Kdysi jsem měl možnost odkoupit, tehdy ještě od Československého rozhlasu, dva vyřazené lampové mixážní stoly. Cena byla přiměřená zařízení, které je už totálně "out", i když dosud funkční - 150 Kč(s) za jeden kus. Mně se ten zvuk líbil, a když dodala Tesla Bratislava polovodičový pult "nové generace", byl jsem hrubě zklamán, protože jsem tam tu příjemnou barvu z hlasatelny už prostě nikdy nezaslechl.
Tenkrát byli všichni přesvědčeni, že těmto monstrózním přístrojům, které sloužily zároveň jako vytápění studia i odkládací stolek, je už definitivně odzvoněno a nové "zářivé zítřky" budou ve znamení výhradně polovodičové techniky.
Tak jednoduché to zase nebylo... Elektronková technologie nás v oblasti zpracování zvuku provází i nadále. Změnily se pouze ceny (mnohonásobně), design (mírně), konstrukční provedení kombinující polovodičové prvky a digitální techniku a především přístup uživatelů k lampovým přístrojům. Co se nezměnilo prakticky vůbec, to jsou modely používaných lamp a bohužel i váha těchto přístrojů zůstala úctyhodná vzhledem k použitým napájecím či signálovým transformátorům. Pro ty, kterým lampový zvuk učaroval natolik, že se nespokojí jen s několika modely předzesilovačů v racku, ale chtějí lampy využívat v celém audio řetězci, je jakýmsi kompromisem právě nový, osmikanálový mixer M-3 TubeTracker, ale vzhledem k "rozumnému" formátu se dá pořídit za příznivou cenu.
Vstupní kanály
TubeTracker má osm přehledně uspořádaných vstupních kanálů vybavených vším, co je pro základní zpracování audio signálu nezbytné. Nastavení vstupního zisku (gain) se pohybuje v rozsahu +16 až +60 dB a hned pod ním objevíte přepínač mikrofonního a linkového vstupu. Důležité je, že signálové zdroje mohou být v obou typech vstupů připojeny trvale a přepínačem je vždy aktivován jen jeden z nich, není tedy nutné např. při využívání linkového vstupu odpojovat příslušný mikrofon a naopak. Mikrofonní vstupy disponují phantomovým napájením a při přepínání z linkové úrovně na mikrofonní, zapínání phantomu, anebo během připojování signálových zdrojů je dobré stáhnout příslušné fadery, pokud se právě nechystáte testovat, co vydrží vaše reprosoustavy.
Funkcí Gain se vlastně mění i vybuzení triody příslušného vstupu, takže oproti polovodičovým modelům není přebuzení vstupu příliš kritické a nedochází k nepříjemnému omezení signálu, jak tomu bývá u modelů solid state. Máte tedy šanci vyhnout se různým extrémním jevům (lupance, praskot), protože při nižším nastavení zisku a vyšší úrovni na faderu je signál brilantně čistý, zatímco přidáváním gainu a současném potlačování výstupní úrovně se dostává ke slovu teplejší zvuk s typicky lampovým harmonickým zkreslením. Zejména v rockových nahrávkách je vyšší nastavení zisku velmi atraktivní, takže tady klidně zapomeňte na teorii o nepřebuzených vstupech.
Další tlačítka na vstupních kanálech slouží k přepínání fáze a můžete zde také aktivovat funkci hornopropustního filtru (pevně nastaveného na 90 Hz se strmostí 12 dB na oktávu). Obě funkce jsou zařazené až za přepínačem vstupů, takže se mohou použít pro linku i mikrofon. Osobně bych uvítal namísto jediné frekvence volbu alespoň dvou nastavení, ale vzhledem k tomu, že je tato funkce často k dispozici i na mikrofonech, není toto pevné nastavení až zas tak kritické.
V inzertním bodě je možné signálovou trasu rozpojit a zařadit do ní externí procesor, např. kompresor. Protože je tento mixážní pult kombinací polovodičů a elektronek, je dobré vědět, že inzertní výstup je až za vstupní triodou. Pokud budete tedy chtít využívat přímý výstup z kanálu (nesymetrický), a to ještě v bodě před ekvalizérem a faderem, nabízí se k tomuto účelu právě inzertní výstup.
Ekvalizér na každém kanálu je čtyřpásmový a je ho možné vyřadit příslušným tlačítkem. Spodní a vrchní pásmo je pevně nastavené na 80 Hz a 12 kHz se strmostí 12 dB na oktávu (shelving) a rozsahem +/-15 dB. Obě středová pásma mají pevně nastavené Q na 0,7 (ovlivňují tedy zhruba rozsah jedné a půl oktávy) a dají se opět regulovat v rozsahu +/-15 dB. Centrální frekvenci je možné u nižších středů přeladit v rozsahu od 50 Hz do 2 kHz, vyšší středy lze nastavovat od 500 Hz až do 18 kHz, takže oblast frekvencí od 500 do 2000 Hz je v kompetenci obou filtrů.
Zásahy do muziky, které na tomto ekvalizéru provádíte, znějí velmi příjemně, dalo by se říci, že i při větším ubírání či přidávání jednotlivých pásem neztrácí zvuk nic ze své přirozenosti. Je to zajímavé, ale zatímco u většiny klasických modelů se frekvenční filtry chovají spíš tak nějak "technicky" než hudebně, korekční úpravy na M3 spíš připomínají změnu mikrofonní pozice před nástrojem, než nějaké zvýrazňování či potlačování barvy zvuku elektronickou cestou.
Za ekvalizérem je možné odeslat signál do dvou pomocných sběrnic, které mohou sloužit k připojení efektových procesorů nebo k monitorovacím účelům. Pro Aux 1 je možné odebírat signál před nebo za faderem, Aux 2 je pevně připojený za faderem, takže se hodí spíš k využití pro efektové procesory.
Celková úroveň signálu na každém kanálu se nastavuje profesionálním 100mm faderem (rezerva +10 dB), který chodí velmi citlivě a na můj vkus až příliš uvolněně, což je pro mixpult instalovaný v klasické horizontální poloze sice výhodné, ale při montáži do racku je takový volný chod spíš problémem, protože může snadno dojít k nechtěnému posunutí.
Zbývá už jen nasměrování signálu na stereofonní bázi (panorama) a na pultu nechybí ani tlačítka Mute a PFL. Každý kanál má poměrně nápaditě vyřešenou indikaci úrovně a s tím souvisejícího vybuzení lampového stupně. Žlutá ledka s označením Drive signalizuje buzení triody vstupního zesilovače, zatímco červená s názvem Peak je výstražnou signalizací pro úroveň 5 dB pod limitací signálu (vztaženo k výstupu z individuálního kanálu).
Každý vstupní kanál má svůj samostatný, symetricky zapojený výstup (direct output). Z celkem osmi výstupů je tedy možné odebírat signál pro vícestopý záznam či podobné aplikace, který odchází až za faderem, což je sice ideální řešení z hlediska buzení lampového obvodu (při vyšším nastavení gainu pro vybuzení triody je nutné na výstupu podstatně potlačit úroveň, aby nedošlo k přebuzení záznamu), ale varianta současného využití mixeru pro záznam i ozvučení sálu by vyžadovala spíš odchod do direct-výstupu ještě před faderem, protože se jinak úroveň signálu v záznamu bude měnit v závislosti na změnách hlasitosti jednotlivých nástrojů v ozvučované místnosti (máte ale pořád ještě k dispozici inzertní výstupy). Výstupní úroveň je přepínatelná pro hodnoty +4 a -10 dB.
Výstupní sekce a pomocné obvody
Zhruba čtvrtinu pultu zabírá master-sekce, osazená dvěma roztomilými VU metry, s klasickým firemním TL designem (indikace signálu v monitorové sekci), ty jsou doplněné LED diodou Peak. Přímo pod nimi najdete zdánlivě nefunkční indikátor a ovládací prvky související s nastavením digitálního výstupu. Tento blok "procitá" pouze tehdy, jestliže má pult k dispozici kartu DO-1 (nutno dokoupit jako zvláštní výbavu). Potom můžete odebírat výstupní signál přímo v digitálním formátu, přičemž výstupy AES/EBU, SPDIF a TOSLINK pro optický kabel fungují současně. K dispozici je také wordclock. Na předním panelu máte možnost měnit bitové rozlišení (16, 20 a 24 bitů) a samplovací frekvenci (44,1, 48, 88,2 a 96 kHz), při digitální synchronizaci z externího zdroje (pult funguje v digitálním řetězci jako slave) se rozsvítí příslušná led dioda.
Kromě stereo-faderu (100 mm) najdete v master-sekci ještě Gain a Balance (panorama), Return 1 a 2 pro návrat signálu z efektových procesorů a řízení celkové úrovně pro Aux 1 a Aux 2. Oba přídavné vstupy pro návrat z efektů nemají už v signálové cestě zapojené žádné lampové obvody, ale tady by mi jejich smysl stejně unikal.
V monitorové sekci se nastavuje hlasitost poslechu (symetrický výstup - jack) a to i do sluchátek. Distribuce signálu probíhá buď z hlavního stereo výstupu, nebo přichází ke slovu příslušný kontrolní bod namáčknutý pomocí PFL (svítí červená LED). Regulátor označený jako PFL Bal není žádnou stereofonní funkcí, ale slouží k nastavení relativní úrovně signálů navolených pro PFL vůči nastavené monitorové úrovni. V master sekci se zapíná také phantomové napájení pro všech osm vstupních kanálů současně.
Kalibrace
Pro lampové přístroje je velmi rozumným krokem opatřit systém kalibračními trimry. Časem se totiž může změnit emise na lampách, nebo dojde k jejich úplné výměně a není vyloučeno, že to ovlivní zisk na jednotlivých výstupech. Ve spodní části pultu je tedy možné jednoduše dorovnat správné nastavení jednotlivých kanálů i hlavního výstupu (doporučuji svěřit tento zásah odborníkům). Je možné překalibrovat i VU metry, pokud pracujete s jinou úrovní než +4 dBu.
Praktický provoz
Při praktických testech mě především zajímalo, jak se bude lišit kvalita zvuku z přímých výstupů a hlavního stereofonního výstupu, kde je v cestě ještě další lampový stupeň. Jen těžko se dá hovořit ale o nějakém kvalitativním rozdílu, protože srovnávané výstupní porty přinášejí extrémně transparentní, brilantní a velmi příjemný zvuk, s obrovským smyslem pro zachování detailů, pokud samozřejmě používáte mikrofony odpovídající kvality. Právě M3 odhaluje ty nejjemnější nuance nejen v jednotlivých modelech mikrofonů, ale i v jejich umístění; najednou se totiž objevují věci, které jste předtím neslyšeli. Mně se zvuk z hlavního výstupu, který procestoval "vakuem" ve dvou triodách, nezdál o nic méně brilantní, než signál z přímých výstupů, dokonce jsem měl v jednu chvíli pocit, že je signál z master-sekce nepatrně čistší a hladší, což je technicky vzato samozřejmě nesmysl. Nesporné ale je, že zvuk odebíraný z kteréhokoli výstupu je velmi "hudební" - tenhle termín zní sice podivně, ale zkuste slovy provést vyčerpávající popis toho, co slyšíte.
Závěr
TubeTracker M-3 od firmy TL Audio má sice jen osm kanálů, ale není to žádný drobeček. V krabici s napájecím zdrojem jsme ho táhli ve dvou a funěli jsme do schodů jak slůňata, takže na přenášení nic moc... Dá se dobře zabudovat do racku (10 HU) i s napájecím zdrojem (2 HU), nebo také osadit rámem z poctivého dřeva a uložit ho v klasické poloze. Prakticky veškeré vstupní a výstupní porty jsou umístěné trochu netradičně zespoda, s čímž je samozřejmě nutné při instalaci počítat.
Pokud se vám jeden lampový mix nebude zdát dostatečným extrémem, můžete spřáhnout několik těchto přístrojů dohromady a po propojení pomocí kabelů s patnáctipinovými konektory rozšířit počet vstupních kanálů na libovolný počet.
I bez rozšíření je ale M3 určitě nekompromisním řešením např. pro uživatele systémů HDR, které často trápí otázka pořízení osmi kvalitních lampových předzesilovačů (za rozumnou cenu) pro osmikanálový A/D převodník. Není proč váhat - Tubetracker je naprosto srozumitelnou odpovědí.
Info:
TubeTracker M3 je osmikanálový lampový mixpult od firmy TL Audio pro profesionální využití. Cena: 130 490 Kč včetně DPH.
Plus:
špičkový zvuk
profesionální fadery 100 mm
možnost kalibrací
jednoduchá a srozumitelná indikace vybuzení
symetrické sběrnice, vstupy a výstupy
čtyřpásmový, velmi přirozeně znějící ekvalizér
individuální přepínání vstupů
výborné reference z nahrávacích studií
Mínus:
společný phantom
odřezání subbasů jen pro jediné pásmo
direct výstupy by byly profesionálnější jako XLR
kartu s digitálním rozhraním je nutné dokoupit zvlášť
váha
poněkud komplikovaný přístup (zespodu) ke vstupům a výstupům
Postřehy Michala Pekárka
Osmikanálový elektronkový mixážní pult M3 jsem použil při natáčení nového alba skupiny Chinaski a projektu Michala Horáčka, Jaroslava Svobody a Jana Spáleného. Obě nahrávky vyjdou letos na podzim. Jedná se o hudebně i zvukově dost odlišné projekty, oba jsem však natáčel a dokončoval na HD.
Jako základ jsme natáčeli jednoduchou soupravu bicích, basovou kytaru, která se střídala s tubou, a harmonium. Chtěl jsem dosáhnout ambientního zvuku s využitím akustiky studia (studio Českého národního symfonického orchestru), kde by se ovšem za tento pojem neschovávala nedostatečná dynamika, sytost a brilance. Přes M3 jsem proto nahrával bicí (třemi mikrofony), basu (linkou), tubu (mikrofonem), stereo harmonium a stereo ambientní mikrofony.
Využíval jsem pouze přímé výstupy, zapojené do převodníku Multiface od firmy RME. Při zkušebním snímku jsem vždy pro každou skladbu zvlášť nastavil M3. A tady se ukázala výhoda M3. Měl jsem jasnou představu o tom, jak má snímek znít, takže jsem učinil všechny důležité kroky už na samém začátku a do Titania nahrál prakticky hotový snímek v osmi stopách. U rytmiky jsem poměrně dost pracoval se vstupní úrovní, abych natáčel již mírně "zmáčknutý" zvuk, a podle potřeby i s ekvalizérem, kde jsem nepatrně přidal na krajích pásma kvůli sytosti a ostrosti. Naopak u harmonia a ambientních mikrofonů jsem využil čistého zvuku předzesilovačů bez výraznějšího vlivu elektronkového zvuku (v některých případech se vybuzení vstupu ukázalo jako zajímavý prostředek, jímž jsem dosáhl například jakéhosi "nafouknutí" zvuku harmonia).
V případě nahrávání s Chinaski jsem M3 ocenil zejména při záznamu bicích. V praxi to znamenalo, že osm mikrofonů bylo zapojeno přes M3 při maximálním využití vstupního zisku a tedy lampového zvuku. Rovněž jsem snímek od snímku využíval ekvalizér, abych pak jen výjimečně musel barvy upravovat v počítači.
Při způsobu, kterým M3 používám, mu těžko můžu něco vytknout. Jako klasický mixážní pult jsem jej prakticky vůbec nepoužil a myslím, že TLA ho tak vlastně ani nemyslela.
Zbývá tedy jen používat dostatečně kvalitní AD převodník, který umožní M3 patřičně využít.
