kvartu (f) a pro Dm výměnu malé tercie (f) za čistou kvartu (g) atd. Svrchní melodický hlas každého akordu se posouvá o celý tón nebo půltón nahoru.

Poslední ukázka, Cvičení - sexta/tercdecima, znázorňuje záměnu kvinty za sextu nebo tercdecimu (tercdecima je stejná jako sexta o otávu výše) a tím vytvoříme akordy, jakou jsou C6, Dm6, Em6b. Pro akord C dur znamená výměnu čisté kvinty (g) za velkou sextu (a), pro akord Dm výměnu čisté kvinty (a) za velkou sextu (b). Dosáhneme tak pohybem vnitřních hlasů akordů.

Dnešní názorná cvičení vám pomohou s obohacováním diatonických akordů, harmonickou orientací ve stupnici C dur a orientací na hmatníku. Poslechněte si skladby SRV a Manhattan od Erica Johnsona pro úplnou přestavu i potěšení.

V příštím díle si ukážeme další prvky Ericovy improvizace s obohacenými akordy.