Vintage VEC500N - dreadnought se snímačem a výřezem

Poslední dobou se vyhýbám ukvapeným hodnocením. Člověk totiž na první pohled nikdy nemůže vědět dost na to, aby mohl něco nebo dokonce někoho hodnotit. Kytara Vintage VEC500N, dreadnought se snímačem a výřezem, na první pohled působí dojmem jednoduchého nástroje, jakých je hodně a nad jejichž drobnými nedokonalostmi bývá zvykem vzhledem k ceně přimhouřit oko. Pro kytaru Vintage VEC500N to však neplatí.

I když jde o levnější nástroj, na jeho zpracování, funkčnosti a komponentech to není vidět. Vintage VEC500N je důkazem toho, že i při ubývajících zásobách dřeva lze z levnějších materiálů postavit kvalitní nástroj. Že to nebude mistrovský kus, to je asi všem jasné, ale bez ohledu na cenu musí fungovat.

Konstrukce a materiály

Vintage VEC500N je dreadnought s výřezem s oblým hrotem. Ze svého pravzoru Martin tato kytara nepřevzala jen tvar těla, ale i tvar hlavice, menzuru a žebrování rezonanční desky. Rovněž šířka hmatníku u nultého pražce odpovídá klasickým 43 mm. Směrem k tělu bych očekával větší rozšíření hmatníku a zmohutnění krku, tak jak jsem zvyklý z jiných kytar. Ovšem krk je i tak po celé délce dostatečně mohutný pro bytelné uchopení. Horní deska je vyrobena z masivního smrku s celkem pravidelnou a hustou strukturou. Poskytuje dobrou oporu tónu a slušnou stabilitu, není totiž zbytečně tenká, proto je zvuk příjemně vyrovnaný a není přebasovaný jako u tenčích desek. Lemovaný dobře opražcovaný hmatník je vyroben z palisandru, stejně jako kobylka. Kytara ladí, pražce jsou dobře osazené a kobylka správně umístěná na desce. Luby a zadní deska jsou z vrstveného dřeva nato, krk je vyroben rovněž z tohoto materiálu. K zavřeným chromovaným olejovým mechanikám není celkem co dodat - fungují bez problémů.

Snímač a ekvalizér

Kytara Vintage VEC500N je osazena vysoce kvalitní elektronikou Shadow. Výrobce se zřejmě řídí ideou, že piezosnímač s dobrým ekvalizérem je schopen sejmout a dobře reprodukovat zvuk i třeba co do hlasitosti a šíře zvuku jemnějšího nástroje, důležitější je vyrovnanost, a právě takovým nástrojem tento Vintage je. Kobylkový piezosnímač Nanoflex je tedy podpořen předzesilovačem The Terzzo, obsahujícím obligátní sestavu Volume, Bass, Middle, Treble, navíc zde najdeme přepínání fáze snímače a kontrolku pro baterii.

Zvuk

Jak už jsem se zmínil, kytara je vyrovnaná, bez přeznívajících basů. Nevím, zda je to způsobeno novými neohranými strunami (asi Elixír .012), nebo tím, že kytara je nová a nevyhraná, ale zvuk jde zatím poněkud po povrchu. Kytara ale není bez odezvy, dřevo rezonuje a je cítit potenciál budoucího lepšího zvuku. Středy barevně dobře ladí s basy, výšky jsou kulatější, což třeba já osobně mám rád, někomu by se snad mohly zdát málo výrazné. Přes snímač lze z kytary dostat širokou paletu barev, od cinkavého zvuku pro country beglajt až po kulatý měkký jazzový tón.

Závěr

Záleží na tom, jakým okem a uchem se na tento Vintage budeme dívat a naslouchat. Pokud to bude oko zkušeného hráče, který viděl, slyšel nebo třeba vlastní nějaký celomasivní nástroj o tři kategorie výše, pak nám tato kytara svým zvukem asi dech nevyrazí. Naprosto ale obstojí při srovnání ladění, zpracování a celkové funkčnosti, což jsou zároveň argumenty pro oko a ucho začínajícího borce, který potřebuje nástroj, za který nevydá několikanásobek své výplaty, ale který mu bude dobře a spolehlivě sloužit.

Milan Kramarovič