Vox Giulietta VGA-3PS - elektroakustická lubová arch top kytara s piezosnímačem
S kytarami Vox se muzikant nepotká až tak často. Tato legendární britská firma, která definovala zvuk mnoha světových kapel – asi nejvíce ji proslavila kapela The Beatles v šedesátých letech minulého století –, je známá především jako výrobce vynikajících zesilovačů. Během dalších šedesáti let firma začala produkovat další sortiment, jako různé pedály a příslušenství, a samozřejmě také kytary. Dnešní testovaný nástroj se honosí přízviskem elektroakustické kytary pro moderní hráče. Pojďme tedy na to…
Historie
Začátek vzniku firmy se datuje do roku 1947a zakladatelem se stal Thomas Walter Jennigs v anglickém Kentu. Firmanejprve vyráběla elektronické varhany. Legendární zvuk zesilovačů Vox začínárokem 1957, kdy mladý konstruktér Dick Denney začal pracovat pro britskou firmuJMI. Toužil po uvedení silného a spolehlivého zesilovače pro beatovékapely. V lednu 1958 byl představen celolampový model AC1–15, který sestal trvalou hvězdou, později byl přejmenován na AC–15. Založil slávu nadalších mnoho desítek let. Zesilovač byl používán vynikajícími kytaristyv rock‘n’rollových skupinách. Ty ovšem požadovaly silnější zvuk,a tedy se roku 1960 zrodil model AC–30 Twin, který již obsahoval dvadvanáctipalcové reproduktory, čtyři vstupy a dva kanály – Normala Vibrato. Dnes se může Vox pochlubit další řadou moderních aparátů,využívajících kombinaci lamp a tranzistorů, ale také modelingových prvků,které umožňují nastavení mnoha skvělých zvuků. Nesmíme zapomenout i naarzenál kytarových efektů Stomplab (multiefekty) a celou řadů jednotlivýchoverdrivů a jejich světově uznávané pedály wah. Portfólio doplňujekytarové příslušenství a software. A také ovšem nástroje – bicí,klávesy, harmoniky, basové kytary a kytary. Pololubové Bobcat, lubové Giulietta,minikytary a futuristické Starstream. Vox prosperoval celosvětově až dozačátku devadesátých let, kdy pak přišly velké finanční potíže, a firmaustoupila z trhu. Až roku 1992 ji zakladatel Jennigs prodal japonskékorporaci Korg. Od tohoto data se Vox vrátil s plnou slávoua významem. Na aparáty Vox hráli a hrají nejlepší světoví kytaristéz kapel The Beatles, The Rolling Stones, The Shadows, Led Zeppelin, Queen,The Kinks, The Doors, ale také mnoho jazzových a populárních kytaristů.Zvuk Vox najdeme na stovkách nahrávek toho nejlepšího, co v moderní hudběvzniklo. Co víc dodat? A jak jsou na tom elektroakustické kytary? Mámetady jednu z nich.
Popis
Po vybalení z mohutné papírové krabice na mne vykouklamalá černá celolubová kytara. No, pravda, neobvyklá. Hned jsem si všiml, žepostrádá typické snímače, ať již jeden, nebo v páru. Aha, takže kdepak homáme? Jinde než pod deskou nebo v kobylce být nemůže. A kde jsouovládací prvky elektroniky? Nebo že by to byl jednoduchý akustický nástroj bezelektrického vybavení? I takové jsou přece na trhu. Šmátrám, šmátrám,a ejhle… Elektronika je důmyslně schovaná pod pickguardem. Takže ozvučenítady máme. Nástroj se svou velikostí vypadá jako „hódně“ zmenšený Gibson L5,což je dnes zřejmě žádoucí, ale nevím proč. Zkusím si odpovědět sám: Je novádoba a všechno je jinak. :-) Ještě než začnu zkoušet zvuk, beru baterkua dívám se do těla. Hmm, opravdu typická lubovka se vším všudy. Tedyvrchní a spodní klenuté desky spojené nařezávaným olubením, žádnéfrézované solid body. Uvnitř všechno čisté a hezky lepené. Pod vrchnídeskou dvě podélná žebra – takže klasická konstrukce. Dočetl jsem se nastránkách Voxu, že v indonéské manufaktuře tělo vyrobili z mahagonovépřekližky a top z překližky smrkové. No tady není co zkazit.
Tahle holka Giulietta je kryta lesklým černým lakem trochutransparentním, takže je vidět dýhu. V kombinaci s jednoduchýmplastovým lemováním obou desek v barvě slonoviny vypadá kytara přímoklasicky. Střízlivý design. Typické jsou i dvě vyřezávaná „efka“ cobyozvučné otvory. Posuvná kobylka z ebenu nese plastové sedlo mírněsešikmené s délkovou kompenzací struny h. Struny jsou ukotvenyv sofistikovaném trapézovém struníku s hliníkovým dusítkem rezonanceza kobylkou, která dovede nadělat pěknou paseku ve zvuku. Kytaristé ji častotlumí flanelem nebo molitanem. Konstrukci nástroje máme set-in nebolis vlepeným krkem do těla. Hmatník je podepřen k desce silnoupodstavou jako u Gibsonů. Materiál byl použit klasicky mahagon.U hmatníku nalezneme neobvyklé dřevo jatoba, zvané též brazilská třešeň,hnědočervené zlatavé barvy. Je to listnatý strom, dorůstající výšky až 45 ma průměru kmene až 1,5 m. Je velmi tvrdé a odolné s krásnoutexturou. Zde bylo upraveno zvláštním sušením. Hmatník nese 22 pražců medium, preciznězabroušených a od devatenáctého zešikmených směrem ke struně e1.Poziční značky z umělé perleti. Menzura je vyměřena na 628 mm (tedy jakoGibson Les Paul) a rádius nese 310 mm. Krk je tvaru C a je velmipříjemný do ruky. Tak nějak připomíná Les Paula – velikostí, tvarema ergonomií. Pouze má trochu větší tělo (šířka 340 mm oproti 330 mmu Les Paulua –, délka těla je stejná – 440 mm). A pochopitelněje zde vyšší lub (70 mm). Na krku umístěná velikostí přizpůsobená hlava nese 3+ 3 mechaniky die-cast, takže olejové no name. Fungují naprosto spolehlivě.Z umělé perleti je vyveden název modelu a ozdoba.
Jazzové okénko
Mezi kytaristy již dlouhé roky probíhá diskuse, jestli je lepší jazzová kytara celomasivní, nebo překližková. Každá má své pro a proti. Pochopitelně celomasivní kytary jsou nesmírně drahé a mistrovské ještě dražší. Naproti tomu překližkové umožňují dostat jazzový zvuk do rukou všech jazzových nadšenců. Mnoho let hraji na obě verze a nevím, kterou upřednostnit. I nejlepší stavitelé se nezdráhají stavět z překližek a šokoval mne newyorský konstruktér Roger Sadowsky, na jehož nástroje hrají nejlepší jazzoví kytaristé, a osvětluje stavbu legendárního modelu pro Jima Halla a preferuje v něm právě použití pětivrstvé javorové překližky na celé tělo a také javorový krk. Jim Hall utekl k Sadowskému od další legendární americké firmy, od D’Aguisto, kde dlouhá desetiletí používal mistrovské nástroje speciálně pro něj postavené. Tuto kytaru můžete slyšet na velké spoustě nahrávek a užít si její zvuk. Jim Hall takřka nepoužíval žádné zvukové efekty, takže z nástroje vychází to, co vychází. A nejpoužívanější jazzovou kytarou v historii je zřejmě typ Gibson ES 175, který je ovšem – překližkový. Takže tak.
Elektronické vybavení a snímání
Jak již uvedená konstrukce napoví, je zde instalovánopiezoelektrické snímání zvuku. Samozřejmě snímač máme v kobylce a zvukje veden do předzesilovače se zabudovaným akumulátorem, zde vzletně nazývanýmcapacitor. A jelikož se již dlouhou dobu nalézáme v digitální době,tak ho Vox umí napájet přiloženým USB kabelem. Dobu nabíjení garantuje desetminut a vydrží v chodu pět hodin. Takže kytarista nemusí shánětv hypermarketu na poslední chvíli baterie na výměnu. Což mi přijde opravduvelmi praktické. Krok vpřed. Ovládání, jak jsem již zmínil, pod krytem dvěmakolečky Volume a Tone spolu s minitrimrem, kterým můžeme nastavit low-cutfiltr u a regulovat tak i zpětnou vazbu, která dost často umí nalubových kytarách potrápit. Dále tu máme kontrolku nabití akumulátorua přepínač aktivního a pasivního výstupu do zesilovače nebo mixážníhopultu. Výstup na jack klasicky 6,3mm zdířkou.
A jak tedy taková kytara hraje?
Akusticky nádherně a s dlouhým sustainem. Krásněvšude ladí, dohmat je velmi dobrý. Výška strun se dá samozřejmě nastavit dvěmašrouby na kobylce. Seřízení bylo bez chyby. Tahle kytara je více univerzální naelektroakustickou hudbu typu folk nebo country. Tak jsem zvědavý na zapojenído komba.
Nevlastním aparát Vox, ale celolampové Laney VC–15, kteréužívám už velmi dlouho, takže dobře znám jeho zvuk i nastavení na různýchkytarách. Tak se, Julko, ukaž. :-) Po prvotním nabití z USBa zapojení jsem si pohrál s ovladači Volume a Tone. Zvuk jehodně akustický díky piezosnímači a přepínáním aktiv/pasiv jsem zjistil,že potenciometry fungují pouze na zapojení aktiv. Při pasivním zapojení se nedázvuk ovlivnit a vůbec nelze regulovat hlasitost – pouze na zesilovači.Proč tomu taky je, se přiznám, nevím. Osobně bych ocenil možnost ovládáníalespoň hlasitosti i v pasivním režimu.
Na nastavení aktiv je tón hodně dřevitý, spíše podobnýakustické folkové kytaře. Volume nemá moc velký zdvih a Tone funguje dostineurčitě a nevýrazně. Takže moc velké čarování se zvukem tady nejde. Vevýškách je zvuk tenký a nemá dynamiku.
Vox nabízí ještě stejné nástroje s elektromagnetickýmsnímačem. Tohle piezo se pro mě úplně nepovedlo. Je to škoda, protožeprovedení, materiály a hratelnost jsou na velmi dobré úrovni. Jen tentenký zvuk… Případný zájemce dostane kvalitní nepromokavý gigbag, USB kabela příručku, jak zacházet s předzesilovačem a seřízením kytary.Seřizovací klíč na průhyb krku jsem nenašel.
Info:
Vox Giulietta VGA-3PS je elektroakustická lubová arch top kytara s piezosnímačem a pre-ampem s akumulátorem dobíjeným pomocí konektoru mini USB. Cena je 20 790 Kč.
Plus:
kvalitní provedení
kvalitní materiály
moderní snímání
dobíjení akumulátoru přes USB
váha
Mínus:
relativně použité struny
zvuk
vzhledem ke zvuku cena
Technická specifikace
tělo | mahagonová překližka |
top | smrková překližka |
délka těla | 440 mm |
šířka těla | 340 mm |
hloubka těla | 70 mm |
krk | mahagon |
hmatník | jatoba |
počet pražců | 22 (medium) |
šířka nultého pražce | 42 mm |
šířka na 12. pražci | 54 mm |
kobylka | volná posuvná s dvěma stavěcími šrouby (eben) |
mechaniky | 3 + 3 die cast, chromované |
pickguard | plastový |
snímání | piezoelektrické v kobylce |
ovládání | Volume, Tone, přepínač aktivní/pasivní, trimr na citlivost vstupu, kontrolka nabití akumulátoru |
struny | .011 fosforový bronz akustické |
lak | černý, transparentní |