Moderní a zároveň retro. Tyto dva, na první pohled neslučitelné výrazy, nejlépe charakterizují první dojem z kytar Yamaha SGV 300 a SGV 800. Pokud hledáte nástroj, který má osobitý zvuk a vzhled, pak jsou následující řádky určeny právě vám.
Obě kytary jsou tvarově naprosto identické. Jejich korpus vychází z modelu SG5A - Blue Jeans, který byl vyráběn v polovině šedesátých let minulého století. Tvarem mohou vzdáleně připomínat staré Fendery Jaguar nebo Jazzmaster (opravdu jen vzdáleně).
Na tělo bylo použito olšové dřevo, na krk zakončený hlavou ve stylu "samuraj" zase javor. Dvaadvacet pražců a kulaté orientační značky výrobce zapustil do hmatníku z palisandru.
Kytary jsem testoval na dvou kombech Fender (Bassman '59 reissue a Tolex Deluxe) a zesilovači Marshall JCM 800 s bednou osazenou dvěma reproduktory Celestion Vintage 30.
Yamaha SGV 800
Tahle "osmistovka" si mě ihned získala svým vzhledem a později i zvukem. Její originální korpus i hlava jsou potaženy třpytícím se tmavě červeným lakem (red sparkle). Nástroj se dodává ale také v modrém a černém odstínu. Tělo je stratovsky "vybrané" a výřez (cutaway) umožňuje pohodlně dosáhnout až do těch nejvyšších poloh. Na krytku (pickguard) byla "stylově" použita perleť.
Zažloutlý krk této Yamahy je pěkně tlustý a hraje se na něj docela příjemně. Jen mohl trochu lépe přilehnout k tělu. "Samurajská" hlava, na kterou je přilepen kovový znak firmy (tři zkřížené ladičky), je z dalšího kusu dřeva. Krkem samozřejmě prochází také napínací výztuha, jejíž ovládací matice je uschována pod černou umělohmotnou krytkou, umístěnou těsně za nultým pražcem.
Stejně působivý je také hardware. Nejvíce upoutá velmi originální dvojzvratné tremolo. Kromě toho, že vypadá dokonale, překvapí i netradičním zpracováním. Firma na jeho výrobu použila nový postup. Mechanismus je totiž uložený ve speciálním lůžku na dvou nosných bubnech. Plynulému pohybu navíc napomáhají válečkovitě tvarované kobylkové kameny, což udržuje ladění i při nadměrném páčení (doporučuji k tomu ještě použít silnější struny a ne "bláto", které dodává firma). Další nespornou výhodou je také umístění samotného tremola až za pevnou kobylku, což zachovává hutný zvuk a sustain, který se u klasického "plovoucího" systému často ztrácel. Tento mechanismus je u modelu SGV 800 podpořen také uzamykatelnou ladící mechanikou značky Sperzel.
Kytara je osazena dvěma alnikovými singly (zvukově stejná škola jako legendární P90), které byly navrženy speciálně pro tyto modely. Vypadají jako poloviční krabičky na mýdlo, prostě retro. Krkový snímač je nakřivo a kobylkový zase rovnoběžně s tremolem. Přesně naopak, než jsme zvyklí například u stratocasterů. Ovládací potenciometry (2 x tone, 1 x volume) a přepínač snímačů jsou chromované a nádherně zapadají do celkového designu.
Po prvních zahraných tónech bylo jasné, že tato kytara má velmi specifický zvuk. Šla by sice najít tónová paralela s jinými nástroji (především Thinline Telecaster, Jazzmaster či Les Paul DeLuxe), ale charakter žádného z nich nepřevládal. V tomto případě nelze použít ani častou větu mnoha recenzí - kytara obsáhne velkou škálu tónu od kulatých jazzových poloh až po nejdrsnější metalové. Tento nástroj hraje prostě osobitě.
Akordy při doprovodu pěkně táhly a sóla měla příjemný kulatý tón. Po přidání tremola a reverbu šly s touto kytarou docílit zvuky, které známe z amerických nahrávek padesátých let a které dodnes používají např. G. Love & Special Sauce, Chris Isaak nebo Los Lobos. Samozřejmě došlo i na Twin Peaks.
Zkreslení znělo také dobře. Nebylo by sice vhodné pro metalové kytaristy, za to může dobře posloužit v jiných stylech, jakými jsou například punk, ska, rockabilly, blues a jiné další.
Yamaha SGV 300
Yamaha SGV 300 je levnější než předchozí typ, což se projevilo na některých detailech, jinak téměř shodného nástroje: uzamykatelnou ladící mechaniku nahradila obyčejná, namísto perleťové desky je na tomto modelu deska z bílého plastu: krk má méně vrstev laku, takže působí "suše"; což ale některým kytaristům vyhovuje; přilepený znak firmy nahradilo zalakované logo; na hlavě kytary jsou dvě vodící sedla na struny; chybí černý kryt, který zakrývá utahovací šroub výztuhy.
Barva korpusu testované Yamahy SGV 300 byla žlutá, ale tento model se vyrábí ještě také v černé, kovově červené či zelené. Hlavní rozdíl však tkví v použití snímačů. Na tomto nástroji jsou instalovány dva ferritové - atypicky velký kobylkový humbucker a krkový singl, který je umístěn stejně jako na předchozím modelu.
Právě výše zmíněný humbucker zní velmi specificky. Zřejmě kvůli své nadměrné velikosti hraje "nakvákle", stejně jako sériově zapojené střední a kobylkové singly u stratů. Spodním knoflíkem (pickup feeder control) zde lze zvolit poměr mezi cívkami humbuckeru - otočením vpravo hraje pravá cívka a naopak. S porovnáním s předchozím modelem je však zvuk snímačů o něco tenčí, každopádně neméně zajímavý.
Závěr
Kytary SGV 800 a SGV 300 vzkřísily vzhled série Yamaha SG, která byla vyráběna v polovině šedesátých let minulého století, tedy v době, kdy svou kvalitou značně převyšovala konkurenci. Přesto, že jsou dnes tyto nástroje vybaveny moderním hardwarem a snímači, stále dokáží udržet retro zvuk s dotykem současnosti. A není náhodou starý zvuk zase moderní?
Info:
Yamahy SGV 300 (14 990 Kč) a SGV 800 (19 990 Kč) jsou kytary s mírně futuristickým designem. Svým tvarem vytvářejí alternativu k tradičnímu, konzervativnímu kytarovému designu.
Plus:
tvar
osobitý zvuk
tremolo
Mínus:
připevnění krku k tělu mohlo být pečlivější
chybí jakýkoliv obal
